Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Sestry byvaji dost protivne. Sestra od pediatra mi naposled pri odlozeni ockovani rikala, at se nedivim, az mi mala umre na cerny kasel. No, uz jsou to asi tri roky a dite zije, zvlastni ![]()
@Margery píše:
Sestry byvaji dost protivne. Sestra od pediatra mi naposled pri odlozeni ockovani rikala, at se nedivim, az mi mala umre na cerny kasel. No, uz jsou to asi tri roky a dite zije, zvlastni
Ten černý kašel je nějaká jejich standardní kouzelná formulka proti zlobivým matkám, ne? ![]()
@Margery píše:
Sestry byvaji dost protivne. Sestra od pediatra mi naposled pri odlozeni ockovani rikala, at se nedivim, az mi mala umre na cerny kasel. No, uz jsou to asi tri roky a dite zije, zvlastni
Já ti napíšu SZ, jo? ![]()
@Nikka007 píše:
určitě jsem měla na jazyku dost reakci ale žádná nebyla dost slušně vzhledem k místu a k osobě. Raději jsem pak mlčela. Možná jsem měla vymyslet něco důrazneho v tu chvíli mě to ale vůbec nenapadlo, aby to bylo ve vsi slušnosti
Mě by jenom zajímalo, jestli by všechny ty arogantní sestry, ale i doktoři, učitelé a učitelky, a další statní úředníci, kteří dostávají plat nezávisle na svém chování a často i výkonu, byli stejně tak suverénní i v komerční sféře, kde by jejích platy přímo závisely od počtu a spokojeností klientů.
![]()
Možná jsem nedůsledná, možná mám špatný začátek výchovy… ale v 11 měsících jsem nebyla schopna u dětské lékařky dítěti oblíknout plenu, jak šíleně se vzpouzelo, řvalo a chtělo pryč. Tak jsem pořídila kalhotky a je klid. ![]()
@Alriga píše:
Rovnocenný vztah s miminem???
Rovnocenný vztah s lidskou bytostí. Mimino nebo třeba starý člověk, který se dost často chová stejně jako malé dítě.
Už jsem to psala. To dítě se tak chová z určitého důvodu, a protože je to mimino, neumí mluvit ani jinak zpracovat emoce, takže mu nezbývá než křičet, bránit se, utíkat… Starší dítě nebo dospělý řekne, co se mu nelíbí a dá se s ním domluvit.
Když ti někdo bude dělat něco, co se ti nelíbí, tak se ozveš, nikdo se s tebou nebude prát a nutit tě, ani ten Doktor. Ale dítě se může zpacifikovat hmaty, aby náhodou nedělalo něco, co si nesmí dovolit. A to určuje kdo? Věřím, že dětem jsou pleny nepříjemné, nerady se převlékají a lehat si na povel na váhu holt se jim nelíbí. Nemá cenu na ně řvát. To děcko si neuvědomuje, že to je pro jeho dobro a musí to vydržet. Protože to neumí, zatim…
Děti jsou taky lidi. Ten pocit, že malé dítě můžeme ovládat a říkat mu, co musí, co nesmí, chovat se k němu nadřazeně z pozice většího a silnějšího, je v nás velmi zakořeněn.
Netvrdím nevychovávat a nestavět mantinely, naopak, ale dá se to opravdu dělat i s respektem k druhému.
Ty jo, moje skoro 9m dcera řve při každém oblékání (téměř od narození) a teď i při každém přebalení. Musím pořád vymýšlet, co nového jí dát do ruk, aby byla aspoň chvíli v klidu na zádech. Za jedno přebalení vystřídám třeba 4 věci.
Jednou jsem se snažila ji přebalit v obýváku na její podložce, protože přebalovák jsem měla plný. Když jsem jí rozepla plínku, tak během vteřiny se otočila (já rozdělávala plínku) a pak si to tak štrádovala po 4 pryč s hovňousem skoro až po záda. ![]()
Ale ona se vzteká snad pokaždý, když ji něco „zakážu“ nebo přesměruji jinam.
@Nikka007 píše:
To právě taky nevím. To by mě také zajímalo
Prosím tě, klid. Je to fakt normální. Takové to, že mu to nesmí procházet, je fakt směšné… Vždyť to dítě nedělá nic hrozného… A u doktora se obecně dětem prostě moc nelíbí, najednou nějaký cizí člověk s ním manipuluje, však ani dospělý doktory nemusí, akorát už chápou, proč je to třeba…
@Lucy75 píše:
@stinga jj,ale mne tehdy urazila jako matku, že jsem dítě nehlídala (dvojče jeblo dvojče do hlavy) a K TOMU mi nadala, že jedeme MIMO jejich ofic. pracovní dobu a slouží jen jako záchranka (co je víc než rozbitá hlava!??)
smlsla jsem si na ní i na špitále, tehdy mi to sdílelo během pár hodin tisíce lidí (asi proto psal i ten ředitel) jak se chovají v malé okresní nemocnicinormálně nás vyhodila, že máme jít ráno za obvoďákem
přitom děcku valila krev z hlavy
to jsem jí nedarovala, krávě…
Leč je pravda, že od té doby na zdejší chíru jet nemohu a jezdíme do nejbližšího okresního (ale fakt lepšího) špitálujá se ponižovat nenechám a mne nikdo z nemocnice s krvácejícím školkovým dítětem posílat pryč nebude a už Vůůbec mne nebude poučovat, jaká jsem matka..
v komentech toho příspěvku se našly desítky ještě horších zkušeností a ředitel mi pak ještě psal 2× a dle jeho druhého dopisu odebral osobní ohodnocení
Já jsem prostě drsná a pokud jde o prachy, zdraví či mé děti, tak bojuju jako Lev - mé znamení
však ano, u tebe to byla adekvátní reakce, to je hodně závažné pochybení zdravotníka, co píšeš - ale u zakladatelky měla sestra „jenom“ hloupé pindy, to bych opravdu přešla s tichou nadávkou a za 5 minut nevěděla o ničem, rozhodně bych nad tím nehloubala celý den
@stinga problém je v tom, že tyhle typy si pak dovolují čím dál víc, je lepší utnout podobné chování v počátku.
@NinaU. píše:
@Fazulina
A jak vypadá takový rovnocenný vztah s desetimesicnim kojencem?
Tak rozhodně ne, že se s ním budu prát při přebalování…
Jako chápu to všechno, hlavně je to ten tlak, že na tebe někdo kouká a děcko vzdoruje, ty spěcháš, doktor spěchá, a ještě sestra pronese blbou poznámku…
Ono to nepřidá. Jenže to dítě to nechápe a neví… Ono stačí jen mu porozumět. Nechtěl na povel ležet na váze? No a co? Tak pokud není nějaký rizikovy pacient, co se mu hlídá váha, tak holt se dneska nezváží… Svět se nezboří. Proč by se nemohl zvážit doma a maminka to nahlásí?
Na oblečení bych dítě vzala z ordinace pryč a v klidu v čekárně oblékla a dala mu čas…
@Vesmírná drůbež píše:
@Fazulina ale jo, někteří jsou specialisty i na bitku s dospělým.
Tak jasně, i tací se najdou
. Obecně se ale snažím, a ne vždy mi to jde teda
, jednat se svým dítětem tak, jako bych jednala s jiným člověkem, jakože vždy si v situaci představím sebe, jak by se to líbilo mně… ![]()
Samozřejmě to nejde vždy a všude, resp. neumím reagovat vždy tak, jak bych si představovala…