Příliš starostlivá tchýně

Napsat příspěvek
Velikost písma:
21451
6.3.16 19:52

Hm, ja bych ji jenom rekla, at toho nevari tolik, ze to nestihame jist a pak zbytecne musime vyhodit. Jinak bych byla rada, moje tchyne spis, kdyz dojede, hledi, co ji navarim ja.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.3.16 20:17

Řekněte jí, že její jídlo vyhazujete. Jinak to nepochopí. Prostě slušně jak přijede a začne vybalovat oznámit, že jste minule opět téměř vše vyhodili, že to nestačíte jíst a že s tím máte jen komplikace (smrdí to v popelnici). A připomenout, že jí to opakujete při každé návštěvě a zeptat se proč vaše přání nerespektuje. Nejlépe, kdyby se toho ujal manžel. Urazí se, ale těmhle typům to nevydrží dlouho…

  • Citovat
  • Upravit
9023
6.3.16 20:44

Nečetla jsem vše.
Když jí zvete, nemůžete jí to pokaždé upozornit, že nemá vozit jídlo, že to nesníte a pak to letí do popelnice? Nebo navrhnout alternativu - dovoz ovoce nebo zeleniny?
Mi toto dělá moje matka. Dnes k nám přišli na oslavu narozenin a měla jsme nějaké menší dobrotky a dort a ona přijde s tím, že pekla a že nám přinesla. U nás to taky nikdo nesní a letí to do koše. Nebo to dávám k popelnici a asi si to vezmou bezdomovci.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
72
6.3.16 23:37

Vzala bych to z pohledu tchýně, prostě se ráda o vás doma stará. Co by za to dala moje kamarádka, které tchýně nepohlídá ani chlapečka když přijde kamarádka z noční, natož aby jí připravila jídlo. A to bydlí spolu v rodinném domě :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
499
6.3.16 23:52

@Makronka222 nevidomí

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
80197
7.3.16 09:29
@PaníBovaryová píše:
Hm, ja bych ji jenom rekla, at toho nevari tolik, ze to nestihame jist a pak zbytecne musime vyhodit. Jinak bych byla rada, moje tchyne spis, kdyz dojede, hledi, co ji navarim ja.

Tohle považuju za rozumné - a klidně bych k tomu dodala, že pokud už vám chce něco dovézt, tak třeba to a to - nevím, ovoce, nebo nějaké dražší a lepší těstoviny, jasmínovou rýži, parmazán a podobné speciality, které máte rádi. Anebo at vám napeče zákusky a odneste je pak do nejbližšího domova důchodců, nebo azyláku a tak.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2205
7.3.16 14:58

Jak tě zakladatelko chápu, prožili jsme si něco podobného, je to prkotina, ale chápu, že člověk nechce plýtvat jídlem, tak se snaží to nějak rozumně vyřešit. Aby se neutrácelo zbytečně za jídlo, které se stejně nesní. Paradoxně to nejvíc vadí muži. Takže každou návtěvu bylo pravidlem, že se ty dva poštěkali a stejně mu to nacpala, protože už na to neměl jí nějak oponovat :lol: Já to měla na háku, protože to bylo to poslední co mi na ní vadilo :lol:. Nechápala, že to nesníme, že se to sníst nedá prostě, že se to dřív skazí než se to sní, nevejde se to ani do mrazáku, ten už jsme nemohli ani zavřít pořádně. Tak jsme najeli na to, že jsme si tedy drze řekli, co by se nám tak nějak hodilo, nebo co máme rádi. Takže to vyšlo, protože kupuje i to, ale k tomu stejně další tašku jak blázen blbostí a jídla, které v životě nesníme. Když přijedeme domu, tak se to nevejde do mrazáku nikam. Byli jsme z toho xkrát zoufalý, jedli jsme i když jsme neměli hlad, jen aby se to nevyhodilo. Byli jsme hodní, naštvaní, cokoliv a nic nepomohlo. Nehledě na to, že nám tam dávala i to co nejíme i přestože jsme jí to říkali. No nic, dohodli jsme se, že se nebudeme rozčilovat, stejně si plácáme játra jen my dva :lol: a nervy máme také jen jedny a jí to evidentně líto není, takže naše klasická cesta autem je nejdříve u popelnic, tam se vybereme jen co chceme a zbytek letí. Jinak to prostě nešlo. Občas má muž ještě tendenci jí říkat, když to balí, že to nechceme, ale krotím ho, že to nemá smysl :lol: stejně to tam dá, i kdyby jí řek, že to teď vyhodí do popelnice, tak to tam prostě dá :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15942
9.3.16 08:56

Holky tak si pořiďte prasátko a paní mámě rovnou řekněte, ať to tak blbě nesáčkuje a rovnou u dveří to hodí do korýtka, že si to pepík zbufne.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
10.11.16 22:01

Ahoj hledala jsem podobnou diskuzi, také bojuji s rodinou přítele, který je dle mého názoru v nezdravém vlivu matky a bratra. Oba brojí proti očkování a on je v tomto poslouchá, oni všechno hrozně řeší, záření telefonu a internetu, televize škodlivosti a jiné věci. Jejich máti nám nařídila, abychom vypínali net přes noc ze zásuvky a dítě očkovali přes neozkoušený přístroj. Co se mi narodila malá pul roku, ji mám pořád za zadkem a radí, případně zkouší přikazovat, co mám dělat s děckem, (to je něco na mě) a kdybych jasně nevytyčila meze, byla by s námi nejraději každý den, navařila nám, vyžehlila a vozila malou.. ano zní to pohádkově, ale zkuste si v tom žít. Pořád na mě zkouší at dojdem že udělá oběd, nebo mi furt volá, že nakoupí, něco vnucuje, když nic nechci, stejně si najde záminku co mi přivést (upeče, nebo aspon polívku doveze). Jednu dobu muž navrhoval, že budem střídavě jíst u ní my a pak zase ona u nás, každý den, no na palici, odmítla jsem a ptala se ho, kolik nás vlastně v tom vztahu je. :nevim: Je hodná, ale jak si ji dovolím občas odmítnout, urazí se. Nicméně mě tu pobavil příspěvek že stříhala nehty, no, my jednou byli na akci i s ní a muž měl špinavou pusu od jídla, jsem mu řekla, že je špinavý, on at mu pomůžu a utřu mu to, než jsem to stihla, přiskočila matinka a 40letému synáčkovi utírala pusu. Má klíče od bytu, většinou klepe, ale nečeká až otevřu a už se hrne dovnitř, je to nekonečný boj.. Doporučuji všem budoucím maminkám a snachám, at se tchyně tváří sebepřátelštěji, je to past, nenechat se zavřít do klece vděku a nežádané pomoci, těžko se leze ven, zavčas stanovit pravidla, jinak z toho budou jen zbytečné nepříjemnosti.. :P

  • Citovat
  • Upravit
11
14.12.20 07:02

Mám to podobné, je to k nesneseni, začínám mít k tchyni odpor. Je až moc starostlivá a já to prostě nedávam.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
14.4.21 09:52

Ahoj, taky patříme mezi šťastlivce, kteří mají velmi pečující babičku, tedy maminku manžela. S manželem jsme svoji téměř 10 let a téměř celou dobu bydlíme v domku ve stejné ulici, jako stojí bytovka, ve které bydlí rodiče manžela. Tatínek to až tak neprožívá, ale ta maminka, to je občas záběr na mé nervy! Vypíšu pár situací a poprosím vás ať mi napíšete, co si o tom myslíte - zda je to přes čáru nebo jsem jenom přecitlivělá. Děkuju.

1. Na jaře a v létě máme na zahradě trampolínu a gumový bazén. Tchýně chodí kontrolovat, jestli dost dobře hlídám děti (3-leté a 6-leté) když jsou na zahradě a pokud má pocit, že hlídání není dostatečné,. např. jen koukám oknem z kuchyně (mám výhled přímo na bazén i trampolínu a v bazénu děti samy nikdy nejsou), okamžitě volá manželovi, ať mi zavolá, abych děti lépe hlídala. Někdy je to stejné, i když bazén a trampolína na zahradě nejsou. Babička je v klidu v případě, že jsem s dětmi neustále na zahradě a u toho NIC dalšího nedělám protože prý když se soustředím třeba na zalévání kytek, hned přehlédnu, že dětem hrozí smrt.

2. Mladší má 3 roky a jezdí celkem divoce na plastové motorce po zahradě (máme jen dlažbu, trávník, pár keřů zahradní domek - žádné nebezpečné zákeřnosti). Babička neustále dokola manželovi říká, že se na tom zabije a že jsme nezodpovědní rodiče - vrazi. Občas u toho prý pláče!

3. Když já nebo manžel někam jedeme, asi má na to zvláštní radar, protože okamžitě volá, kam jedeme. Například včera manžel jel asi o půl deváté pro máslo, protože jsem zjistila, že je prošlé a ráno jsem potřebovala na vaření. Do 5 minut od jeho odjezdu volá babička, kam jede a proč jsme nepřišli pro máslo k ní a proč jsem nemohla vařit něco jiného bez másla…

4. Máme kočku a babička má od začátku panickou hrůzu, že dětem ublíží. Konkrétně často zmiňuje vyškrábnutí oka a pokousání do obličeje. Bojí se také nemocí. Kočka je očkovaná, odčervená nikomu nikdy neublížila. Děti jsou na ni zvyklé od narození. Přesto babička požaduje, abychom kočku zavírali, když jsou děti na zahradě, aby jim neublížila. A rovněž dětem vtlouká do hlavy, že nesmí sahat na kočku sousedů která je taky hodná a zdravá a občas k nám na zahradu chodí…

5. Když mladší dítě po obědě spí a starší buď kouká na TV nebo spí taky, jdu třeba něco dělat na zahradu nebo zajdu s odpadky do kontejneru cca 5 minut cesty od domu. Babička jakmile to vidí, hned mi volá, kdo je s dětmi. Běda, když si nevezmu mobil a nezvednu jí to. Už volá manželovi, že jsem někam odešla a děti nechala doma samotné. Nikam dál než ke kontejnerům jsem nikdy nešla.

6. Já a manžel chodíme občas běhat a tchýně to sleduje. Když má pocit, že chodím nějak často, hned manželovi volá a ptá se ho, kam to jako jdu (kam asi, když jsem ve sportovním a běžím?) a pak se hrozně diví, jak to, že už zase běhám, že jsem moc hubená a jestli dost jim, když pořád někde lítám… Se mnou pak mluví značně ironickým tónem, jestli mám jako za cíl být Miss Bikini nebo natrénovat na maraton…

Vím, že to jsou de facto hlouposti, ale znepříjemňují mi život a já nevím, co na to tchýni říct. Manžel se od toho distancuje a řešit to nebude.

  • Citovat
  • Upravit
sahrazad1
14.4.21 09:58
@Anonymní píše:
Ahoj, taky patříme mezi šťastlivce, kteří mají velmi pečující babičku, tedy maminku manžela. S manželem jsme svoji téměř 10 let a téměř celou dobu bydlíme v domku ve stejné ulici, jako stojí bytovka, ve které bydlí rodiče manžela. Tatínek to až tak neprožívá, ale ta maminka, to je občas záběr na mé nervy! Vypíšu pár situací a poprosím vás ať mi napíšete, co si o tom myslíte - zda je to přes čáru nebo jsem jenom přecitlivělá. Děkuju.

1. Na jaře a v létě máme na zahradě trampolínu a gumový bazén. Tchýně chodí kontrolovat, jestli dost dobře hlídám děti (3-leté a 6-leté) když jsou na zahradě a pokud má pocit, že hlídání není dostatečné,. např. jen koukám oknem z kuchyně (mám výhled přímo na bazén i trampolínu a v bazénu děti samy nikdy nejsou), okamžitě volá manželovi, ať mi zavolá, abych děti lépe hlídala. Někdy je to stejné, i když bazén a trampolína na zahradě nejsou. Babička je v klidu v případě, že jsem s dětmi neustále na zahradě a u toho NIC dalšího nedělám protože prý když se soustředím třeba na zalévání kytek, hned přehlédnu, že dětem hrozí smrt.

2. Mladší má 3 roky a jezdí celkem divoce na plastové motorce po zahradě (máme jen dlažbu, trávník, pár keřů zahradní domek - žádné nebezpečné zákeřnosti). Babička neustále dokola manželovi říká, že se na tom zabije a že jsme nezodpovědní rodiče - vrazi. Občas u toho prý pláče!

3. Když já nebo manžel někam jedeme, asi má na to zvláštní radar, protože okamžitě volá, kam jedeme. Například včera manžel jel asi o půl deváté pro máslo, protože jsem zjistila, že je prošlé a ráno jsem potřebovala na vaření. Do 5 minut od jeho odjezdu volá babička, kam jede a proč jsme nepřišli pro máslo k ní a proč jsem nemohla vařit něco jiného bez másla…

4. Máme kočku a babička má od začátku panickou hrůzu, že dětem ublíží. Konkrétně často zmiňuje vyškrábnutí oka a pokousání do obličeje. Bojí se také nemocí. Kočka je očkovaná, odčervená nikomu nikdy neublížila. Děti jsou na ni zvyklé od narození. Přesto babička požaduje, abychom kočku zavírali, když jsou děti na zahradě, aby jim neublížila. A rovněž dětem vtlouká do hlavy, že nesmí sahat na kočku sousedů která je taky hodná a zdravá a občas k nám na zahradu chodí…

5. Když mladší dítě po obědě spí a starší buď kouká na TV nebo spí taky, jdu třeba něco dělat na zahradu nebo zajdu s odpadky do kontejneru cca 5 minut cesty od domu. Babička jakmile to vidí, hned mi volá, kdo je s dětmi. Běda, když si nevezmu mobil a nezvednu jí to. Už volá manželovi, že jsem někam odešla a děti nechala doma samotné. Nikam dál než ke kontejnerům jsem nikdy nešla.

6. Já a manžel chodíme občas běhat a tchýně to sleduje. Když má pocit, že chodím nějak často, hned manželovi volá a ptá se ho, kam to jako jdu (kam asi, když jsem ve sportovním a běžím?) a pak se hrozně diví, jak to, že už zase běhám, že jsem moc hubená a jestli dost jim, když pořád někde lítám… Se mnou pak mluví značně ironickým tónem, jestli mám jako za cíl být Miss Bikini nebo natrénovat na maraton…

Vím, že to jsou de facto hlouposti, ale znepříjemňují mi život a já nevím, co na to tchýni říct. Manžel se od toho distancuje a řešit to nebude.

Babi je ne starostlivá, ale úzkostná. To se dá dobre léčit, ale musí chtít. Psychoterapie a léky, nebo jen terapie. Takto totiž ničí život sobě i těm okolo. S jedinou výjimkou tedy - bazén. To je fakt chvilka a neštěstí je na světě. Bazén zabezpecte, ať to riziko snizite.

  • Citovat
  • Upravit
16694
14.4.21 09:58

Z husta to přehání a manžel by ji měl rázně utnout pokaždé, když ho kvůli tobě bude nahánět. Zrovna já jsem povaha, že bych si udělala takový plot, aby přes něj neviděla, když jí to tak stresuje :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
53190
14.4.21 09:58
@Anonymní píše:
Ahoj, taky patříme mezi šťastlivce, kteří mají velmi pečující babičku, tedy maminku manžela. S manželem jsme svoji téměř 10 let a téměř celou dobu bydlíme v domku ve stejné ulici, jako stojí bytovka, ve které bydlí rodiče manžela. Tatínek to až tak neprožívá, ale ta maminka, to je občas záběr na mé nervy! Vypíšu pár situací a poprosím vás ať mi napíšete, co si o tom myslíte - zda je to přes čáru nebo jsem jenom přecitlivělá. Děkuju.

1. Na jaře a v létě máme na zahradě trampolínu a gumový bazén. Tchýně chodí kontrolovat, jestli dost dobře hlídám děti (3-leté a 6-leté) když jsou na zahradě a pokud má pocit, že hlídání není dostatečné,. např. jen koukám oknem z kuchyně (mám výhled přímo na bazén i trampolínu a v bazénu děti samy nikdy nejsou), okamžitě volá manželovi, ať mi zavolá, abych děti lépe hlídala. Někdy je to stejné, i když bazén a trampolína na zahradě nejsou. Babička je v klidu v případě, že jsem s dětmi neustále na zahradě a u toho NIC dalšího nedělám protože prý když se soustředím třeba na zalévání kytek, hned přehlédnu, že dětem hrozí smrt.

2. Mladší má 3 roky a jezdí celkem divoce na plastové motorce po zahradě (máme jen dlažbu, trávník, pár keřů zahradní domek - žádné nebezpečné zákeřnosti). Babička neustále dokola manželovi říká, že se na tom zabije a že jsme nezodpovědní rodiče - vrazi. Občas u toho prý pláče!

3. Když já nebo manžel někam jedeme, asi má na to zvláštní radar, protože okamžitě volá, kam jedeme. Například včera manžel jel asi o půl deváté pro máslo, protože jsem zjistila, že je prošlé a ráno jsem potřebovala na vaření. Do 5 minut od jeho odjezdu volá babička, kam jede a proč jsme nepřišli pro máslo k ní a proč jsem nemohla vařit něco jiného bez másla…

4. Máme kočku a babička má od začátku panickou hrůzu, že dětem ublíží. Konkrétně často zmiňuje vyškrábnutí oka a pokousání do obličeje. Bojí se také nemocí. Kočka je očkovaná, odčervená nikomu nikdy neublížila. Děti jsou na ni zvyklé od narození. Přesto babička požaduje, abychom kočku zavírali, když jsou děti na zahradě, aby jim neublížila. A rovněž dětem vtlouká do hlavy, že nesmí sahat na kočku sousedů která je taky hodná a zdravá a občas k nám na zahradu chodí…

5. Když mladší dítě po obědě spí a starší buď kouká na TV nebo spí taky, jdu třeba něco dělat na zahradu nebo zajdu s odpadky do kontejneru cca 5 minut cesty od domu. Babička jakmile to vidí, hned mi volá, kdo je s dětmi. Běda, když si nevezmu mobil a nezvednu jí to. Už volá manželovi, že jsem někam odešla a děti nechala doma samotné. Nikam dál než ke kontejnerům jsem nikdy nešla.

6. Já a manžel chodíme občas běhat a tchýně to sleduje. Když má pocit, že chodím nějak často, hned manželovi volá a ptá se ho, kam to jako jdu (kam asi, když jsem ve sportovním a běžím?) a pak se hrozně diví, jak to, že už zase běhám, že jsem moc hubená a jestli dost jim, když pořád někde lítám… Se mnou pak mluví značně ironickým tónem, jestli mám jako za cíl být Miss Bikini nebo natrénovat na maraton…

Vím, že to jsou de facto hlouposti, ale znepříjemňují mi život a já nevím, co na to tchýni říct. Manžel se od toho distancuje a řešit to nebude.
:mrgreen: :mrgreen: Jedubabka.
Ani jedna z popsaných reakcí na situace mi nepřijde normální. Při příští příležitosti bych se tchýně zeptala, jestli už řeší ty své patologické úzkosti s lékařem. Telefony bych jí nezvedala, pokud jde evidentně o takovou blbost, jako proč manžel někam jede, a na nějaké „běda“ bych se vybodla. Klidně na ní použij větu „vy jste si své děti už vychovala, teď nechte nás vychovávat ty naše po svém“. Běžně jsem nechávala děti už ve věku třeba 2 a 5 let na zahradě samotné, dozorovala jsem semtam oknem. Ve 3 a 6 letech už se pohybovaly samy i na sídlišti (v parku pod okny). Kočku ani nekomentuju. A do toho, kdy a jak často chodíte běhat/s odpadky/pro máslo jí naprosto nic není.
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14376
14.4.21 09:59
@Anonymní píše:
Ahoj, taky patříme mezi šťastlivce, kteří mají velmi pečující babičku, tedy maminku manžela. S manželem jsme svoji téměř 10 let a téměř celou dobu bydlíme v domku ve stejné ulici, jako stojí bytovka, ve které bydlí rodiče manžela. Tatínek to až tak neprožívá, ale ta maminka, to je občas záběr na mé nervy! Vypíšu pár situací a poprosím vás ať mi napíšete, co si o tom myslíte - zda je to přes čáru nebo jsem jenom přecitlivělá. Děkuju.

1. Na jaře a v létě máme na zahradě trampolínu a gumový bazén. Tchýně chodí kontrolovat, jestli dost dobře hlídám děti (3-leté a 6-leté) když jsou na zahradě a pokud má pocit, že hlídání není dostatečné,. např. jen koukám oknem z kuchyně (mám výhled přímo na bazén i trampolínu a v bazénu děti samy nikdy nejsou), okamžitě volá manželovi, ať mi zavolá, abych děti lépe hlídala. Někdy je to stejné, i když bazén a trampolína na zahradě nejsou. Babička je v klidu v případě, že jsem s dětmi neustále na zahradě a u toho NIC dalšího nedělám protože prý když se soustředím třeba na zalévání kytek, hned přehlédnu, že dětem hrozí smrt.

2. Mladší má 3 roky a jezdí celkem divoce na plastové motorce po zahradě (máme jen dlažbu, trávník, pár keřů zahradní domek - žádné nebezpečné zákeřnosti). Babička neustále dokola manželovi říká, že se na tom zabije a že jsme nezodpovědní rodiče - vrazi. Občas u toho prý pláče!

3. Když já nebo manžel někam jedeme, asi má na to zvláštní radar, protože okamžitě volá, kam jedeme. Například včera manžel jel asi o půl deváté pro máslo, protože jsem zjistila, že je prošlé a ráno jsem potřebovala na vaření. Do 5 minut od jeho odjezdu volá babička, kam jede a proč jsme nepřišli pro máslo k ní a proč jsem nemohla vařit něco jiného bez másla…

4. Máme kočku a babička má od začátku panickou hrůzu, že dětem ublíží. Konkrétně často zmiňuje vyškrábnutí oka a pokousání do obličeje. Bojí se také nemocí. Kočka je očkovaná, odčervená nikomu nikdy neublížila. Děti jsou na ni zvyklé od narození. Přesto babička požaduje, abychom kočku zavírali, když jsou děti na zahradě, aby jim neublížila. A rovněž dětem vtlouká do hlavy, že nesmí sahat na kočku sousedů která je taky hodná a zdravá a občas k nám na zahradu chodí…

5. Když mladší dítě po obědě spí a starší buď kouká na TV nebo spí taky, jdu třeba něco dělat na zahradu nebo zajdu s odpadky do kontejneru cca 5 minut cesty od domu. Babička jakmile to vidí, hned mi volá, kdo je s dětmi. Běda, když si nevezmu mobil a nezvednu jí to. Už volá manželovi, že jsem někam odešla a děti nechala doma samotné. Nikam dál než ke kontejnerům jsem nikdy nešla.

6. Já a manžel chodíme občas běhat a tchýně to sleduje. Když má pocit, že chodím nějak často, hned manželovi volá a ptá se ho, kam to jako jdu (kam asi, když jsem ve sportovním a běžím?) a pak se hrozně diví, jak to, že už zase běhám, že jsem moc hubená a jestli dost jim, když pořád někde lítám… Se mnou pak mluví značně ironickým tónem, jestli mám jako za cíl být Miss Bikini nebo natrénovat na maraton…

Vím, že to jsou de facto hlouposti, ale znepříjemňují mi život a já nevím, co na to tchýni říct. Manžel se od toho distancuje a řešit to nebude.

A jaký názor na to má sám manžel? Já bych si s babičkou promluvila. Asertivně a slušně bych jí vysvětlila, že mě její neustálé sledování obtěžuje a za výchovu svých dětí jsem zodpovědná já sama s jsem dospělá a svéprávná. Jasně, může se stát, že se urazí. Jsem toho názoru, že si k nám lidé dovolí přesně tolik, kolik my jim povolíme

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová