Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Annike píše: Více
Tak pod tohle se podepíšu. A jak se mi ulevilo, protože to byly takový vysavačky energie, že to bylo strašný a já už pak byla tak unavená (i svými starostmi), že jsem to fakt utípla takhle, protože jsem neměla sílu jim něco vysvětlovat a unavovaly mne ty kilometrové emaily, věčně pípající messengery a hodinové monology o jejich životě, že… ![]()
Jedna se se mnou ještě nezapomněla rozloučit slovy „no tak až přijdeš k rozumu, víš, kde mě najdeš“. ![]()
Hele, já se ted třeba snažím se nedostat do přímého kontaktu s jednou kolegyni. Není můj šálek kávy a snažím se vyjít s každým plus mi ji bylo lito, ze byla nova a parkrat jsem s ni v praci byla na obede. Když jsem si poslechla některé její názory, už se s ni pokud možno bavit nechci. A protože se někomu těžce říká, jaký obrázek jsem si o ní vytvořila, půjdu cestou nejmenšího odporu a budu se jí prostě vyhýbat. Taky by mohla založit diskuzi - lolegyne se mi vyhyba.
Takže tam nějaká příčina i u zakladatelky bude.
Možná jseš typ, co soutěží s jinými ženami, a potřebuje do každé konverzace nenápadně vsunout, v čem všem je lepší. Mám takovou známou, a odřízly jí všechny její kamarádky ![]()
Nebo já bych třeba neudržovala vztahy s někým, kdo by přede mnou fyzicky trestal svoje dítě, to by byl okamžitý blok. Může to být více důvodů.
Ale je i možné, že není chyba na tvé straně, a dotyčný prostě jen ve svém životě řeší zásadní věci a nemá na tebe prostor. Nikdo ti přátelství nedluží ![]()
Já jsem třeba na té straně, co má problém držet kontakt. Každé nové známé to říkám. Na začátku to tak nadšeně jede samospádem. Pak mi do toho párkrát něco vleze, pak zapomenu, pak už je mi to blbý se ozvat,… tak dopředu hlásím, že pokud se mnou někdo chce udržovat kontakt, musí se mi občas ozvat. Že já se většinou už zacyklim na tom, že je mi blbý se ozvat po půl roce, protože dřív jsem si nevzpomněla.
Kamarádku mám jen jednu a pár kamarádů. A se všema udržujeme vztahy napsat šestkrát do roka (občas se to zvrhne na třeba týden v kuse) a vidět se dvakrát ročně (zase třeba na prodloužený víkend) A ani jedna strana to častěji nepotřebujeme. Takový dokonalý introvertní přátelství. Častější kontakt udržujeme jen při společném projektu, když s někým něco hraju, něco vyrábíme, programujeme, pomáháme si, jiná společná činnost. Obvykle pak třeba půlroční častý kontakt znamená dát si rok pauzu.
@markytka3 omlouvam se, jsem tady nova, ale musim reagovat na tvuj konentar… Nechapu, proc by mela pusobit hloupe… I me se to stalo a ne jen jednou, a to nejsem ani namyslena a ani nepusobim nejak jinak divně… Jednou jsem se s tím sverila kamarádovi… A vis co mi odpověděl??? Vis proc na tebe zeny takhle reagujou??? Protoze jsi pro ne hrozbou… Za tebou se otoci kazdy chlap a ony to vi… S tebou se vsichni muzi bavi, a ony to vi… Nikdy bych nerekla ze to muze byt pravda… Ale ani ja uz nemam kamaradky, mam jen svého muze, a ten je tim opravdovym přítelem, kamarádem, a vším…
@Pipi 3004 píše: Více
fakt si myslis, ze tady nekdo autorce rekne problem, proc na ni tak okoli reaguje? vzdyt ji nezname, nevime, jak se v realite chova… na toto se chytry clovek prece nepta na anonymnim serveru, ale opta se kamarada, ktery ji zna, jako jsi to udelala ty… tady akorat tak kazdy muze leda tak vestit z kristalove koule, chapes?
@AlohaTeo píše: Více
Něco jim na tobě začne vadit. Že jsi hezčí a chlapi se za tebou ohlížejí, jak tady někdo píše. Že se byť třeba nevědomky chlubíš a povyšuješ nad ně. Že jsi bohatší a můžete si toho víc dovolit. Že si pořád na něco stěžuješ. Že s tebou není žádná zábava. Nebo meleš pořád jen jedno téma, které je již přestalo bavit.
@Cimada píše: Více
Tak tohle je ale čistě teoreticky, ta nejlepší otázka, kterou psycholog může dát ![]()
Nerozumíte si. Většinou vrána k vráně sedá a má spoustu společného. Zřejmě se ve spoustě věcí rozcházíte, nebo si nesedíte lidsky…
To se stává. Většinou to nejsou kamarádky ani přátelé, ale jen známí, se kterými jste měli chvíli něco společného. Ale nebylo toho tolik, aby to bylo opravdu přátelství. Důvody mohou být nejrůznější. Byli jste jinak zaměření, na nějaké věci jste měli jiné názory, chtěla ses kamarádit víc než chtěli ti druzí, byla jsi příliš osobní, měli jste jiné představy o trávení společného času, chyběly společné zážitky… Je toho spousta. Nebo prostě už nebyl čas, přišly jiné starosti a povinnosti a ty už ses do toho všeho nevešla. Taky se mi to stalo. Po příčině nepátrám.