Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Sexynohy píše:
Jestli můžeš, tak napiš třeba na počítači (aby nepoznala pismo) za Ježíška, něco jako:" ahoj holky, abyste nebyly smutné, tak k vám dorazím u mamky o den dřív, hlavně se netrapte Vás Ježíšek". A dej to tam kam dáváte přání pro Ježíška, ideálně aby to našla ta malá sama.
jojo díky něco takového chystám
@Aglája75 píše:
jojo díky něco takového chystám
Nechceš dětmi manipulovat, odmítáš možnost, že jsou děti, které můžou mít doma i u táty, nejen u mámy, ale přitom jim chceš napsat takový dopis. To je přece jasná manipulace. Nehledě na to, že ta starší to ještě navíc prohlídne, že jsou to všechno kecy ![]()
Já si myslím, že ten dopis není špatný nápad, ale tak se tu neoháněj tím, že nechceš děti manipulovat. Tohle je mnohem větší manipulace (protože mnohem větší lež), než jim vysvětlit, že je táta miluje, i u táty mají svůj domov, a že proto s nimi chce trávit čas tak jako maminka…
Já z tvého psaní cítím, jak strašně proti srsti ti to je. A vůbec leccos dalšího okolo táty. A to je podle mě právě to, co ty holky pociťují. Že ty jsi taky nastavená proti tomu. Jak už si psala, děti nejsou hloupé. Ony to cítí moc dobře. Kdo jim do hlavy dal to, že jedině doma (což je pro tebe jedině u tebe) je správné slavit Vánoce? No přece my, dospěláci. Kdyby byly děti zvyklé na Vánoce jezdit od miminek k babičce, přišlo by jim naprosto normální jezdit, třeba i těch 200 km) k babičce. Někdo jezdí pravidelně na štědrý den na hory. A děti z toho nejsou tumpachové, že nejsou doma. Děti se přizpůsobí čemukoliv, o čem jim rodiče řeknou, že je to fajn. Na všem se dá vidět nějaké pozitivum. Jen je těžší těm dětem ta pozitiva předkládat, když jim sama nevěříš.
Prosím tě, jen si to ode mě neber jako výtku vůči tobě. Každý máme nějaký názor. Jen popisuju situaci. A za tvé situace je prostě skoro nemožné to těm dětem nějak výrazně ulehčit, proto ti těžko poradit, prostě si to musí odžít (a pochopit, že štědrý den u táty není konec světa).
@Mar__tanka1983 píše:
Nechceš dětmi manipulovat, odmítáš možnost, že jsou děti, které můžou mít doma i u táty, nejen u mámy, ale přitom jim chceš napsat takový dopis. To je přece jasná manipulace. Nehledě na to, že ta starší to ještě navíc prohlídne, že jsou to všechno kecy
Já si myslím, že ten dopis není špatný nápad, ale tak se tu neoháněj tím, že nechceš děti manipulovat. Tohle je mnohem větší manipulace (protože mnohem větší lež), než jim vysvětlit, že je táta miluje, i u táty mají svůj domov, a že proto s nimi chce trávit čas tak jako maminka…Já z tvého psaní cítím, jak strašně proti srsti ti to je. A vůbec leccos dalšího okolo táty. A to je podle mě právě to, co ty holky pociťují. Že ty jsi taky nastavená proti tomu. Jak už si psala, děti nejsou hloupé. Ony to cítí moc dobře. Kdo jim do hlavy dal to, že jedině doma (což je pro tebe jedině u tebe) je správné slavit Vánoce? No přece my, dospěláci. Kdyby byly děti zvyklé na Vánoce jezdit od miminek k babičce, přišlo by jim naprosto normální jezdit, třeba i těch 200 km) k babičce. Někdo jezdí pravidelně na štědrý den na hory. A děti z toho nejsou tumpachové, že nejsou doma. Děti se přizpůsobí čemukoliv, o čem jim rodiče řeknou, že je to fajn. Na všem se dá vidět nějaké pozitivum. Jen je těžší těm dětem ta pozitiva předkládat, když jim sama nevěříš.
Prosím tě, jen si to ode mě neber jako výtku vůči tobě. Každý máme nějaký názor. Jen popisuju situaci. A za tvé situace je prostě skoro nemožné to těm dětem nějak výrazně ulehčit, proto ti těžko poradit, prostě si to musí odžít (a pochopit, že štědrý den u táty není konec světa).
Nikdy jsem nepsala, že si o tatínkovi myslím něco dobrého. Ne nemyslím a myslet nebudu, není možné, abych byla objektivní, ale nebudu kvůli tomu dětem lhát…neříkám jim, že u něj není doma a podobné věci jako, že je nemá rád…právě naopak ve všem vyzdvihuji to pozitivní, ale nebud říkat něco co pro mě není pravda…a moje právnička, která z 90%obhajuje tatínky mi řekla, že se ještě nesetkala s takovou snahou, aby tatínek zůstal součástí života dětí…a to i přes to vše co udělala a co si o něm myslím. Je možné, že to právníci dělají a pravda to není…nevím:-)
Ano někdo za lež a manipulaci považuje i samotného Ježíška. Víc nebudu komentovat…máš na svůj názor právo…
@Aglája75 ono ani nemusí jít o to, že ty jsi ok s tím, že vánoce budou jindy.ale ty zkrátka v obecné rovině nevnímá jako „správne“ a zcela v poradku", že jsou na Štědrý den u taty. Nebo vůbec u táty obecně. Ty samozřejmě k tomu máš své důvody které můžou nebo nemusí být objektivní, my je bez pohledu druhé strany nevyhodnotime. Ale je to ta. Ty děti nejsou blbě, oni to ví, cítí to. Ví, že okolo toho bude rozruch, že ty na to „slyšíš“.
Ja todle měla se školou. Školky v podstatě nesnáším, vnímám to jako nezbytné nutné zlo, odkladiste pro děti, abych mohla pracovat. A kluk to prostě citil. Stejně tak moje děti nechtěj na tábor. A ne, není to náhoda.
@Lama Lama píše:
@Aglája75 ono ani nemusí jít o to, že ty jsi ok s tím, že vánoce budou jindy.ale ty zkrátka v obecné rovině nevnímá jako „správne“ a zcela v poradku", že jsou na Štědrý den u taty. Nebo vůbec u táty obecně. Ty samozřejmě k tomu máš své důvody které můžou nebo nemusí být objektivní, my je bez pohledu druhé strany nevyhodnotime. Ale je to ta. Ty děti nejsou blbě, oni to ví, cítí to. Ví, že okolo toho bude rozruch, že ty na to „slyšíš“.Ja todle měla se školou. Školky v podstatě nesnáším, vnímám to jako nezbytné nutné zlo, odkladiste pro děti, abych mohla pracovat. A kluk to prostě citil. Stejně tak moje děti nechtěj na tábor. A ne, není to náhoda.
Ano já si myslím, že děti mají mít úplnou rodinu adospělí, kteří si děti pořídili mají udělat vše proto, aby jim zajsitili dětství aúplnou rodinu…Ale tu diskuzi jsme založila až po 14 dnch, kdy skoro každý den malá brečí as tarší nadává…celou tu dobu jsme se snažila jim říkat, že to bude fajn a všechyn ty ostatní…co tady zaznělo…není to tak, že bych na první komentář hledala výmluvu…A jak jsem psala brala jsem to a hotovou věc a nečekala jsem, že to bude takhle…Možná máš pravdu a podvědomě to ze mě cítí…ale nejsem si vědoma, že zrovna tohle bych nějak v sobě řešila…Ale jsme teď v období, kdy řeším víc věcí adává mi to zabrat, že mám blbé nálady…tak možná je to spojené s tím
@Aglája75 píše:
Ano já si myslím, že děti mají mít úplnou rodinu adospělí, kteří si děti pořídili mají udělat vše proto, aby jim zajsitili dětství aúplnou rodinu…Ale tu diskuzi jsme založila až po 14 dnch, kdy skoro každý den malá brečí as tarší nadává…celou tu dobu jsme se snažila jim říkat, že to bude fajn a všechyn ty ostatní…co tady zaznělo…není to tak, že bych na první komentář hledala výmluvu…A jak jsem psala brala jsem to a hotovou věc a nečekala jsem, že to bude takhle…Možná máš pravdu a podvědomě to ze mě cítí…ale nejsem si vědoma, že zrovna tohle bych nějak v sobě řešila…Ale jsme teď v období, kdy řeším víc věcí adává mi to zabrat, že mám blbé nálady…tak možná je to spojené s tím
Ale já to klukovi taky nikdy neříkala, že školka je… Ale děti nejsou blbe.
Zkoušela jsi ty nějak zpracovat ten svůj pocit selhání z toho, že děti nemají úplnou rodinu, s někým?
Jako já s tebou souhlasím, ale tak už to prostě je, takže je třeba začít pracovat na plánu B, když ta úplná rodina neklapla. Není přece úplná rodina a pak úplně všechno stejně špatně.
@Lama Lama píše:
Ale já to klukovi taky nikdy neříkala, že školka je… Ale děti nejsou blbe.
Zkoušela jsi ty nějak zpracovat ten svůj pocit selhání z toho, že děti nemají úplnou rodinu, s někým?
Jako já s tebou souhlasím, ale tak už to prostě je, takže je třeba začít pracovat na plánu B, když ta úplná rodina neklapla. Není přece úplná rodina a pak úplně všechno stejně špatně.
Ale ne to ne rikam, ze je vsechno spatne pak uz, ale zase jak tady zaznelo meli by oba mit pocit, ze selhaly a ze je jejich povinost to detem jeste nezhorsovata nekomplikovat…ano resim sve pocity mimo deti, ale je to narocne, ja nemam zadnou pomoc, delam na 8 hodin, jeste pomaham nemocne mamce a resim nejake rodinne zalezitosti, ten cas neni… a psychologove na me nejak nefunguji prijde mi to ztraceny cas…, ale hledam dal
. Fakt se snazim, aby z me strany se ten vztah zlepsil, ale on je opravdu tezky pripad… proste jde na vse “silou” pres prikazy, kritizuje je… trva na nesmyslech. Treba chce, aby holky jely s nim na vodu… starsi to odmita a jeho reakce je “ to teda pojedes, muzes bulet jak chces, ale budes delat co jsem rekl”…ne aby jim to nejak priblizil, vybarvil jako zabavu… kdyz nesouhlasi zacne manipulovat, lhat… treba jim vyklada, ze jsem ho pri rozvodu obrala a ze nema ani na televizi, ale babicka se prorekne, ze koupil pozemek
. Ta starsi uz je velka ona vsechny tyhle lzi a polopravdy vidi… nesel na jeji turnaj, ze je pracivne pryc a pak se prorekl, ze byl na dovolene..kdyz se hi na to zepta, zacne na ni kricwt, co ho vyslycha a udela z ni spatnou a nevdecno( resili to na skypu), ji je to proste jen lito. Co bys delala, kdyby ti to doma dite rikalo, ja se fakt snazim vim, ze nadavanim na nej jim nepomohu…ale ona v tu chvili ode me chce i povhopeni a ujisteni, ze neni spatna, ldyz je ji lito, ze ji lhal… snazim se to udelat bez utvrzovani v tom, ze on je spatny, ale ja jsem jen clovek… ne nadclovek, nemohu rezignovat na to byt dobra mama, aby on se citil jako king… ale uz se do toho moc zapletam…:( vim, ze vse je na me a mem pristupu… proto je take navrzena ta rodinna poradna, aby tam byl treba s holkama a nemel pocit, ze je to muj nazor, aby treba nekdo treti a nestrany mu rekl a trochu ho treba psotrcil v tom trichu videt skutecnost, trivhu snazil deti vnimat jako deti a ne” vec”. a rozhodně si nemyslím, že já jsem bez chyby jak ve vztahu k němu tak i třeba k výchově…určitě chyby dělám a mám:-)
Nečetla jsem celé, ale ber to tak, že toho chlapa NEZMĚNÍŠ. Můj ex je taky úkaz a opravdu hodně pomohlo to brát tak, že prostě změna nebude, nic mu nedojde, žádná šance.
Přestaň se snažit, přestaň to řešit odstřihni to, omez komunikaci na čistě nejdůležitější věci kolem dětí, na kterých si trvej, a finíto. Já vím, že je to těžké, kolikrát to bude strašný opruz, ale tohle je jediná cesta.
Postav sebe a děti jako samostatnou jednotku, která si jede po svém.
Nechce otec Vánoce podle vás? Ok, ať si trhne nohou a vy si to uděláte po svém 25.12. a užijete si to. Jasná věc. Finální. Prostě letos to je takto a budou to super Vánoce. Žádné dohadování s tátou.
@Aglája75 píše: ..... Co bys delala, kdyby ti to doma dite rikalo, ja se fakt snazim vim, ze nadavanim na nej jim nepomohu…ale ona v tu chvili ode me chce i povhopeni a ujisteni, ze neni spatna, ldyz je ji lito, ze ji lhal… .
A to zas ne, to bych na něj klidně zanadávala společně s dcerou. Nemá lhát.
@Lucie_Sx píše:
Nečetla jsem celé, ale ber to tak, že toho chlapa NEZMĚNÍŠ. Můj ex je taky úkaz a opravdu hodně pomohlo to brát tak, že prostě změna nebude, nic mu nedojde, žádná šance.Přestaň se snažit, přestaň to řešit odstřihni to, omez komunikaci na čistě nejdůležitější věci kolem dětí, na kterých si trvej, a finíto. Já vím, že je to těžké, kolikrát to bude strašný opruz, ale tohle je jediná cesta.
Postav sebe a děti jako samostatnou jednotku, která si jede po svém.
Nechce otec Vánoce podle vás? Ok, ať si trhne nohou a vy si to uděláte po svém 25.12. a užijete si to. Jasná věc. Finální. Prostě letos to je takto a budou to super Vánoce. Žádné dohadování s tátou.
jojo já to tak dělám, od loňského někdy září…když začně jeho pruzení dokonce si zablokuju email…ale vždy se zase něco objeví jako ty Vánoce a hlavně s holkama je pořád něco je…mě by byl úplně ukradený a neexistoval by pro mě, kdyby tam šly holky rády a v pohodě se vrátily a jen mi nadšeně vyprávěly co dělaly. My máme třeba v dohodě, že s nima je 2×2,5 hodiny za týden, ale nesmím chtít je odvést na kroužek nesmím chtít, aby je vyzvedl, to není prý plnohodnotný styk, nepřeje si být třeba s malou hodinu na stepu, musí je mít obě dohromady, protože být s nima 3× v týdnu to už z práce nezvládne…atd atd, takže holky musí rušit kroužek a brečí mi tady…když neudělám co chce vyhrožuje soudem…když na jeho víkend vyšel starší turnaj, tak mi zase vyhrožoval, že to musím vyměnit, protože to je šikana z mé strany, aby trávil víkend na turnaji, on má právo trávit ho s dětma podle svého…každé pololetí ta samá diskuze…takže jsem na soud podala já, aby bylo dané a zároveň jsme požádali o rodinnou terapii…ale koronáčem se vše posouvá. Nechtěla jsem to pro holky, chtěla bych, aby měly normální život, bydlí kousek od nás, může s nima být jak chce a kolik chce…nechtěla jsem, aby měly rozsudkem na plánovaný život a nic nesměly…ale s ním se nedá domluvit a jede pořád dokola jak kolovrat, že mu bráním, když není přesně vše co nařídil…A to je hrozně vysilující…
@Aglája75 píše:
Ale ne to ne rikam, ze je vsechno spatne pak uz, ale zase jak tady zaznelo meli by oba mit pocit, ze selhaly a ze je jejich povinost to detem jeste nezhorsovata nekomplikovat…ano resim sve pocity mimo deti, ale je to narocne, ja nemam zadnou pomoc, delam na 8 hodin, jeste pomaham nemocne mamce a resim nejake rodinne zalezitosti, ten cas neni… a psychologove na me nejak nefunguji prijde mi to ztraceny cas…, ale hledam dal. Fakt se snazim, aby z me strany se ten vztah zlepsil, ale on je opravdu tezky pripad… proste jde na vse “silou” pres prikazy, kritizuje je… trva na nesmyslech. Treba chce, aby holky jely s nim na vodu… starsi to odmita a jeho reakce je “ to teda pojedes, muzes bulet jak chces, ale budes delat co jsem rekl”…ne aby jim to nejak priblizil, vybarvil jako zabavu… kdyz nesouhlasi zacne manipulovat, lhat… treba jim vyklada, ze jsem ho pri rozvodu obrala a ze nema ani na televizi, ale babicka se prorekne, ze koupil pozemek
. Ta starsi uz je velka ona vsechny tyhle lzi a polopravdy vidi… nesel na jeji turnaj, ze je pracivne pryc a pak se prorekl, ze byl na dovolene..kdyz se hi na to zepta, zacne na ni kricwt, co ho vyslycha a udela z ni spatnou a nevdecno( resili to na skypu), ji je to proste jen lito. Co bys delala, kdyby ti to doma dite rikalo, ja se fakt snazim vim, ze nadavanim na nej jim nepomohu…ale ona v tu chvili ode me chce i povhopeni a ujisteni, ze neni spatna, ldyz je ji lito, ze ji lhal… snazim se to udelat bez utvrzovani v tom, ze on je spatny, ale ja jsem jen clovek… ne nadclovek, nemohu rezignovat na to byt dobra mama, aby on se citil jako king… ale uz se do toho moc zapletam…:( vim, ze vse je na me a mem pristupu… proto je take navrzena ta rodinna poradna, aby tam byl treba s holkama a nemel pocit, ze je to muj nazor, aby treba nekdo treti a nestrany mu rekl a trochu ho treba psotrcil v tom trichu videt skutecnost, trivhu snazil deti vnimat jako deti a ne” vec”. a rozhodně si nemyslím, že já jsem bez chyby jak ve vztahu k němu tak i třeba k výchově…určitě chyby dělám a mám:-)
souhlas s lucií lx, že já bych si s ní klidně zanadávala. ono to bude autentičtější, je to přece i v úplnýr odinách. Ale spíš bych zapracovala sama na sobě, abych dokázala na tom člověku vidět zpátky i ty pozitivní stránky, které teď pro tu zlost nedokážeš vidět. a on je má furt, to, kvuli čemu jsi si ho našla, byla s ním, vzala si ho a pořídila jsi si s ním 2 děti. Jen teď prostě víc vidíš ty negativní a emoce to ještě upevňují.
Ale jinak - jak jsem zastánce vysoké míry komunikace mezi rozvedenými rodiči, tak prostě tam, kde ta komunikace je destruktivní, tak je fakt lepší se spolehnout na instituce - soud, případně OSPOD. stanovit to pevně a čekat a doufat, že až se to krapet uklidní, bude třeba potřebovat i něco on a časem se to hne.
NO a s tím turnajem - je takový problém to teda vyměnit, když to chce? ![]()
@Aglája75 píše:
Ano já si myslím, že děti mají mít úplnou rodinu adospělí, kteří si děti pořídili mají udělat vše proto, aby jim zajsitili dětství aúplnou rodinu…Ale tu diskuzi jsme založila až po 14 dnch, kdy skoro každý den malá brečí as tarší nadává…celou tu dobu jsme se snažila jim říkat, že to bude fajn a všechyn ty ostatní…co tady zaznělo.
ahoj
otázka je, zda to je třeba / má smysl / jim říkat že to „bude fajn“…možná to prostě slyšet nechtěj
snažím se do toho trochu vžít, moc mi to nejde…
…otázka je, proč to ty děti tolik dere
já bych, kdybych je měla v tomto věku / jedno mám, ostatní jsou starší / asi dětem řekla nějak…toto
hele, kuřátka, soud nějak rozhodl, nic s tím nenadělám, a nechci z toho dělat konec světa
ani vy nedělejte, drtíte mě tím, už je to moc
jestli vás to tak hrozně dere, zkuste si to s tátou domluvit a přesvědčit ho, já se přizpůsobím, jak to bude, tak to beru
a když se vám to nepovede, však není všech dnů konec, klid, vánoce nejsou jen o tom jednom večeru, a asi tím musíme nějak projít, stávaj se horší věci, neblbněte mi a už stačilo
prostě asi bych to „hoře“ nechala víc na dětech a už se vtomto věku je nesnažila nějak…jak to říct…prostě musely by si tím projít víc samy, když se kvůli tomu až tak rozkládají…nepodporovala bych to v nich a už bych to nezaobalovala do změkčování a utěšování. " bude to fajn"
píšu to asi blbě, nevím jak to vyjádřit, prostě dala bych jim naznat že to vážně není konec světa a že nechci aby se chovaly jak u konce světa…
a nedrtily mě tím
ta jedna je malá, jasně, nicméně, možná si tím sama nějak dělá „naději“ že vše bude jako dřív a možná to musí prožít, zažít, že to sice nebude jako dřív, ale že to půjde i jinak…
no uffff, neumím se vymáčknout ![]()
@Borrealis píše:
ahojotázka je, zda to je třeba / má smysl / jim říkat že to „bude fajn“…možná to prostě slyšet nechtěj
snažím se do toho trochu vžít, moc mi to nejde…
…otázka je, proč to ty děti tolik dere
já bych, kdybych je měla v tomto věku / jedno mám, ostatní jsou starší / asi dětem řekla nějak…toto
hele, kuřátka, soud nějak rozhodl, nic s tím nenadělám, a nechci z toho dělat konec světa
ani vy nedělejte, drtíte mě tím, už je to mocjestli vás to tak hrozně dere, zkuste si to s tátou domluvit a přesvědčit ho, já se přizpůsobím, jak to bude, tak to beru
a když se vám to nepovede, však není všech dnů konec, klid, vánoce nejsou jen o tom jednom večeru, a asi tím musíme nějak projít, stávaj se horší věci, neblbněte mi a už stačiloprostě asi bych to „hoře“ nechala víc na dětech a už se vtomto věku je nesnažila nějak…jak to říct…prostě musely by si tím projít víc samy, když se kvůli tomu až tak rozkládají…nepodporovala bych to v nich a už bych to nezaobalovala do změkčování a utěšování. " bude to fajn"
píšu to asi blbě, nevím jak to vyjádřit, prostě dala bych jim naznat že to vážně není konec světa a že nechci aby se chovaly jak u konce světa…
a nedrtily mě tím
ta jedna je malá, jasně, nicméně, možná si tím sama nějak dělá „naději“ že vše bude jako dřív a možná to musí prožít, zažít, že to sice nebude jako dřív, ale že to půjde i jinak…
no uffff, neumím se vymáčknout
Myslím, že to píšeš jasne. Prostě jim dát najevo, že není konec světa, ale ani je nepresvedcovat, že to bude super. Prostě nana věc, nehroutit se a brát to tak jak to je.
říkám si totiž, když se nebude hroutit máma / a z příspěvků zakl. fakt mám pocit že se nehroutí /
tak to zvládnou lépe i děti
vzít to tak nějak…neutrálně, nijak se je nesnažit „navnadit“…prostě je to dané, jako když si někdo zlomil nohu, taky musí bejt sádra, a halt čekat a srůstat
tak nyní je dané že tam musí být, a pokud si jej přesvědčí na jinou variantu, mohou, a když nepřesvědčí, tak halt si zažijí tatínkovo stránku že s ním nehnou a nikdo a nic nehne…a nic se s tím nesvede…
Osobně nemám moc ráda takovou tu překoncentraci na den D / vím že to nedělá ani zakladatelka s ama /
že se jako všichni potento aby všechno bylo hyper super a pak…bum a nic a prázdno
tohle dělá moje tchyně a leze mi s tím na nervy, po večeři pak ostentativně vzdychá " a už je po vánocích, a už je po nich "…jako kdyby celý vánoce byla jedna večeře a pitomý dárky…
strašně mě tím seje, ale to už se zakl. nijak nesouvisí, to jen tak planě plácám…pro mě jsou ty svátky všechny 3 dny a ne jen jedno jídlo a pár krabiček pod stromem
@Lucie_Sx píše:
A to zas ne, to bych na něj klidně zanadávala společně s dcerou. Nemá lhát.
no jasně že, co už, alespon si uleví…obě dvě…