Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chybí mi práce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.1.12 21:25
Jsem na tom stejně. Diagnoza zní: mateřská demence… 
Od února začnu pozvolna pracovat, jinak mně blázinec nemine.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.12 21:29
podle mě by sis měla najít nějaký koníček - číst, plést , tvořit 
. Já taky mám kolotoč a stereotyp, ale právě to mi dost pomáhá vyhnout se blázinci
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.12 21:31
Tak v tomhle ti rozumím…já jsem sice na mateřské něco přes tři měsíce, ale stačí mi to 
od začátku mi bylo jasné, že nejsem takový ten monotóní typ co by se spokojil s tím, že skončí jen u plen, kojení atd…je pravda, že s prací jsem stále kolegyni na telefonu a na půl roce nastupuji na částečný úvazek (3dny v týdnu) zpátky do kanclu..vím, že mě spousta mamin ukamenuje,ale já to tak prostě cítím, budeme se střídat s přítelem v hlídání a on si tak malou alespoň užije, páč jezdí kamionem, tak malou téměř nevidí. Navíc si připadám už docela vypatlaně, když se s někým bavím tak jen o miminkách a už mi z toho hrabe…malou miluju a jsem tu jen pro ní, ale myslím, že je pro mě práce také důležitá hlavně v seberealizaci…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.1.12 21:31
Ráda háčkuju, teď jsem malé udělala svetřík a čepičku. Nijak mi to ale nepomáhá z toho pocitu…
- Citovat
- Upravit
17.1.12 21:32
Osobně jsem na diagnózu: „mateřská demence“, alergická.
Zakladatelko - ona si kolegyně z práce možná za dveřma zaklepala na čelo - ale ona si na tebe jednou vzpomene v dobrém. Uvidíš. O čem jiném by ses chtěla bavit. Vždyť je to tvůj momentální život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.12 21:32
No já jsem teda na mateřské teprve půl roku, ale taky už to cítím. Jednak jsem požádala v práci, jestli by mi nedali nějakou práci na částečný úvazek, druhak zvažuju přihlášku do doktorského studia - u nás na oboru jsou vstřícní a vědí, že když tomu věnuju jeden den v týdnu (studium, práce na dizertaci, přednáška/cvičení), tak že se to dá a může to být co k čemu pro ně i pro mě. (Jasně, jde to proto, že jsem na humanitním oboru - ale pokud jsi ing. ekonomie, tak by to mohlo být podobný.) A i kdyby mělo stipendium padnout na hlídání, jsou to dobře investovaný čas i peníze 
A jinak kamarádka si našla korálkování a vyžívá se učením stále nových technik a prodejem na fleru a tak. Jo a další rozjela byznys - začala po internetu prodávat dětský oblečky, a trochu si tím přivydělá a hlavně se zabaví 
Tak záleží, na co jsi typ Ty…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.12 21:33
Tak za mě prckovi bude za chvíli 2 a půl roku a toto zažívá asi většina maminek, já si MD začala kolem roka fakt užívat, ale občas se objevovali pocity, že jsem domácí cuchta, nic jiného nedělám, vlastně ani nic neumím, taková potřeba tvořit. Jak píšeš ty, když přijde bezdětná kamarádka, tak se snažím hlídat, abych občas dala i jiné téma, i kdyžjí to asi i baví, ale stejně nerada si připadám jako sobec, co mluví jen o sobě. Je to normální a snad i dobře, že tě to napadá, nejsi sobecký sebestředný tvor. Docela mi pomohlo doma pro sebe objevit něco - já třeba ráda vařím, ale občas vypadnout od gulášů a tak a vymýšlím vlastní recepty, začala jsem více číst, dle internetu jsem začala háčkovat a plést čepice, už mám za sebou i jednu prodejní a očepicovanou celou rodinu.
Dneska se u mě objevil opačný problém, co jsem nastoupila na MD, tak se bojím, že nenajdu práci, zaměstnavatel mi místo nedrží a já bych ráda pracovala třeba i při MD a tak, tak se točil svět 2 a půl roku a dneska přišla nabídla, v pondělí patrně nastupuju a na svého synka koukám a chce se mi brečet, že jeho i sebe o něco připravím (vím, myšlenky jsou šílené, bude doma s babičkou a dědou nebo tatínkem, bydlíme v jednom domě), pak půjde do školky a když to nepůjde ta, skončím, ale najednou bych ho tulila a mačkala a mám pocit,ž e jsem nestihla vše, co jsem chtěla
Snad ti můj příspěvek pomůže k trochu lepšímu pocit, že to tak má víc maminek, je to nejkrásnější, ale asi i nejtěžší období.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.12 21:33
No nejste v tom samy, moje první mateřství trávím na vesnici kde nikoho neznám, tchyně je nebezpečně blízko. Na netu jsem našla vhodnou práci z domu pouze finanční letadla a podobný Multilevel Mark. Moje práce prodejce net reklamy mě moc nebere a zatím nevím jak bych těch pár hodin denně práce z domu zvládla. Protože prcek vyžaduje stálou pozornost, procházky a spací režim není spíš žádný, je to čistě v jeho režii. To sice taky asi není dobře, ale je mu 7,5 měsíce, tak ho nechci dávat na několik hodin do hlídacích jesliček a směle se stresovat prací v něčem co připomíná call centrum.
