Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Proč mě lidi nemají rádi?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Dorothea
30.12.12 22:27
Na to by ses asi měla zeptat lidí kolem sebe, lidí, kteří tě znají a ne virtuálních žen na netu…
- Citovat
- Upravit
30.12.12 22:30
Strasne se litujes. Vic sebelasky a sebevedomi by to chtelo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
becky87
30.12.12 22:31
Myslim si, ze za to muzou tvoji rodice.Tim pristupen k tobe asestre, uprednostnovana sestra.Co poradit? Najdi si kamosku u sebe v bydlisti, centra, piskoviste, internet. Rekni jaka ses, otevri se ji, nehraj si na nic, rekni ji o sestre o rodicich.Bud otevrena.
- Citovat
- Upravit
30.12.12 22:32
Ahoj, možná by to chtělo přestat se porovnávat se sestrou, zaměřit se na své silné stránky a zapracovat na sebevědomí
A někdo Tě rád určitě má - manžel, dcera, rodiče… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.12.12 22:33
A z čeho usuzuješ, že Tě lidi nemusí? Že si neměla nikdy blízkou kamarádku, může být způsobeno tím, že si k sobě nikdy nikoho nepustila.. Jinak těžko říct, já Tě neznám, takže Ti neřeknu ani proč Tě lidi nemají rádi. Jen si myslím, že je to možná tvůj subjektivní dojem, sama píšeš, že jsi vnitru přecitlivělá, tak jestli si spíš nevsugerováváš, že Tě nikdo nemá rád.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
dada1511
30.12.12 22:35
A proč řešíš co si o tobě lidi myslí???Záleží předci na tom, jaká jsi a to víš ty sama. Pokud teda nežárlíš na sestru, že má více „přátel“ o čemž pochybuji, jsou to spíše známí…Já mám hodně známích, ale přátel jen 2 možná 4 abych je nepodcenila 
na které se můžu spolehnout, známé v podstatě nepotřebuju. Pokud máš v životě byť jen jednoho člověka, na kterého je spolehnutí, komu se dá věřit- i kdyby to měl být tvůj partner, je to vědší bohatství než mít 1000 známích drben, které se propírají navzájem.
- Citovat
- Upravit
30.12.12 22:36
A jak vis, ze te lidi nemaji radi??? To ti nekdo rekl??? Nebo je to jen TVUJ SUBJEKTIVNI POCIT, ktery vychazi z toho jak ty se vnimas jen ty sama??? Mela by jsi vedet, ze ty se rozhodne nevnimas, tak jak te vnimaji druzi lide. Vetsinou to funguje tak, ze to co si my sami o sobe myslime, tak okoli na to zrcadlove reaguje. Takze jednoduse receno, pokud mas pouze jen nepodlozeny pocit, ze te nemaji lidi radi, tak je to proto, ze ty sama mas nizsi sebevedomi a sama sebe vnimas timto zpusobem. Rekla bych, ze vyrovnany jedinec takove veci ani vubec neresi, protoze je v pohode a srovnany s tim jaky je, co od zivota chce. Mozna by ti nejlepe pomohla nejaka individualni psychoterapie, ktera by te naucila PRIJMOUT SAMA SEBE TAKOVOU JAKA JSI A ne se obvinovat, ze nejsi dostatecne dobra jako tva sestra… apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.12.12 22:38
Taky mě lidi nemají rádi. Jsem jiná, neodpovídám podle očekávání, chovám se zvláštně - moc dlouho přemýšlím, než něco řeknu, nemůžu se rozhodnout, co rychle říct a pak řeknu to nejmíň vhodné. Někdo se mě bojí, jiný mě pomlouvá. Taky mě to trápí, zvlášť když člověk žije na venkově. Jsme odsouzeny k samotě.
- Citovat
- Upravit
30.12.12 22:38
Kolik ti je? Já myslím, že si to moc bereš… dost často se najde někdo „zábavnější, chytřejší, hezčí a bla bla bla“… tak to prostě je! Snaž se být svá, v pohodě a tímto se nezabývej. Máš přítele, máš dceru (ta tě pravděpodobně bude milovat neskutečně 
).
Co tak ze zkušenosti vím, tak lidi mají rádi optimisty, charismatické osoby (což je jasné), milé, naslouchající a empatické.
