Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jsou to nervy pro všechny okolo. A díta jen tak bezdůvodně neřve. To s emůže zdát jen těm okolo, že už udělali všechno, a dítě řve dál.
Jste vypěnili všichni, to se může stát.
Chlapi snášejí dětský pláč o dost hůř než ženské, jestli byl unavený z práce a ještě ta bába, sice ho to úplně neomlouvá, ale stát se může…ten můj by teda asi přerazil tu babu
![]()
uvidíš co na to on, když se omluví, přešla bych to, každý máme nervy jen jedny…
já když malej řval jak turek několik dní v kuse kvůli zubům, tak jsem taky mlátila do zdi v koupelně
![]()
ale vyřčvávat bych nenechala, kor když něco bolí…zuby, uši, pokud si ještě neřekne, tak bych jí spíš utěšovala, než nechala brečet…řvát nechám, jen kdžy je to vzteklý pláč ![]()
@Hanule81 píše:
My jsme byli oba pro vyřvat než do toho zasáhli ti lidi.@Bibi píše: Více
Tak hlavně, že jste se shodli na tom vyřvání
Ono ji třeba dost pravděpodobně bolí zuby, děti jen tak bezdůvodně neřvou. Místo toho, aby jste ji pohladili, lehli si k ní, uklidnili, úplně bezdůvodně vyvoláváte stres okolo sebe a i sobě samým.
Přemýšlejte. Oba.
Z toho, že chlap takhle vypěnil bych nedělala vědu, pokud to teda není na denním pořádku, to se může v životě stát každému, kdo má jen trochu prchlivější povahu.
Ale přidávám se k názoru, že když dvouleté dítě křičí a volá au, tak mu asi něco je ne? ![]()
No vše bylo řečeno. Chlap je na dětský pláč obecně víc citlivější. Jeho výbuch bych odpustila a přešla. A ke zbytku jen toto - moje skoro tříletá spí stále v mé posteli. Přečteme pohádku, vybere si mazlíka na noc, řekne mami tulit, já jí z boku obejmu a je tuhá do pár minut. Bez řevu, bez nervů
Když jí pak přendám do její postele, spí stejně až do rána. Ale já jí tam moc nedávám ![]()
Dítě neřve bezdůvodně, řve, aby si vynutilo přítomnost rodičů. Četl tady někdo malého tyrana?
Osobně bych akorat zkusila nějak zjistit, jestli se opravdu neboji -jestli nepotrebuje nocni svetylko, otevrene dvere, velkeho plysaka… jinak souhlasim s vyrvanim.
A „au, boli“ mi deti prezentuji 30× denne, obvykle ukazuji dva tydny stare ministroupky.
Nicmene mam dojem, ze zakladatelka nechtela resit vychovny postup, ale zkrat chlapa. omluvil se?
Zakladatelko, chlapův zkrat by se snad dal pochopit. Pokud se vydýchal a nadále se bude chovat normálně, tak bych mu řekla, že takové chování tolerovat nebudeš a dále bych to nerozebírala.
A co se týče plačícího dítěte, viděla bych to na růstové bolesti. A sama si moc dobře pamatuji, jak jsem jimi jako dítě (i starší) trpěla, a opravdu jsem bolestí kolikrát brečela a nebylo mi pomoci - nejhorší je to právě večer, v noci.
Na to nepomůže ani nechat vyřvat, ani manželovo nadávání, ani starostliví sousedé. Upřímně, když růstové bolesti přišly na mé děti, dala jsem jim na noc panadol sirup
. Uznávám, není to asi nejlepší řešení, ale děti tolik netrpěly, a v klidu se vyspaly.
Každopádně, tvá malá nebrečí jen tak z rozmaru a minimálně bych ji vzala k sobě do postele, ať má alespoň pocit bezpečí, a není zbytečně stresovaná
@Anonymní píše:
Ahoj všem, právě asi prožívám nejhorší večer, malé jsou dva roky, v noci velice špatně usíná. Bohužel nějaký ten večer řve a když píšu že řve tak opravdu řve. Do toho křičí mámo au aniž by se ji kdo dotkl.Dnes kolem desáté opět řev, najednou nám někdo hází kamínek na okno, no tak se podíváme a tam nějací lidé zda jsme nenechaly dítě samotné, tak jsem se jim snažila vysvětlit že holka prostě jen řve a vynucuje si pozornost, do toho se ovšem vložila paní s radou že si ji máme vzít k sobě tak zase chlap oponoval a až to dospělo do fáze kdy paní křičela něco o sociálce a chlap ji tituloval dámským přirozením, Bydlíme v bytovkách chápu že je to obtěžující ale je to dítě. To hlavní nastalo až potom, chlap začal křičet na malou, na mě a že jí dá na zadek, chránila jsem ji protože byl v afektu, pak se řítil na mě a dával mi pěstí ke spánku naštěstí neudeřil. Dále mě dost nevybíravě chytl za ruku, nevím co dál je nervák ale toto je moc. Přemýšlím zda se zbalit a odjet ke kamarádce, nevím opravdu, v takové míře to bylo bylo poprvé. Za tu dobu mi vyčetl vše, a řekl že malou nenávidí a že je to nevychovaný spratek, v tuto chvíly je pryč odešel se vydýchat a malá si hraje s kostkami jelikož další obvinění pomalu z týrání už nedám. Holky co dál!!!
