Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
Chválím tohle téma, já nevím, jestli jsou moje zkušenosti úsměvné, ale někdy už opravdu tohle nedávám:-DDDD
Např. 14měs. dcerka je náš domácí šotek, nestále někde hrabe v šuplíkách, ty jsou většinou zabezpečené, ale ty zas umí otevírat starší tříleťák, takže se mi přemistťují různé předměty, lžička v koši na prádlo, mastičky mezi hračkami, dudlíky v botech, noviny všude možně, o hračkách ani nemluvě, prostě večer uklidím a během dne nemůžu absolutně nic najít, stačí vteřina, než se otočím a nedejbože něco položím a už to tam není, ale já nejsem schopna to v nejbližších minutách ani hodinách najít. Kritické jsou odchody ven, to jdu s polovinou věcí nebo už mám nutnou náhradu připravenou mimo dosah. Nejhorší je, když je u nás někdo, já mu něco slíbím a nemůžu to najít, ani kdybych se rozkrájela
, a můj muž se mě rád ptá: „Kde mám hledat to a to?“ Mě nezbývá než říct…ráno jsem to zahlédla na stole, ale tam to určitě už není ![]()
Jo a ještě: Kamarádka včera dobrala platíčko antikoncepce, tak prázdné platíčko vyndala z takovýho toho pouzdýrka, dala tam nový (poslední) platíčko, a samozřejmě vyhodila to platíčko v tom pouzdře a když si chtěla vzít další prášek, zjistila, že má doma jen to prázdný platíčko
. Manžel aktivně vyjímečně vynesl odpadky hned ![]()
A onehdy v těch hicech jsem si vyšla v bokovkách, co jsem na sobě neměla už asi 8 let, a v euforii, že se do nich vlezu, jsem zapomněla, jak z nich člověku vždycky vypadne zadek, když se ohne. Dokud jsem jen chodila po krámech, tak dobrý, jenže pak mi v pekárně upadla peněženka, sehla jsem se, vypadl mi zadek, seberu peněženku, zvednu se, nahodím zadek do gatí, zaplatím za pečivo, upadne mi dvacka, sehnu se, zadek venku, zvednu se, nahodím, odcházím, rudá jako spartakiádní trenýrky, a ve dveřích mi upadly sluneční brejle. To už za mnou prodavačky řvaly smíchy a nebejt toho, že by brejle stály sedum stovek, tak je tam nechám a ještě na ně šlápnu.
@farska píše:
Hmm..
A ja si zas nemuzu zaboha vzpomenout, kde jsem sakrys ulozila holcicke zimni bundy![]()
![]()
byly v igelitce a ja je potrebuju-a ony doma nejsou. A v garazich nejsou. A na pude nejsou.
A zima je za dvermi![]()
![]()
![]()
Jeste ze mame maly byt
,ale i tak hledam, ale mensi veci ![]()
@Bersaba píše:
A onehdy v těch hicech jsem si vyšla v bokovkách, co jsem na sobě neměla už asi 8 let, a v euforii, že se do nich vlezu, jsem zapomněla, jak z nich člověku vždycky vypadne zadek, když se ohne. Dokud jsem jen chodila po krámech, tak dobrý, jenže pak mi v pekárně upadla peněženka, sehla jsem se, vypadl mi zadek, seberu peněženku, zvednu se, nahodím zadek do gatí, zaplatím za pečivo, upadne mi dvacka, sehnu se, zadek venku, zvednu se, nahodím, odcházím, rudá jako spartakiádní trenýrky, a ve dveřích mi upadly sluneční brejle. To už za mnou prodavačky řvaly smíchy a nebejt toho, že by brejle stály sedum stovek, tak je tam nechám a ještě na ně šlápnu.
No a abych teda nepsala jen o kamarádce a tchýni. Já mám taky dobře vymleto. Manžel mi tuhle vyprávěl, jak si po dlouhé době někde dal malinovku. A já se ho zeptala: „a s jakou příchutí?“ a on: „banánovou“… a já: „vážně?“… no prostě vykojenej mozek ![]()
Ja jsem si dneska vybrala z bankomatu penizky na obed a pak jsem v kantyne nemela cim zaplatit, protoze jsem ty penize z toho bankomatu zapomnela vytahnout
![]()
málem jsem se u čtení vašich příspěvků počůrala smíchy
moc díky za pobavení ![]()
Mám to poslední dva dny podobně, po skoro třítýdenní dovolené jsem opět musela skočit rovnýma nohama do reality pracovního procesu… a protože za mě v práci nikdo nic nedůležitého neudělá, tak tam na mě čekaly a stále čekají kupy práce, papírů a k tomu 130 meilů na vyřízení… do toho šéfka rozdala extra úkoly, které samozřejmě spěchají (včera bylo pozdě)
navíc jsem se přihlásila v práci do angličtiny, ale kdy a jak ji budu stíhat, to fakt nevím ![]()
Syn nasoupil do prvního ročníku a já mám pocit, že nic nestíhám, všechno zapomínám, nejsem schopná odpovědět na smsku kamarádce
![]()
@Bersaba píše:
Tohle se mi stává tak třikrát tejdně.
Dneska jsem poprvé po hodně dlouhé době jela sama metrem do centra. A nevím co se to se mnou dělo, nejspíš jak jsem si asi za ty roky zvykla furt se něčeho držet, kočáru, děcka, tak jsem dneska měla pocit, že z toho metra prostě nevylezu - pořád jsem vrážela do lidí, na I. P. Pavlova jednou dokonce do sloupu na nástupišti a pak jsem ještě nahoře u tramvaje málem spadla do odpadkovýho koše.Prostě ichtyl na vycházce.
jak jsi mohla málem spadnout do odpadkovýho koše? jsi se v něm hrabala či co?
![]()
Jo a ještě… manžel mi říká: „za 100 dní začíná olympiáda“ a já na to: „zimní nebo letní?“… „no v červenci v Londýně asi zimní těžko, že?“… ![]()
@Bersaba píše:
A onehdy v těch hicech jsem si vyšla v bokovkách, co jsem na sobě neměla už asi 8 let, a v euforii, že se do nich vlezu, jsem zapomněla, jak z nich člověku vždycky vypadne zadek, když se ohne. Dokud jsem jen chodila po krámech, tak dobrý, jenže pak mi v pekárně upadla peněženka, sehla jsem se, vypadl mi zadek, seberu peněženku, zvednu se, nahodím zadek do gatí, zaplatím za pečivo, upadne mi dvacka, sehnu se, zadek venku, zvednu se, nahodím, odcházím, rudá jako spartakiádní trenýrky, a ve dveřích mi upadly sluneční brejle. To už za mnou prodavačky řvaly smíchy a nebejt toho, že by brejle stály sedum stovek, tak je tam nechám a ještě na ně šlápnu.
děkuji to je skvělé, se tu válím smíchy po zemi skoro a manžel nechápavě hledí co je a říká mi ticho ![]()
@Bersaba píše:
Tohle se mi stává tak třikrát tejdně.
Dneska jsem poprvé po hodně dlouhé době jela sama metrem do centra. A nevím co se to se mnou dělo, nejspíš jak jsem si asi za ty roky zvykla furt se něčeho držet, kočáru, děcka, tak jsem dneska měla pocit, že z toho metra prostě nevylezu - pořád jsem vrážela do lidí, na I. P. Pavlova jednou dokonce do sloupu na nástupišti a pak jsem ještě nahoře u tramvaje málem spadla do odpadkovýho koše.Prostě ichtyl na vycházce.
@Billi píše:![]()
![]()
Z toho si nic nedělej, já od pondělí koupu dítě v ponožkách. Dneska ne - svlíkal mi ho manžel a dodal mi ho nahého do vany.
Moje dcera zásadně odchází z domu bez bot.
To je vždycky: batoh, pleny, náhradní obleční, obléct sebe, děti, vodítka, náhubky, ubrousky, pitíčka, kapesníky, já boty, máme všechno…jdeme. A dole před domem koukám, jak tam bambule stojí v ponožtičkách ![]()
@Loki01 píše:
Ja jsem si dneska vybrala z bankomatu penizky na obed a pak jsem v kantyne nemela cim zaplatit, protoze jsem ty penize z toho bankomatu zapomnela vytahnout![]()
ježiš to by mi s toho asi hráblo, kolik si tam nechala ![]()