Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nikdy.
A mezi náma - možná i právě proto, že si rozumíte. Aby to tak i zůstalo. Manžel nechtěl a teď to nejde kvůli penězům, ale kdyby to jen trošku šlo, zmizim hned. Aktuálně to vygradovalo do takových mezí, kdy jsem odmítla jakoukoliv komunikaci a protože do toho tch zatáhla i děti, zakázala jsem jejich přístup k nim
Ahoj, my bydlime temer s komplet manzelovou rodinou
V jednom dome s babickou, dedou a jeste tetou a jeji rodinou. Manzelovi rodice bydli v dome vedle.
Se vsemi vychazim, podle mne, dobre. Kazdy den mame spolecne odpoledni kafco a navzajem si pomahame.
Jedine problemy jsou, kdyz chceme neco spolecne nakoupit, opravit atd. Kazdy mame jinou predstavu a jine financni moznosti. Takze je to nekdy docela boj ![]()
taky bydlime s tchyni a klape nam to vyborne
tchyne bydli dole a my nahore (tchan uz nezije), spolecny je vchod a pak podsklepene prostory (garaz, pradelna) - mela jsem z toho obavy, ale mam opravdu vybornou tchyni, je strasne slusna, a hodne opatrna, takze nam opravdu do niceho nemluvi, zadna pravidla jsme si ani stanovovat nemuseli, sama se treba po 8 vecer k nam nahoru neodvazi, to radeji posle sms
uz jednu snachu ma, takze uz je asi taky ‚vychovana‘ ![]()
zatim teda chodi do prace a je vubec hodne aktivni - po praci kolo, divadlo, koncerty, jednou tydne hlida druhe vnouce, ma jeste oba rodice, takze taky dost casu stravi u nich, takze se obcas stane, ze se treba pres tyden vubec nevidime, mozna ze jine to bude, az bude v duchodu, ale to uz snad zase budu chodit do prace ja
je to hlavne super kvuli Rozarce, je na ni zvykla, takze neni vubec zadny problem s hlidanim
myslim si, ze kdybych byla mladsi, tak by mi mozna nektere veci vic vadily a vsechno bych si asi chtela delat opravdu jen po svem (jednu zkusenost se skorobydlenim se skorotchyni uz mam), ale mam pocit, ze ted jsem asi o neco tolerantnejsi a taky diky Rozarce uz neni cas delat z komara velblouda a v za:,–(nich vecech se s tchyni shodneme
takze ja jsem opravdu spokojena ![]()
Když jsem pročetla příspěvky, byla jsem překvapená, kolik existuje spokojených snach, které dokonce bydlí s tchýní
Z jiných diskuzí jsem zvyklá na pravý opak…
Fakt je, že v dnešní době se toto moc nemusí a je jedno jestli se jedná o vlastní nebo druhé rodiče. My bydlíme s mými rodiči a je to v pohodě. Což ovšem neznamená, že se 100% ve všem shodneme - naopak, čas od času se s mamkou trochu chytneme kvůli něčemu a někdy mě hodně štve. Přesto bych neměnila. Nejen kvůli výhodám, které tady už byly zmiňované. Vždycky se člověk musí trochu přizpůsobit, to je jasné. Ale dneska se to prostě nenosí. Každý je nejradši naprosto samostatný a nezávislý, ano to je v pořádku, také nemám ráda když vidím jak některé děti využívají své rodiče, kteří jim koupí první poslední a vděk žádný. Ale na druhou stranu ten pocit nezávislosti a toho, že nikoho vlastně nepotřebuju, nás od ostatních lidí oddaluje, odcizuje. A to je škoda. Někdy mám pocit, že se lidi bojí, aby nemuseli být za něco třeba trochu vděční - za pomoc, radu… Ale na tom přece není nic špatného nebo ponižujícího, ne? Já vím že někdy je těžké s rodiči (oběma) vyjít, ale pokud budeme k sobě upřímní a na chvilku odložíme své ego, zjistíme že ne vždy jsme v právu jen a jen my a že ti rodiče nám to nedělají naschvál, jak nám třeba v tu chvíli může připadat. A pak je taky určitě důležitý kontakt dětí s prarodiči. A ne jen návštěva, ale delší pobyt, nebo soužití.
Takže pokud máte hezký vztah, není důvod malovat čerta na zeď a bát se, že se všechno pokazí jen proto, že spolu budete bydlet v jednom domě. Samozřejmě že přijdou i neshody, ale ty jsou všude a pokud jste obě rozumné a vyřešíte vše v klidu, bude dobře a litovat nebudete. Samozřejmě že někdy se dostaví pocit nedostatku soukromí apod. Ale já si v takových chvílích říkám, že nevím jak dlouho tady ještě moji rodiče budou a proto si nebudu kazit život malichernostmi. Protože samoty a soukromí si ještě užiju…bohužel až dost… Držím palce!
nepřihlášená LuckaJ
Bydlet u tchýně? Odpověď není jednoduchá,ale popíšu ti můj zážitek. Bydlím přesně tak,jak to plánujete s manželem.Já žiji s mou budoucí ženou nahoře, moje matka dole.Kdyby ten dům nebyl můj,dávno jsme již vyhnáni jak se říká„svinským krokem“. Chceš-li radu, určitě je lépe být ve městě v takovém domě,ale bezpodmínečně trvej 150×!!! na tom, že dům bude ve vašem vlastnictví,tchýni(bude-li chtít)sjednejte doživotní užívání na její místnosti (NE sklep ani půdu). Jestli slevíte z těchto podmínek, pak s vámi buď Pán Bůh. Já dům dostal právě od matky,právě za těchto podmínek, a nelžu ti slovo,zítra jdu k soudu, protože chce matka dar vrátit. Důvodem je její nepřijetí mé budoucí manželky. A nikdy ani ve snu mě nenapadlo, že to takhle bude. A její svědek? Můj bratr,jenž se již v domě „vidí“. Je-li tchýně sama a není-li společenská, bude mít puzení se o vás starat.Proto do dveří zámky.Ale dost hororu. O smlouvě se poraďte s advokátem,nikdy nestahujte pouhý předtisk z netu,je to jen kostra,která může být pro vás nevýhodná, můžete ji totiž doplnit o věci pro vás výhodné a ty budou platit. Později můžete již jen litovat. Od malty přes stromy až po hřebík si schovávejte účtenky, též si práci foťte. A též si se smlouvou zjistěte, co znamená „hrubé porušení dobrých mravů“, to je totiž jednání, za kterých jde dar vrátit. Měj tohle Hanulko na paměti, a za žádných okolností neslevuj, ani kdyby tě od toho i tvůj muž zrazoval z různých důvodů. Zní to tvrdě,ale já přesně tohle prožívám. Přesně tohle!!!
Známí mé budoucí ženy bydlí také takto, s tím rozdílem, že dům je rodičů. Provedli rekonstrukci, a přes to musí v domě „šlapat tiše vodu“ Dům totiž není jejich a rodiče (tedy tchýně-je u kormidla)si z toho udělali páku.Tchýně k nim chodí kdy se jí zamane,kecá do všeho,kdyby mohla,tak vnouče i kojí, mladá kvůli tomu brečí a hádají se s manželem, protože ani jeden z nich si nyní neví rady. „Aha,vám se tu nelíbí?“ praví tchýně…„Však vás tu nedržíme…“ Ve zrekonstruovaném domě z peněz mladých už ale tchýně neřekne.M.
No,tak do toho bych nikdy nešla.Bydlení s rodiči,ať je to z jedné nebo z druhé strany,nedělá dobrotu.Myslím si,že to časem začne skřípat.Nikdy nebudeš mít soukromí.
Taky máme skvělý vztah a měli jsme tu možnost.Zavrhli jsme ji ![]()
My bydlíme v RD. My dole, oni nahoře.Máme společný vchod.Celkem vycházíme spolu dobře. Jen mi vadí, že na druhý svátek vánoční zve tchýně na oběd bývalou manželku mého muže. Takže když chci někam jít, a třeba bych ex manželku potkala na chodbě, bylo by mi to dost nepříjemné. Tchýně prostě řekla, že je to její věc, že ona nám tak do ničeho nemluví. Z jedné strany jí chápu a z druhé strany mám pocit, jako by mi dávala najevo - ty jsi stejně ta druhá. Takže i kvůli takové banalitě uvažuji, že si pořídíme něco vlastního.Jinak vycházíme celkem v pohodě. Sem tamuvaří něco na oběd a donese mi to, a vím, že když budu potřebovat malé pohlídat, tak bude ráda.
Rodiče partnera bydlejí u nás a zvladáme to naprosto v pohodě. Muzu řict ze bych to mnohem huř zvladala kdybych bydlela u vlastních rodiču.
Ahoj Hani,já nemám problém s tchýni jelikož od manžela rodiče jsou od sebe…Ale odstěhovali jsme se ke tchánovi,ale kdybych to věděla jaké budou problémy tak bych raději přežila v bytě…A můj tchán je horší než tchýně…Ale zda se chce tvá tchýně odtěhuje jak říkaš a měli byjste své patro tak to zas není tak špatné.Ale raději bych žádala at treba na vas prepise pul baraku at pak nevzniknout problemy…Hodně štesti k rozhodovani.
Ahojky,
já měla možnost jít za manželem na vesnici, kde bydlel s rodiči, nebo, že bychom si postavili svůj domeček. Protože jsem byla z města, bála jsem se stavění (dnes ani nevím proč). Už je tomu 8 let co bydlím i tchánovci a LITUJI, ŽE JSEM SE TENKRÁT TAK ROZHODLA. S tchýní jsme si od samého začátku nepadly do noty. Jsme každá úplně jiná. Dlouhou dobu jsem si tam připadala, jak na návštěvě, jak cizí. S manželem jsme si vzali hypotéku, udělali okna, nové topení. Nejdříve jsme bydleli dole, pak jsme šli nahoru a udělali vršek, od podlah, nové kuchyně, koupelny. Záchod jsme museli udělat, protože byl jenom jeden. No prostě vše nové. Takže si umíte představit těch peněž a té práce. Ale dnes už se tu cítím doma. Udělali jsme si bydlení podle našich představ. Bohužel tchýně je zlá, zákeřná, závistivá ženská. Žádná byjste to do ní neřekla. Na první pohled příjemná upovídaná ženská. Jen jaksi generál a jak není po jejím tak je zle. Já se jí snažim tolerovat, už kvůli dětem., ale poslední dobou to jde těžko, co je v důchodu a já doma, tak o sebe stále zakopáváme. Kdybychom měli možnost, tak byjsme se rozhodli jít do vlastního, kde byjsme byli jen mi a mohli bychom si tam dělat co chceme. Navštěvy by chodily kdykoli a nikdo by neměl pusu plnou řečí.
Hanulka82: Zdravím, já osobně bydlím v rodinném domě s manželovími rodiči, a docela ráda bych šla fuč. Je fakt, že s tchýní jsem vycházela docela dobře, než jsme se vzali s manžele, pak to byl děs, stále mě kontrolovala, jestli mám uklizeno, navařeno, … No hrůza. Když se pak narodila moje první dcera, vztahy se malinko zlepšili ale jen do té doby, než mě opět začala říkat co a jak mám dělat!! Ted mám dvě děti, je pravda, že když má náladu tak mi tu starší pohlídá, ale to moc často není. Někdy raději než abych jí otravovala tak si holky vemu sebou a je to. Mám totiž někdy pocit, že když jí požádám o pomoc tak na ní vidím, jak se jí to nehodí, ale udělá to jen proto aby jí něco neřekl manžel. Ale tímto Tě nechci odradit!! Každá tchýně je jíná!!! Třeba ta Tvoje je moooc fajn!! Taky bych ráda s tou mojí vycházela co nejlépe, ale bohužel to by jsme museli chtít obě a né jen já!! Nejvíce se děsím toho, že se jednou budu starat i o ní a to bude největší boj! Hodně štěstí při rozhodování! Určitě se rozhodnete dobře! Katka ![]()
Doporučuji všechno důkladně zvážit. Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Nechtějte dopadnout jako já. Nervy, nervy, nervy, nepohoda, psychicky nahoru a dolů a zdravotní problémy pramenící ze stresu. Rozklad vztahu s manželem. Raději buďte sami, to je mé vřelé doporučení. To co se teď jeví, že ujde, se časem zhorší, staří lidé jsou staří lidé a čím jsou starší tím dokáží být protivnější (a to prosím neberte jako neúctu ke starým lidem, berte to jako varování, které vás může stát manželství, potažmo rodinu) . Jezděte za babi na návštěvu, pomáhejte jí, ale buďte sami. Neničte si zatím dobré vztahy! A nevěřte,že se odstěhuje k sestře…
Tak jámám zase názor, že nemusí být všechny tchýně zlé a snachy špatné, že ono záleží, jaké povahy se sejdou, a buď si nevyhovují a nebo ano. Já dokonce znám rodiny, kde to klape - jo, pohádají se, ale nejsou to ty typy, tak a už s ní končím,prostě pohádají se a za hodinu a tom neví..
Sama mám problém, buď na bytě, ale okolo nic a nebo na rodinný dům kde je všechno. Nebudu to rozepisovat, už jsem tu jednou psala o radu. Všechno má klady a zápory. Sice budeš mít svoje,ale třeba je to v místě, kde nic nen. U mně je to vesnice, kde neni ani pískoviště pro malého, bydlím na bytovce, obchod so, ne zavřený, dokrot, lékarna nic, všechno dojíždět. A nebo budeš s tchýni, počítat někdy možná s hádkou, ale třeba tam máte zase všechno. Jako my, hned vedle roidnného domu velké hřiště, zahrada, 5 minut chůze doktor, lékarna, škola! a můj gynekolog. Ale zase tam nebudem sami, taky tam budem sami, ale až táta půjde k babičce.Zase si myslím, že s tchýni se můžeš zhádat i když bydlíš jinde a daleko víc, prostě záleží jak to mezi sebou máte…
NIKDY!!! opravdu si to poradne rozmysli, nejblize tak 10 km, bydlime v jedne vesnici s tchyni a jeji rozvetvenou rodinkou a je to fakt peklo, denne resime, jak to udelat a jedine reseni je prodat dum, coz neni tak jednoduche, znovu bychom do toho nikdy nesli, prinasi to jen problemy a ztratu soukromi a chudaci jsou pak i deti, za mne rozhodne NE!