Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
S přítelem jsme spolu 5 let. Žijeme v malém městě, kde se nic neděje a je tu velká nouze o práci. Přestěhovat se nemůžeme, jelikož přítel dostal byt od rodičů - a byty a nájmy jsou dnes velmi drahé. Přítel našel poměrně dobře placenou práci v oboru, který vystudoval. Já odmaturovala minulý rok a nikde mě nechtějí zaměstnat - nemám praxi. Mám hloupý obor - ekonomika a podnikání v cestovním ruchu. Tady prostě není šance, že si najdu normální práci. Buď mohu pracovat ve fabrice, v albertu a nebo ve spořitelně (nutit lidem půjčky).. Opravdu nechci celý život takhle otročit. Všichni moji spolužáci se odstěhovali a buď studují VŠ a nebo cestují. A to i ti, kteří maturitu nemají a nemají nic. Já mám nejhorší práci ze všech. Docela mě to deptá. Není šance na lepší život. Na VŠ jít nemohu (už se musím živit sama). Chtěla jsem aspoň studovat dálkově, ale obory, které jsem chtěla nešly. Nyní se mi dostala nabídka práce v zahraničí ve Švýcarsku na 1 rok (kdybych chtěla déle). Práci mám dohozenou od známé - vím kde budu bydlet, vím vše potřebné. Není to na blind. A ještě bych mohla chodit do školy. A to mi přijde úžasné. Určitě by mi to dalo hodně do života. A navíc si myslím, že s touhle zkušeností bych si snáz našla lepší práci. Uvědomuji si samozřejmě, že bez Vš nemám takové možnosti, ale já chci jen normální práci. Myslím si, že mám prostě na víc jak na fabriku. Jenže se bojím. Rok budem bez sebe. Není to sobecké? Jeli by jste na mém místě nebo ne? Já se prostě bojím, že lepší nabídka mě už v životě nepotká. A třeba i potom skončím zase ve fabrice a budu dělat otroka, ale aspoň budu mít na co vzpomínat, že jsem přece jen v životě zažila něco zajímavého. Vím, že přítel není takový, aby mě podváděl, ale díky němu - mám, kde bydlet. Máme zahradu. Milujem se. Jen já prostě nejsem takhle šťastná. Není to ode mě sobecké??? Prosím jak by jste se rozhodli?
Pokud tam chceš (a seš si stoprocentně jistá, že nejde o obchod s bílým masem, nebo něco jiného podezřelého, jak už to u moc dobře znějících nabídek bývá), tak jeď. Znám víc takových párů, kdy jeden jel pracovat nebo studovat na rok jinam. Přečkat se to dá. Obzvlášť v době internetu, kdy budete neustále v kontaktu. ![]()
@enyf : Není to nic podezřelého
Kamarádka za sebe hledá náhradu na pozici au pair pro pejska
Jelikož bydlí ve stejném městě a byla ve stejné situaci jako já - pracovala ve fabrice, jela pracovat do Švýcarska kvůli zkušenostem. Jenže po půl roce našla tady práci jakou vždy chtěla a potřebovala proto za sebe najít náhradu. Tak mě napadlo, že by to mohla být fajn zkušenost. Navíc bych tam chodila do školy a učila se Francouzsky. Kdybych mohla mít na výběr zvolím němčinu. Na škole jsem se věnovala primárně angličtině. Angličtině se věnuji ve volném čase i teď. Průser je ten, že firmy v mém okolí angličtina nezajímá a požadují němčinu…
Každopádně proto mi to přijde hrozně důležité. Určitě je šance se do zahraničí dostat i později, ale to už bych asi zvolila agenturu a teď nevědět do jaké rodiny mě dají.. tohle mi přijde prostě super.
Tak ve Švýcarsku můžeš pochytit i tu Němčinu. Jela bych. Jinak se taky může stát, že kvůli přítelovi budeš dělat dalších osm let v Albertu nebo továrně u Vás ve městě, pak se rozejdete a ty zjistíš, že máš mizernej plat, žádný bydlení a žes měla využít možnost, když byla.
Jeden rok není tak dlouhá doba a uteče to jako voda. Viděla bych výhodu v tréninku jazyka.
Jak se k tomu staví přítel?
Osobně si nemyslím, ze ti zkušenost au pair nějak pomůže při následném hledání práce v ČR, ale jako životní zkušenost je to určitě super. O vztah bych se bála, asi záleží má tom, jestli je to pro tebe natolik lákavé, ze prijmes riziko, ze se s přítelem rozejdete. S tím asi musíš počítat jako s možnosti, ačkoli je určitě možné to přestat a zvládnout společně…
Co se tyče práce v tvém okolí- co ti brání naučit se německy?
Jed, pritel pocka, pokud te miluje. My taky meli nejaky cas vztah na dalku. Zadna hruza to neni.Muj bracha taky, oba vztahy vydrzely. Sobecke to neni.
@lananataly to si musíš říct Ty co chce, ale počítej i s tím že vztah nevydrží ![]()
Jela bych. A i kdybych nejela nezakopala bych se v 19 letech někde na městě, kde nemám šanci dostat slušnou práci. Na druhou stranu je třeba pro to taky něco udělat-dojíždět, najít si tu vysokou na dálkové, trochu pohnout zadkem.
Takže jestli ti to Švýcarsko přijde zajímavé- ale hlavně tam proboha něco dělej, nechoď jen venčit psa! Tak jeď.
Jinak jsem zapoměla dodat, že bych každé 3 měsíce mohla jet domů. Prvně - v září na svatbu bráchy. A pak na Vánoce. Mám nárok na 25dní dovolené. A víkendy volné. Kamarádka říkala, že mi dá kontakt na její kamarádky. Takže bych ještě měla šanci poznat nové lidi.
Jinak přítel říká, že mu bude smutno a není z toho nějak nadšený, ale zároveň mi říká, že se nemusím bát, že to tady zvládne v pohodě. I jsme rozpočítávali jeho výplatu a sám by to zvládl v pohodě.
:-/ ale je to fakt těžké rozhodnutí..
zas se bojím jak tady psala @enyf - že když tuhle možnost nevyužiju, tak pak se třeba tenhle vztah rozpadne a já už těžko najdu lepší práci.
Rozhodne jed! Tyhle prilezitosti se nenaskytnou kazdy den
Pokud je pritel rozumny, bude ti tuto zkusenost prat
Pokud ne, tak za moc nestoji. Kdyby on byl na tvem miste, take bys mu to prala ![]()
Kdybys jet nechtela, tak nad tim ani neuvazujes. A jelikoz uvazujes, jed! Pritel pocka. Je opravdu mozne, ze ten vztah by i tak nevydrzel (nebudme naivni, muze a nemusi - to nikdy nikdo nevi) a pak bys hoodne litovala. rok se da zvladnout. Muze se stat cokoliv, ale muze to byt prave i lepsi mnohem, ptom, co se vratis.
Na tvem miste nevaham a jedu, je to mozna jenom aupair, ale i tak poznas novou kulturu, cimz ziskavas praxi v oboru a muzes narazit na dalsi prilezitost, jako tva kamaradka.
Pokud vas vztah vydrzi, do budoucna bych uvazovala o prodani bytu v zapadakove a prestehovani se na misto, kde adekvatni praci najdete oba, nejen pritel
Na tvém místě bych jela okamžitě, vždyť Švýcarsko je skoro za rohem, přítel může za tebou, ty můžeš sem. Neváhala bych ani minutu