Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@jkra píše: Více
Teď už to otec nezachrání. To měl ječet před přihláškama… Teda neječet nikdy, nenadávat do de…bilu, ale zajímat se, učit se s ním. Chudák kluk.
@Zeoli píše: Více
A to ani nevíme, jestli měl špatný výsledek JPZ, nebo přecenil svoje možnosti při volbě škol…
Třeba jako ten nešťastník z GVP
@eManžel píše: Více
Dcera od kolegyně měla na gymnáziu průměr z matematiky po čtyři roky 1,6. Při prvním didaktickém testu jí zapracovaly nervy a uteklo jí to o jeden jediný bod. Druhý pokus psala tři dny po smrti babičky, se kterou žila v domě, nervy, kolaps. Třetí pokus po roce jí vyšel. Je hloupá? Proč by nemělo být možné to pokazit? Jsme snad stroje? Zvláště děti při přijímačkách v 15 letech? Nelíbí se mi to rozřazování dětí na elitu a blbce.
@sysi píše: Více
Jestli je to pravda, tak je to teda desny. Zas zacne obcuravani systemu.
![]()
@Veveří píše: Více
Právě kvůli rozřazování po ZŠ (kam chodí všichni, bez ohledu na schopnosti, spolu dohromady) jsou ty testy snad organizované
Není to o elitě a blbcích, ale síto se prostě nějak udělat musí a lepší/jednodušší způsob, než dát všem stejný test a pak ho porovnat, zatím nikoho nenapadl. Že se může vyskytnout extrémní případ, jaký uvádíte, je samozřejmě možné a pak je to smutné. Ale i tak se vsadím, že neměla 29 bodů…
@Kelsey píše: Více
V tomto by myslim hodne pomohlo, kdyby skoly zverejnily ty sve zebricky jeste pred spustenim algoritmu - a klidne jeste pred temi nahradnimi terminy tak, jako to byvalo drive. Ti nad pomyslnou carou uz by mohli byt uplne v klidu, ten zbytek sice uplne ne, ale aspon by věděli, na cem zhruba jsou. Po letosku uz bude k dispozici i info, o kolik se kde cara tim algoritmem zhruba posunula a take budou videt priority jednotlivych uchazecu, takze i ti, kteri nebudou prijati „rovnou“ by mohli ziskat dost presnou predstavu a to cekani na final po algoritmu uz by tim padem pro vetsinu nemuselo byt tak strasne… Uvidime, jak letosni zkusenost vyhodnoti Cermat ![]()
@Veveří píše: Více
Zas je ale snad jasné a všeobecně známé, že inteligence není napříč populací rozdělena rovnoměrně a stejně. Proč by se o tom nemělo mluvit. ![]()
@AvajBr píše: Více
Protože snowflakes, což jsou už i někteří rodiče.
@AvajBr píše: Více
Připomíná mi to Cimrmana a jeho de.bil, bl. beček, de.bil, bl. beček… Není to zbytečné?
Tak se nám tu budou v diskuzi dohadovat rodiče „chytrých“ dětí, čí dítě je chytřejší, které mělo jen 48 bodů, které mělo 50… A rodiče průměrných, nikoliv však hloupých dětí, se tu radši vůbec neozývají, aby nedostali čočku, co to mají doma za tragéda. A přitom těch je drtivá většina.
Taky jsem s Dipsy spokojená. My jsme podávali přihlášku až na poslední chvíli a dcera až do poslední chvíle čachrovala s pořadím. Nebyl problém. Vše rychlé, i zpět vzetí přihlášky a znovu podání.
Taky si pamatuji stresy minulých let z řad kolegyň a známých, jejichž dítě se nedostalo. Skutečně si na řešení situace braly dovolenou.
A ti, co se dostali na obě, si dávali s rozhodnutím, kam nakonec nastoupí, načas ![]()
Minulý systém byl výhodný pro elitu chytrých dětí, ostatní byli s rodiči pěkně ve stresu. Výchovní poradci obvolávali školy.
Pokud jsme dobře počítali, dcera by se pravděpodobně dostala na všechny 4 zvolené školy, kdyby je měla jako prioritní.
U zvolené priority byla na 13.místě.
@Veveří píše: Více
Dcera je šikovná, cílevědomá, odpovědná, ale není úplně studijní typ, kterému by to šlo samo.
Vzhůru mezi cermatovskou elitu ji vyšvihlo profi doučování matematiky od společnosti, která se zabývá(nejen) cermatovskou logikou, historií a vývojem těch testů od začátku. Dostala nějaké rady ohledně postupu řešení úloh a strategie ušité přímo jí na míru.
Plus ty hodiny které jsme spolu proseděly nad češtinou. A můj čas navíc, kdy jsem se musela na její „doučování“ sama připravit.
V neposlední řadě pomohla i příprava ve škole, ale bylo to jak nebe a dudy. Věřím tomu, že učitele to taky stálo nemalé úsilí se na to připravit a stalo se, že když žák přišel s nějakým jiným svým testem, který učitel před tím neviděl a chtěl se na něco zeptat, učitel hned nevěděl, proč. Lektor z institutu věděl vždy všechno.
Vřele doporučuji a do dalších dětí to investuji taky. Zároveň jim to vůbec nezávidím.
Sama jsem kdysi šla na obor poměrně žádaný a řídký, nijak zvlášť jsem se nepřipravovala a dostala jsem se.
Velkou výhodou bylo, že dcera není stresař a neměla žádnou svou vysněnou školu. Dokázala si sama sebe představit na všech zvolených a měli jsme i záložní plán, kdyby se nikam nedostala. Prostě to brala do určité míry tak, že co má být, bude ![]()
@Veveří píše: Více
Proto jsou dva pokusy. Osobní problémy má každý. V tomto věku by už měla být schopna se aktivizovat v tom smyslu, že by si to babička přála.
Moje taky umřela na onkologické onemocnění krátce před přijímačkami. Měly jsme velice blízký vztah. Toto fungovalo.
Já jsem tenkrát dělala kromě školních přijímaček i motivační pohovor. Na obor v sociální oblasti.
Nebyly sice cermaty, které nezávidím, ale existovalo to, že tatíček dal sponzorský dar škole a dítě se tam záhadně dostalo. Takto vystudoval spolužák na elitní oborové škole. Celé studium sotva prolézal. Stejně v oboru nepracuje, pravděpodobně na to nemá. Uchytil se v méně náročném oboru. Naši tu možnost neměli. Trochu jsem se bála, že se na své vybrané školy nemusím dostat k vůli lepším možnostem jiných rodičů. Měla jsem školy takové, kde ten rok otvírali jen jednu třídu.
@1Pears1 píše: Více
Jaká škoda, že cermatovská logika není součástí rámcového ani školního vzdělávacího programu. Je třeba zaplatit nemalé peníze firmě, aby dítě vyšvihla do cermatovské elity. Je třeba, aby rodiče převzali roli pedagoga. Toto je k pláči a ne k jásotu. Za prvé proto, že spousta rodičů nemůže firmě zaplatit, za druhé proto, že mnozí nemají mentální kapacitu na to stát se matikářem a češtinářem pro své děti. Jestli jde něco proti rovným příležitostem ve vzdělávání, tak právě toto.
@eManžel píše: Více
To taky neměla. Musela mít ještě mnohem míň, aby uspěla u didakťáku z matiky, stačilo by jí 17 bodů ![]()