Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přála bych si umřít, už nedýchat, nemyslet, netrápit se, nezabírat tady místo. Jediná věc proč jsem to ještě neudělala je moje rodina, vím, že by je to hrozně zasáhlo a já se cítím tak hrozně beznadějně když vím že chci umřít a „nemůžu“ to udělat. Leda být sobecká a udělat to i na vzdory tomu. Nevím co mám dělat. Psycholog mi nepomůže. Bývalý přítel na mě kašle, vím, že na světě je xxxx dalších chlapů, ale když vám někdo koho milujete řekne, že si nemyslí, že byste zvládla porod a dobře vychovávala společné dítě jen kvůli tomu, že nesportujete každý den (a ne nejsem 150 kg žena) tak prostě mi to v té hlavě pořád straší. Straním se lidí, nemám moc kamarády a přijde mi moje existence naprosto zbytečná, proč? Proč tady jsem. Z jakýho důvodu, abych pořád jen trpěla a trápila se? ![]()
Pokud té tvoje rodina miluje tak se ji sver…
A to ze té nechce jeden chlap třeba je prave pro tebe výhra… já kdysi rozešla s klukem ale pak toho litovala … myslela jsem si ze nikdo lepší není… a dnes? Mam ještě lepšího chlapa než kdysi…
Ja si teda naopak myslim ze psycholog by ti pomoct mohl. Protoze brat vazne argument, ze budes spatna matka protoze kazdy den nesportujes je naprosto mimo.
@Tudii6- píše:
Přála bych si umřít, už nedýchat, nemyslet, netrápit se, nezabírat tady místo. Jediná věc proč jsem to ještě neudělala je moje rodina, vím, že by je to hrozně zasáhlo a já se cítím tak hrozně beznadějně když vím že chci umřít a „nemůžu“ to udělat. Leda být sobecká a udělat to i na vzdory tomu. Nevím co mám dělat. Psycholog mi nepomůže. Bývalý přítel na mě kašle, vím, že na světě je xxxx dalších chlapů, ale když vám někdo koho milujete řekne, že si nemyslí, že byste zvládla porod a dobře vychovávala společné dítě jen kvůli tomu, že nesportujete každý den (a ne nejsem 150 kg žena) tak prostě mi to v té hlavě pořád straší. Straním se lidí, nemám moc kamarády a přijde mi moje existence naprosto zbytečná, proč? Proč tady jsem. Z jakýho důvodu, abych pořád jen trpěla a trápila se?
Máš pravdu, toto je už na psychiatra. Že né, nechceš? To je součást diagnózy. Spousta psychicky nemocných lidí odmítá léčbu. Když se do ní pak nějakým zázrakem dostanou a zálečí se, tlučou se do hlavy, že nesli dřív a ničili si zbytečně život v setrvávání v nemoci.
Když se porouchá chemie v mozku, je potřeba mu pomoct se vrátit zpátky do normálu.
Mám ve svém okolí momentálně člověka, který je nemocný a nechce se léčit. Ubližuje tím všem okolo, aniž by si to uvědomoval. To je bezmoc. Ty máš možnost volby.
Nějak Tě moc nechápu. Tak budeš bez chlapa…Nebo v tom je ještě něco jiného?? ![]()
@Tudii6- píše:
Přála bych si umřít, už nedýchat, nemyslet, netrápit se, nezabírat tady místo. Jediná věc proč jsem to ještě neudělala je moje rodina, vím, že by je to hrozně zasáhlo a já se cítím tak hrozně beznadějně když vím že chci umřít a „nemůžu“ to udělat. Leda být sobecká a udělat to i na vzdory tomu. Nevím co mám dělat. Psycholog mi nepomůže. Bývalý přítel na mě kašle, vím, že na světě je xxxx dalších chlapů, ale když vám někdo koho milujete řekne, že si nemyslí, že byste zvládla porod a dobře vychovávala společné dítě jen kvůli tomu, že nesportujete každý den (a ne nejsem 150 kg žena) tak prostě mi to v té hlavě pořád straší. Straním se lidí, nemám moc kamarády a přijde mi moje existence naprosto zbytečná, proč? Proč tady jsem. Z jakýho důvodu, abych pořád jen trpěla a trápila se?
Jak to víš, že psycholog ti nepomůže, tak se tedy obrať na psychiatra, to už je vystudovaný doktor, který ti minimálně někoho doporučí…
Pokud ti partner tvrdí, že budeš špatná matka, protože nesportuješ, tak ho k tomu odborníkovi odveď také! ![]()
@Tudii6- píše:
Přála bych si umřít, už nedýchat, nemyslet, netrápit se, nezabírat tady místo. Jediná věc proč jsem to ještě neudělala je moje rodina, vím, že by je to hrozně zasáhlo a já se cítím tak hrozně beznadějně když vím že chci umřít a „nemůžu“ to udělat. Leda být sobecká a udělat to i na vzdory tomu. Nevím co mám dělat. Psycholog mi nepomůže. Bývalý přítel na mě kašle, vím, že na světě je xxxx dalších chlapů, ale když vám někdo koho milujete řekne, že si nemyslí, že byste zvládla porod a dobře vychovávala společné dítě jen kvůli tomu, že nesportujete každý den (a ne nejsem 150 kg žena) tak prostě mi to v té hlavě pořád straší. Straním se lidí, nemám moc kamarády a přijde mi moje existence naprosto zbytečná, proč? Proč tady jsem. Z jakýho důvodu, abych pořád jen trpěla a trápila se?
A to vše jako kvůli chlapovi
Vím,že se mi to dobře radí, ale mysli na to svoje děťátko. Ty se netěšíš na to, až se ti narodí? Kdy máš termín? A zajdi si, prosím, za tím psychologem, nebo za psychiatrem pro antidepresiva. ![]()
S myšlenkami na smrt se opravdu svěř psychologovi, ten tě eventuelně odešle k psychiatrovi. Pokud by bylo nutkání hodně silné, tak na krizovou intervenci do psychiatrické nemocnice.
http://www.csspraha.cz/…linka-duvery
zkus se poradit na lince důvěry, poradí ti a navedou tě, co s životem dělat dál a kam se ubírat… ![]()
@Tudii6- už pár hezkých let pracuji s lidským neštěstím a věřte mi,že se vám nic tak hrozného naděje. K životu potřebujete pouze sama sebe a od toho se vše odvíjí.
Jestli se hroutíte z toho co vám kdo řekne ptám se proč..je to jeho slabost a vy jste vy tak si takové mekty nepripoustejte nicite tím pouze sebe.
Jděte k někomu kdo vám pomůže najít své sebevědomí a mít se opět ráda ![]()
@Tudii6- píše:
@mrav Já nečekám dítě.
tady ti nikdo nepomůže, obrať se na odborníky, ty už si budou vědět rady… ![]()
Není to jen kvůli chlapovi. Ale ve vztazích se mi nedaří. Vždy to skončí, i když ho mám hodně moc ráda. A teď je mi 30 a dítě, které jsem si moc přála s bývalým přítelem je v nedohlednu nebo spíš už nikdy nebude
prostě nevěřím, že se objeví někdo kdo MĚ bude milovat. I s mými chybami, asi jsem fakt tak hrozná, že mě nikdo nedokáže milovat a plánovat se mnou budoucnost. Bojím se lidí, že mi zase někdo ublíží a proto ani moc do společnosti nechodím, tím pádem nemám ani moc kamarády… nevidím smysl toho všeho.