Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Potrat - ano či ne?
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
31.1.12 07:06
Ahojky, taky se přidávám k názoru, že na potrat bych nešla. Ve 20 letech je sice člověk mladý, ale znám mnohem mladší maminky, které to zvládly. Já osobně si myslím, že na miminko není nikdo připravený. Já jsem si přála mimi už strašně dlouho a myslela jsem si, jak jsem na to připravená. Opak je pravdou. Teď, když to konečně přišlo (jsem ve 12 tt), začínám si připouštět, zda budu dobrou mámou, zda to zvládnu atd…a to je mi 26 let. To stejné platí po finanční stránce. Vždycky jsem si říkala, že dítě budu mít, až na něj budu mít. A manžel mi pak říká, kdybychom měli čekat, až na mimi budeme mít peníze, měli bychom ho v 50ti!! Nemůžu si po finanční stránce stěžovat, ale jak psaly holky, základní výbavu pořizuji přes bazary. Stejně děti rostou tak rychle, že se ani nevyplatí jim kupovat nové oblečky. A kočárek se dá taky pořídit z druhé ruky. A pokud se máte rádi a budete dítě milovat, není nad čím vůbec přemýšlet. Já jsem sice nemusela řešit situaci, že bych byla matka samoživitelka, že bych neměla kde bydlet, ale my zase měli opačnýn problém. Měla jsem problém otěhotnět. Zkus se na to podívat z tohodle úhlu. Znám spoustu holek, které by Ti tu tvoji situaci záviděly a hned by si to s Tebou vyměnily. Ani si nedokážeš představit, jaká je to bezmoc, strašně si mimi přát a třeba na něj roky čekat. Co když teď půjdeš na potrat a pak už mimi nebudeš moct mít? Nebo vám to nepůjde??? Budeš celý život nešťastná, že jsi ho dala pryč a třeba Tě to bude stát spoustu peněz, abys vůbec otěhotněla…Nedělej to a uvidíš, že to všechno zvládnete a budeš šťastná, že to prtě budeš mít doma 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 07:19
Ahoj všechny komentáře jsem sice nečetla, ALE mě když jsem otěhotněla bylo 18 porodila jsem v 19cti a ted si mateřství užívám a nepříjde mi, že bych na to byla mladá 
To děťátko tě natolik pohltí, láskou a vším co si ted nedovedeš ani představit… Pokud půjdeš na potrat (určitě tu volnu máš) musíš počítat s tím, že budeš mít výčitky. Hlavně toho, že bys byla špatná máma bych se nebála, už ted se zajímáš co by s prďolkou bylo a uvažiuješ o to, jestli ho budeš milovat, tak nikdy nemůžeš být špatná máma V těhu jsem měla strach jak to všechno zvládnu, i pár dní po porodu, a pak to ze mě všechno spadlo, a ted jsem díky svojí berušce nejštastnější pod sluncem 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 07:27
Při takovém rozhodování si řekni co ženskejch na tomhle světě nemůže mít děti. A daly by všechno na světě aby mohly být ve tvé kůži. A ty máš to štěstí že miminko mít můžeš. Tak si to užívej. My taky nemáme moc peněz ale svý děti bych nedala za nic na světě. Oni ti udělají daleko větší štěstí než peníze. Držím ti palce aby ses rozhodla správně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 07:31
Zakladatelko já otěhotněla v 18 byla jsem na střední takže mazec.Ale mimčo jsem si nechala a dodělala školu.A jsem moc ráda že jsem se tenkrát takhle rozhodla.Vím že první chvíle jsou hrozný.Neměla jsem ani korunu,měla jsem teda štěstí že byl tehdy přítel dobře zajištěnej.Víc dětí jsem už nikdy nechtěla a teď budeme mít 3.Na to jsme přišli teď v lednu.Taky jsme se rozhodovali,mám spíš strach jak to zvládnu.Nejmladší je teprve 13 měsíců.Takže rozhodnutí je na tobě,snad nebudeš jednou litovat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 08:01
anonymní…kdybys bydlela někde v jižních čechách můžu ti darovat kvanta oblečení na miminko!!!Neboj,všechno se dá zvládnout… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Makáš02
31.1.12 08:04
Anonymní píše:
Ahoj holky, vůbec nevím co teď dělat.Byla jste některá z Vás v takové situaci?Přemýšlela jste nad takovým škaredým přístupem?Jde totiž o to, že jsem po nechráněném pohlavním styku otěhotněla a dítko je teprve na začátku na cestě jak se říká a já se bojím toho,že bych nebyla tak dobrá matka,že bych dítěti nedala vše co by potřebovalo.Jsem totiž bez práce,bydlím u rodičů.Přítele mám,jenže ten je úplně na tom stejně jako já.Teď se sice trošku rozhoupal,hledá si práci,ale oba se bojíme že by jsme to nezvládli.Na jednu stranu by jsme si děťátko moc rádi nechali ale na druhou stranu z toho máme hrozný strach jsme přece jenom mladý pár.Je možnost,že by rodina pomohla,ale to by bylo jen do určité doby a u rodičů taky nemůžu být večně natož s dítětem.Nemůžu spát,stále nad tím musím přemýšlet.Nemám odvahu dát dítě pryč, když za nic nemůže!
Přítel říká že nám nic jiného nezbývá, ale já si tohle připouštět nechci.Děkuji.
podle me,kdyz zena neni psychicky pripravena a chce si spis dite nechat,tak by to dite nemela davat pryc,pak by sis to vycitala cely zivot.kdybys s tim byla opravdu smirena,to je vec jina.dite ze zacatku toho moc nepotrebuje,kdyz se koji,tak v podstate jen pliny a nejake oblecky se taky sezenou.nemusi mit znackovou vybavu…ja mela prvni ve23letech,sice chtene.ale ani kdbych byla tehotna v18 bych nesla na potrat…ja bych se stim neumela vyrovnat.
drzim pesti at se rozhodnete spravne.prace je urcite dost,jen dobre hledat-myslim pritele.s ditetem do 2let se da i dobre bydlet treba v 1+1,a postupne by to treba slo… 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
31.1.12 08:06
Ano,byla jsem v této situaci,byli jsme na tom možná ještě hůř,jedno tříměsíční dítko doma a další na cestě,prostě se stalo,jednou sex,po šestinedělí,kdo by to byl řek?
Bydleli jsme v nuzných podmínkách,chlap bez práce,já na MD,volba byla jasná. Ne z mé strany,je pravda,že mi to museli polopaticky vysvětlit rodiče manžela,protože já bych do toho šla .
Oplakala jsem to hrozně,dostávala se z toho snad 3 toky psychicky(nebyl den,abych na to malé nepomyslela),ale s odstupem času vím,že to bylo to nejlepší,co jsem mohla udělat nejen pro sebe,ale i pro to dítko,co už bylo.
Zůstali jsme časem sami…
Dnes mám další dvě,do klidu,pohody a vcelku i zabezpečení.
Rozhodnutí je jen na tobě,promysli si,jaké jsou vaše možnosti,podle toho se rozmysli. Držím pěsti.
- Citovat
- Upravit
Táta Pavel
31.1.12 08:06
Zkus si představit tohle - žijete si v pohodě ve svém domě, máte oba práci a krásné dvouleté dítě. Najednou vám dům vyhoří, jste bez pojistky a ještě vás oba vyhodí z práce. Co teď s dítětem? Necháš ho zabít? Jediné, o čem se v této chvíli můžeš rozhodovat, je, jak zařídit, abyste se měli lépe a vše zvládli. Držím moc palce, ať to jde dobře. Uvidíš, že to zvládnete a za pár let při pohledu na své dítě budeš hrdá a vůbec si nebudeš dokázat představit, že jsi přemýšlela o potratu.