Když jsem byla malá, tak byl brácha přesně takový jako tvoje ségra (vždycky přebral kámoše apod., ale to bylo zkušenostmi - prostě byl zajímavý, protože toho víc věděl a vrstevníci (moji) byli rádi, že se s nimi baví…) to samozřejmě časem pominulo. Na ZŠ jsem byla černá ovce… moc přemýšlela a byla až moc „přemoudřelá“ a dost jsem to odnášela. Na střední jsem si dala pohov a byla víc veselá a přestala se zabývat sama sebou a vše se změnilo… začala jsem být oblíbená. Opravdu - nezabývej se tím… snaž se být V POHODĚ… začni si sama sebe vážit a měj se ráda…
Buď přátelská 
Přesně jako ty to řešila moje kamarádka, „proč mě nemají rádi“… ale u ní to bylo tím, že byla taková smutná a rozebírala samá negativa, neuměla být ani trochu vtipná a milá… špatná nebyla, ale člověk z ní musel ty její klady tak trochu „tahat“ a to ne každý dělá a tak je jasné, že pak takový člověk těch přátel nemá tolik… důležité je mít někoho, kdo mu rozumí a to ty snad máš 
Jinak ses moc nepopsala, takže ti nikdo asi moc neporadí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
becky87
30.12.12 22:43
@Anonymní píše:
Taky mě lidi nemají rádi. Jsem jiná, neodpovídám podle očekávání, chovám se zvláštně - moc dlouho přemýšlím, než něco řeknu, nemůžu se rozhodnout, co rychle říct a pak řeknu to nejmíň vhodné. Někdo se mě bojí, jiný mě pomlouvá. Taky mě to trápí, zvlášť když člověk žije na venkově. Jsme odsouzeny k samotě.
Jeee holky, tak lidi navesnici nereste, jeste pokud jste,,naplaveniny".Ja jsem se taky pristehovala na vesnicia za ctyri roky, tady nemam ani jednu kamaradku, jen,,zname" s kteryma prohodim par slov. A ani o to nestojim, mam kamaradku vemeste, kterou znam uz od skoly a samozrejme tady
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.12.12 22:43
Je mi 22, ségře 24. Ale pravda je v tom, že moc sebevědomí nemám, a bohužel pro mě ani charisma ani nejsem ničím vyjimečná… No asi nejlepší bude přestat se litovat a soustředit se jen na rodinu…
- Citovat
- Upravit
30.12.12 22:46
Nikdo Tě nemá rád,
všichni Tě nenáviděj,
všechno pose…
Usměj se vole
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Docela by mně zajímalo v čem je jádro mého problému, a to, že už odmala nemám žádné přátele (a tím nemyslím kamarády ze školy, apod.) Neříkám, že si za to nemůžu sama, ale zajímalo by mně co si o tom budou myslet ostatní (cizí lidé).
Tak abych nějak začla:
Mám sestru, kterou mají všichni (včetně rodičů) raději než mě. Rodiče asi nejspíš proto že je prvorozená, vždycky byla poslušnější, chytřejší, snaživější, atd. Vždycky když jsem si našla kamarádku (třeba někde na dovolené) tak mi ji dá se říct přebrala a každá se pak bavila jen s ní.
Bydlíme v malé vesnici, takže se tu víceméně všichni znají. Všechny moje „kamarádky“ ze školy tady měly vždycky radši sestru. Chápu, že jsem si za to asi hodně mohla sama, ale prostě jsem nikdy nebyla jako ona, ale našli se i lidi co mě prostě jen tak pomlouvali, i když se se mnou nikdy zvlášť nijak nebavili…
Jsem dost ukecaná, hodně často plácnu něco čeho později lituju, jako mladší jsem byla i dost cholerická, ale když jsem se poznala s přítelem, tak jsem se hodně uklidnila… Teď, po 5 letech, máme malou holčičku a já jsem sice neskutečně šťastná za to že ji máme, že je zdravá, ale i tak mě občas trápí to, proč mě lidi nemají rádi… Všichni kromě přítele (naštěstí)..
Teď už vlastně ani nevím proč to tady píšu, ale asi na mně zas padla nějaká depka, že jsem za celý svůj život vlastně neměla nikoho komu bych se mohla naprosto se vším svěřit (kromě přítele samozřejmě).
Myslíte, že to může být tím že jsem vždycky navenek vystupovala jako „drsňačka“, ale ve skutečnosti jsem možná až neskutečná citlivka, kterou sebere každé špatné slovo, každé rýpnutí, atd? Ale proč když se snažím teď chovat normálně, tak proč mě lidi tady ani teď nemusí tak jako kdysi?
Všichni kamarádi se kterýma se teď vítáme jsou společní, ale spíše jsou to spíše kamarádi přítele.
Možná se vám tahle diskuze bude zdát jako malicherný problém, že nemá hlavu ani patu, ale potřebovala jsem se prostě někde vypsat… tak směle do mně…