Přisel mi dopis bez jména odesílatele...

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
115730
19.8.21 10:43
@J.Holas píše:
Takže možnost, že je to škola je veliká? :)
Asi si myslím, že to bude škola..

Tak co, už víš?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14692
22.8.21 08:15

Tak uz sis ten dopis vyzvedl?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
454
27.8.21 00:28

Tak od koho to bylo?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
18177
27.8.21 00:49

Přečetla jsem diskusi a jsem napjatá jak kšandy! Kdo psal? Vypátrál jsi, kdo si zašel až do depa, i když je v pusté části města? A co na to maminka?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
454
27.8.21 08:38

Není to první diskuze na téma “bojím si převzít dopis, nevíte, kdo mi ho poslal?”… a nikdy se dotyčný už neozval, tak si nedělám naděje :lol:.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14592
27.8.21 08:49
@Ba-stet píše:
Přečetla jsem diskusi a jsem napjatá jak kšandy! Kdo psal? Vypátrál jsi, kdo si zašel až do depa, i když je v pusté části města? A co na to maminka?
…slunce toho dne pálilo ještě víc než obvykle, jižní vítr hnal ulicí kupku sena a prašiví kojoti se líně povalovali ve stínu, čekajíc na svou příležitost. Jen jeden muž, s brašnou proklatě nízko, se odvážil tam, kde i nejdrsnějším chlapům Západu spadlo srdce do podvlíkaček. Poštovní depo. Nedíval se vlevo ani vpravo, kšiltovku s logem university si narazil hlouběji do čela a doufal, že zkušenosti z večerních kurzů sebeobrany dnes nebude muset využít. Při vstupu do depa přímo cítil, jak se mu pohledy zaměstnanců zařezávají do zad. Stačí jeden chybný krok a vezmou to jako záminku. Přistoupil k přepážce, stará známá tvář za okénkem… Jen na sebe tiše kývli. „Zásilka… Tentokrát doporučeně a Karle, ne že se s tím budete courat jako minule.“ Dotkl se prstem kšiltovky na znamení toho, že transakce je u konce. Otočil se a jeho tělo zaplavila úleva, že se už brzo nechá tu podivnou ospalou díru za sebou v prachu. Když v tom se ozval hlas od přepážky za jeho zády. „Ještě minutku, seňore…“ Zastavil se a tušil problémy. Zavřel oči, prsty se mu nervózně chvěly na zavírání brašny. „Budete to chtít na účet?“ S úlevou se pro sebe usmál a vydechl, slzák zůstal v útrobách brašny. „Jasně Karle, připiš mi to.“ The End :D
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
19784
27.8.21 09:02
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová