Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahoj, chci vás poprosit o názor na následující situaci. Předem se omlouvám, bude to dlouhé. 😀
Jsme spolu s chlapem několik let, máme tříleté dítě a druhé na cestě, svoji nejsme. Kvůli jeho práci jsme se během rodičáku odstěhovali od všech (rodiny, kamarádů) 300km daleko, kde nikoho neznáme. Nevadilo mi to, chtěla jsem mu dopřát možnost kariérního růstu, splnit si sen. Do práce, kde jsem před otěhotněním dělala, už se stejně vrátit nebudu moct. Když jsme se sem stěhovali, řekl, že nechce platit nájem, takže jsme šli do hypotéky - v hypotéce i v katastru nemovitostí jsme zapsáni oba.
Moje matka má byt, který darovala našemu prvnímu dítěti (s tím, že tam je věcné břemeno pro matky partnera, kdyby se s matkou něco stalo, aby tam mohl dožít, my byt můžeme pronajímat a až by dítě dosáhlo 25 let a nebylo by nějaký panar - drogy atd -, tak by byt byl dítěte). Původně to matka chtěla napsat na mě, jenže jsem byla docela hloupá a řekla, že by mi to nepřišlo fér vůči chlapovi, že prostě beru, že jsme MY a ne JÁ a On, což se zas matce nechtělo, proto se to vyřešilo takhle.
Chlap zatím kromě auta nemá nic, ale rodiče vlastní dva baráky s pozemky, kdy se předpokládá, že chlapovi jeden dům dají. V tom domě nyní ještě žije přítelovo babička (má tam věcné břemeno).
Do pár let bychom se do toho domu měli nastěhovat. Pokud by byla babička ještě naživu, museli bychom si přizpůsobit patro (udělat si nějakou svoji kuchyni, koupelnu, WC, nové elektrické rozvody a přítel mluvil i o tom, že bychom si udělali i svůj vlastní vchod), abychom zachovali její soukromí v přízemí. Kdyby už babička mezi námi nebyla, stejně by se úpravy dělat musely, sice je dům zateplený, nová střecha, ale jinak je to starý dům.
Včera mě ale zaskočil tím, že by chtěl předmanželskou smlouvu. Svatba teď stejně nepřipadá v úvahu (hypotéka, další dítě na cestě, jejich strana rodiny je zvyklá na velké akce, žádná malá akce nepřipadá v úvahu 🙄), ale z ničeho nic o tom začal mluvit, že by chtěl, aby v té smlouvě bylo, že dům je jen jeho a v případě rozvodu bych na dům právo neměla (což fakt ani nechci, protože bych vedle sebe měla jeho rodiče a to ne, díky 😅) a že bych neměla nárok ani na vyplacení poloviny.
Samozřejmě mě automaticky hned napadlo, že mi nevěří (klasická ženská, ještě hormony zejo 😅), ale beru to, v dnešní době je rozvodovost vysoká.
Nicméně tím, že jsem na rodičovské a ještě tři roky budu, tak jsem na tom s penězi tak, jak jsem. Abych vysvětlila jak to u nás s penězi je - každý máme nějaký ten příjem žejo (on plat, já rodičák) a z toho každý dáváme půlku „na stůl“, z čehož se platí hypo + poplatky kolem, jídlo. Z toho, co zbyde jemu, si platí naftu do auta, stavebko, penzijko a co mu zbyde, je pro něj. Já ze svého zbytku většinou kupuji věci pro starší dítě, sem tam menší nákup u nás na vesnici (jinak jezdíme na týdenní nákupy) a teď i věci pro miminko (oblečení, drogerii pro něj i pro sebe).
Za tím domem, který by měl časem dostat, je pozemek, který by chtěl koupit, aby byla větší zahrada (a soukromí od jeho rodičů), to by samozřejmě platil ze svého (pravděpodobně ze stavebka). Úpravy domu by se dělaly také z jeho nasetrenych peněz, plus pravděpodobně půjčka/hypotéka. Co se týká hypotéky, kterou teď společně máme, tak pokud bychom odtud šli, buď by se byt pronajímal a tím by se dál hypo splácela, nebo by se byt prodal a tím by se zaplatila hypotéka. Co se ještě týká hypotéky, tak těch 10%, co byla potřeba mít své zdroje, jsme dostali půjčku od jeho rodičů, kterou teď už konečně začneme splácet, protože mu v práci přidali, budou se vracet daně a sehnal si brigádu.
Nicméně ta předmanželská smlouva mě nějak dostala a od včera mi hlavou neběží nic jiného. Doma se mu starám o dítě, za chvíli o dvě děti, on doma nemusí hnout prstem (stále se mi ještě nepodařilo ho převychovat, holt mamanek 😅) a představa, že pak budeme bydlet někde, kde do toho bude dávat peníze, které má i díky tomu, že se já starám o děti, se mi prostě příčí. Já si nikdy nevydelam to, co on a v případě, že by se naše cesty rozešly, tak nebudu mít nic a on bude mít zrekonstruovaný dům s velkým pozemkem. Samozřejmě chápu, že chce, aby ten dům zůstal v případě rozvodu v rodině a že by neměl finance na to, aby mě vyplatil, ale připadá mi to nefér.
Tak jsem se vás chtěla zeptat, jak byste se k tomu postavili vy?
Ještě jste se nevzali. Zatím ani nevypadá, že nějaká svatba bude. Už budete mít druhé dítě k psí knížce a porcuje se majetek žijící rodiny.
Co dala tvoje matka tvému dítěti a co jednou dají jeho rodiče jemu, to bych do úvah vůbec nezapočítávala.
To, že jemu zbude pro osobní spotřebu půlka jeho (asi většího) platu, kdežto tobě půlka (malého) rodicaku, to by pro mě bylo nepřijatelné. Ty nemůžeš do práce, protože se staráš o vaše děti.
Váš systém bych brala pouze v případě, že on by převzal polovinu péče o děti, tedy 2,5 dne v týdnu, a ty bys v té době mohla do práce. Jeho úspory, ze kterých chce financovat tu stavbu, jsou podle mě vás obou - kdybys nebyla doma, nemohl by mít úspory a zároveň děti. V manželství by to tak bylo, teď to tak ale bohužel není. Měli jste se vzít, než jsi s ním splodila dvě děti, odstavila se na mnoho let od možnosti vydělávat a poridila si hypotéku ![]()
Co se týče predmanzelske smlouvy - to si dělá srandu, fakt. On může vydělávat jen proto, že se o ty děti staráš. Kdyby tě neměl, neměl by ani prachy, musel by zajistit děti, buď osobně, nebo chuvou. Představa, že já budu doma s dětma, on si mezitím postaví dům, a kdyby něco, tak ten dům bude jenom jeho - nepristoupila bych na to, byla bys blbá.
Byla bych tedy celkově proti pozemku a stavbě, chtěla bych nechat věci tak, jak jsou. Jestli na tom celém bude trvat, tak tomu ale asi nezabráníš.
Brácha taky dostal od našich barák, a je jen jeho, švagrová by z něj nic neměla. Připadá mi to v pořádku. Nevidím jedinej důvod, proč by měl patřit i tobě. Mohlas mít svůj byt, no.
Podle mně děláte blbě rozdělení peněz, to bys možná měla řešit dřív…
Asi bych to řešil tak, že byt ve kterém jste se musí splatit, prodej nepřipadá v úvahu a v případě rozvodu bude jen váš, bez jakéhokoliv nároku muže. Prostě promyslet to tak, abyste též něco měla a v případě neúspěchu neodcházela s holým zadkem. Pak bych asi také rozdělil SJM na Moje a Tvoje s tím, že do předmanželské smlouvy bych hodil oněch 50% výdělku každého na běh domácnosti. V případě potřeby i jiná %.
@Anik píše:
Brácha taky dostal od našich barák, a je jen jeho, švagrová by z něj nic neměla. Připadá mi to v pořádku. Nevidím jedinej důvod, proč by měl patřit i tobě. Mohlas mít svůj byt, no.
Podle mně děláte blbě rozdělení peněz, to bys možná měla řešit dřív…
Ale to není tak, že rodiče chtějí muži něco věnovat (to by bylo ok, ať je to jenom jeho). To je tak, že muž chce kupovat a stavět, za peníze, které já vnímám jako společné (a c manželství by společné byly), zakladatelka mu umožňuje je vydělat.
Pořád jsou na návrh předmanželské smlouvy dva. Bez shody to nepůjde. Jen to je záležitost, ve které se nesmějí dělat ústupky. Protože pak se ona smlouva stává pro jednu stranu nevýhodnou. Souhlasím, že současná psí knížka také není nic moc.
@Platanka píše:
Ale to není tak, že rodiče chtějí muži něco věnovat (to by bylo ok, ať je to jenom jeho). To je tak, že muž chce kupovat a stavět, za peníze, které já vnímám jako společné (a c manželství by společné byly), zakladatelka mu umožňuje je vydělat.
Jo, prd vite, jestli neco zdedite, muze to byt tisickrat jinak. Svatbu neplanujete, ale jdete se handrkovat s predmanzelskou smlouvou.
Kdyz bude barak na babicku, vrazis tam skorat sve zdroje a tve nebude nic. At budete manzele nebo ne.
Silena situace. Asi bych se uchylila k tomu, ze na druhy rodicak pujde on, kdyz on si vydelava. Nedopust prodej bytu, kde jste ted. Prachy se rozkutali v rekonstrukci domu a ty nebudes mit nic.
Predmanzelskou smlouvu nepotrebujete. Dum bude jeho tak ci tak.
Svatba v nedohlednu a řešíte předmanželskou smlouvu.
Ať ten dům rodiče přepíší na přítele ještě před sňatkem, nebude to potom spadat do SJM. Až v budoucnu budeš v domě něco investovat, schovávej si účtenky a faktury, v případě rozvodu bys z toho něco měla dostat. Jinak chlapovi řekni, ať pustí chlup i na výdaje za děti, že se cítíš v nevýhodné pozici z tvého omezení příjmu.
Proc resite predmanzelskou smlouvu, kdyz svatba je v nedohlednu?
hele, asi moc financne gramotna nebudes, ale, co uz, jen by me zajimalo, proc jsi nechtela, aby byl byt po babicce napsan na tebe? aby to partnerovi nebylo lito?
ty nemyslis na zadni kolecka? proc budete investovat do baraku, ktery vlastni jeho babicka? jinak financovani rodiny je vase vec, ale me by tenhle model nevyhovoval…
@Kelsey Tak on řekl, že v tom domě nic dělat nebude, dokud to rodiče na něj nenapíšou. Svatba v dohledné době nebude z důvodů, které už jsem psala - je teď kam cpát peníze. 🙂 Spíš mi jde o to, jak se na tu předmanželskou smlouvu koukat, v životě o tom nepadlo ani slovo a najednou přišel s takovou. 💁♀️
@Platanka Ono kdyby to mezi námi bylo 50:50 i s prací, tak bychom nezvládli splácet ani hypotéku. Respektive ano, ale pak bychom museli jíst kořínky.
První dítě byla „čára přes rozpočet“, v tu dobu jsem o nějaký svatbě ani netoužila a upřímně po tématu „předmanželská smlouva“ ani netoužím. Mně o jeho majetek nejde, spíš mě uráží to, že předpokládá, že to nevydrží a že já si někoho najdu. Ale co když si najde on zejo.
@Anik Však já ale píšu, že ten dům, co dostane, nechci. Ale budou se do něj dávat peníze, které vydělává díky tomu, že já se doma starám o naše děti a to mi přijde nefér.
@Prostě Vodnář To, že se i v budoucnu, až budu normálně pracovat, pojede 50:50, s tím se počítá. Ikdyz teď když nad tím přemýšlím, tak já kvůli jeho práci budu moct dělat jen ranní a to ještě s upravenou pracovní dobou, čímž budu na výdělku kvůli němu dost omezena, což mi taky nepřijde fér, chtít pak po mně, abych neměla nárok na nic. Mně je ten majetek opravdu jedno, spíš mi jde pak o tu investici do něj.
@PaníBovaryová Nikdo se nehandrkuje, prostě to včera nadhodil. Ten dům od rodičů dostane, stejně tak jako že ten druhý dům dostane jeho sestra. Dům je na jeho rodiče, babička tam „jen dožívá“. Přesto ale až tak budeme bydlet, tak budu strkat i moje peníze do opravy jeho domu, to ano..
@VitaminC Jooo to by sice řešení bylo, nicméně moje výplata bude stejně nižší, než jeho, i kdybych šla někam do fabriky na tři směny.
Mně opravdu o jeho budoucí dům nejde, nechtěla bych tam žít a ani z něj mít nějaké peníze. Jde mi o to, že se do něj budou dávat buď naše společné peníze, anebo jeho, které si vydělal díky mně, že já jsem s jeho dětmi doma, to mi právě běží hlavou celou dobu, že bych byla pěkně blbá. A upřímně po takovém návrhu už o nějakou svatbu ani nestojím. 😔
@Petule030 Takhle - když je potřeba koupit dítěti něco dražšího, platí to on, buď ze svého nebo jde darovat plasmu. Vánoce pokryl příspěvek od státu, narozeniny pokryje vrácení daně za dítě. Ale takové ty drobnější věci, jako že z něčeho vyroste, potřebuje věci do školky, to šlo spíš za mnou no. Párkrát už jsem se teda ozvala, ať dá aspoň půlku.
@markytka3 Byt vlastní jeho rodiče a investovat se tam nebude, dokud to na něj nenapíšou. Ano, že jsem počítala s tím, že jsme MY a ne JÁ a ON, to opravdu blbá jsem. 🙈
… když je potřeba koupit dítěti něco dražšího, platí to on, buď ze svého nebo jde darovat plasmu. Vánoce pokryl příspěvek od státu, narozeniny pokryje vrácení daně za dítě…
![]()
mne by spis vadilo, ze ma vetsi plat nez ty a moc nepripiva na dite ( aspon, z toho co pises )..
my jsme s manzelem, dostali nejake dedictvi a co dostal on je jen jeho, co jsem dostala ja, je napsany jen na me… a nejak me to teda netrapi
Ahoj, chci vás poprosit o názor na následující situaci. Předem se omlouvám, bude to dlouhé. 😀
Jsme spolu s chlapem několik let, máme tříleté dítě a druhé na cestě, svoji nejsme. Kvůli jeho práci jsme se během rodičáku odstěhovali od všech (rodiny, kamarádů) 300km daleko, kde nikoho neznáme. Nevadilo mi to, chtěla jsem mu dopřát možnost kariérního růstu, splnit si sen. Do práce, kde jsem před otěhotněním dělala, už se stejně vrátit nebudu moct. Když jsme se sem stěhovali, řekl, že nechce platit nájem, takže jsme šli do hypotéky - v hypotéce i v katastru nemovitostí jsme zapsáni oba.
Moje matka má byt, který darovala našemu prvnímu dítěti (s tím, že tam je věcné břemeno pro matky partnera, kdyby se s matkou něco stalo, aby tam mohl dožít, my byt můžeme pronajímat a až by dítě dosáhlo 25 let a nebylo by nějaký panar - drogy atd -, tak by byt byl dítěte). Původně to matka chtěla napsat na mě, jenže jsem byla docela hloupá a řekla, že by mi to nepřišlo fér vůči chlapovi, že prostě beru, že jsme MY a ne JÁ a On, což se zas matce nechtělo, proto se to vyřešilo takhle.