- Citovat
- Upravit
sophinka
31.1.12 08:11
Táta Pavel píše:
Zkus si představit tohle - žijete si v pohodě ve svém domě, máte oba práci a krásné dvouleté dítě. Najednou vám dům vyhoří, jste bez pojistky a ještě vás oba vyhodí z práce. Co teď s dítětem? Necháš ho zabít? Jediné, o čem se v této chvíli můžeš rozhodovat, je, jak zařídit, abyste se měli lépe a vše zvládli. Držím moc palce, ať to jde dobře. Uvidíš, že to zvládnete a za pár let při pohledu na své dítě budeš hrdá a vůbec si nebudeš dokázat představit, že jsi přemýšlela o potratu.
to je krásně napsáno 
- Citovat
- Upravit
31.1.12 08:19
Řeknu ti to takhle bud to miminko chcete nebo ne…pokud anotak není co řešit prost se chlap musí začít otáčet a ne jen sedět a říkat že to nezvládnete.My na tom byli podobně…chlap se začaůla snažit a i když to jednoduché nebylo zvládli jsme to.Ted čekáme třetí a NIKDY bych neměnila.Ä když ted vidím co z něj(dnes 4 roky je) je neumím si představit život bez něj…byt přišel v nejnevhodnější dobu a v tu chvíli do vztahu co neměl budoucnost.....pokud ale miminko nechcete pak není co řešit …ale rozmysli si to dobře
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.12 08:21
My jsme se s přítelem na mimi připravovali 5 let a po pěti letech jsme usoudili, že lepší situace asi hned tak nebude a začali jsme mít spíš strach, abychom si na tu samotu a „nezávaznost“ příliš nezvykli a děti pak nechtěli vůbec. Dnes je mi 31 a mám dvě princezny 
a oba se shodujeme na tom, že jsme klidně mohli začít už v těch jednadvaceti a možná by to i bylo lepší 
chcemem totiž i třetí, ale až jako „véškrabka“ (později), kterého si vychutnáme 
Moje sestra je o 10 let mladší a už je těhotná 
Je v podobné situaci jako ty a je přešťastná. Pořád mě poslouchala, jak mrčím, že jsem s mateřstvím nezačala mnohem dřív a neměla možnost mezi dětmi udělat větší věkový rozdíl, abych si každé co nejvíc užila. U nich to byla „nehoda“, bydlí oba u našich, ségra po škole, stále žádnou práci nemohla najít, tak že bez příjmu. On čerstvě vyučenej a taky nijak zaopatřenej. Mimi čekají na konci března. Mají skvělé přátelé, kteří se na prcka těší s nimi a v případě nutnosti by jim každý z nich pomohl (samozřejmě v rámci svých možností)
Tak že to nevzdávej, miminko si nechte a mysli jen na to pozitivní Budeš MLADÁ MAMINKA, budeš mít TO NEJKRÁSNĚJŠÍ NA SVĚT M I M I N K O a to miminko bude šťastné, protože bude mít milující maminku a tatínka Myslím si, že není co řešit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Holma
31.1.12 08:27
Já mám TP 19.4., bydlíme v RD v rekonstrukci, peněz málo…a taky mám strach, jak to zvládneme. Dva úvěry na krku…
Nechráněný styk, to se prostě stane, i když na jednu stranu to vůbec nechápu, když přeci každý ví, jaké jsou pak následky, i když nemusí být. Má kolegyně zase otěhotněla při HA kterou poctivě brala Ale to je jedno.
Já bych na potrat nešla, bála bych se, že už to příště, až budu chtít, nevyjde. Mám ve svém okolí takový případ, kdy ve 20ti šla na potrat (přítel nechtěl dítě, neměli peníze) a teď by si ho moc přála a nemůže.
Ovšem rozhodnutí je na tobě. Dítěti sice musíš zapatit oblečky, plíny, doktora.....ale to nejdůležitější, co bude potřebovat, je tvoje láska a péče.
- Citovat
- Upravit
31.1.12 08:50
Zakladelko......přečti si můj podpisek at vidíš,co máme za sebou 
Na potratu jsem byla,na začátku vztahu s mojím nyní už manželem,je to skoro 15 let zpátky 
A ted,když miminko chceme ne a ne přijít,přirozenou cestou určitě ne a vzhledem k mému věku,.....moc času nemáme ani přes IVF.
Ale hlavně ti chci napsat.....všechny peníze jsme vrazili do IVF!!!! a jsme na tom finančně možná hůř,než budete s miminkem vy,ale i tak ho moc chceme
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.1.12 09:00
rozumbrada píše:
Růžové perspektivy už tu byly vymalovaný líp než ve ČtyřlístkuJe taky dost možné, že tě přítel opustí a zůstaneš s děckem sama. U rodičů věčně bydlet nemůžete, co pak bude dál? Jistě tě nevyhodí, ale vejdete se? Budete se několik let snášet? Anebo tě přítel neopustí a zůstanete spolu, ale on bez práce, ty jen s nuzným rodičákem, kde budete brát peníze? Nejlevnější podnájem s inkasem 6-7 tis., 3 tis. potraviny, 2 tis. pro dítě a dalších x výdajů.
Nemyslím si, že by sis někdy vyčítala, že sis to děcko nechala. I když i takové ženy jsou. Ale dalo by se to možná udělat líp, kdyby miminko přišlo později.
Nechávat si ho jen proto, že se bojíš výčitek svědomí, to fakt není dobré řešení. Měla bys přestat myslet tolik na sebe, ale spíš položit i otázku, jestli nebudeš mít výčitky, když dítě bude event. vyrůstat bez otce, s prarodiči, třeba s minimem finančních prostředků. Fakt není vždycky pravda, že tím, že porodíš dítě, ti přestane vadit, že žvýkáš suchou housku, tím se radši neutěšuj
Prostě při rozhodování vzít v úvahu i ty horší scénáře.
Ahojky já musím souhlasit Není vždycky posvícení,já zůstala taky s mimčem sama a můžu ti říct,že jsem se dostala do situace,kdy jsem neměla ani na rohlík,jen abych měla na plínky,z toho jsem byla strašně nervozní a podrážděná-jasně,nelituji toho,že jsem si malou nechala,ale v dnešní době,kdy naše VÝBORNÁ VLÁDA,dělá vše pro to,aby rodiny s dětmi měli úúúplný h… s prominutím,ale to je realita,samozřejmě je to vaše věc,ale já bych opravdu počkala,až budete mít práci a zázemí,ale to je jen a jen můj názor. Věřím,že se rozhodneš správně!!! Držím pěstičky
- Citovat
- Upravit
31.1.12 09:01
znamá nemohla léta letoucí otehotnet. rekla mi ze byla na potratu hned nejak kolem maturity-stejne duvody jako pises .. - s tim samym partnerem zustala, uz je to 15 let a teprv ted maji miminko - ne ze by nechtely driv, neslo a nedarilo se.
druha kamaradka na potratu byla take a ta zas deti nechce, takze kdyby nahodou tak rika ze jde znovu, vuebc nema zadne vycitky, absolutne toho nelituje..
jak bych se zachovala u sebe nevim, ale pokud by byla nejaka moznost a snaha, tak bych si miminko urcite nechala, pr mi je jasne, ze kdybych na potrat sla, tak se s tim strasne spatne srovnam - srovnam-li se s tim vubec a urcite bych jeste pred rozhodnutim (i pripadne po nem) zasla k psychologovi..-coz chci poradit i tobe, kdyz ted nemas 100% jistotu jak se zachovat, jdi k odbornikovi, ktery ti pomuze utridit myslenky, dokud je cas .. - ta fin. investice do nej rozhodne stoji, byt by sis na to ted mela pujcit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
