Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
zajimaly by me Vase nazory na bydleni s tchyni v rodinnym dome. Mame moznost si zrekonstruovat horni patro rodinnyho domu, dole by byla tchyne. Dalsi moznosti je postavit dum na pozemku, ktery ale je v male vesnici, kde ja ani pritel nemame zadne zazemi…
Dum s tchyni je ve meste…s tchyni vychazim dobre, nikdy jsem s ni nemela problem, kdyz chci, pomaha mi s malou…
Ona sama pocita, ze na duchod odejde za sestrou, ktera zije sama…
tak nevim pro jakou variantu se rozhodnout
jake mate zkusenosti s bydlenim s tchanovcema v jednom baraku?
Hanul já teda nevím, jaké máš s tchyní vztahy a jaká je, ale já za sebe bych do toho nikdy nešla.
Bydlení s rodiči z jedné nebo druhé strany nedělá většinou dobrotu.Alepokud jiná možnost není a nebo máte super vztahy, tak proč ne.
Osobně za sebe nikdy… asi bychom se povraždily navzájem…
Ahoj Hanulka82,je to krasne ze spolu dobre vychazite,nechci ti prat nic zleho,jen chci podotknout,ze muzete mit casem jine nazory na vychovu.na druhou stranu,pokud je tchyne opravdu mila a da se s ni vyjit,tak je to dobre reseni.
Preji hodne stesti ve spravnem vyberu do zivota ![]()
Ahoj
někdo to fungovat může - ale nešla bych do toho - se mou tchýní jsme dokonce toto téma nakously - taky máme dobré vztahy - a rozhodně bychom spolu bydlet nechtěly - vskytnou se problémy které v současnosti za problémy nepovažuješ, můžou to být naprosté malichernosti ze kterých se stanou velké problémy…
Uvažovala bych o tom jedině kdyby byly oddělné vchody i zahrady.
Já osobně bych to nedělala .
ani za zlaty tele , staci se jednou pohadat kvuli pitomosti a tahne se to roky
Myslím že pokud si stanovíte jasná pravidla,nechodit na návštěvy atd.. tak to lze!
Já bydlím s tchýní na jednom patře a není žádný konflikt ani z jedné strany.Chce tomít ale vlastní vchod
Ahoj momentálně bydlíme druhým rokem u tchýně a až na nějaké drobné neshody,které ovšem jsou vždy a všude,to celkem jde.Na podzim se budeme pro změnu stěhovat k mým rodičům,kde máme zrekonstruované podkroví s vlastním vchodem. společná bude jen zahrada.Vycházíme dobře tak se to dodoufám nezmění .Ono kolikrát si nevybereš,chceš bydlet sama v klidu a dostaneš třebas ty nejhorší sousedy
Já si říkám,že nás to vyjde jako v paneláku, prostě pod námi budou další obyvytelé,jen máme navíc tu zahradu. Něco jiného samozřejmě je pokud se někdo s rodinou nesnese, nebo mu do všeho moc kecají.Do toho bych nešla ani já.
Ahoj,
my s tchánovcema bydlíme v rodinném domě, ale máme společnou pouze verandu.
Já si tedy soužití s nima nemůžu vynachválit, jsou to jako moji druzí rodiče. Hned od začátku (což je cca 7 let zpátky) jsme si určili pravidla, např. že si nelezeme navzájem do bytu bez ohlášení. Má to svý výhody - pomůžou s hlídáním malýho, když začne pršet seberou prádlo, zavřou okna… Manžel je od rána do večera v práci, takže tu nejsem celý den sama. A když mi dojde třeba cukr, tak seběhnu jen pár schodů k tchýni a nemusím okamžitě metelit do obchodu.
Ale i nevýhody - musíme se domluvit např. na veškerých stavebních úpravách, pořád musíme brát ohledy na někoho dalšího.
Takže za mě ano, ale předem 100% vědět, že se budete navzájem tolerovat a respektovat svoje soukromí.
bydlím s tchýní a tchánem v RD (oni dole, my nahoře, společné jsou jen společné prostory jako skladiště, prádelna, schodiště, garáž, zahrada), už 5 let.
osobně jsem si tuhle variantu vybrala i když jsem na vybranou měla i vlastní bydlení (byt 2+1 v hezké lokalitě). tohle mi přišlo lepší. s tchýní i tchánem vycházím skvěle, pomáháme si navzájem, Vojta má babí a dědu doma, má to jen výhody. jak píše Greta, nejsi pak v domě sama (můj muž slouží noční, víkendy, ..). my si teda ani pravidla nestanovovali, nějak všechno vyplynulo samo…
pokud s tchýní dobře vycházíš, nevidím důvod, proč s ní nebydlet. malá si užije babičky, …
myslím, že to chce toleranci z obou stran, dobrou komunikaci..
osobně se mi generační bydlení hodně líbí, myslím, že je to dobré i pro děti, mám ráda velké rodiny a separace se mi nelíbí…
uznávám, že někdo má tchýni děsnou, ale není to i o přístupu? ![]()
NIKDY, NIKDY, NIKDY! A to mam tchyni v pohode. Podle me tohle spolecny bydleni nikdy nedela dobrotu (az na zaaarne vyjimky). Jak uz nekdo napsal - ani za zlaty prase.
Jana
Co já bych za to dala kdyby byla tchýně ještě naživu. Taky jsme měly perfektní vztah a kdyby byla ta možnost, šla bych i do společného bydlení v jednom domku. Já ti to tedy upřímně závidím ![]()
Já mám v tchýni poklad, je to fakt zlatíčko, hodně mi pomáhá a podporuje, ale bydlela jsem s ní necelý půl rok a jak jsme pospíchali do vlastního. Nevadilo mi ani nic konkrétního, jen ten pocit permanentního dohledu, permanentního ohledu a nesvobody. Za mě mladí mají být sami a pak budou vztahy mezi generacemi moooc prima…
Nikdy!!!!! Nemám s ní problém docela vyjít, ale bydlet pod jednou střechou i když v samostatným bytě ne. Bydlíme takhle s mojí mámou a je to taky děsný. Pořád se musíš na někoho ohlížet a domlouvat co se udělá a jak a kdy a co ne… Atd, atd, atd…
Ahoj,
tak já bydlím u manželových rodičů už asi 5 let, máme dvě děti. Prvního 3,5 roku jsme bydleli dokonce v podkroví společném se švagrem a jeho milou.
Musím teda říct, že problémy s tchánovcema nebyly, až na to, že tchán je případ sám pro sebe a chce mít všechno po svém, tak sem tam něco bylo, ale to je myslím všude. Chce to trochu respektu z obou stran a snahy a jde.
Větší problém byl se švagrem a jeho přítelkyní, tam to byly denodenní boje, ale to plynulo zr společných prostor(koupelna, záchod, kuchyň, předsíň).
Teď bydlíme ve spodním patře, máme samostatný vchod (nahoře nebyl, byla to společná veranda a už to je myslím ztráta soukromí) a jsem naprosto spokojená.
Jak už holky psaly - výhody jsou třeba to hlídání, když je třeba (třeba výjezd do porodnice s druhým byl pohoda, i když to bylo v noci, babí jen přelezla do postele o patro výš), sebrané prádlo, když člověk není doma nebo má kojence a přijde bouřka, větrání a zalití kytek při dovolené, navíc taky zastávám názor, že děti vyrstající ve větší rodině mají více příležitostí k otrkání se ve světě, než když někdo žije x desítek kilometrů od nejbližší rodiny…
Výhody pro tchánovce jsou jistě taky - nejsou sami v domě, tím pádem se nemusí tak dřít - jsou na to tři chlapi u nás, ať jde o uhlí, nebo přestavby. Prádlo posbírám i já jim, když je třeba, stejnětak pomoc s nákupy, tchýně si popovídá (tchán tooh moc nenamluví) a užívá si vnoučata plnými doušky.
Ovšem to je konkrétně u nás, ne všude to musí fungovat.
Ke švagrovi se ještě vrátím - trvalo asi 2 roky, než se vztahy zklidnily a vše se urovnalo a našli jsme způsob, jak spolu vycházet. Teď už je to v pohodě. No a po přestěhování dolů se i dobrovolně navštívíme se skorošvagrovou…
Takže za sebe - ANO - zkusila bych to, ovšem trvala bych na samostatném vchodu, případně verandě, ale vstup do vašeho patra bych opatřila dveřmi – nejlépe tlustými ;o) přeci jen nemusí být vše slyšet…
Koneckonců - když si spočítáte náklady na přestavbu, vyjde vám nějaká částka a zjistíte, že to nestálo zas tolik, aby se to nemohlo zkusit, za pronájem byste dali za pár roků třeba víc.
My jsme hledali byt cíleně tak, abychom byli blízko tchánovcům. Nakonec díky náhodě bydlíme ve stejném vchodu paneláku a v bytě přímo nad nima (dnes už teda jen nad tchánem, tchyně bohužel zemřela). Šla jsem do toho dobrovolně i přesto, že mě spousta známých od toho odrazovala. Ale já jsem si byla jistá, že mi tchýně nepoleze do bytu neohlášená a že se nám do ničeho nebude plést. A tak to taky bylo. Má to spoustu výhod - nejen už výše zmiňované hlídání a dobrý pocit z toho, že když jsem v noci s Anežkou sama, bydlí pod námi tchán, kdyby něco. Navíc nikdy nevíte, kdy vás budou rodiče potřebovat a pak je velká výhoda mít je blízko (v takové situaci je teď moje mamka se svoji maminkou). Ale je to hodně o tom, jací tchánovci jsou - mám kamarádku, jejíž tchýně je schopná k nim domů přijet nejen neohlášená, ale odemkne si vlastním klíčem (a to blízko rozhodně nebydlí) a nezajímá ji, že mají třeba už nějaký program naplánovaný. A to jinak mají podle toho, co mám vypozorováno, velmi dobrý vztah. Moje tchýně (i tchán) nikdy nepřišla, aniž by předtím nezavolala, jestli může přijít. A to i když nám něco nesla. A i přesto, že mají klíče od našeho bytu, zvoní.