Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Může to být oboji, dědičné i následek výchovy. Osobně bych se ale přikláněla k výchově, jelikož je to u všech dětí. ![]()
Z osobní zkušenosti (jsem v rolích tvých dětí) ti můžu říct, že je to následek výchovy a přístupu k tvým dětem.
Tak já Ti něco povím. Před hodně lety jsem si myslela, že když nebudu mít děti budou nulové starosti. Mám takové psychické problémy, že je to občas jít na most. A tak si říkám jaké by to bylo s dětmi.
@kemeny13 lepší. Dcera mě drží nad vodou. Prožívala jsem si pekla a díky jsem dostala novou šanci, začala na sobě makat a spoustu věcí si díky ní v sobě léčím.
Nejpravděpodobnější bude kombinace, nature and nurture.
Zmíněné poruchy mohou mít genetickou bázi a o rodinné zátěži jsem už také četla - ačkoliv tam bude u dětí vyrůstajících v biologické rodině vždy těžké oddělit to od následků výchovy.
@Anonymní píše:
@kemeny13 lepší. Dcera mě drží nad vodou. Prožívala jsem si pekla a díky jsem dostala novou šanci, začala na sobě makat a spoustu věcí si díky ní v sobě léčím.
Jaký je tvůj příběh? Problémy s rodiči?
@Anonymní píše:
Jaký je tvůj příběh? Problémy s rodiči?
Já rodiče už nemám. Za to mám šílené psychické stavy typu, že někdy nemůžu ani ven a bohužel nález v hlavě a řadu dalších neduhů.
@Anonymní píše:
Jaký je tvůj příběh? Problémy s rodiči?
Jojo. Matka mě psychicky a fyzicky týrala, vyhodila mě na ulici velmi mladou. Mám za sebou dvě hospitalizace jako nezletilá, Motol dětské a Bohnice po demonstrativním pokusu o sebevraždu. Mám silné úzkosti, neumím ventilovat emoce, sebevědomí jsem neměla, panické ataky, deprese. Porucha přispůsobeníi, která už se neprojevuje. 99% udělala psychoterapie. Nejsem z toho úplně venku, ale pracuju na sobě a užívám si života a rodiny.
Z matky strany tam deprese jsou, ale stojím si za tim, že kdyby mě frajerka (matka) neřezala do krve, nezavírala do sklepa a netitulovala mě vulgarníma nálepkama jako malé dítě, měla bych o dost starostí míň. Sourozenci řezaný nebyli ale z prostředí si odnesli taky slušný koule na nohách v podobě nakřápnutý psychiky. Klidně se ptej co tě zajímá.
@Anonymní píše:
Jojo. Matka mě psychicky a fyzicky týrala, vyhodila mě na ulici velmi mladou. Mám za sebou dvě hospitalizace jako nezletilá, Motol dětské a Bohnice po demonstrativním pokusu o sebevraždu. Mám silné úzkosti, neumím ventilovat emoce, sebevědomí jsem neměla, panické ataky, deprese. Porucha přispůsobeníi, která už se neprojevuje. 99% udělala psychoterapie. Nejsem z toho úplně venku, ale pracuju na sobě a užívám si života a rodiny.
Z matky strany tam deprese jsou, ale stojím si za tim, že kdyby mě frajerka (matka) neřezala do krve, nezavírala do sklepa a netitulovala mě vulgarníma nálepkama jako malé dítě, měla bych o dost starostí míň. Sourozenci řezaný nebyli ale z prostředí si odnesli taky slušný koule na nohách v podobě nakřápnutý psychiky. Klidně se ptej co tě zajímá.
Jsem na tom podobně jako Ty. Rodiče byli na jednu stranu fajn, na straně druhé nás častovali odpornými a vulgarizmy, vždy jsme byli černé ovce rodiny, každý do nás kopnul i rodina. Zajímavé, že se pořád ptají „Po kom jsou, co jsme udělali špatně“? Já mám sto chutí jim to všechno říct. Já se léčím, jde mi to a daří se mi, snažím se ze všech sil. Bohužel bráchové pořád bydlí s rodiči. Fyzicky nás netýrali, ale psychika je hodně poškozená.
@Anonymní píše:
Jojo. Matka mě psychicky a fyzicky týrala, vyhodila mě na ulici velmi mladou. Mám za sebou dvě hospitalizace jako nezletilá, Motol dětské a Bohnice po demonstrativním pokusu o sebevraždu. Mám silné úzkosti, neumím ventilovat emoce, sebevědomí jsem neměla, panické ataky, deprese. Porucha přispůsobeníi, která už se neprojevuje. 99% udělala psychoterapie. Nejsem z toho úplně venku, ale pracuju na sobě a užívám si života a rodiny.
Z matky strany tam deprese jsou, ale stojím si za tim, že kdyby mě frajerka (matka) neřezala do krve, nezavírala do sklepa a netitulovala mě vulgarníma nálepkama jako malé dítě, měla bych o dost starostí míň. Sourozenci řezaný nebyli ale z prostředí si odnesli taky slušný koule na nohách v podobě nakřápnutý psychiky. Klidně se ptej co tě zajímá.
To byli pořád nadávky jako debil..vé, kret.., pič…, suk.., kurv… a tak podobně. Absence lásky ze strany otce, matka přísná a krutá.
@Anonymní píše:
Jojo. Matka mě psychicky a fyzicky týrala, vyhodila mě na ulici velmi mladou. Mám za sebou dvě hospitalizace jako nezletilá, Motol dětské a Bohnice po demonstrativním pokusu o sebevraždu. Mám silné úzkosti, neumím ventilovat emoce, sebevědomí jsem neměla, panické ataky, deprese. Porucha přispůsobeníi, která už se neprojevuje. 99% udělala psychoterapie. Nejsem z toho úplně venku, ale pracuju na sobě a užívám si života a rodiny.
Z matky strany tam deprese jsou, ale stojím si za tim, že kdyby mě frajerka (matka) neřezala do krve, nezavírala do sklepa a netitulovala mě vulgarníma nálepkama jako malé dítě, měla bych o dost starostí míň. Sourozenci řezaný nebyli ale z prostředí si odnesli taky slušný koule na nohách v podobě nakřápnutý psychiky. Klidně se ptej co tě zajímá.
Vlastně jednou když jsem přišla pozdě domů, tak mě matka držela a otec bil po hlavě.
@Anonymní píše:
Vlastně jednou když jsem přišla pozdě domů, tak mě matka držela a otec bil po hlavě.
No, pokud chceš, můžu se odtajnit na chvilku a můžeš mi napsat, třeba by se ti ulevilo kdybys to mohla s někým, kdo má podobný příběh, sdílet a třeba si vyměnit nějaký názor.
@Anonymní píše:
Vlastně jednou když jsem přišla pozdě domů, tak mě matka držela a otec bil po hlavě.
To je strasny
byli za tohle nejak potrestani? Socialka bo tak?
Holky, chtěla bych znát Váš názor na následující věc..
Představte si rodinu - matka, otec a 3 děti (dcera a dva synové).
Diagnózy dětí: dcera - sociální fobie, vyhýbavá úzkostní porucha, pocity méněcennosti, nulové sebevědomí, deprese, pokus o sebevraždu
synové - sociální fobie, vyhýbavá úzkostní porucha, pocity méněcennosti, nulové sebevědomí, panicové v 27 letech, nikdy žádný vztah
Může to být dědičné, vrozené nebo následek výchovy?