Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Cizinka 999 píše:
Mně by vadilo placeni za sex, tak jako mi vadí jak ty o těch ženách mluvis. Prici se mi sex za peníze z hodně důvodu, ale hlavně jr to degredovani ženy, která je většinou tak v zoufale situaci že nevidí jine vychodisko.
Ale manžel má na to stejný názor. Já nebyla nikdy extra zarliva, když jsem si láskou jistá, tak jsem schopna pochopit proč v monogamnim vztahu někdo žádné. Větší ou to má pricinu, jako I u nás to mělo.
Ja měla poporodni depresi, manželovi se naskytla příležitost a jelikož byl bez sexu díky me poporodni depresi už tak 6 měsíců, tak pro mne I pochopitelne. On sam měl ale hrozně výčitky, že se mi priznal. Byla jsem 2 dny na…a pak dobrý. Po 15 letech manželství jsme otevřeli naše manželství a můžeme si bez špatného svědomí užít I mimo manželkou ložnici.Příspěvek upraven 01.04.23 v 09:56
A užila sis? ![]()
@Veveří píše:
@Cizinka 999 technicky je těžké odpustit a myslím, že člověka ta nahromaděná frustrace z partnera drtí v nečekaných chvílích. Stačí vzpomínka, záblesk a pocity jsou stejné, jako by to bylo čerstvé. Tlustá čára je často jen teorie. Ale třeba to léty slábne, nevím.
Každý jsme jiný, ja jsem byla naprosto v pohodě, díky lasce manžela. A sama vím, že monogamie je hodně těžká, o tom jsme mluvili docela brzy ve vztahu, ač zamilovani jako pubosi, už jsme měli oba dva něco za sebou a víme, že sex a láska jsou často dve odlisne věci.
My díky bohu to vidím stejně. Horší je když jeden si sex bez lásky nedovedu představit a druhý ano,. Ten první nedokáže pochopit, že to s láskou nemá nic společného, a často se ani nesnaží, ulevilo by se mu hodně.
Myslím ale, že tohle by se měli partneři hned ze začátku vztahu říct a být upřímni.
Máme tři dcery, nejstarší žije monogamnim vztahem ale, ví že věrnost je skoro Utopie, takže se nezhrouti nebo on, když se jim to ve vztahu prihodi. Druhá dcera 22 let, je spíš pro otevřený vztah po nějaké době. Dnešní mládí, co slysim a vidím mají častěji otevřené vztahy.
Příspěvek upraven 01.04.23 v 10:07
Nepřekonali… a opravdu nevím, čím by mě člověk, který v době nevěry lže do očí, spí s jinou, doma prudí, nevěnuje se rodině ani dětem, věčně dloube do telefonu atd
přesvědčil.
Opravdu takový člověk stojí za trápení, které bych měla pořád v hlavě? vědět co udělal, jak se choval a přitom ho opět milovat, sahat na něj, věřit mu? no to snad né? ![]()
V tomhle se musí člověk řídit pocity a vybrat si, co je vhodné především pro něj! aby neničil svou mysl, netrápil se. Život je moc krátký na obětování.
@axlpol píše:
Nepřekonali… a opravdu nevím, čím by mě člověk, který v době nevěry lže do očí, spí s jinou, doma prudí, nevěnuje se rodině ani dětem, věčně dloube do telefonu atdpřesvědčil.
Opravdu takový člověk stojí za trápení, které bych měla pořád v hlavě? vědět co udělal, jak se choval a přitom ho opět milovat, sahat na něj, věřit mu? no to snad né?V tomhle se musí člověk řídit pocity a vybrat si, co je vhodné především pro něj! aby neničil svou mysl, netrápil se. Život je moc krátký na obětování.
Na nevěře jsou nejhorší ty lži,
@Azeretereza píše:
Je blbý to říct, ale nestojí to za to tobě. Jemu jo. A já se nedivím. Je to super dobrodrůžo, a jak tu psal někdo výše, pořád jde jen o „hloupe su.ka.ni“. Vrací se k tobě, to je důležitý, ne? Sama si nedokážu představit že bych třeba od třiceti do konce života souložila jen s jedním chlapem.
Já si tedy myslím, že zpětně mu to za to nestálo. Protože, to co bylo potom a stále přetrvává, pekny není. A super dobrodružní, jo? Já bych mu to i přála, kdybychom v té věci byli za jedno. Nejhorší na tom je to lhaní do očí. Já už jsem věděla co se děje a on mi pořád lhal.
Otevřený manželství je určitě fajn, ale musí s tím oba souhlasit.
@LukeR1 píše:
Takže si mu vlastně tehdy neodpustila a řekla sis, že když může on, tak ty můžeš taky. Tímto řešením teď nemáte nikdo výčitky a funguje to. Taky řešení, ale z mého pohledu na tohle musí mít člověk povahu. Tohle zvládne člověk, který nepotřebuje v životě jistoty a stojí pevně nohama na zemi.
A z čeho si to usoudil? Samozřejmě jsem mu odpustila, vše mi řekl. Já byla spíš na…,neboť bych to do něho neřekla, že on bude ten první co „zhresi“ ![]()
Kdybych mu neodpustil, tak bych si z toho občas nedělala srandu, nepustila ho ven a myšlenky měla často na tu nevěru. Ale opravdu, mně to vůbec nezasahlo. Kdyby měl milenku tak by to bylo asi jiné.
A nás vztah jsme otevřeli až deset let na to
@LukeR1 píše:A z čeho si to usoudil? Samozřejmě jsem mu odpustila,vše mi řekl. Já byla spíš na…,neboť bych to do něho neřekla,že on bude ten první co „zhresi“
Takže si mu vlastně tehdy neodpustila a řekla sis, že když může on, tak ty můžeš taky. Tímto řešením teď nemáte nikdo výčitky a funguje to. Taky řešení, ale z mého pohledu na tohle musí mít člověk povahu. Tohle zvládne člověk, který nepotřebuje v životě jistoty a stojí pevně nohama na zemi.
@LukeR1 píše:
Takže si mu vlastně tehdy neodpustila a řekla sis, že když může on, tak ty můžeš taky. Tímto řešením teď nemáte nikdo výčitky a funguje to. Taky řešení, ale z mého pohledu na tohle musí mít člověk povahu. Tohle zvládne člověk, který nepotřebuje v životě jistoty a stojí pevně nohama na zemi.
Ja mám ale jistotu v sebe a naši lásku, naši rodinu. A úplnou jistotu nemáš nikde a nikdy. A když se zblázni trochu nebo já, tak si to užijeme a nepalime mosty. Takové pohlazení stejně nemá šanci proti lásce. A kdyby to poblazneni melo vyústit v lásku, tak to budeme otevřenĕ řešit, a pak by byla možná polyamorie, i když si to moc nedovedu představit. Domů bych žádného třetího nechtěla, ale manžel by s dotyčnou mohl mít vztah, ovšem já budu vždy na prvním místě.
@Cizinka 999 píše:
Každý jsme jiný, ja jsem byla naprosto v pohodě, díky lasce manžela. A sama vím, že monogamie je hodně těžká, o tom jsme mluvili docela brzy ve vztahu, ač zamilovani jako pubosi, už jsme měli oba dva něco za sebou a víme, že sex a láska jsou často dve odlisne věci.
My díky bohu to vidím stejně. Horší je když jeden si sex bez lásky nedovedu představit a druhý ano,. Ten první nedokáže pochopit, že to s láskou nemá nic společného, a často se ani nesnaží, ulevilo by se mu hodně.
Myslím ale, že tohle by se měli partneři hned ze začátku vztahu říct a být upřímni.
Máme tři dcery, nejstarší žije monogamnim vztahem ale, ví že věrnost je skoro Utopie, takže se nezhrouti nebo on, když se jim to ve vztahu prihodi. Druhá dcera 22 let, je spíš pro otevřený vztah po nějaké době. Dnešní mládí, co slysim a vidím mají častěji otevřené vztahy.Příspěvek upraven 01.04.23 v 10:07
To ano, ale taky se častěji cítí osamocení, nedokážou navazovat pevné vztahy.
Ano, překonali, už je to spoustu let a teď už máme děti. Ale nebyl to žádný paralelní vztah, to bych nemohla. Byla to taková ta nevěra ze stereotypu, nezáleželo mu na ni, byla to jen zábava. A nebylo to žádné soustavne lhaní, byl to výsledek příležitosti a sam nemel zajem v tom pokračovat, hryzalo ho svedomi. Ta ženská ho pak nahanela, tím to prasklo, vlastne se rychle priznal, nesnazil se vylhat. Nikdy nezamyslel ode mě odejít, udělal prostě blbost a sám se dostal do velice nepříjemné situace, mel fakt nahnano ze je mezi nami konec. Za nějaký nezávazný sex párkrát mi rozpad životního vztahu nestal ani náhodou. Během dalších let takhle pár chlapů z okolí přišlo o rodiny, tak myslím že už by napřed použil mozek a ne jiný orgán, kdyby se příležitost někdy opakovala
. Taky jsme na vztahu od té doby zapracovali, vím že jsem tomu tehdy nahrála, měla jsem pocit že doma je všechno jiste, tak jsem se moc nesnazila, moc o sebe nedbala…není to mezi nami žádný zakopaný kostlivec, je to prostě za námi a máme vztah (doufam) úplně v pořádku, z mé strany určitě.
@Cizinka 999 píše:
Ja mám ale jistotu v sebe a naši lásku, naši rodinu. A úplnou jistotu nemáš nikde a nikdy. A když se zblázni trochu nebo já, tak si to užijeme a nepalime mosty. Takové pohlazení stejně nemá šanci proti lásce. A kdyby to poblazneni melo vyústit v lásku, tak to budeme otevřenĕ řešit, a pak by byla možná polyamorie, i když si to moc nedovedu představit. Domů bych žádného třetího nechtěla, ale manžel by s dotyčnou mohl mít vztah, ovšem já budu vždy na prvním místě.
A to zajistíš jak?
@botl píše:
A to zajistíš jak?
Nezajistíš to nijak. Jak píše, že úplnou jistotu nemáš nikde. Já třeba vnímat lásku, tak jak ona, nedokážu a ani se o to pokoušet nechci. Otevřený vztah bych vnímal jako to, že si už nerozumíme v tom nejdůležitějším ve vztahu. Jak chce člověk doma vztah někam posouvat, když bych chodil pro to nejlepší ve vztahu jinam? Vnímal bych to tak, že doma to není žádná láska, ale jen dobré kamarádství. Možná to některým stačí a kvůli dětem, majetku a rodině se to zvládá dobře. Třeba jsem ale ještě mladý na to, abych to pochopil nebo nemám ještě tolik majetku.
Takhle naše děti učíme, že na vztazích není třeba tolik pracovat a důležité je si hlavně užívat. Každý jsme ale jiný.
@LukeR1 píše:
Nezajistíš to nijak. Jak píše, že úplnou jistotu nemáš nikde. Já třeba vnímat lásku, tak jak ona, nedokážu a ani se o to pokoušet nechci. Otevřený vztah bych vnímal jako to, že si už nerozumíme v tom nejdůležitějším ve vztahu. Jak chce člověk doma vztah někam posouvat, když bych chodil pro to nejlepší ve vztahu jinam? Vnímal bych to tak, že doma to není žádná láska, ale jen dobré kamarádství. Možná to některým stačí a kvůli dětem, majetku a rodině se to zvládá dobře. Třeba jsem ale ještě mladý na to, abych to pochopil nebo nemám ještě tolik majetku.Takhle naše děti učíme, že na vztazích není třeba tolik pracovat a důležité je si hlavně užívat. Každý jsme ale jiný.
Já si to myslím taky, proto mě Cizinka tím výrokem překvapila.
Na druhou stranu - je jí 65, takže má větší pocit jistoty, že ten její ve skoro 70 letech nebude odcházet a budovat si nový vztah jinde, než by mohla mít nějaká čtyřicátnice.
To už ani nemusí být o velké lásce, která dovoluje mít jiné partnery, jako o čistém kalkulu, že by byl úplně praštěnej, odcházet v tomhle věku někam do nejistoty.
Příspěvek upraven 01.04.23 v 11:27
@Anonymní píše:
Ano, překonali, už je to spoustu let a teď už máme děti. Ale nebyl to žádný paralelní vztah, to bych nemohla. Byla to taková ta nevěra ze stereotypu, nezáleželo mu na ni, byla to jen zábava. A nebylo to žádné soustavne lhaní, byl to výsledek příležitosti a sam nemel zajem v tom pokračovat, hryzalo ho svedomi. Ta ženská ho pak nahanela, tím to prasklo, vlastne se rychle priznal, nesnazil se vylhat. Nikdy nezamyslel ode mě odejít, udělal prostě blbost a sám se dostal do velice nepříjemné situace, mel fakt nahnano ze je mezi nami konec. Za nějaký nezávazný sex párkrát mi rozpad životního vztahu nestal ani náhodou. Během dalších let takhle pár chlapů z okolí přišlo o rodiny, tak myslím že už by napřed použil mozek a ne jiný orgán, kdyby se příležitost někdy opakovala. Taky jsme na vztahu od té doby zapracovali, vím že jsem tomu tehdy nahrála, měla jsem pocit že doma je všechno jiste, tak jsem se moc nesnazila, moc o sebe nedbala…není to mezi nami žádný zakopaný kostlivec, je to prostě za námi a máme vztah (doufam) úplně v pořádku, z mé strany určitě.
Děkuju za zkusenost. Jsem ráda, že vám to vyšlo. A že to bereš takhle a máte hezký vztah. Já bych si moc přála se k tomu takhle taky dopracovat, ale zatím to ani po roce nezvládám.
@Anonymní píše:
Děkuju za zkusenost. Jsem ráda, že vám to vyšlo. A že to bereš takhle a máte hezký vztah. Já bych si moc přála se k tomu takhle taky dopracovat, ale zatím to ani po roce nezvládám.
A dobrali jste se toho, proč tě podvedl?