Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Případ Báry a Bertíka
- Fotoalbum (19)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
23.10.24 13:47
@ondrej190 píše: Více
Jinými slovy čtu, na čem záleží, jsem já sám. Zájem dítěte je až druhotný.
Nevím, kde si vzal, že bych si jako žena po rozchodu užívala blízkost muže, který mi v mnoha ohledech vadí, když jsem se s ním rozešla. Batolecí věk také netrvá do pěti let. A někdy od 3/4 roku běžné dítě běžně zvládne dvě hodiny s otcem samé bez matky venku, klidně každý den. Pokud ten si to nevynucuje i ve dnech, kdy to dítě nedává.
Rozumím, že otcové kopou za sebe. Ale soudy by neměly kopat za nikoho jiného, než dítě. Nejisté a vyhýbavé vazby připoutání pak řeším v ambulanci každý den.
I když je pro tebe připoutání dítěte na matku něco, co není škoda rozrušit. Žel, hodně lidí si to myslí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.10.24 14:21
Zivot prinasi prekvapeni kazdy den.
Chces snad rict, ze jsi psycholog a pohybujes se v tomto oboru? Nebo jiny zdravotnicky pracovnik?
Uprimne, podle typu argumentace bych to netipoval, ale to je moje vada, tak to se omlouvam.
Muzu se neslusne zeptat, jestli patris k mladsi, stredni, nebo uz starsi generaci?
Jinak se dostavame uz k recnickym cvicenim. Ja nechci rozrusovat vazbu na matku, ja chci vedle vazby na matku vybudovat obdobne silnou vazbu na otce, coz si neodporuje.
Zajem ditete muze byt kratkodoby, anebo dlouhodoby = mit uzky vztah k obema rodicum. Ten uprednostnuji.
Krome toho muze byt prilisne pripoutani jen k matce vysledkem jejiho sobeckeho anebo nevyzraleho jednani. Rekl bych, ze v konfliktnim vztahu rodicu velice casto. A tomu je nutne, v zajmu ditete, zamezovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.10.24 16:57
@ondrej190 píše: Více
Prominte Ondreji, ale z vase prispevku doslovat krici ego, ze mate na neco narok. Jiste mate. Ale snad tu jde predevsim o dite nebo ne? A @Bramborova nepise o nicem jinem, nez ze kdyby bylo na ni, resila by to podle individualnich potreb ditete. Nekdy je dite na stridavku pripravene ve 2 letech, nekdy v 5. A je na obou rodicich, aby diteti pomohli se na to co nejlepe pripravit. Priklad, jaky tu uvedla @Bramborova neni o tom, ze by vam jako matka neco „nadelila“, je o respektovani potreb ditete a o to by vam jako otci melo jit take. Ne o to, ze mate narok na vic. Pak se totiz vy chovate jako majitel ditete a o jeho zajem tim padem rozhodne nejde v prvni rade.
- Citovat
- Upravit
23.10.24 17:54
@ondrej190 píše: Více
Je mi 43 let. Jsem klinická psycholožka, psychoterapeutka. Teď sedím na záchodě a odpočívám. A dnes jsem už tady měla dvě ženy, jednou úplně mladinkou, druhou mého věku, které mají potíže, protože se nevytvořila správná vazba na primárního pečovatele a byla v čase narušována.
To není výmysl matek. Ale vývojová potřeba dětí, která má být naplněna. A pokud není naplněna, navenek se nic strašného neděje, člověk v práci funguje, ale šťastný úplně není… A ani vztahy nejsou úplně nasycující. Takto nějak dopadla většina starší generace, která vyrůstala v jeslích, celé národy, kde se na napoutání na primárního pečovatele nedbá, jsou charakterické v tom, jaké vztahy v dospělosti vytvářejí. A i dnes u nás, navzdory dlouhé mateřské, vyrůstá množství láskou nedosycených dětí.
Společně s Tebou uznávám důležitost otců pro vývoj dítěte. Otcové, i když nebyli primární pečovatelé, mají obrovskou možnost nasytit láskou své děti. Těší mě, jakého úžasného otce mají moje děti a také to, že v dnešní době jsou muži celkově víc pečující a úžasného otce má mnoho dětí kolem mne. Jako psycholožka jsem stála vedle mužů, kde se ženy u rozchodu chovali strašně, své děti zneužívali na boj proti muži a bránili v kontaktu. A naprosto rozumím té bolesti a bezpráví, protože jsem jejich bolest spoluprožívala. Ale to neznamená, že se mají malé děti rozdělit půl na půl, aby to bylo fér. To je fér jen pro dospělé, ne pro malé dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.10.24 18:23
Ok, jsem prekvapen.
