nevím jak dál,jsem akorát na obtíž :(

Katka S.
15.12.09 13:43

nevím jak dál,jsem akorát na obtíž :(

Ahojky , píši vám celá zoufalá,ze situace,do které jsem se dostala :cry: :cry: :cry:
Už je to nějakou dobu,co jsem se se synem vrátila domů,zpět k rodičům,s manželem jsme si přestaly rozumět a tak mi tohle přišlo jako nejrozumější řešení,ze začátku nám to „spolužití“ docela vyhovovalo,byly js´me rádi,že jsme zase všichni spolu,rodiče že maj u sebe vnoučka,já zas že mě někdo vystřídá ve vaření,praní,žehlení atak.Jnže ta idylka netrvala dlouho,můj syn je celkem dosti uplakané a hlučné dítě,než večer usne pláče třeba hodinu,než usne,samozřejmě předtím to dělal také,jenže když se ocitnete v situaci,že jste zůstaly samy s malým děckem a bydlíte v 3+1 namačkaní s rodiči,tak to je nic moc, já už malého pláč těžce snáším,nemám trpělivost,budto jsem z toho vzteklá a začnu se rozčilovat,nebo naopak,zavřu dveře a nechám ho plakat,sama bych si potřebovala odpočinout,být chvilku sama,ale copak to jde?!Moje máma ta hned po mě vystartuje co jsem to za matku,když ho nechám plakat,ale já už fakt nemám sílů ,samozřejmě že ho nenechám celou hodku samotného plakat,ale chodim za ním tak po 5 minutách,jenže moje matka taková není,hned ho vyndá z postýlky,začne ho chovat,někdy si ho vezme ještě do obýváku,kde řve televize,takže malej se v tu ránu probere ještě víc a pak ho ne ne uspat,do toho se můj táta naštve,že by chtěl spát , ale nemůžu,protože malej řve,tak se oblíkne a jede spát do práce.....Prostě připadám si strašně,nechci být nikomu na obtíž,zároven chci žít sama,ale copak to jde s mojí mateřskou,mojí půjčkou co splácím ,neměla bych na vyžití,navíc ty nájmy jsou tak drahý :cry: :cry: :cry: Ale zároven vím,jak pomalu začínám být na své rodiče alergická,do všeho se mi pletou,do všeho mi mluvěj,pořád ze mě dělaj neschopného blbce,prostě je mi na nic,už to takhle dlouho nevydržím,svoji budoucnost jsem si představovala úplně jinak…Pordte mi prosím někdo jak byste se zachovaly v mé situaci?

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

1837
15.12.09 14:01

Ahoj Katko,
trochu tvojí situaci chápu, moje sestra se před pár lety dostala do situace, kdy jí opustil manžel, ona měla ročního klučíka a mizernou mateřskou. Naši mají v bytě i kancelář, takže k nim rozhodně nemohla. Našla si 2+1 v malém městě (předtím žila v Praze) a nájem byl výrazně nižší. Měla mateřskou, alimenty od bývalého manžela a naši jí finančně trochu pomáhali.
Zkus si spočítat jaký máš příjem, popřemýšlej o přivýdělku, oběhni si sociálku a poptej se jaké máš možnosti sociálních dávek, požádej na sociálce o předběžné opatření, aby ti bývalý manžel platil alimenty na syna i na tebe - do rozvodu jste stále manželé a ty jsi bez výdělku, tak bude něco platit i tobě. Nebo se s manželem dohodni, aby ti platil, vždyť je to i jeho syn. Pak se porozhlédni v okolí, jestli by se nějaký malý byteček nenašel, který by sis mohla dovolit.
Rodiče by ti mohli prcka občas pohlídat, aby sis odpočinula nebo by ti podle možností mohli na malého třeba něco koupit, abys neměla takové výdaje.
Hlavu vzhůru, každá situace má řešení a uvidíš, že cesta ven se najde.
Držím ti palce!
R.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Caty
15.12.09 14:05

AHojky,no asi moc neporadím. Jen vím, že kdybych nemusela, tak se k rodičům nastálo nevrátím. Máme se sice moc rádi a vycházíme spolu dobře,ale kdyř se vídáme, ne když tam jsem na dýl. To už je pak taky udělej tohle, neudělala jsi tohle, nechala i tady tohle a musíš se tohle naučit, takhle to pak nepůjde. Každý už máme svůj život a styl života a skloubit to prostě nejde. Byl tvůj problém s přítelem tak velký, aby ses odstěhovala?Mohl se odstěhovat spíš teda on ne? A na dítě by ti měl dávat nejaké peníze, je i jeho. Co nejdřív bych s ním promuvila a snažila se najít alternativu abys mohla od rodičů. Mají vás sice rádi i vnoučka, ale taky potřebují svůj klid. Jnak určitě existují různé dávky na bydlení atd, když je matka samoživitelka bez partnera, zkus se na to pozeptat. Držím palečky.

  • Nahlásit
  • Citovat
884
15.12.09 14:20

Souhlasím s holkama. Dostat peníze od manžela a (i když s tím vnitřně nesouhlasím) od státu, najít byteček na malém městě, kde jsou levnější nájmy, a případně se domluvit s rodičema na finanční podpoře (asi to bude i pro ně přijatelnější, nže vás mít obě v bytě). Ještě na půjčka: nešlo by snížit splátky, než nastoupíš do práce? (Samozřejmě jen za předpokladu, že by dluh dále nenarůstalú. Anebo kdyby rodiče spláceli/doplatili půjčku, aby ses jí zbavila, a ty bys to pak rodičům splácela, až půjdeš do práce?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
23540
15.12.09 14:21

Já jsem sama v bytě a beru jen rodičák a alimenty (které občas jsou a občas ne), je to o tom, že musím každou korunu obrátit 2×, než ji vydám, ale jde to.
Mám výhodu v tom, že syn je dospělý a přispívá mi na domácnost, takže mám dohromady okolo 15.000,– pro 4 lidi, což sice není žádné terno, ale vyjít se s tím dá, po zaplacení inkasa, úvěru na byt a půjčky mi zbývá 100,–/den.
S rodiči , ač s nimi mám dobré vztahy, bych nebydlela. A co si třeba sehnat podnájem ještě s jednou osamělou maminou? Že byste se podělily o nájem, to by šlo, ne?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
15.12.09 14:23

Co vyzkoušet nějakej dům pro matky a děti?
Moje kamarádka v takovém domě bydlela asi 5 let a pak dostala svůj byt.Sice jen 2kk a podmínkou je že ho nesmí nějakej čas prodat.V domově pro matky se jí docela líbylo a le taky jsou tam jistý pravidla co musíš dodržovat.Zažádala bych jsi určitě o nějakej příspěvek na bydlení a prostě bych se někde poohlídla i když to bude na vesnici tak to bude pro tebe lepší :palec: .Držím palce

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
15.12.09 18:27

Katko, je mi Tě upřímě líto, naprosto vím jak se cítíš, ovšem mě naši domu nepustí. Jednou jsem se tam vyloženě vecpala a bydlela tam asi měsíc a pak mě matka s otcem vyštípali a to mají 4+1 a žijí tam sami. Nedalo se to psychicky vydržet a tak sem se raději k manželovi vrátila. Nejsem vůbec šťastná a každej den přemýšlím o tom jak to udělat, abych se zdekovala a nemusela k našim. Jeden čas sme měli celkem dobré období a já kývla na další dítě. Takže teď se v tom budu plácat dokud kluci nevyrostou a nebudou samostatní, abych mohla konečně pryč a zbavit se břemene, které sebou táhnu už 12 let.
Jediný co bych asi zkusila promluvit s vašima a vysvětlit jim, že na výchovu stačíš sama, že sice seš jejich dítě, ale sama už máš svoje vlastní a jim do tvojí výchovi nikdo taky nemluvil.
Zkus se s nima dohodnout, že se pokusíš naučit prcka usínat, ale nesměj ho tahat z postýlky, ať to zkusí vydržet třeba týden jestli to zabere.

Jinak Ti držím palečky, já po měsíci od našich odcházela s tikem v oku a pak na antidepresivech, když sem se vrátila zpátky k manželovi. Téměř denně brečím a řikám si, proč. Taky bych chtěla pohodovej život bez stresu. Pa T

  • Nahlásit
  • Citovat
Nikynka86
2.2.10 16:45

Ahojky
i ja vim o cem je rec…
Moji rodice jsou zlati lide,radi pomuzou ,psychicky i financne,ale…
Nesnesu se s nimi dlouho,nato u nich bydlet.Ja i syn mame urcite zvyky,ritualy,potreby a predevsim rezim!!!
Nasi bydli vedle nas v byte a bohate mi to staci,prijde mi jako bych bydlela s nimi,nechodi k nam,nelezou mi sem a nijak se nevtiraji,ale… :)
co si budeme povidat,jsme dospele,mame deti a svou predstavu vychovy a ziti…Vzhledem k tomu,ze bydlis u nich a nemas kam jit je jasne,ze se musis podrizovat Ty jim…ale vseho s mirou!
Ja treba penim kdyz reknu moji mame 100× nedavej mu to,netahej ho,nedelej to a tam to…a ona jak kdyby me neslysela,to zurim!Nehlede na to,ze porad slysim,to uz by mel umet,proc nespi v postylce,proc nechodi v 10 mesicich na nocnik,proc to a tamto…
nooo,hruza,odpovidam ji na to,Ze az budu potrebivat radu,zeptam se!!!
nevim co poradi,jedine dostat maximum penez na prispevcich a vyzivnem a poohlednout se po nejakem levnem bydleni.take bydlim v 1+1 a bohate mi to staci,ale byt je muj takze naklady na bydleni jsou mesicne max 2800kc coz je nadhera a i sama bez chlapa bych to zvladala.
prispevek na bydleni dostanes jedine kdyz budes mit v danem byte psane trvale bydliste,jinak nemam narok,takze na pronajaty byt nic nedostanes :( to je zmena v zakone,jako vsechno co ted vymysli… :(
kolik je tvemu synovi?

  • Nahlásit
  • Citovat
smutnilka
18.12.10 13:57

ahoj skoro jsem si myslela že snad tyto problémy mám sama.8.let žiji s přítelem máme 2.děti jsou napsané na mě.Neklape nám to jsme spolu jen kvůli dětem neboť já mu je nechat nechci a nemohu odejít.Vše je moc náročné a finančně nedostupné aby vše nebylo málo tak musíme každých 6.ne. dojíždět do nemocnice na kontroly kluk potřebuje speciální třídu tak nemohu z města odejít.Též jsem denně na nervi často brečím a přemýšlím jak dál.jsou to složité situace a to je dětem teprve 5 a rok a půl.Nevím co bude dál Teď budou vánoce a je to nejhorší čas, vždycky jsem měla vánoce ráda teď už ne.Bolí mě když všichni píšou šťastné a veselé a přitom jsem smutná dělám je jen kvůli dětem jinak bych je nedělala :cry:

  • Nahlásit
  • Citovat
5077
20.12.10 16:24

Ahoj,
zajímalo by mě jak to máš s manželem? Jste ještě manželé? Proč se k němu nevrátíš? Platí ti na syna něco? Zkus se s ním nějak domluvit na penězích…
V druhé řadě si promluv s rodiči a asi bych z domu odešla. Jak už psali holky, zajdi na sociálku, zjisti na co všechno máš nárok. Zkusit najít nějaký přivýdělek. Nebo ti finančně vypomůžou rodiče a ty jim to pak splatíš. A zkusila bych malý byt, 1+1 ti bude stačit. Samotná matka s dítětem to nebudeš mít lehký, ale dá se to zvládnout. Znám jich pár i s dvojčaty a zvládají.
Jo a syna můžeš naučit usínat, jenom to chce pravidla a trpělivost. Nevytahovat z postýlky, prodlužovat intervaly, kdy za ním jdeš atd.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama