Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Njn. Tohle dopadlo ještě… dobře? ![]()
Znám z osobního vyprávění daleko horší případ. ![]()
Ale… co s takovými lidmi? ![]()
@M_Vladim píše: Více
Tak já jsem se rozhoupala velice rychle, jakmile se začal rýsovat v daném světle.
Chyba u mě je, že chlapi si vybírají mě a já pak souhlasím, nebo ne. Nikdy jsem neměla tu možnost ucházet se o někoho já sama. To bych možná takto nenaletěla. Ucházelo se o mně tolik mužů, že jsem neměla už sil ucházet se ještě já o někoho…
Musím přiznat a nechci být nijak narcistní, že málo který muž o mě nestál. Oni jako první řeší to fyzično, většina žen však to duševno.
@Anonymní píše: Více
Co jo? To jsi fakt neměla kam jinak jít než k neznámenému člověku?
Musela jsem se rozhodnout strašně rychle. Pronajala jsem byt po rodičích, kteří se odstěhovali do hor. Jenže máma si ošklivé zlomila nohu a vrátily se do města a do toho bytu. Tam bychom se všichni nevlezli. A už tak je máma hroznej cholerik, hystrion,… Potřebovala jsem utéct a to hooodně rychle. Když se ze dne na den objevili v bytě, nečekala jsem to, neměla jsem čas se připravit…
@Anonymní píše: Více
A když jste s dcerou utekly tak jste měly hned kde bydlet?
Za mě, kdyby šlo jen o tebe, řeknu ok, jsi dospělá, dělej si co chceš, ale jakmile jsi i mama tak máš především myslet na své dítě. A udělat takové rozhodnutí jen proto, že neumíš vydržet pár dní se svými rodiči (nebo jít třeba do penzionu) je prostě neskutečna nezodpovědnost.
@izabe píše: Více
Jenže ono stejně poznáš skutečně partnera až s ním začneš bydlet. Do té doby se někteří umí kraaasně přetvarovat. To bych pak musela čekat až dcera se osamostatní, abych nebyla sama… I když ve většině připadů je lepší být sama.
@Anonymní píše: Více
jakože není nic mezi tím, nastěhovat se k někomu, koho znám 3měsíce a čekat do dceřiny zletilosti?
jasně, nešel jiný podnájem, ubytovna, penzion, kamarádka, prostě nic jiného ti nezbylo, než se nastěhovat i s malou dcerou k někomu, koho neznáš…no, tak to je ještě štěstí, že jsi nevybrala někoho horšího
není chybou přiznat si, žes udělala blbost, chybou je si to dodatečně omlouvat, že to nešo jinak a měla jsi pro to jiné důvody než jen svou pohodlnost…
@Anonymní píše: Více
Ale já přece nikde nepsala, že musíš čekat až bude dcera plnoletá, abys mohla bydlet s chlapem. Jen mi přijde šílené se nastěhovat s dcerou k člověku, kterého jsi sotva znala.
Navíc jak jsi sama uvedla, že dceři se hned nelíbil, ale ty jsi byla zamilovaná a neviděla jsi to.
A kam jste teda po útěku šly bydlet? To jste už bydlení měly zajištěné hned bez problému?
Jo