Psychické týrání ze strany prarodiče

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Kobliha51
2.12.14 12:18
@D. C. píše:
@Kobliha51, taky díky :-). Snad přijdu na to, jak se osamostatnit a jak zabránit tomu, aby babička mému osamostatňování nebránila. Hlavně se nechci ale dostat do situace, že příležitost osamostatnit se se mi dostane až tehdy, kdy tu babička už nebude… :-(

:mavam: Chybička se vloudila. Mělo tam být, že se odstěhuješ. Ale teď nevím, jsi vlastně odstěhovaný? Jinak já jsem taky babička, vnoučata mám malá a ještě nevím, co nás společně čeká. Za sebe můžu říct, že možná je silnější vztah babička vnouče, než matka dítě. Děti jsem měla mladá a všechno šlo samospádem. Jako babička mám o vnoučata neskutečný strach a to ve všech ohledech. Naštěstí mají své rodiče a já tolik aktivit, že si pro ně kradu čas. Ale kdybych je měla vychovávat, tak nevím nevím… Ruku za sebe do ohně nedám, že by ze mě nebyla stejná babička, jakou máš ty. Zamyslím se nad sebou.

  • Citovat
  • Upravit
2325
2.12.14 13:56

Jsem odstěhovaný tak napůl :-). U babičky trávím jen víkendy. Odstěhovat se naplno začínám zvažovat, ale to babičku neuvidím - také s ní chci trávit čas, dokud tu je. Pak je problém najít místo, kde budu mít kolem sebe dost přírody, kde bych vydržel prostě dlouhodobě.

Za sebe bych řekl: nejsilnější vztah je s člověkem, s kterým si rozumíš, já si rozuměl lépe s mámou než babičkou, protože měla podobný názor na život jako já, s babičkou se v mnohém liším. Možná to ale bylo proto, že jsem mámu viděl jen občas, tak, jako normální dítě vidí občas babičku, těžko říct :-).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
8451
2.12.14 21:37

@D. C. @Kobliha51 Já jsem ale měla namysli babičky tak 80+. S těma už se bohužel někdy opravdu nedá normálně mluvit. Ta moje bude mít na jaře 92. Kamarádka třeba své babičce nemohla říct, kolik co stálo, protože ta by z toho měla těžkou hlavu ještě měsíc. Ta moje mi třeba vyčítá, dceru ráno do školky budím. A to chodí na půl devátou, takže někdy ji holt před osmou vzbudit musím. Podle babičky asi máme doma čekat až se vzbudí sama a do práce přijít před obědem :roll:. Nebo mi vyčte každý její škrábaneček, u čtyřletého dítěte :zed:. Navíc má malá dysfázii, tudíž horší motoriku. Taky zuby bych jí prý čistit neměla atd., bylo by to na román.
Mě se hodně dlouho dařilo s babičkou vycházet, zhoršilo se to po narození dcery, kdy jsem na tom byla dost psychicky špatně (těžká preeklampsie, CS ve 29. týdnu) a neměla jsem tolik energie, abych byla milá a vstřícná. Já se snažím držet hesla " usmívat se, kývat a udělat si po svém", ale někdy je fakt fuška :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2325
3.12.14 18:39

V těch neřešitelných případech je opravdu nejlepší takové to kývání a dělání si po svém, jenže výsledek babička nakonec zase uvidí :-).

A to se pořád povídá, jak jsou staří lidé moudří a naučení životem, ale nedokážou pochopit, že člověk dospěl a nepotřebuje radit pořád dokola? :D Hrozím se představy, že až já budu starý dědek, budu se k mladším chovat také takto a poučovat o tom, jak já vím všechno nejlépe? No doufejme, že ne :D.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová