Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Za mě - ANI NÁHODOU!!!..Svolila bych jen procházku v kočárku,NIC VÍC..Obě děti jsem plně kojila.
Víc to vysvětlovat nemusím.Každá maminka se musí rozhodnout sama a babičky by to měly respektovat.
Moje odpoveď je jásná ne. Jrn jsem chtěla vidět jak je to jinde, Jestli chcete vědět něco o mé tchyni tak stara diskuse moje tchyně. Když jsem v práci tak malého hlídá moje babička, která vychovala i mě je super a Jiřík jí miluje!!!
Jasně, že půjčovala, ale ne tchýni, ta ho hlídat nechce. K našim malý chodil od 3.měsíce a byla jsem ráda, že je zvyklý i jinde a nebyl to jen „mámin cicek“, protože jsem pak musela na operaci se žlučníkem a tak to v pohodě zvládl. Chodil od 4.měsíce na noc i k mým dvěma sestrám a v pohodě, a to jsem ještě kojila, takže jsem v pohodě odstříkávala. Nevidím důvod, proč by děti nemohli jít i k prarodičům a rodinným příslušníkům, když máš s nima dobrý vztah.
Takové to „nedala bych ho z ruky“ fakt neuznávám, vždyť přece porodíte a neumíráte, ne? Je potřeba si zajít někde i sami jen tak s manželem/přítelem/kamarádkama.
Povinně určitě ne. Pokud máte dobrý vztah tak bych v tom problém neviděla ( ale to asi nebude Váš případ ). Já malou nechala poprvé babičce na víkend ve 3m a nebyl žádný problém, všichni si přišly na svý
Vztahy ale máme perfektní.
Všichni mohli pochovat u nás nebo když jsme jeli na návštěvu, nechala jsem povozit v kočárku, hlídat jsem tak malé dítě nenechala nikdy. Až byli obě děti o hodně starší. Myslím si, že pokud nemůžu dítěti vysvětlit, proč beze mě bude dlouho (dýl než třeba na hoďku s kočárkem) a nemůžu zjistit, zda to chce taky, tak to nedělám, pokud opravdu nemusím.
Jak by mi asi řeklo, že se mu tam nelíbilo a že už tam třeba nechce? Záleží hodně na tom, zda je dítě na toho člověka opravdu zvyklé nebo ho vidí jednou za týden či za dva na hodinu.
je to tvoje dítě a pokud ho půjčit nechceš nepůjčuj.. je ještě podle mě mooc malí......
Ahoj, před časem jsem na podobné téma vedla diskusi tady na emiminu - jestli se ti chce, přečti si názory holek tady - https://www.emimino.cz/…dicum-32218/
Můj názor je takový, že záleží pouze a jenom na rodičích, jak se rozhodnou. Je to Vaše dítě a jenom vy rozhodujete.
Záleží na tom, jaké máte vztahy - já malého s klidným srdcem nechávám hlídat u mojí mamky. Vím, že se o něj dobře postará, nebude ho vozit v autě bez sedačky, dá mu jíst to co mu připravím, nebude ho cpát čokoládou, omáčkami apod.
U tchýně ho nechám maximálně pochovat. Má totiž nápady horší než moje pětiletá neteř. Viz diskuse, co jsem dávala odkaz.
Na procházku v kočárku ano, ale to je zatím tak celé.
Ale počítám s tím, že až bude malej větší a nebudu ho kojit, tak ho tchýni půjčovat budu, ale určitě nazačnu celým víkendem, ale jen pár hodinkami, abychom si na to všichni zvykli. Já mám tchýni v pohodě a sama nabídla pomoc, že když budu potřebovat, že pohlídá
z
Za dítě je zodpovědná máma a to jsi ty, takže je na tobě, jak to cítíš a určitě se do ničeho nenech vmanipulovat. Já bych malou taky „nepůjčila“ Tcháni mají absolutně rozdílný názory na výchovu a péči o děti. Když byly malé asi dva měsíce, tak jsem u nich byla s kočárem, byli jsme na zahradě a malá jen v šatičkách, bylo vedro. Pak se to najednou zatáhlo a tak jsem malou přikryla pod dečku až po bradu. Z baráku vylezl tchán a tchýně hned jaký má Tonička krásný šatičky. Tchán ať jí prý odkryju a já že ne, že je zima, tak dál naléhal, tak jsem řekla, že není žádná hračka, ale dítě. No a tchýně na to vyštěkla - je to hračka. Pak se zarazila, ale mě v tu chvíli proběhlo hlavou - s touhle hračkou si hrát nebudeš
A to mi prosím jindy říkali, že má malá studené ručičky a že bych jí měla víc obléknout.
Takže za mě určitě ne.
Já teda malýho taky zatím nepůjčuju… a) kojím a z neodstříkávám pije jen odemně…b) mi přijde ještě malinkej na to abych ho dávala někam na „prázdniny“ až bude větší tak ho klidně k našim dám, pokud bude chtít. Zatím stejně potřebuje hlavně maminku a mlíčko
ovšem tohle je každýho rozhodnutí a každý ať si to dělá jak sám uzná za vhodný ![]()
Určitě to není povinnost - půjčit dítě prarodičům. Je to jen o tvé dobré vůli nebo potřebě.
Nevím, kdy jsem Matyho půjčila poprvé já, ale před půl rokem to bylo určitě jen na ven v kočárku, když spal, já si potřebovala náhodou něco zařídit a chlap musel do práce.
I dneska vlastně Matyho půjčujeme jen, když potřebujeme. Ale rodiče i tchánovce mám zodpovědný, takže i na noc u nás není problém. Ale Maty je o dost starší než to tvoje pískle.
U nás jsou prarodiče dost závislí na Matym (= první a zatím jedniné vnouče), ale respektujou nás a většinou se nevnucujou.
Dítě, obzvlášť takhle malý, má být s rodiči. Tečka.
Ywett píše:
Určitě to není povinnost - půjčit dítě prarodičům. Je to jen o tvé dobré vůli nebo potřebě.
Nevím, kdy jsem Matyho půjčila poprvé já, ale před půl rokem to bylo určitě jen na ven v kočárku, když spal, já si potřebovala náhodou něco zařídit a chlap musel do práce.
I dneska vlastně Matyho půjčujeme jen, když potřebujeme. Ale rodiče i tchánovce mám zodpovědný, takže i na noc u nás není problém. Ale Maty je o dost starší než to tvoje pískle.
U nás jsou prarodiče dost závislí na Matym (= první a zatím jedniné vnouče), ale respektujou nás a většinou se nevnucujou.
Dítě, obzvlášť takhle malý, má být s rodiči. Tečka.
Díky mockrát, Tvá odpověď mě velmi utvrdila v mém názoru ![]()
Ahojky…synka jsem k babičce (tchýni) dávala sem tam na sobotu a neděli cca od roku a půl, jak jsme přestali kojit…zkusili jsme to s tím, že buď se mu bude líbit, nebo ne. Tchýně navíc bydlela kousek, tak by nebyl problém pro něj kdykoli přijet. Matýsek byl nadšený a na babičku nedá dodnes dopustit - i když teď bohužel bydlí daleko od nás. Do roku a půl mi ho (občas) vzala v kočárku mezi kojením ven sestra.
Když byl Maty s tchýní, strach jsem neměla. Asi proto, že se hodně stará i o vnuka své dcery, který je o 5 let starší než Maty. Takže do praxe se „znovu dostala“. Naopak jsem Matyho nikdy nesvěřila na víkend svým rodičům (ne, že by chtěli). Nebyla bych si jistá, na kolik by se mu věnovali. A když už synka někomu svěřím, tak nechci být celou dobu „jako na jehlách“.
„Půjčování“ by určitě neměla být povinnost. Je to jen na rozhodnutí rodičů a také na důvěře k člověku, kterému je dítě svěřeno