Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Krom toho bylo povinností vždy staršího odevzdat, když jsem jim ho nedala (sorry, ale taky jsem chtěla být se svýma dětma celej den), byli uražení.zakladatelka
Tak tohle je magořina, to bych neřešila oddělený vchod, ale bydlení nejlépe na jiném konci republiky ![]()
@Tiger-lily píše:
@Lin25 Naprostý souhlas, podle mě většina těchto sporů je o tom, že nejsou jasná pravidla. Třeba si tchýně myslí, jakou službu neprokazuje tím, že maminku na chvilku zbaví dětí. Mně třeba vodí někdy dceru do školky děda. Taky ji chtěl vodit pořád, ale řekla jsem mu jasně, že jsem hrozně ráda, když ji tam vezme za škaredého počasí, abych nemusela táhnout tři mrňata třeba ve vánici, ale když je pěkně, rádi se projdem
Já musím říct, že my jsme si jasná pravidla stanovily, a to byl právě největší kámen úrazu. Oni na nic nechtěli přistoupit, chtěli si dělat, co budou chtít. Takže se to imrvére snažili vyhádat a bylo to ještě horší, od té doby tam bylo prakticky pořád dusno.
A jak u vás funguje řešení ostatních věcí, když bydlíte v jednoum domě? Opravy, práce na zahradě atd., kdo nastavuje pravidla?
![]()
Já bych preferovala oddělený vchod už jen kvůli soukromí. Ono to soužití není vždycky jednoduché. Ona většinou stačí společná chodba a už se obě strany dokáží hádat o to, kdy, kdo a jak často ji bude uklízet.
Já vycházím velmi dobře s rodiči přítele a on zase vychází velmi dobře s mými rodiči, ale oba víme, že ani s jedněmi bychom nechtěli bydlet v jednom domě a když už, tak to mít odděleno vchodem, nejlépe i zahradu samostatnou, protože i o zahradě máme každý jinou představu. U nás je jasné, že třecími plochami by bylo především to jídlo, protože můj taťka a přítelova maminka by do dětí neustále něco cpali, bez ohledu na to, že bude za chvíli hlavní jídlo. Náš prcek je sice teprve pětiměsíční, takže se ho to netýká, ale vidím to na dětech švagrové a mé sestry. Babička pořád kupuje sladkosti, dětem vyvařuje, co si řeknou, takže je schopná „spíchnout“ večer i tři jídla, aby si mládež vybrala dle svého, oni se pak ve všem jen ponípou a zblajnou večer pytlík brambůrek. Můj taťka zase pořád lentilky, sušenky, atd. Jsou to prarodiče, tak si myslím, že občas to nevadí, oni mají děti rozmazlovat, ale být to pravidelně, tak mě asi klepne a přítele taky.
Já zakladatelku docela chápu, taky by mě to hodně vadilo. ROdiče jsou rodiče, a z tohohle mám pocit, e se je prarodiče snaží vyloženě suplovat.
@Anonymní píše:
Ahoj,
pro všechny co bydlí s prarodiči a postavili si oddělený vchod, pomohlo to zlepšit situaci - vztahy?
My bydlíme horní patro, tchánovci dole, máme dvě děti. Staršího mi tchýně hlídala hodně, i si pro něj chodila (k nám nahoru, i když jsme se nedomluvili, několikrát denně), když jsem šla s dětma ven, starší mi ihned za nimi zdrhnul a vždy si ho tam nechali (bohužel v ruce miminko, tak jsem ho nemohla odtáhnout). Vztahy nejsou dobré měsíc se se mnou nebaví, už by asi chtěli, ale mě se moc nechce, protože mám strach, že to zas sklouzne do starých kolejí, tchýně nemá soudnost, nejraději by měla malého každý den, klidně i na celý den. Teď jsou děti konečně doma, tak jak by měli být hlavně s mámou a tátou.
Přítel se stěhovat nechce (já bych chtěla), tak mě napadalo si prosadit oddělený vchod (naštěstí by šel udělat), ale nevím, jestli by to k něčemu bylo, krom toho by je to určitě urazilo, ale v téhle fázi, kdy se furt hádáme se mi to zdá jako nejlepší řešení.
Co vy na to?
Tak já nevím,někdy my přijdou snachy hodně nevděčné.Píše se často,tchýně je taková a maková,ani mi nepohlídá,když chce hlídat,tak je to taky špatně.Mně tchýně taky hlídá a jsem jí za to neskutečně vděčná,protože bez ní nevím,jak bych to dělala v práci.Važ si toho,že mají zájem a chtějí ti pomáhat,někdo by za to byl šťastnej.
@carola
Než něco napíšeš, doporučuju přečíst diskusi
. Krom toho, já si toho vážím, ale to že oni se se mnou nebaví s hlídáním absolutně nesouvisí. A to, jak často se mají děti hlídat snad určujou rodiče a ne babičky… O to hlídání musí taky druhá strana stát…
zakladatelka
Chceme se s přítelem stěhovat do většího bytu a když nám tchán oznámil, že by jsme se mohli přestěhovat hned do vchodu vedle nich, že tam je volný byt, tak nás orosil pot..
Neříkám, že jsou nějak strašní, ale ještě před nedávnem byl tchán schopný nám i 6X denně volat kvůli blbostem..
Takže upřímně, chceme co nejdál od nich..
Protože ta představa, že by u nás byli pečený, vařený každý den, je děsivá.. ![]()
S vchodem neporadím, ale vzala bych taky v úvahu jestli je možné se spolu vůbec na něčem domluvit a dodržovat to. Ono pokud není z druhé strany snaha vyjít a respektovat se, tak nepomůže ani zvláštní vchod. Naopak může se to ještě zhoršit.
Oni to někteří prarodiče přehánějí. Já zakladatelku chápu. Nemyslím si, že je pro děti dobré když většinu svého života tráví u prarodičů, kteří mají tendence být ti hodnější, rozmazlovat a zároveň suplovat tu „hlavní výchovu“,protože s nimi tráví nejvíc času. Všechno má mít své meze a někteří prarodiče se jenom nudí, nemají vlastní životní cíle, program, koníčky a tak všechen volný čas chtějí věnovat vnoučatům. Všechno má mít své meze a i když si myslím, že čas s prarodiči je velmi přínosný, tak by s nimi dítě nemělo trávit víc času než s vlastními rodiči
A je jedno, jestli jde o tchánovce nebo vlastní rodiče ![]()
Takže určitě oddělený vchod a hlavně pravidla ![]()
S dvougeneracnim bydlenim mam zkusenosti a samostatny vchod nepomohl. Uz jen ten pocit, nedojit si v klidu pred barak, protoze by babicka ihned pribehla za vnuckou je svazujici. Pokud se tchyne takhle chova, pomuze jen odstehovani a navstevy jednou mesicne.
@Anonymní píše:
S dvougeneracnim bydlenim mam zkusenosti a samostatny vchod nepomohl. Uz jen ten pocit, nedojit si v klidu pred barak, protoze by babicka ihned pribehla za vnuckou je svazujici. Pokud se tchyne takhle chova, pomuze jen odstehovani a navstevy jednou mesicne.
Přesně, nikdy se mi nechtělo přijet domů ani z nákupu, protože POKAŽDÝ byli oba tcháni hnedka u auta a povykovali na malýho. Někdy jsme ho přenášeli spícího a oni byli tak „rychlí“ že jsme je ani nestihli upozornit, že spí. Ono než si člověk otevře bránu, než zaparkuje, byli tam, co chcete, oba dva důchodci. ![]()
Ja jsem sama z dvougeneracniho baraku s jednim vchodem a moc to tam nefungovalo, pamatuju si na to jeste ted a babicce i ja za puberty rikala stihacka, slysela i nemozne
Takze zakladatelku chapu a ani ja bych to tak nechtela. Nicmene jsem ted v situaci, kdy deti davam do skolky a pracuju, resp snazim se oracovat a hlidani v dobe nemoci by se mi moc hodilo. Nevim, jak mas stare deti, ale skolkou se dost zmeni, rano je tam mohou hodit prarodice nebo ty a odpoledne muzete ze skolky jitnekam samy a neco podniknout a teprve navecer prijit domu, kde ti je prarodice muzou pohlidat, nez pripravis veceri. Mam takovy pocit, ze s vekem ditete se totaky meni.
@Anonymní píše:
Přesně, nikdy se mi nechtělo přijet domů ani z nákupu, protože POKAŽDÝ byli oba tcháni hnedka u auta a povykovali na malýho. Někdy jsme ho přenášeli spícího a oni byli tak „rychlí“ že jsme je ani nestihli upozornit, že spí. Ono než si člověk otevře bránu, než zaparkuje, byli tam, co chcete, oba dva důchodci.
Umím si to představit. Tohle dělají tcháni taky. Stačí mi to jednou za čas, když přijedeme na návštěvu. Denně bych to nedala. Jako byste byli jediná jejich zábava. ![]()
@Anonymní píše:
@carola
Než něco napíšeš, doporučuju přečíst diskusi. Krom toho, já si toho vážím, ale to že oni se se mnou nebaví s hlídáním absolutně nesouvisí. A to, jak často se mají děti hlídat snad určujou rodiče a ne babičky… O to hlídání musí taky druhá strana stát…zakladatelka