Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Přítelova exmanželka
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
5.8.18 11:52
Ahojky na to si budeš muset zvyknout a hlavně mu věřit. Můj přítel taky chodí za syny z prvního vztahů a kolikrát ho tam posílám i sama aby se vídali častěji. A můžeš se s nimi seznámit? 
Příspěvek upraven 05.08.18 v 11:52
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.18 11:52
Buď ho nech být a nebo si udělej v hlavě pořádek.
Jeho děti a jeho rodina s ním bude navěky - budou se muset o dětech domlouvat. A sorry - je to důležitější, než jsi momentálně ty.
Takže se s tím buĎ srovnáš a nebo ho prostě nech být.
Úplně nejhorší co bys mohla udělat je pořídit si s ním dítě a pak jako ukázková macecha žárlit na děti z předchozího manželství a rozjet peklo. I takové příběhy jsou tady tak obden.
Takže - buď se naučíš srovnat se s tím, že tvůj partner má závazky a bude je mít a nebo hledej někoho bez nich.
To že je ti to nepříjemné je čistě tvůj problém - žárlení je problém v nedostatku sebevědomí a sebepřijetí toho kdo žárlí. A namísto toho, aby ses stím nějak snažila vypořádat, tak děláš scény a omlacuješ svému partnerovi o hlavu, že je ti to nepříjemné a musí ti dokazovat že nic nedělá.
Vytáhni si hlavu z té černé díry a udělej si v ní pořádek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.18 11:52
Co na to říct? Budˇto budeš muset zkousnout, protože on to evidentně měnit nehodlá a nebo si najdi někoho bezdětného a svobodného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
5.8.18 11:53
Vztah na dálku..to se nedivím že se ti ti nelíbí. Ale věřila bych mu..Musíš přijmout že má děti a že je dobře že o ne má zájem..až budeš mít jendou svoje pochopíš 
- Citovat
- Upravit
5.8.18 11:55
Takže žárlíš na děti, protože jsou s tátou? Tak si to dobře rozmysli, jestli jsi schopná respektovat partnerovi závazky a povinnosti směrem k dětem, jestli ne vycouvej z toho včas.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.18 11:58
@Anonymní píše:
Ahoj, mám rok a půl přítele. Má dvě děti kolem 10 let, neznám je. Papírově rozvedený není, je to v procesu, každopádně s ex už 5 let bydlí odděleně. Děti bydlí u ní. Je hodně starostlivý otec a děti jsou pro něj na prvním místě. Ujišťuje mě, že se k ní vrátit nechce a má to v sobě vyřešené a uzavřené. A teď ten problém. Nemůžu se prostě vyrovnat s tím, že víkendy občas jedou s dětmi společně k vodě, jde k nim na oběd, tráví tam odpoledne apod. Říká mi, že to je jen o dětech, že když zrovna nechtějí k němu, tak je nechce nutit. Chce dobře s ex vycházet, aby děti byly spokojené a viděly, že se dokáží domluvit. Nikdy tam ale nespí. Ví, že mi to není příjemné. Je to navíc vztah na dálku, tak je to o to těžší. Já děti nemám.Děkuji za názory a povzbuzení, není mi z toho dobře a nevím, jak s tím pracovat.
Uplně tvoje pocity chápu, bohužel pokud máš chlapa s dětmi musíš se srovnat s mnoha problémy…každá na to nemá. Ty budeš chtít asi dítě..o to to bude horší. Ještě bych to rozvážila.
Příspěvek upraven 05.08.18 v 12:00
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.18 11:59
Nebudu se vyjadřovat k tématu, jen poznámka - že je starostlivý otec nemůžeš vědět, když jsi ho s těmi dětmi nikdy neviděla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.18 12:25
Spíš bych si kladla otázku proč po roce a půl vztahu jeho děti ještě neznáš … 
Obzvlášť když s manželkou už tolik let nebydlí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.18 12:26
@Venetia píše:
Uplně tvoje pocity chápu, bohužel pokud máš chlapa s dětmi musíš se srovnat s mnoha problémy…každá na to nemá. Ty budeš chtít asi dítě..o to to bude horší. Ještě bych to rozvážila.Příspěvek upraven 05.08.18 v 12:00
Já jsem ten typ co na to nemá .. Měla jsem přítele s dítetem a žárlila jsem velmi..prostě to není vztah o dvou lidech ale o kompromisech mezi vice lidmi, nic pro me, vedela jsem že to v sobě nezměnim, prostě to tak mam..mam manžela a oba mame prvni dítě, ty chvile kdy jsme se oba těšili na to první, jak byl šťastný z prvorozeneho, to s muzem s detmi nezažiješ..neříkám že nejsou muži kteří za to stojí, ale já jsem ten typ co sobecky přizná že to není schopný zvládnout..ty si taky musíš vybrat jestli na to máš nebo ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.18 12:37
@Anonymní píše:
Ahoj, mám rok a půl přítele. Má dvě děti kolem 10 let, neznám je. Papírově rozvedený není, je to v procesu, každopádně s ex už 5 let bydlí odděleně. Děti bydlí u ní. Je hodně starostlivý otec a děti jsou pro něj na prvním místě. Ujišťuje mě, že se k ní vrátit nechce a má to v sobě vyřešené a uzavřené. A teď ten problém. Nemůžu se prostě vyrovnat s tím, že víkendy občas jedou s dětmi společně k vodě, jde k nim na oběd, tráví tam odpoledne apod. Říká mi, že to je jen o dětech, že když zrovna nechtějí k němu, tak je nechce nutit. Chce dobře s ex vycházet, aby děti byly spokojené a viděly, že se dokáží domluvit. Nikdy tam ale nespí. Ví, že mi to není příjemné. Je to navíc vztah na dálku, tak je to o to těžší. Já děti nemám.Děkuji za názory a povzbuzení, není mi z toho dobře a nevím, jak s tím pracovat.
Pokud tvrdí, že je to jen o dětech věřila bych mu. Já manžela také poznala coby ještě ženatého, ale žádost o rozvod už byla podána před seznámením. Také jsem se ze začátku bála. Jenže on mě k dítěti vzal hned a s ex jsem se seznámila v den rozvodu a to už jsme spolu pár měsíců bydleli. Také na synovi vysloveně visel, ale nikdy žádné společné aktivity s ex kvůli dítěti nepodnikal. K veškerým aktivitám se synem bral mě. A ex ví, že má přítelkyni? Asi bych se s ní na tvém místě chtěla poznat a také s dětmi. Ale musím tě varovat, rozmyslí si dobře, zda chlapa se závazky ustojíš. Jestli se někdy sestěhujete je to dost velká ztráta soukromí, budeš se muset v mnoha věcech podřizovat a pokud tě ty děti nepřijmou máš se na co těšit. Nemluvě o tom, že to bude zásah i pro tvou peněženku a vždycky už tu bude ženská, která vám bude ,,koukat do talíře,, a i když nepřímo bude zasahovat určitým způsobem i do vašeho vztahu, za předpokladu, že to není opravdu super fajn baba, se kterou budete skvělé vycházet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.18 12:58
První, co mě po přečtení příspěvku napadlo 
. Rok a půl vztahu a žádné seznámení s dětmi, tudíž žádný posun, a o tom, že to chlap zřejmě tak vážně nemyslí ani nemluvě. Mě to připadá, že to hraje na dvě strany nebo čeká, že se k ní vrátí Já bych tohle jako láskyplný partnerský vztah, který se nikam neposouvá, nenazývala..... 
. Rok a půl vztahu a žádné seznámení s dětmi, tudíž žádný posun, a o tom, že to chlap zřejmě tak vážně nemyslí ani nemluvě. Mě to připadá, že to hraje na dvě strany nebo čeká, že se k ní vrátí Já bych tohle jako láskyplný partnerský vztah, který se nikam neposouvá, nenazývala.....
@pralinka2727 píše:
Spíš bych si kladla otázku proč po roce a půl vztahu jeho děti ještě neznáš …
Obzvlášť když s manželkou už tolik let nebydlí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.18 13:08
V první řadě si uvědom, že budeš vždy na druhém místě - děti prostě mívají přednost. Nechápu, proč ti vadí, že by měli jeho děti spát u něj - u vlastního táty, když o vašem vztahu tvrdíš, že je na dálku S tímto bych tě nakopala někam . Ty děti tu byli dřív než ty a pokud o toho chlapa stojíš, tak by jsi se fakt měla dát dohromady a přestat mu dělat takové naschvály jen proto, že žárlíš.
Každopádně jste spolu 1,5 roku a neznáš jeho děti - píšeš, že jim je okolo 10ti let…nechci být hnusná, ale to na moc vážný vztah nevypadá, když ani věk neznáš a nezajímáš se. Píšu ti z pozice ženy, která se provdala za rozvedeného - a prošla jsem si zvykáním si na muže s dítětem a zažila jsem i dost trable, kdy mě jeho syn odmítal. nyní jsme super dvojka, s manželem máme společné děti a všichni vychází spolu perfektně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.18 13:37
@růžový achát píše:
Nedivím se, že jeho děti ještě neznáš, pokud jsi takový sobec jak píšeš, divím se, že s tebou je. Pro mne by toto byla zásadní věc, přijetí dětí partnera téměř za vlastní.Jakmile bych tam cítila jen lehkou averzi, byl by šmitec.
Myslím, že vůbec nejde o děti, ale právě tu ex… Když by tatínek trávil víkendy jenom s dětmi bez ex nebo s dětmi a zakladatelkou tak by situaci asi viděla zcela jinak podle mě… Taky by mi bylo nepříjemné když by byl můj přítel, partner, manžel celý víkend s ex i kdyby měli společné děti… Kor když je těm dětem 10 let … Spíš aby ji ten muž jen nezneužíval… nemá jak si ověřit, že tam nespí nebo nastřídačku nežije když mají vztah na dálku.
edit nevhodný smajlík
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.8.18 13:39
@Kazimíra Olejovka píše:
V první řadě si uvědom, že budeš vždy na druhém místě - děti prostě mívají přednost. Nechápu, proč ti vadí, že by měli jeho děti spát u něj - u vlastního táty, když o vašem vztahu tvrdíš, že je na dálku
Zakladatelka nic takového nepíše
Milá zakladatelko,
naprosto tě chápu, že se cítíš divně. Po roce a půl tě neseznámil s dětmi - nechtěla jsi nebo je to jeho rozhodnutí? Protože od toho bych se odrazila…
@Ou tvůj příspěvek - speciálně poslední věta - není to zbytečně drsné? 
@Oplatečka mně se to, co píšeš, nezdá vůbec sobecké. Naopak, reálné dospělé zhodnocení svých možností/schopností a že se ti poštěstilo potkat někoho, s kým prožíváte všechna poprvé společně ( myslím založení rodiny 
) je fajn 
Příspěvek upraven 05.08.18 v 13:45
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, mám rok a půl přítele. Má dvě děti kolem 10 let, neznám je. Papírově rozvedený není, je to v procesu, každopádně s ex už 5 let bydlí odděleně. Děti bydlí u ní. Je hodně starostlivý otec a děti jsou pro něj na prvním místě. Ujišťuje mě, že se k ní vrátit nechce a má to v sobě vyřešené a uzavřené. A teď ten problém. Nemůžu se prostě vyrovnat s tím, že víkendy občas jedou s dětmi společně k vodě, jde k nim na oběd, tráví tam odpoledne apod. Říká mi, že to je jen o dětech, že když zrovna nechtějí k němu, tak je nechce nutit. Chce dobře s ex vycházet, aby děti byly spokojené a viděly, že se dokáží domluvit. Nikdy tam ale nespí. Ví, že mi to není příjemné. Je to navíc vztah na dálku, tak je to o to těžší. Já děti nemám.
Děkuji za názory a povzbuzení, není mi z toho dobře a nevím, jak s tím pracovat.