Jako psycholožka jsem stála vedle mužů, kde se ženy u rozchodu chovali strašně, své děti zneužívali na boj proti muži a bránili v kontaktu. A naprosto rozumím té bolesti a bezpráví, protože jsem jejich bolest spoluprožívala. Ale to neznamená, že se mají malé děti rozdělit půl na půl, aby to bylo fér. To je fér jen pro dospělé, ne pro malé dítě.
Z toho ale vyplyva, ze muze politujes, ze uznas, ze jsou nektere matky mimoradne sv. ně, ale to je tak vsechno, co se pro ne da udelat. Matce vse projde a otec ostrouha. Zadne rovnou nastavit a vynutit takova pravidla, aby se to nemohlo stat. S tim nemuzu souhlasit.
Verim, ze by se naslo dost Tvych kolegu, kteri budou mit jiny nazor.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.10.24 18:37
@Anonymní píše: Více
Mluvime o braneni v kontaktu a v peci, s mnoha ruznymi pruvodnimi jevy, proboha.
Takoveto veci zenam v minulosti prochazely a jeste dnes to byvaji velke boje.
Zrejme budete jedna z tech, ktere to schvaluji. Zrejme si myslite, ze otec je v nejlepsim pripade vikendovy animator a chodici penezenka, v nejhorsim ten nejvetsi zloduch na svete, co ubližuje mamince.
Asi si nechcete pripustit, ze i ta primarni vazba a separacni uzkost se da zneuzit, vyuzit a maximalne podnitit tak, ze se proste diteti vymele hlavicka.
Proste- kdyz matka nechce, zaminka se najde a otec ma smulu 
.
I nektere matky jsou silene, verte tomu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.10.24 19:28
@ondrej190 píše: Více
Ondreji, projektujete si do meho prispevku neco, co jsem v nem vubec nenapsala. Ve zkratce - bylo v nem napsano, ze rozdeleni pece mezi rodice by melo probehnout v obdobi, kdy je na to dite pripraveno. A melo by to probehnout postupne. To je u kazdeho ditete individualni, zadnou tabulkou to urcit nelze. A co nejhladsi prubeh zaridi oba rodice tim, ze budou respektovat potreby ditete a upozadi sva ega. Jen tak zajisti, ze dite nepociti stres.
Copak vam jako otci se v zajmu vaseho ditete nevyplati byt trpelivy a zajistit co nejhladsi prubeh?
Jen dodavam, ze pokud by byl od narozeni primarnim pecovatelem otec, melo by platit postupne zvykani i pro matku.
Opravdu to neni o tom, ze vam, jako otcum chce nekdo neco brat a upirat a vysavat z vas penize. Mozna z vas jen mluvi vlastni horka zkusenost. Nevim.
Ale uznavam, ze i takove pripady existuji.
- Citovat
- Upravit
23.10.24 19:30
@ondrej190 píše: Více
Ty víš úplný houby, co je v zájmu jednotlivých dětí.
Porodila jsem dítě a byla vyloženě připravená dát mu do života lautr všecko, co jsem považovala za dobré. Zaplaťpámbu, že manžel se v našem potomkovi viděl podobně.
Takové chlapy, které Ty obhajuješ, já považuji za neschopné do partnerství, bez sebemenšího pochopení pro mateřské city, a vím na 200 %, že většina z nich se partnerce chce akorát pomstít. Bohužel je znám i osobně. V manželství doma nehnou prstem, zájem nemají, děcek si pomalu nevšímají, ale jakmile ženská zmíní, že by ráda žila jinak, začnou tvrdě hájit „svoje práva“.
Hnus.
Aby bylo mezi námi jasno, nehájím ženy, které by bránily vztahu otce a dětí. Ale všecko má nějaké hranice.
Příspěvek upraven 23.10.24 v 19:34
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.10.24 19:34
Já nic takového nepsala, co mi podsouváš, Ondřeji.
Ty toto prožíváš, že ti někdo brání - bránil v kontaktu s dítětem? Někdo ti dává najevo, že jako chlap si naprd rodič? Že si toho tak plný a vnímáš krutost k mužům, na místě, kde není? U mne není.
Ano. Přes to, že ženy dosahují horších pozic, mají menší platy, v mnoha domácnostech jsou ženy muži zneužívané ohledně úklidu, přes to všechno vnímám diskriminaci mužů a jejich bolest. Mnozí mají potíž vídat své děti, protože jim v tom žena brání. A mají to těžké. Je fajn, že role otce už je brána vážně i u soudů ohledně dětí. Že to ženy mají těžší v tom, odstavit otce na druhou kolej.
Ale pokud se bavíme o péči půl na půl u malých dětí, je to upřednostnění potřeb otců nad potřeby dítěte.
Jen tak mimochodem, jsem svědkem dvou případů, kdy se otec teď přes léto zabil, když žena odcházela, jak to pro něho bylo těžké - a jak málo důvěřoval své bývalé, že mu děti dovolí vídat. Jak měl pocit, že přichází o všechny nejbližší lidi. ( I když ženy o ně jako otce svých dětí hodně stáli, ti muži měli strach).
Radek Ptáček je nemožná třetí případ, který známe všichni. A možná ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.10.24 19:47
@Bramborova píše: Více
To se vůči němu vyjadřuješ ještě hodně v eufemismech.
Já jsem poznala pár chlapů, kteří podobně jako tady místní Ondřej jenom dupali a řvali o svých právech, že už jsem si jednou pomyslela, že bych se snad vůbec nedivila, kdyby ženská o svém těhotenství tomu… píp… radši ani neřekla.
Všichni takovi chlapi mají hlavně plnou hubu obav, aby neplatili ani kačku navíc (však to čteme i u Ondřeje), aby se ta jejich expartnerka neměla náhodou o chlup líp než oni, a na rozdíl od mizivé energie, kterou předvedli na udržení dobrého partnerského vztahu s matkou jejich dětí, vkládají neuvěřitelné množství elánu do jejich systematického poškozování, vlastně svých nejbližších…
Otřesné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.10.24 19:58
@Cimada píše: Více
Ano, já takové muže taky znám a je to otřesné. Ale jde říct, že v tomto jsou si ženy i muži rovní - že někteří z nich cíleně ubližují po rozchodu svému expartnerovi, a nedbají na to, že to odnesou děti. Že nevědomě svým chováním strašně poškozují děti. Že tam jde o boj těch dvou a ne o děti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.10.24 20:01
@Annonymní_007 píše: Více
Víš co, moji rodiče byli výborní, nedělo se u nás nic strašného, nebili mě, táta i občas vařil, jezdili jsme po výletech, dětství jsem díky nim vnímala opravdu „bezpečně“. Bylo to prostě v pořádku.
Ale v mých 9 letech měli nějakou krizi a já jsem poprvé v životě slyšela slovo rozvod. A můžu Ti říct, že do dnešních 60 si pamatuji ten strach, ty smutné pocity, že bych musela být jenom s taťkou, že bych mamku týden neviděla. Strašlivá nejistota, co se stane. Pro mě to byla vyloženě hrozná vidina. Naplakala jsem se tehdy hodně, dnes vím, že spolu zůstali kvůli mně (dalších 18 let). A to v pozdější letech a dosud mám opravdu lepší vztah s taťkou.
Ale fakt kdyby se tehdy rozvedli, asi bych nedopadla dobře.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.10.24 20:07
Hele, to je hezky, ze obe v zásadě uznavate, ze problem tady je. Ale ani jedna nenabizite funkcni reseni. Funkcni v pripade, ze se fakt na braneni dojde.
A pribeh s tim zabitym je teda sileny. Asi tusil/ myslel si/ vedel, ze mu statni organy nepomuzou. Mozna mu prislusna mista rekla to, co vy ted mne. Tak hlavne, ze se dite nemuselo delit napul, ze jo, pece otce by mu urcite ublizila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.10.24 20:09
@Bramborova píše: Více
A já si úplně klidně tipnu, že z těch lidí, kteří se nedokážou vzít do pocitu svých děcek, je daleko víc chlapů než matek. Matky (normální matky) mají prostě silnější vztah ke svému děcku už proto, že ho nosily ve svém břichu, rodily, zůstaly s ním doma, zatímco chlap na třičtvrtě dne odešel do práce. A mnozí chlapi z té práce až tak nespěchají, aby partnerce doma pomohli s čímkoliv. Ale takoví pak u dohadů o děti nejhlasitěji křičí o svých právech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.10.24 20:15
@ondrej190 píše: Více
A nenapadlo Tě, že se holt někdy v komplikovaných případech taky jednou
přizpůsobíš, vydržíš něco atd. právě kvůli zachování pohody dítěte?
Nebo si snad myslíš, že se ženská rozvádí a boří domov sobě i děcku, když má fajn chlapa, který ji „nosí na rukou“? Fakt? Nebo že pár měsíců či let někdy musí zatnout zuby a ledacos skousnout, právě aby nedošlo k rozvodu…?
Nechceš se už konečně dokopat k nějaké sebereflexi?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Výživné na dítě celiaka
- 05.04.21
- marci adámková
Jak je to s alimenty u střídavé péče?
- 25.03.21
- Anonymní
