Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
sikinko, takhle by to cítilo asi spousta maminek… jenže když už doma máš další dítě, tak nezbývá nic jiného než se kvůli němu vzchopit a alespoň nějak fungovat…
Moc mě to mrzí a vím, jak se cítíte, bojovali jsme dva měsíce o život dcery, ještě k tomu se špatnými doktori co nám všem házeli klacky pod nohy a brali to, tak že stejně umře, tak jen, aby ještě chvilkju vydržela a to, že žije a je bez následků je jen a jen zázrak. Když nás pouštěli lékaři z Karlova, kam jsme ji usilovně převezli, při poděkování nám řekli, že máme poděkovat dceři..
Přeju mnoho sil malému i rodičům, hlavně se nevzdávat a bojovat, sebemenší šance je mnoho a ikdyž to nevypadá dobře musíme věřit…
My jsme měli dvě možnosti, nechat malou umřít, nebo riskovat převoz s tím, že by při něm mohla umřít, ale pak by měla šanci na přežití. Tak si myslím, že pokud by po té chemoterapii měl šanci, byť malou, rozhodně do toho jít…
melanka píše:
Pořád na vás myslím a posílám hodně sil
já taky a moc ![]()
Pořádně se do teď neví, prostě se sešlo víc věcí najednou a patná lékařská péče malou dovedla skoro ke smrti.
Začalo to průjmem, nějaká bakterie - léčba atb - špatná a už to jelo, do toho jí v krči nakazili rotaviry, což v kombinaci s ATB je to nejhorší, atb účinkuje proti bakteriím, néí virům, takže když měla atb, tělo se nedokázalo bránit proti těm virům a bylo to v háji.Nemluvě o tom, že celkově tohle pro měsíční miminko bylo všechno nebezpečné, jen ty rotaviry jsou z 80% smrtelné u novorozeňat. To je na dlouho, má za sebou čtyři sepse a má sedm diagńoz, nemluvě o resuscitaci. Ale je to díky bohu za námi.
Nemám slov.. chce se mi z toho brečet. Nemám slov. Myslím na vás, mooc
To ano, dřív než jsme se vůbec vžili do rodičovství nás potkalo tohle, opravdu to nikomu na nepřeju, je to nejhorší věc na světě.
Díky bohu je to za námi, ale pořád to v nás je a už pořád bude, jsem z toho chvílema blázen, jakákoli změna mě alarmuje a mám strach hroznej, přitom malá má „obyčejné“ miminkovské problémy.
Doufám, že chlapaček bude v pořádku, že se to nějak zvládne, jakákoliv naděje je mnoho.
Mám slzy v očích a husí kůži po těle. Přeju hodně sil a ještě hodně a hodně radostných okamžiků
Irisska píše:
To ano, dřív než jsme se vůbec vžili do rodičovství nás potkalo tohle, opravdu to nikomu na nepřeju, je to nejhorší věc na světě.
Díky bohu je to za námi, ale pořád to v nás je a už pořád bude, jsem z toho chvílema blázen, jakákoli změna mě alarmuje a mám strach hroznej, přitom malá má „obyčejné“ miminkovské problémy.Doufám, že chlapaček bude v pořádku, že se to nějak zvládne, jakákoliv naděje je mnoho.
Irissko malá byla a je silná.. Zvladli jste to společně
Ale bohužel nekdy jsou fakt hnusné nemoci a nedá se nic dělat. Snesu hodně, ale pohled na trpící děti me bere sílu. VZdy když najedu do této diskuze tak mám strach co napíše zakladatelka. Tvoje malá je krasnoučká a už zdravoučka holčička
Tak na to už nemysli a mysli jen na pekné veci ju??
Ahoj holky tak maleho znovu operovali, ted ho pry musi dat na tyden do umeleho spanku, a pak se uvidi. Docent rikal ze to pry zatim vypada nadejne.
tak uvidime a snad se vzbudi ![]()
Ach joo
Komu co to miminko udělalo?? To je tak nespravedlivi
Proč mu nikdo a nic nedá šanci? Je to hrozný.. Přiznám se, ze kdyby se to stalo mě tak to nepřežiju.. Kdyby se něco stalo memu díteti pujdu za ním
Omlouvám se takovyto přispěvek. Ale mě by už nikdy nic neudrzelo na nonou.