Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Přítel má dvě malé děti a já je musím přijmout
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Kotatko77
12.2.14 16:07
- Citovat
- Upravit
12.2.14 16:08
@Klarinetka2 já si zase myslím, že proč bychom to s manželem nemohli mít každý jinak. Pro něj je to jeho milované dítě, pro mě je to návštěva. A ano, když mi tu hučí týden v kuse a někdy i déle, tak se fakt těším, až vypadne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.14 16:13
@Antonie Bolavá píše:
Já to fakt nechápu. Spolu s manželem jsem vyfasovala jako bonus JEHO rodinu. Snažím se vyjít s jeho matkou, s jeho sestrou, snažím se aby mezi námi byl klid, i když si ve všem nerozumíme a taky na ně občas nadávám jak špaček. Ale prostě se snažím. Stejně tak si počínám s jeho dcerou, ale jeho matku nemiluju jako svoji, jeho sestru nemiluju jako svého bratra a jeho dceru nemiluju jako svoje dcery. Nevím jak komu, ale mně to připadá jako standardní vztah.
Myslím, že matky, sourozenci, tchánové a švagři se sem vůbec plést nemusí… to je přece velký rozdíl. Myslím, že je povinností obou rodičů vytvářet dětem bezpečný a dobrý domov a že tato povinnost by jim rozvodem rozhodně končit neměla. Dítě je závislé na obou svých rodičích a přijde mi zvláštní, že je u jednoho doma a k druhému jezdí na „návštěvu“. Tím se rozhodně nesnažím nějak stavit na roveň vlastní a nevlastní děti. To přece může mít každý jinak. A pak záleží právě na tom druhém partnerovi, nakolik chce ten domov pro ty své „nevlastní“ děti vytvářet také nebo ne. Mně to přijde svým způsobem tedy i mnohem snazší. Hlavně dnes, kdy mám vlastní děti a ty nevlastní mi pomůžou navařit, vyprat, vyžehlit, s čímkoliv, protože prostě se tu cítí doma a vidí, že třeba nezvládám a potřebuji s něčím pomoct kolem prcka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.14 16:13
@Camael píše:
@Antonie Bolavá
Mně taky. Taky mi přijde neuvěřitelný, že by někdo miloval svoje děti stejně jako cizí.
A ja si to zase predstavit viem… ale teda len v pripade, ze by som to dieta mala v stalej opatere 
nie vracala ho co tyzden dva nejakej cudzej zene, lebo bio matka To by som si k tomu dietatu asi vybudovala vztah ako k tulavej macke, co sa pride nazrat, ohriat, pomazli sa a zase pojde po svojom
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.14 16:18
@Anonymní píše:
@Klarinetka2 PRávě, každý a´t si to udělá, jak mu to vyhovuje, pro mě to jsou děti cizí. Jeho ex moje děti taky nebude brát jako rodinu a jeho děti to řekli, bude to cizí. A já pro zachování zdraví jsem se rozhodla, že je bude vídat jen partner a někde jinde. Pro mě neexistují. Já si z těch soudních tahanic a naschválů od dětí a ex odnesla dost zdravotních problémů a to jsem se fakt snažila a hodně. Takže i kdyby by mě banda ex a soudkyní zapšklých ukamenovala, pro mě prostě neexistují a basta. Zakazovat je partnerovi nebudu, ale není moje povinnost je milovat. Když je ex mega s…a děti se chovají podobně, tak v zachování vlastního zdraví a důstojnosti kašlu na všechny a přes to nejede vlak. Partner chápe. Tak asi tak.Jinak jsem nepochopila zakladatelku, děti nechce, jde před 14 dny na potrat, jestli jsem to dobře spočetla a nyní se těší na cizí děti každých 14 dní…buď si tu někdo dělá dobrý den nebo já nevím.
