Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj maminky, potřebovala bych poradit co dělat a nedělat. Mám 4,5 letého syna. Problém je v tom, že mu můžeme doma všichni 100× něco říct a on nikoho neposlechne. Všechno co chce on, musí být hned a pokud není, je zle. A obráceně. Pokud po něm něco chceme mi a jemu se nechce, je opět zle. Pokaždé kňourání, brečení a občas vztek. Ráno se vzbudí úplně v pohodě, pak jde do koupelny se vyčůrat, umýt,… a potom obléct. Někdy všechno v pohodě a někdy začne kňourat, že se mýt nebude, že se nechce oblékat, že má špatně dané tričko a že tyhle tepláky nechce,… pak se zabejčí a prostě ne.Po dobrém to nejde a když na něj jdeme z hurta, tak začne držkovat, brečet a už je hned po ránu na ránu
Furt děla to, že po nás třeba leze. Sedíme u televize, koukáme na pohádku a on nedokáže 5 minut sedět v klidu. Furt se kroutí, kope do nás, leze nám pomalu na hlavu a když mu to zakážeme, tak opět kňourání, břek a ze prý si takhle hraje s dědou. Nenechá si vysvětlit, že tohle se nedělá a že si třeba takhle s dědou hrajou, ale teď že žádná hra není, že se teď koukáme na pohádku. Když mu jí vypnu s tím, že když nechce koukat, tak jí pouštět nebudeme, tak začne prskat a prý jsem na něho hnusná, že mě nebude poslouchat a že jde pryč. Sebere se a jde do pokoje. Za chvilku příde a úplně v pohodě, jako když se nic nestalo. Prostě mě štve, že nikoho doma neposlechne, co chce on to musí být hned a to co on nechce, je s problémama. Tuhle seděl v obýváku a křičí na mě pití, pití. Tak mu říkám, že se to takhle neříká a on, maminkou dáš mi napít? Říkám ano dám. Tak jsem mu nalila pití a říkám mu že tady má to pití a on že ho chce přinést. Tak mu říkám, že ať si pro něj dojde a on na mě ach jo, mě bolej nohy, já tam nedojdu. Když jsem mu řekla, že mě taky, tak se naštval, že když jsem na něho hnusná, tak že to pití nechce. Bydlíme ve dvou generačním baráku s tchýní a tchánem. Maleb tam chodí úplně běžně. Každý den tam je. Někdy třeba půl dne. Jenže jsem zjistila, že to co já mu zakážu, tom oni dovolí. Skáčou podle něho. On chce svačinu a když jí dostane, tak na to nemá chuť, tak mu dá tchýně něco dalšího a je schopná mu takhle přednášet 10 jídel. Jasně jsem jim řekla, že prostě když se řekne ne, tak že to ne platí pro všechny a že nemají skákat podle něho a ustupovat mu. Že on má poslouchat je a né oni jeho.Ale stejně si myslím, že oni si to stejně dělají po svém. Já se ho snažím usměrňovat a tchánovci mu jdou na ruku a tím pádem já jsem ta špatná. Dneska byl dopoledne u tchýně, potom přišel a ptal se jestli jdeme ven. Řekla jsem mu, že teď nemůžu, že musím vařit a on na mě seknul že když jsem na něho hnusná, že jde dolu za babičkou. Odpoledne si ho dost často bere manžel do práce a já si občas připadám úplně navíc. Dopoledne je třeba u babičky, pak přijde a něco chce, když neni po jeho, tak jsem hnusná, začne vyhrožovat, že jde pryč a nebo že mě nebude poslouchat. Potom jde s manželem do práce, přídou domů a je táty ocásek. Táta ho musí jít umýt, táta ho půjde dát spát,… a máma nic.Jsem na něho ze všech z celého baráku nejvíc přísná a on mi takhle vrací asi
docela to bolí
prostě já mu nepovolím jako ostatní a on je raději s tátou a nebo s babičkou. Ty vždycky svim kňouráním dostane. Jenže teď už je z jeho chování na mrtvici i manžel s tchýňí. Mě trochu poslechne, ale je vůbec. Dělá naschváli. Manžel mu řekne, že mu někdo volá aby byl potichu a on začne schválně hulákat na celé kolo.100 krát mu řekne aby byl potichu a když začne být ráznější, tak začne zase brečet a vyhrožovat. Něco mu nedovolíme nebo zakážeme a to je furt proč a nebo ale já chci,…furt smlouvá, debatuje, řeší,… Nemlátíme ho, dostane tak jednou za týden plesknuto přes prdel, ale jinak ne. Nevím kde, v čem a nebo v kom je problém ![]()
Když by řekl, jsi na mě hnusná, jdu dolů za babičkou, tak by tedy nešel ani omylem.
Jabzačal vyhrožovat, šel letěl by do svého pokoje jak namydlený blesk, a mohl by přijít, až se uklidní.
Taky žijeme s prarodičema mých dětí, taky jsou rozmazlovací, ale moc dobře ví, že co projde u babi, neprojde doma.
Můžou k babičce neomezeně kdykoliv, jednou by ale bylo, že tys mi něco nedovolila, jdu za babi, tak by tedy nešla ani omylem.
@Dolby píše:
Jen mám pocit, že každý v baráku má jiný způsob řešení věcí, každý k tomu přistupuje jinak a na výchovu jsme v podstatě v baráku 4 lidi.
a tím sis v podstatě odpověděla. Je třeba si spolu všichni sednout, až bude prcek spát a domluvit jasná pravidla a pak je VŠICHNI důsledně dodržovat. Domluva zvlášť s tchyní nebude asi lehká, držím palce. Když to zvládnete, oznámit a vysvětlit prckovi. Ten to bude několik (víc) dnů samozřejmě bojkotovat a možná se chovat ještě hůř, ale musíte vydržet a on pozná, že nic nezmůže. je to běh na delší trať, ale až to prcek pozná, měl by se zklidnit.
Tak tady by měl asi zasáhnout manžel - směrem ke tchánovcům.
Vím, že mnohé tady neuznávají fyzické tresty, ale mě kdyby syn kopnul, tak dostane na zadek. Je už dost velký na to, aby věděl co dělá a že to může toho kopnutého bolet. Jinak chceš jíst? nechceš? další 2-3 hodiny nic nedostaneš. Nechceš koukat na pohádku, tak nekoukej. pohádku vypneme. A že je maminka hnusná - to nevím teda. Na mě malý když mu byly tak 3-4 někdy prskal
jakože vyplázl jazyk a prskal. No tak to jsem mu přes tu pusinu malinko pleskla. Ne facku. Jen tak trochu, aby věděl, že je to špatně. Jestli to přestal dělat protože byl starší, nebo proto, že se mu nelíbilo, že ho pleskám nevím ![]()
Zkus mu zakázat pohádky. Když zazlobí - ale myslím víc, tak mu řekni, že když neudělá to a to, nebude pohádka. Ale musíš to pak dodržet.
Nejde se odstěhovat…? tohle je na palici…oni vůbec nevidí, jak mu dvojitá výchova ubližuje…
![]()
Tvůj muž by měl stát za TEBOU…sedněte si spolu a dohodněte PRAVIDLA výchovy vašeho syna…PÍSEMNĚ…všechny situace, které tě napadnou + jejich JEDINÉ řešení…(oblékání, hygiena, jídlo, babička, pohádky, úklid hraček…)
a TVŮJ MUŽ TO musí DODRŽOVAT I ty…BEZ VYJÍMKY..!!!
Pokud nejde stěhování, zkuste nějak uzavřít propojení mezi byty…aby nemohl sám k babičce…a oni k vám, bez klepání/zvonění…ty musíš mít přehled kde je…
S pravidli seznamte SPOLEČNĚ syna…vysvětlete mu, že to není trest, ale pravidla…ty musí dodržovat všichni (můžeš mu dát příklad pravidel…nekrade se-následky…jízda na červenou-následky…apod.)
Pokud prarodiče nebudou dodržovat pravidla, musíte je od syna držet dál a návštěvy dělat jen SPOLEČNĚ…tzn. s tebou nebo manželem…
Dočetla jsem… tak předně: říct mi děcko, že jsem na něj hnusná, tak mu fláknu přes pusu. Dále bych omezila návštěvy v dolním patře, neboť zjevně babička s dědou nerespektují výchovu rodičů. Doma bych zavedla pravidlo, že co řeknu, to platí. Vztekání bych netolerovala, vzteklé dítě bych odnesla a zavřela v pokojíku, dokud by se nevyvztekalo. Pokřikovat pití, pití - neexistuje, řekni si hezky. Nechceš si pro pití dojít? tak ho mít nebudeš. Řveš, když máš být zticha? Hybaj do pokojíku.
Jenže to chce spolupráci i ze strany otce, v jednom se to nedá.
@Maden Já s tebou souhlasím. Do dnes si pamatuju, jak jsem svojí matce jednou řekla, že je hloupá
. Dostala jsem tak na prdel, že už jsem si to po druhé nedovolila. Natož jí kopnout nebo něco
.
Teď můžu jen matce poděkovat, že se nebála mi za některé věci dát pořádně na prdel, páč bych nechtěla vidět co by ze mě vyrostlo za haranta
.
Myslím, že někdy je potřeba děcku na ten zadek prostě dát.
Do pokoje, když se chceš chovat takhle, řekne jdu k babičce nebo pryč tak řeknu NE a když to jinak nepůjde tak babičku nemusí vidět třeba týden. Záleží jenom na něm, buď se začne snažit a nebo má smůlu a takhle se vším. Nechceš jíst? nebudeš, nic jinýho bych nedávala až pak večeři nebo dojíst to co prve chtěl. Žádná pohádka, nic. Prostě tvrdej režim u nás to bylo podobné ale bylo jí míň. Každopádně režim pomohl, ale nesmíš povolit.
No a co bude zakladatelka dělat, až přijdou složitější věci. Jako třeba jít po večerníčku spát.
Vím že je příspěvek dlouhý, ale chtěla jsem popsat vše ![]()
Hrubky tam jsou, teď jsem si to četla, píšu na tabletu a skáčou mi tam automaticky slova a nejsem žádná češtinářka, takže píšu hrubky, ale pokud vím, tak to tady zakázané není! A hlavně tu nejsem kvůli buzerování, jak je tady běžné, ale pro radu.
@Alises píše:
@Maden Já s tebou souhlasím. Do dnes si pamatuju, jak jsem svojí matce jednou řekla, že je hloupá. Dostala jsem tak na prdel, že už jsem si to po druhé nedovolila. Natož jí kopnout nebo něco
.
Teď můžu jen matce poděkovat, že se nebála mi za některé věci dát pořádně na prdel, páč bych nechtěla vidět co by ze mě vyrostlo za haranta
Myslím, že někdy je potřeba děcku na ten zadek prostě dát..
Já bych mu jich asi taky nasázela nepočítaně. Malej když se začně vztekat tak už stačí zvednout ruku a zarazí.
@neumisa píše:
Dočetla jsem… tak předně: říct mi děcko, že jsem na něj hnusná, tak mu fláknu přes pusu. Dále bych omezila návštěvy v dolním patře, neboť zjevně babička s dědou nerespektují výchovu rodičů. Doma bych zavedla pravidlo, že co řeknu, to platí. Vztekání bych netolerovala, vzteklé dítě bych odnesla a zavřela v pokojíku, dokud by se nevyvztekalo. Pokřikovat pití, pití - neexistuje, řekni si hezky. Nechceš si pro pití dojít? tak ho mít nebudeš. Řveš, když máš být zticha? Hybaj do pokojíku.Jenže to chce spolupráci i ze strany otce, v jednom se to nedá.
Souhlas s příspěvkem od @neumisa .
A možná si zkusit promluvit i s babičkou a dědou, že by měli respektovat vaši výchovu. Oni už tu šanci na výchovu měli…
@Dolby Bu´d v klidu…já ťukám jedním prstem…a když píšu SZ tady holkám ohledně dětí, studia a pod…je to kolikrát delší než máš ty ten příspěvek…a chyby dělám taky…i jako učitelka…prostě to občas přehlídnu…