Co navrhujete? Mě pomáhá trochu cvičení a pak začínám s nějakýma ručníma prácema, jako je korálkování a pod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.12 21:38
Ahojky, jsem na mateřské téměř rok. Nevím jak jsou na tom ostatní maminy, ale podle mě to vysokoškolačky snášejí hůř. Alespoň to vidím ve svém okolí. Já strávila studiem 19 let. Poslední 3 roky jsem do toho pracovala, jela jsem na plný plyn. Najednou jsem nastoupila na mateřskou a útlum. Pro mě docela katastrofa. Od nového roku jsem si našla přivýdělek + jsem si našla kurz fotografie. Mamina teď bude absolvovat na UK, tak jí budu pomáhat s diplomkou. Konečně nějaká intelektuální činnost! Čili má rada zní, pokud ti tvá rodina pomůže s mrnětem, určitě začni navštěvovat nějaký kurz. Krom toho, že na sobě budeš makat, dostaneš se do kontaktu s jinými lidmi, přijdeš na jiné myšlenky a odfrkneš si. Bude to v pohodě, taky mám depky (momentálně se děsím toho, že bych měla být doma dalších 4-5 let - chtěli bychom ještě pořídit sourozence…)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.12 21:39
Tak já jsem na md přez 4 roky a mateřská demence mi vůbec nevadí Užívám si ji,protože ji pak můžu lehce omluvit tím,že jsem prostě mááááma.Momentálně mi mladší dítko denně ukazuje,kdo je tady pánem a mé nervy budou brzo potřebovat transplantaci,ale přeci žijem jen jednou a člověk si prostě musí projít určitýma fázema,byť nám třeba poškozují mozkové buňky A potřebně se cítím teda dost.Nikdo si doma beze mě ani neprde,když jsem se stavila za holkama do práce,tak jsem jim pečlivě vysvětlila,že tato dementnost je pouze přechodný stav a že jich to taky jednou čeká 
A až budou stát u okna na světle s chlapem po pravé ruce a v dlaních budou zkoumat obsah plíny,tak si na mě určitě vzpomenou 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.1.12 21:39
Teď jak čtu příspěvky, tak mi vlastně došlo, že nepotřebuji práci rukama, ale spíš na hlavu. V manuální práci jsem celkem zručná, jak jsem se přesvědčila při přestavbě bytového jádra, když jsem těhu v 8. měsíci zvládla více věcí než dělníci… 
- Citovat
- Upravit
17.1.12 21:42
Já si teda myslím, že seberealizovat se dá i při RD a člověk nemusí nutně chodit do práce. Vůbec jsem neměla pocit, že bych na RD nějak hloupla či co, naopak jsem se věnovala věcem, na které jsem předtím neměla čas, např. jsem si rozvíjela vědomosti týkající se mé profese a po RD je zúročila apod. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.1.12 21:42
Anonymní píše:
Teď jak čtu příspěvky, tak mi vlastně došlo, že nepotřebuji práci rukama, ale spíš na hlavu. V manuální práci jsem celkem zručná, jak jsem se přesvědčila při přestavbě bytového jádra, když jsem těhu v 8. měsíci zvládla více věcí než dělníci…
No tak doktorát, nějaký kurzy nebo podnikání
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.1.12 21:44
Bála jsem se, že na mateřské „zdementním“, tak pracuju i s dítětem (naštěstí mi to moje pozice umožňuje - nedělám teda na 100% jako předtím). Ale zjistila jsem, že pokud zabrousím na jiné téma než jsou děti nebo oblast práce, je ze mě stejně totální dement
(byla jsem na nějakých odběrech a doktorka se se mnou bavila o dovolené v Egyptě - byla jsem nakonec ráda, že jsem dokázala vykoktat jednoduché věty a stejně si nejsem jistá, jestli to bylo smysluplné)
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím,
už to postihlo i mě. Jsem na mateřské už 14 měsíců a začíná mi chybět práce. A nejen to, připadá mi, že nic, krom přebalení plen či uvaření mrkve, neumím.
Jsem mladá, 26 let a praxe taky moc nemám, dva roky u zahraniční firmy spíše v pomocných admin pozicích. I tak mi práce chybí a chtěla bych s tím něco začít dělat. Alespoň nějaký jazykový kurs nebo nevím.V práci jsem angličtinu používala pravidelně, ne-li denně. A nedávno, když se mě nějaký cizinec ptal na cestu, tak jsem tam něco blekotala.
Horší je to o to, že mám vš a tím spíš si lidé říkají, že bych spoustu věcí měla vědět. Nezajímá je, že je to naprosto z jiného oboru. Vždyt je přece inženýrka.
No a nedávno tu za mnou byla kamarádka z práce a já se prostě nedokázala bavit o ničem jiném než o našem prckovi, co už umí atd. Až jsem na ní viděla, že jí je to nepříjemné. Tyto, a nejen tyhle zážitky mě přiměly zamyslet se nad sebou.Je to poměrně čerstvý pocit, nevím, co mě to přepadlo, tak se omlouvám, že píšu tak zmatečně.
Je nebo byl na tom někdo podobně, popř. co jste začaly dělat, aby jste si zase začaly připadat potřebně a ne úplně hloupě.
Děkuji za každý názor
I.