A mít skvělé nevlastní děti je opravdu výhra. Ale kolik „macešek“ je má? 10 ze 100? A to přeháním. Já byla nevlastní dítě taky, a jak k maceše, v životě mě nenapadlo jí tak říkat, tak k nevlastnímu otci mám super vztah. K tátovi se moc od malička necpu, protože má novou rodinu a já mu jí přeju, jako on ji přál mé mamce. A vycházíme spolu a nikdy jsem mu nic nevyčetla, mám ho ráda stejně a to mě prosím i vydědil., NEvadí, mám ho ráda i bez toho, abych dědila půlku jeho bytu. Což se o většině nevlastních dětí říct nedá.
Aby byli skvělé ty nevlastní děti, je samozřejmě takovým základním předpokladem 
Na druhou stranu partner by hlavně měl být takový, aby jim dal jasně najevo, že jeho partnerka je pro něj na prvním místě a byť své děti miluje, tak ale neexistuje, aby si cokoliv dovolovali na jeho současnou partnerku. U nás párkrát „ex“ přes děti taky něco zkusila, ale manžel vždy dost rázně a jednoznačně zasáhl, takže děti věděly od začátku, že jejich táta miluje mě a nikdy nikomu nedovolí, aby si na mě cokoliv zkusil. Takže jsme začali pracovat na tom, abychom spolu vycházeli tak, aby nám společně bylo dobře. No a měli jsme prostě štěstí, vyvinulo se to bezvadně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.14 16:20
@Klarinetka2 píše:
Myslím, že matky, sourozenci, tchánové a švagři se sem vůbec plést nemusí… to je přece velký rozdíl. Myslím, že je povinností obou rodičů vytvářet dětem bezpečný a dobrý domov a že tato povinnost by jim rozvodem rozhodně končit neměla. Dítě je závislé na obou svých rodičích a přijde mi zvláštní, že je u jednoho doma a k druhému jezdí na „návštěvu“. Tím se rozhodně nesnažím nějak stavit na roveň vlastní a nevlastní děti. To přece může mít každý jinak. A pak záleží právě na tom druhém partnerovi, nakolik chce ten domov pro ty své „nevlastní“ děti vytvářet také nebo ne. Mně to přijde svým způsobem tedy i mnohem snazší. Hlavně dnes, kdy mám vlastní děti a ty nevlastní mi pomůžou navařit, vyprat, vyžehlit, s čímkoliv, protože prostě se tu cítí doma a vidí, že třeba nezvládám a potřebuji s něčím pomoct kolem prcka.
v první řadě si nemyslím, že by tu nevlastní dcera neměla dobrý domov. To nevím jestli bylo na mě, nebo jen tak obecně. U nás tedy rozhodně dobrý domov má. A u obou rodičů je doma a určitě není u otce na návštěvě. Jako návštěvu ji beru pouze já ve své hlavě a ve svých pocitech. Má dva rodiče, kteří ji milují tak jak mohou a umí. Rodiče mají nové partnery, kteří s nimi sdílejí domácnost a co k ní cítí oni, může být každému fuk, pokud ji někdo neubližuje, což se neděje.
Nevím jak jsi přišla na to, že by tu neměla mít bezpečný domov, když já, cizí ženská, ji nemiluju. Dítě má být milováno především svými rodiči
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.14 16:25
@Klarinetka2 a nevím jaký by měl být pro mě rozdíl mezi jeho matkou, jeho dcerou a třeba jeho bratrancem ze třetího kolene. Jediný rozdíl je v tom, že jeho dceru tu mám 50% času, kdežto bratrance ze třetího kolene jsem viděla poprvé a naposled na svatbě. Společné mají to, že bych se k nim měla chovat slušně a důstojně a nevyhledávat s nimi spory. A pokud tu jsou na návštěvě, snažit se aby ta návštěva pro ně byla příjemná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.14 16:25
@Bábi Zlopočasná
jasně, mít je ve své péči, je to zase někde jinde. A je jasné, že bych měla ke všem stejný přístup, ale pocitově, moje je prostě moje. nedokážu tvrdit, že bych to vyvdané dítě milovala tou naprosto bezpodmínečnou láskou, jako to mám u vlastního.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.14 16:29
@Antonie Bolavá píše:
v první řadě si nemyslím, že by tu nevlastní dcera neměla dobrý domov. To nevím jestli bylo na mě, nebo jen tak obecně. U nás tedy rozhodně dobrý domov má. A u obou rodičů je doma a určitě není u otce na návštěvě. Jako návštěvu ji beru pouze já ve své hlavě a ve svých pocitech. Má dva rodiče, kteří ji milují tak jak mohou a umí. Rodiče mají nové partnery, kteří s nimi sdílejí domácnost a co k ní cítí oni, může být každému fuk, pokud ji někdo neubližuje, což se neděje.
Nevím jak jsi přišla na to, že by tu neměla mít bezpečný domov, když já, cizí ženská, ji nemiluju. Dítě má být milováno především svými rodiči
Jo, já vcelku souhlasím a rozhodně jsem to nemyslela nijak osobně, vždyť Vás vůbec neznám Je tam asi hodně jemných niancí a určitě to může být různé… jejich matka má taky několik let přítele, který je v pohodě, všechno dobrý, ale úkoly s nimi nedělá, občas jim něco koupí, ale do výchovy nezasahuje, děti ho mají vcelku rády, ale u spousty věcí vlastně vůbec neví, jak mu je mají říct, když potřebují něco řešit, nesvěří se mu a nejsou si třeba jisti, že když se svěří mámě, takže to neřekne právě tomu příteli atd. atd. Nejstarší dcera je už dospělá a zpětné vnímání toho zázemí je u ní různé a nijak to nesouvisí s tím, že by měla někoho z rodičů více či méně ráda.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.14 16:30
Naši „vetřelci“ v pubertě mají u nás všechno, jezdí k nám rádi, mají tu své zázemí, rodinu, pokud něco potřebují, vše s nimi probíráme oba…Nikdy ale neřeknu, že je miluji jako svoji dceru, prostě to z biologického hlediska není možný, pokud mají nějaké trápení, úraz…je ti to líto, snažím se jim pomoc, jak jde…ale není u toho ten pocit velkého strachu, jako o vlastní! Mám je ráda, ale je to jiný cit, než k vlastnímu dítěti…jsme rodina, ale když 2 kousky rodiny odjedou v neděli domů, obvykle hodím nohy na stůl a mám větší pocit klidu:)A jindy si zase říkám, kéž by tu byli a vystřídali mě v zabavování malé vetřelkyně, která nikam na 14 dní nezmizí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.14 16:32
@Antonie Bolavá píše:
@Klarinetka2 a nevím jaký by měl být pro mě rozdíl mezi jeho matkou, jeho dcerou a třeba jeho bratrancem ze třetího kolene. Jediný rozdíl je v tom, že jeho dceru tu mám 50% času, kdežto bratrance ze třetího kolene jsem viděla poprvé a naposled na svatbě. Společné mají to, že bych se k nim měla chovat slušně a důstojně a nevyhledávat s nimi spory. A pokud tu jsou na návštěvě, snažit se aby ta návštěva pro ně byla příjemná.
V tomhle prostě jen nesouhlasím. Dítě je něco, co k člověku patří asi jako ruka -tedy vnímám tak své vlastní dítě, je prostě mojí „nedílnou“ součástí - narozdíl od jiných příbuzných. A stejně tak vnímám partnerovy děti - narozdíl od jeho příbuzenstva jsou jeho děti jeho součástí. Je to velký rozdíl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.14 16:33
TO není lež, přítel se bude rozvádět v nedohlednu a pořád řeší co bude pro nás a pr děti nejlepší řešení, a přišel s tímto navrhem, ve kterém jsem spjata samozřejmě i já.. a tak se ptám, zda je tu někdo, kdo tuto situaci zvládl, jen jsem byla pro zkušenosti ostatních ve stejné situaci..a nebo mám navrhnout příteli, že střídavka je blbost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.14 16:34
@novotna.zuzka píše:
Naši „vetřelci“ v pubertě mají u nás všechno, jezdí k nám rádi, mají tu své zázemí, rodinu, pokud něco potřebují, vše s nimi probíráme oba…Nikdy ale neřeknu, že je miluji jako svoji dceru, prostě to z biologického hlediska není možný, pokud mají nějaké trápení, úraz…je ti to líto, snažím se jim pomoc, jak jde…ale není u toho ten pocit velkého strachu, jako o vlastní! Mám je ráda, ale je to jiný cit, než k vlastnímu dítěti…jsme rodina, ale když 2 kousky rodiny odjedou v neděli domů, obvykle hodím nohy na stůl a mám větší pocit klidu:)A jindy si zase říkám, kéž by tu byli a vystřídali mě v zabavování malé vetřelkyně, která nikam na 14 dní nezmizí
vždyť souhlas, já nikdy neřekla, že se jedná o stejný cit, jak se mi tu trochu podsouvá Jen tvrdím, že je nevnímám jako návštěvu, jsou tu doma a kdyby tu měly bydlet natrvalo, byla bych jen ráda
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.14 16:35
@quess píše:
TO není lež, přítel se bude rozvádět v nedohlednu a pořád řeší co bude pro nás a pr děti nejlepší řešení, a přišel s tímto navrhem, ve kterém jsem spjata samozřejmě i já.. a tak se ptám, zda je tu někdo, kdo tuto situaci zvládl, jen jsem byla pro zkušenosti ostatních ve stejné situaci..a nebo mám navrhnout příteli, že střídavka je blbost.
blbost je si najít chlapa s 2 dětma 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.14 16:36
Když já nikdy takovou lásku nepotkala a cítím, že on je ten pravej, a NEJSEM NAIVKA!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
@Klarinetka2 PRávě, každý a´t si to udělá, jak mu to vyhovuje, pro mě to jsou děti cizí. Jeho ex moje děti taky nebude brát jako rodinu a jeho děti to řekli, bude to cizí. A já pro zachování zdraví jsem se rozhodla, že je bude vídat jen partner a někde jinde. Pro mě neexistují. Já si z těch soudních tahanic a naschválů od dětí a ex odnesla dost zdravotních problémů a to jsem se fakt snažila a hodně. Takže i kdyby by mě banda ex a soudkyní zapšklých ukamenovala, pro mě prostě neexistují a basta. Zakazovat je partnerovi nebudu, ale není moje povinnost je milovat. Když je ex mega s…a děti se chovají podobně, tak v zachování vlastního zdraví a důstojnosti kašlu na všechny a přes to nejede vlak. Partner chápe. Tak asi tak.
Jinak jsem nepochopila zakladatelku, děti nechce, jde před 14 dny na potrat, jestli jsem to dobře spočetla a nyní se těší na cizí děti každých 14 dní…buď si tu někdo dělá dobrý den nebo já nevím.
A mít skvělé nevlastní děti je opravdu výhra. Ale kolik „macešek“ je má? 10 ze 100? A to přeháním. Já byla nevlastní dítě taky, a jak k maceše, v životě mě nenapadlo jí tak říkat, tak k nevlastnímu otci mám super vztah. K tátovi se moc od malička necpu, protože má novou rodinu a já mu jí přeju, jako on ji přál mé mamce. A vycházíme spolu a nikdy jsem mu nic nevyčetla, mám ho ráda stejně a to mě prosím i vydědil., NEvadí, mám ho ráda i bez toho, abych dědila půlku jeho bytu. Což se o většině nevlastních dětí říct nedá.