Psychické týrání ze strany matky

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
3.11.19 21:00

Mela jsem neco podobneho. Nikdo mi neveril, vsichni okamzite odsoudily, ze vsechno je ma vina, protoze ja jsem pubertak a maminka prece vzdycky miluje sve dite. Neudelas nic, vyhybej se, dokud nebude samostatna

  • Citovat
  • Upravit
kaja162002
5
3.11.19 21:05

@ludmilaadamkova je mi 17 let. Rodiče jsou rozvedení přes 4 roky. Máma má pritele hodného, ale furt na nej nadává, nemá ho rada, je s nim jen proto, aby u nás něco opravil, aby nebyla sama.. řve na mě, že doma nic nedělám, že jsem furt v trapu. Ale ja od 7 chodím do školy, po škole do práce a další dny místo práce mam tréninky a kdy jindy mam být s přítelem nebo si udělat volný čas sama pro sebe? Řve bezdůvodně, vybiji si na mě vztek když ji něco naštve z práce nebo když nemá svůj den tak na mě prostě řve a mě to způsobuje úzkosti, brecim kvůli tomu a jsem bez nálady.
Psychické problémy nemá snad, brala antidepresiva a má vysoký tlak, ale to je tak vše. Přijde mi, ze je nespokojena se svým životem a to si na mně vybiji.
Nevím co s tím, nejraději bych se odstěhovala, ale to by mohla volat policii a bylo by z toho jedno velké haló.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
kaja162002
5
3.11.19 21:12

Může to tak na vás působit. Však jen já sama vím jak se chová, ale kdyby to byly jen výlevy pubertaka…proč bych se vám chtěla s mým problémem svěřit. Musí v tom být něco více. Já jsem vychovaná, chovam se slušně, umím prosit, snažím se být ke všem hodná…i k mámě snažím se s ní mluvit normálně, ale ona i když už mluví tak má nepříjemný zvýšený hlas. Dneska jsme se ptala brášky a i on mi řekl, ze se ke mne chová jak ke kusu odpadu.
Nedokáže situace řešit v klidu. Můj přítel moji mámu nenávidí. Už před 4 lety co jsme spolu začínali, tak se chovala neohleduplně, když přišel k nám domu tak ho ani nepozdravila a ptala se mě co tu zase dělá. Dokonce na mě před nim rvala a chtěla mi včera vlepit facku. Dnes jsem opět probrecela večer, protože mi tu s ni není dobře a nelíbí se mi, ze nemám takovou mámu, jako mají ostatní. Hodnou, slušnou a takovou, která by se o mě zajímala.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
4.11.19 14:52

Neuděláš nic, ona se nezmění, takové matky jsou častějším jevem, než si myslíš, akorát se o tom nemluvía starší generace ti vždycky řekne, že máš rodiče ctít a jsi jenom rozmazlený puboš co má poslouchat

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
4.11.19 19:36

Věř mi, odešla jsem z domu v 16. A NELITUJI TOHO ROZHODNUTÍ! Je mi 20 mám prcka, pejska a bydlím s přítelem v pronájmu 200 km od všech ✌️️ :hug: Přeji pevně nervy. PS: mne taky tahala po sociálce, ale kurátor uznal za vhodnější místo pro mne pronajatý být a práci, ke všemu jsem se postavila zodpovědně!🤗

  • Citovat
  • Upravit
aneta hlaváčová
1
27.1.22 10:33

Hrozně mě mrzí že jsem na této stránce ale je mi 11 nevím co mám dělat moje mamka je namě nepříjemná jenom namě řve nikdy na mě nepromluvila hezky nebo si to nepamatuju. Mám sní velký problémi snažím se být na ní milá ale ona mi to vrací využívá mě na uklízení a na práci. Mám rozvedený rodiče a za taťkou jezdím hodně ráda ale nemožu tam jezdit :,(. Kdyš je mi na zvracení, bolí mě břicho, hlava tak jdu do školy kde prosedím všecky přestávky a koukám na ostatní jaký mají život takoví který by byl můj sen. Mamka mě nemá ráda kvůl tomu že se špatně učím ne jako na pětky ale na 2-3. Ale nejhorší je že všichni mi říkaj že se ze vším mám svěřit mamce ale já se jí bojím příde mi že je taková agresivní že kdybych jí něco řekla tak že mi hodně ublíží. Je to hodně tašký vysvětlit ale potřebuju pomoc. A omlouvám se vím že tato stránka je od 16+ ale nevím kdo mi má pomoc😭

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Naďa9
1
28.4.24 17:22

Mě je 9 a už mě taky někdy týrá

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.4.24 08:47

Bohužel s psychickým týráním dětí se toho nedá moc dělat, lidé tomu rádi říkají výchova nebo že si za to dítě může samo… Napadá mě jedině ZDVOP, kde může být dítě umístěno na vlastní žádost. Nebo to prostě přetrpět a počkat do dospělosti. Já si zpětně říkám, že jsem tahle promarnila 19 let, kdy jsem jen přežívala a čekala na „až“. Teď je mi 22, konečně mám moc nad svým životem a mám se skvěle, ale těch 19 let je sakra moc…

  • Citovat
  • Upravit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová

Milování a syn

  • 09.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, mám takový problém, co se týká intimního života. Máme 4letého syna, je živý a zvědavý až velmi. S manželem jsme pravidelně před pár... Odpověď

Problémy v rodině

  • 18.03.26
  • Anonymní

Dobrý den, už nevím, na koho se obrátit, protože po narození syna mám problémy s manželovou rodinou. Tchyně s tchánem jsou v celku hodní lidé,... Odpověď

Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži

  • 11.12.25
  • Anonymní

Dobrý den, přečetla jsem si Vaši odpověď týkající se stejného tématu, něco mě oslovilo, ale pořád nemohu uchopit svoji situaci tak, abych se... Odpověď

Je to deprese? Co by pomohlo?

  • 12.12.25
  • Anonymní

Dobrý den. Ani nevím, kde začít. Zkusím to vzít polopaticky. Rok a čtvrt se snažíme s manželem o miminko. Před snažením jsem řešila potíže s... Odpověď

Poporodní deprese nebo něco jiného?

  • 19.08.25
  • Anonymní

Dobrý den, jsem skoro rok po porodu, ale vůbec si mateřství neužívám. Je to pro mě takové přežívání a přečkávání. Narodila se mi předčasně... Odpověď