Poradna o autosedačkách
Štěpán Rybníček
@elot tak ono je to o domluvě. Taky by se mi tohle líbilo, jenže mi máme v rodině takové, co si nechají nakoupit hračky a nebo oblečení a peníze dají pak ted zrovna nemají - no a ejhle, co se narodilo dítě nám, tak jsme se přestali stýkat - museli by koupit dárek našemu dítěti že jo a to podotýkám, že na tom finančně nejsou špatně, jen jsou prostě hamouni a sobci.
Ja bych treba pujcila, protoze pro me to citovou hodnotu nema. Spoustu jsem toho dostala a spoustu poridila z druhe ruky za smesny peniz a budu rada, kdyz to uziji treba 4 deti nez to pujde dal ci do kose. Jsem spis prozitkovy typ, na vecech proste nelpim, vzdycky byly a vzdycky budou, aniz by me to zruinovalo
a uz vubec by mi netrhalo jatra, ze z toho chce nekdo z rodiny „tezit“. Co bych ale usmernila, je tchyne. Te bych rekla, at to laskave necha na domluve me a svagrove…
zdarne to vyreste ke sve spokojenosti.
Ja mam 80% vybavy po synovci, prosla jsem co jsem dostala, vyhazela, co se fakt nemusi skladovat (Jen upozornila svagrovou, ze ji to trochu proberu protoze pri uskladneni nejake cvocky zrezly a flekaty to decku uz nikdo davat nebude) a misto toho koupim jine a pytle tak doplnim o nove. Ona je diky vychove na vse hrozne opatrna a ja se to za ta leta od pritele naucila taky. Ale tohle je domluvene presne jako ma @elot. Po nikom nic neskemram a to, ze nekdo nechce pujcit naprosto chapu.
Asi bych klidne rekla realitu - dala jsem do toho plno penez s tim planem, ze moje deti budou mit hezke oblecenia ne, ze budou tahat hadry akorat tak na podlahu a ja to budu vsechno cvakat. O tu cisticku bych si rekla, ze bud to priveze, ze to potrebuju a pritom priveze i hracku, nebo at mi za to posle penize a ja si koupim novou.
@nelamh ale jak pises - hodne jsi dostala a poridila z druhe ruky. To je pro me podstatny rozdil. Ja mit novou a znackovou vybavu pro mico, tak se s tim taky nebudu loucit snadno.
Nechápu, jak může někdo očekávat zadarmo výbavu pro dítě. I když půjčit, ty věci ztrácejí na hodnotě a ani za čokoládu bych nepůjčila, pokud bych to cítila jako ty. taky máme věci, zejména hračky, které schováváme, jak já říkám, pro další generace. Dřevěné vláčky, vkládačky, různé provlékací hlavolamy…stojí to tisíce a je to nerozbitné. Pokud bych věděla, že budu plánovat další děti, tak by mě ani nenapadlo věci půjčovat.
Nauč se říkat ne. To je celé.
![]()
@Anonymní píše:
No právě - máme a plánujeme. Reakce na to byla, že to chtějí ale ted, a ted to nepotřebuju a děti tomu rychle odrostou. Je pravda, že ted si dali chvilku pokoj - protože jsem půjčila jednu drahou hračku - chtěla vyzkoušet než ji sami koupí. No měli ji mít týden a jsou z toho týdny tři a vždy „zapomene“ a mě je trapné si pro ni přijet
Ale zase to jsou věci, které mě utvrzují, že půjčovat nechci. Jen jsem v tom rozpolcená, zda jsem opravdu hamoun a zlá povaha. Ale proč já mám kupovat a oni z toho těžit?Jako třeba dva roky mají naši čističku vzduchu, že mají prcka alergika, vždy když nabídku at si ji odkoupí, tak že ne o víkendu ti ji přivezu
Pro čističku bych si o tom víkendu dojela a šmitec. Ostatní bych neřešila, jsou to tvoje věci za tvé peníze a je jen na tobě jestli půjčíš nebo ne, v tomhle případě se ti ani trochu nedivím že nechceš, už dopředu je jasný jak by to dopadlo.
@hospodki tak tak. Kdyz vidim, kolik veci uz je zavakuovanych po roce a pul, nechci si ani predstavit, na kolik musi prijit takova fungl nova znackova vybavicka. A to rozhodne nemam veci „na dojeti“.
Pokud hodláš mít další děti, nepůjčovala bych. Kdyby měli kecy, řekla bych, že se obávám, že se minto už v tak hezkém stavu nevrátí. Ne nejsi hamoun. Hamouni jsou oni. Nic jsem od jiných nečekala a koupila si, co bylo potřeba. Nedyndala jsem na sestře. Co chtěla, to mi dala.
Citim to stejne jako ty. Mam taky ulozenou vybavicku po dceri na pude a premyslela jsem, jestli bych ji nekomu v rodine pujcila nebo ne… A dosla jsem k zaveru, ze nepujcila
Jeste tak mozna pro dite moji sestry, kdyby ho v brzke dobe mela, ale to maximalne. Dala jsem do ni spoustu penez a setrim si to hlavne pro sebe, chtela bych mit jeste jedno dite. A nemam zajem, aby mi to nekdo znicil nebo postracel
A at si klidne o me rikaji, ze jsem hamoun ![]()
S kamarádkou to děláme tak, že ona mi po svém synovi půjčuje, já jí to vracím jak je to našemu malé a vždycky jí tam dávám i věci, které jsme dostali jinde, jako výjpučné. Ale máme toho tolik, že ty věci skutečně neobnosí. A ještě jí zase já dávám po naší dceři, protože jejich je mladší a tak nosí zase naše. Ale to už vracet nechci, dál to nemám komu dávat a prodávat se to skutečně nevyplatí. Kdo kupuje obnošené hadry, když v Zara nebo Reserverd se dají koupit trička za stovku a pod. ![]()
My mame jedine deti v rodine. Vetsinu veci jsme koupili sami. Hracky jsou prevazne od tchyne. A tak mi prijde usmevne, kdyz si moje mama mysli, ze bych vsechny hracky od tchyne darovala brachovi. Mimoto svagr je podle me na rade driv i kdyz je o par let mladsi. Nikdo me nedonuti abych je dala brachovi jen tak, kdyz nam mama nic nekoupila. Vsechno je od tchyne, tak ma svagr proste přednost. Ale nerikam jim to. Zatim ani jeden deti nema, takze az to nastane budeme to resit. Navic oba musi pocitat s tim, ze pokud budou chtit deti musí si na ne vydelat a ne cekat ze sestricka mu vsechno gratis da, protože uz to nepotrebuje. Spoustu veci i prodavam, potrebuji deti zase jiné veci. Ale obleceni je neprodejne, to davam spis na charitu. Nechci to tu skladovat 5 let. Stejne si budou chtit vetsinu koupit podle sebe, ani kocar uz jsem neschovavala.
Anonymní Ančo, já bych to neřešila. Argument „chceme uchovat pro další děti v co nejlepším stavu“ by mi přišel jako dostatečný. A kdyby to nechápala, může si s ní popovídat muž (její bratr?) nějak při vínku, vysvětlit jí, že je to pro vás důležité (možná zmínit její problémy s vracením?) a že když si nakoupí a bude se hezky starat, tak většinu věcí pak zase může pěkně prodat. ![]()
Holky uprimne dalsi dite neplanuju a jsem rada, kdyz si tu tunu veci nekdo zadarmo odnese. Nekdy to vozim i ja jen abych se toho zbavila.
Já bych se tím netrápila. Řekla bych otevřeně, „promiň, ale nebudu to půjčovat, chci to mít pro další děti“. Konec, šmitec, diskuze na toto téma je uzavřená. Tchýně ať si říká co chce.
Pokud jsem něco chtěla věnovat dál, ráda jsem to udělala. Pokud ne, tak ne.
Automatická očekávání, že když něco mám, tak je mojí povinností to poslat dál považuju za nevychovanost.
Nelam si s tím hlavu.