Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Prostě umírá
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Niky7
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
pjajaj
12.9.11 20:55
já nemám slov… nevím, co na to říct…chce se mi brečet 
…je mi to moc líto…sama mám 5 měsíční holčičku
- Citovat
- Upravit
12.9.11 20:56
Pane bože to je šílený 
.To se prostě nemá stávat,je mi to hrozně líto .Je to tak život je hrozně nespravedlivej 
.Na to se nedá nic říct je to opravdu hodně smutné......
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.11 20:57
Ahoj Niki,
nějak nevím co napsat,nemám slova.Je to strašné,strašné.Dívat se na dítě jak mi umírá před očima a nedokázat mu pomoct.Běhá mi mráz po zádech a nedokážu si představit že by se to stalo mě.Je to hrůza,že tohle někdo musí prožívat.
Přeju celé vaší rodině a hlavně rodičům hodně sil. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.11 20:57
co k tomu říct,je to tak hrozné že mi nestačí slova ,hodně síly ,tohle by se nemělo dít
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.11 21:00
ani nevím co říct, jako matka ročního chlapečka si to vůbec nedokážu představit. To samé prožíváme s naší nejlepší kamarádkou. Její maličké taky diagnostikovali v 8m nádor na mozku. Malinká si ale svoje místo tady vydobila, ještě nemá vyhráno, ale lepší se. Ani nevím, jestli to pomůže, ale kamarádka je i hodně přes duchovno, říká, že tyhle dětátka jsou vlastně dušičky, které přišly na svět až příliš brzo a sami chtějí odejít. Jsou to andílci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.11 21:01
Já mám doma pětiměsíční mimčo a nekokážu si něco takového představit. Když jsem to četla bylo mi do pláče - jak se s tím vyrovnat??? a jde to vůbec??? jen možnost čekat na smrt?? 
- hrozné, šílené, morbidní.
Přeji všem spoustu sil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.11 21:01
Já mám doma pětiměsíční mimčo a nekokážu si něco takového představit. Když jsem to četla bylo mi do pláče - jak se s tím vyrovnat??? a jde to vůbec??? jen možnost čekat na smrt?? - hrozné, šílené, morbidní.
Přeji všem spoustu sil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.11 21:01
Nevím, co na to říci,je to strašné .Tohle by se opravdu stávat nemělo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.11 21:04
Ahojky. Opravdu jsem ještě nepochopila chod tohoto světa.
Je mi to strašně moc líto. Vůbec si neumím představit, čím musí rodiče a všichni blízcí procházet. Má neteř měla to štěstí, že operaci nádoru mozku přežila (v necelých 3 letech). Odhaleno za 5 minut 12, ale je v pořádku.
Přeji hodně sil. Život je fakt někdy na hovno.A chce se mi brečet. Měj se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.11 21:05
Je to strašné a vůbec si to nedokážu představit tohle by se nemělo dít,děti by neměli umírat.
Přeju všem hodně sil
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.11 21:06
Niky,s tím se nedá srovnat,vyrovnat…nic…bude to bolet,pořád,nejhorší mají před sebou.Nevím co poradit,snad jen žít přítomností,užívat si každého dne co mají možnost být ještě spolu a snažit se,aby malý netrpěl,nic ho nebolelo a byl spokojené miminko.Aby necítil okolo sebe smutek-i když to asi jde těžko.
Asi by bylo fajn zajít k lékaři a nechat si napsat nějaké mírné léky na zklidnění.Ne driálky,aby sestřenice nebyla otupělá a mimo,ale aby péči o malého zvládala.
A vy jí buťte oporou,když bude chtít komunikovat,tak s ní buďte co nejvíc…aby na to všechno nebyla sama.
A to je její první miminko?A má podporu rodiny?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.11 21:07
Ježiš to je šílený…mám slzy na krajíčku
Je mi to moc líto, vůbec si nedokážu představit, co musí rodiče malého teď prožívat… 
Život je nespravedlivý
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.11 21:07
Je to opravdu strašné,takové věci by se neměly dít Posílám hodně sil…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.11 21:07
bože to je hrozný. přeju moc sil.
mám tříměsíčního chlapečka a já prostě nevím co bych…když takovou věc čtu,bolí mě to za ní i když jí neznám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Ahoj, chci se podělita poradit jak se dostat z tohoto příběhu. Není můj (naštěstí). Tento hrozný zážitek prožívá setřenice mého chlapa a já tiše s ní. Má 5měsíčního klučinu. Celých 5 měsíců to s ním bylo fajn, až najednou ji začal z ničeho nic všechno blinkat, hlavně její mlíčko. Jeli s ním do špitálu a tam jim řekli, že mu nic není, ale že se jim něco nezdá a že je pro jistotu posílají do Prahy. Lenka chudák nevěděla co si myslet, nejspíš reflux…?
Po ultz a nějakých vyšetření zjistila, že malinký ma nádor v hlavičce. Ujistili ji, že udělají operaci a že vše bude v pořádku. Jen musí zjistit, jestli je to zhoubné nebo ne. Včera ho otevřeli. Verdikt byl, že je to tak rozsáhlé, že to nemohou odtranit, že mu nedávají šanci. Malý zhubl půl kila. Prý mu nechají dotlouct srdíčko… NIC VÍC…
tak dlouho ho má doma, a teď musí čekat až její láska umře…
Nedokážu popsat co prožívám, sama mám půlroční holčičku a když si představím, že by to měla ona, je mi zle.
Je mi z toho na nic, proč??? Ptám se jen proč??? Proč ti hodní odcházejí a zlí zůstávají? Nejhorší je, čekat na konec…
Nevím jak se s tím srovnat…