Chlap zatím kromě auta nemá nic, ale rodiče vlastní dva baráky s pozemky, kdy se předpokládá, že chlapovi jeden dům dají. V tom domě nyní ještě žije přítelovo babička (má tam věcné břemeno).
Do pár let bychom se do toho domu měli nastěhovat. Pokud by byla babička ještě naživu, museli bychom si přizpůsobit patro (udělat si nějakou svoji kuchyni, koupelnu, WC, nové elektrické rozvody a přítel mluvil i o tom, že bychom si udělali i svůj vlastní vchod), abychom zachovali její soukromí v přízemí. Kdyby už babička mezi námi nebyla, stejně by se úpravy dělat musely, sice je dům zateplený, nová střecha, ale jinak je to starý dům.
Včera mě ale zaskočil tím, že by chtěl předmanželskou smlouvu. Svatba teď stejně nepřipadá v úvahu (hypotéka, další dítě na cestě, jejich strana rodiny je zvyklá na velké akce, žádná malá akce nepřipadá v úvahu 🙄), ale z ničeho nic o tom začal mluvit, že by chtěl, aby v té smlouvě bylo, že dům je jen jeho a v případě rozvodu bych na dům právo neměla (což fakt ani nechci, protože bych vedle sebe měla jeho rodiče a to ne, díky 😅) a že bych neměla nárok ani na vyplacení poloviny.
Samozřejmě mě automaticky hned napadlo, že mi nevěří (klasická ženská, ještě hormony zejo 😅), ale beru to, v dnešní době je rozvodovost vysoká.
Nicméně tím, že jsem na rodičovské a ještě tři roky budu, tak jsem na tom s penězi tak, jak jsem. Abych vysvětlila jak to u nás s penězi je - každý máme nějaký ten příjem žejo (on plat, já rodičák) a z toho každý dáváme půlku „na stůl“, z čehož se platí hypo + poplatky kolem, jídlo. Z toho, co zbyde jemu, si platí naftu do auta, stavebko, penzijko a co mu zbyde, je pro něj. Já ze svého zbytku většinou kupuji věci pro starší dítě, sem tam menší nákup u nás na vesnici (jinak jezdíme na týdenní nákupy) a teď i věci pro miminko (oblečení, drogerii pro něj i pro sebe).
Za tím domem, který by měl časem dostat, je pozemek, který by chtěl koupit, aby byla větší zahrada (a soukromí od jeho rodičů), to by samozřejmě platil ze svého (pravděpodobně ze stavebka). Úpravy domu by se dělaly také z jeho nasetrenych peněz, plus pravděpodobně půjčka/hypotéka. Co se týká hypotéky, kterou teď společně máme, tak pokud bychom odtud šli, buď by se byt pronajímal a tím by se dál hypo splácela, nebo by se byt prodal a tím by se zaplatila hypotéka. Co se ještě týká hypotéky, tak těch 10%, co byla potřeba mít své zdroje, jsme dostali půjčku od jeho rodičů, kterou teď už konečně začneme splácet, protože mu v práci přidali, budou se vracet daně a sehnal si brigádu.
Nicméně ta předmanželská smlouva mě nějak dostala a od včera mi hlavou neběží nic jiného. Doma se mu starám o dítě, za chvíli o dvě děti, on doma nemusí hnout prstem (stále se mi ještě nepodařilo ho převychovat, holt mamanek 😅) a představa, že pak budeme bydlet někde, kde do toho bude dávat peníze, které má i díky tomu, že se já starám o děti, se mi prostě příčí. Já si nikdy nevydelam to, co on a v případě, že by se naše cesty rozešly, tak nebudu mít nic a on bude mít zrekonstruovaný dům s velkým pozemkem. Samozřejmě chápu, že chce, aby ten dům zůstal v případě rozvodu v rodině a že by neměl finance na to, aby mě vyplatil, ale připadá mi to nefér.
Tak jsem se vás chtěla zeptat, jak byste se k tomu postavili vy?