nechat vyšetřit dítě, jestli mu něco není. nepřijde mi normální, aby takhle brečelo.. Co se týče chlapa - až vychladne, jasně bych mu dala najevo, že to udělal poprvé a naposledy a příště s ním vyrazím dveře. Jo a ty chytráky z ulice bych poslala do háje - klidně, ať sociálku zavolají.
A proč dcera řve? Chcete aby usínala sama? Pokud ano a ona to tak špatně zvládá, nechcete večerní uspávání přehodnotit? Naší jsou také dva a při usínání musí být s námi a držet nás za ruku. A mně to nevadí, je to jeden z nejhezčích chvílích dne.
K chování manžela se vyjádřit nedovedu. Jasně, mohl být unavený a podrážděný, ale opravdu ho to opravňuje k tomu, aby tě uhodil? Mně to nepřijde v pořádku a stačil by menší náznak agrese a balim mu banánovky.
@Anonymní píše:
Ahoj všem, právě asi prožívám nejhorší večer, malé jsou dva roky, v noci velice špatně usíná. Bohužel nějaký ten večer řve a když píšu že řve tak opravdu řve. Do toho křičí mámo au aniž by se ji kdo dotkl.Dnes kolem desáté opět řev, najednou nám někdo hází kamínek na okno, no tak se podíváme a tam nějací lidé zda jsme nenechaly dítě samotné, tak jsem se jim snažila vysvětlit že holka prostě jen řve a vynucuje si pozornost, do toho se ovšem vložila paní s radou že si ji máme vzít k sobě tak zase chlap oponoval a až to dospělo do fáze kdy paní křičela něco o sociálce a chlap ji tituloval dámským přirozením, Bydlíme v bytovkách chápu že je to obtěžující ale je to dítě. To hlavní nastalo až potom, chlap začal křičet na malou, na mě a že jí dá na zadek, chránila jsem ji protože byl v afektu, pak se řítil na mě a dával mi pěstí ke spánku naštěstí neudeřil. Dále mě dost nevybíravě chytl za ruku, nevím co dál je nervák ale toto je moc. Přemýšlím zda se zbalit a odjet ke kamarádce, nevím opravdu, v takové míře to bylo bylo poprvé. Za tu dobu mi vyčetl vše, a řekl že malou nenávidí a že je to nevychovaný spratek, v tuto chvíly je pryč odešel se vydýchat a malá si hraje s kostkami jelikož další obvinění pomalu z týrání už nedám. Holky co dál!!!
odešla bych, pokud by se snažil nechala bych se „ukecat“ a vrátila se(dala ještě šanci), ale tohle bych jen tak nenechala…malá taky vyřvávala, ono to ty děti prostě zkouší…a světe div se, chlap ji vždy nosil na rukou dokud neusnula, utahaný z práce a ráno vstával… (já bych ji neunesla)…když byla větší, vždy jsem si k ní lehla (nebo tatínek, dělala jsem to i se synem, můžou se bát, mít špatný sen, mít trápení…jsou to děti
)…
@Pudloslava píše:
Dítě neřve bezdůvodně, řve, aby si vynutilo přítomnost rodičů.Četl tady někdo malého tyrana?Osobně bych akorat zkusila nějak zjistit, jestli se opravdu neboji -jestli nepotrebuje nocni svetylko, otevrene dvere, velkeho plysaka…jinak souhlasim s vyrvanim.
A „au, boli“ mi deti prezentuji 30× denne, obvykle ukazuji dva tydny stare ministroupky.
Nicmene mam dojem, ze zakladatelka nechtela resit vychovny postup, ale zkrat chlapa. omluvil se?
Tuhle knihu bych neotevřela už kvůli jejímu přiblblému názvu, místo čtení hloupých příruček jsme se OBA věnovali našim dětem a ani jednou jsme je nenechali vyřvat. Všechny s námi usínali v posteli a světe div se, nejsou rozmazlení, ale pohodoví dospěláci, u kterých jsme ani nepoznali, že prošli nějakou pubertou. Když nechat dítě vyřvat je tááák pohodlné
![]()
@Michelangelo píše:
Tuhle knihu bych neotevřela už kvůli jejímu přiblblému názvu, místo čtení hloupých příruček jsme se OBA věnovali našim dětem a ani jednou jsme je nenechali vyřvat. Všechny s námi usínali v posteli a světe div se, nejsou rozmazlení, ale pohodoví dospěláci, u kterých jsme ani nepoznali, že prošli nějakou pubertou. Když nechat dítě vyřvat je tááák pohodlné![]()
![]()
Naprostý souhlas. Když čtu o metodě vyřvání, otvírá se mi kudla v kapse. Není nic hezčího než kontakt s dítětem, ale většina matek radši nechá dítě řvát. Jsem zvědavá, jak bude tato vyřvaná generace vypadat, jestli nebudou mít nějaké následky. Já bych teda měla, kdyby mě máma zvřela a nechala řvát.
@Michelangelo @Migda tak to je skoda damy, ze tak zatracujete neco, co jste ani neotevrely. Mohly jste se dozvedet, kam az to muze vest, kdyz se decku v jeho „potrebach“ plne vyhovuje. Ono decko ma totiz taky potrebu mit nejake mantinely a velmi castorve, aby vyzkouselo, kde ze vlastne ty mantinely jsou.
Kdybych mela pouzivat vas slovnik, tak bych napsala neco v tom duchu, ze spatne matky jste vy, protoze jste decku neumoznily osvojit si spravnou spankovou hygienu a tim mu kazili spanek, pri kterem, jak znamo zraje mozek a tudiz vase deti klidne mohly byt chytrejsi, kdo vi…
Moje mimina vsechny si potrebovala pred spanim kratce breknout ale nechtela byt u usinani rusena. U prvniho mi trvalo 9 mesicu, nez jsem na to prisla, nez jsem ho pri usinani konecne prestala rusit nejakym houpanim, sumenim, chovanim a podobnymi nesmysly, ktere vsechny usinani jen protahovaly. Chudak, taky se moc zezcatku nevyspal, jak jsem se desne snazila, aby hlavne nebrecel.
@Pudloslava, že dítě potřebuje mantinely, jsem nemusela zjišťovat v nějakých příručkách. Nikdy nás naštěstí nenapadlo, že potřeba blízkosti rodiče je něco, v čem bysme neměli plně vyhovět. Ono je tááák těžké dát přednost dítěti např. před sledováním TV, že? Děti byly naší prioritou i v potřebách jejich spánku. Pro tvůj klid, oba mají IQ vyšší, než 140, ale o tom to není. Nejsou citově plošší a jsou vyrovnaní. Ano, stálo nás to úsilí, když jsme byli unavení, ale stálo to za to a jejich dětství rychle uteklo. Klukům je 28 a 27 let, holčičce by bylo letos 18 a chybí nám při společných víkendech a dovolených. Chovat se k dětem z pozice rodičovské moci je snadné, ale snažit se jim rozumnět a věnovat se jim, se vyplatí mnohonásobně a každému se to vrátí. Vím, o čem píšu.
@Michelangelo
tak mohli mít treba 160… ale tahle interpretace je stejne banalni a povrchni, jako tvoje zduraznovani jejich citove neplochosti, to sama musis preci videt.
Nac ty jizlive poznamky o televize? urcite sama z fleku vyjmenujes deset uslechtilych cinnosti, ktere lze po vecerech vykonavat. Samozrejme, koho napada jen televize, at se radeji venuje detem.
Ja jsem presvedcena, ze schopnost usinat bez asitence je benefit predevsim pro decko samotne. Lepe se vyspi. A to, ze si zenska ve dvou letech decka urve nejaky cas pro sebe, aby se venovala sobe, manzelovi, konickum, sportu, studiu ci umeni…to povazuji taktez za prinos pro dite. Protoze maloktera zenska dokaze plne obetovat vsechno materstvi a sluzbe decku, aniz by byla frustrovana. Ostatne to nepovazuji ani za obdivuhodne ani za zdrave.
hele dala sis do podpisu pravdivou a moudrou vetu o cizich mokasinech, tak si ji sama obcas precti. ja netvrdim, ze muj model je jediny spravny. ostatne vsechny knihy o detskem spani doporuci provest radikalni kroky pouze tehdy, pokud jsou rodice se stavajici situaci nespokojeni. Pokud vy jste byli spokojeni a vase decka se v noci znovu a znovu nebudila a nevyzadovala znovu a znovu hlazeni nebo houpani, tak potom je urcite vsechno v poradku.
Uz jenom trosku tolerance k jinym filosofiim.