Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
To tady nenapíše, protože by jsme ji napsali asi to samý co rodiče ![]()
Dokud tu nebude víc informací, hned bych to tak černě neviděla. Chodí s ním od puberty, píše že 2 roky, takže od 15 let. Jéé, to s člověkem cloumají hormony, to jsem brečela i jen steskem…
No a proč jsi brečela, protože proběhlo nějaké nedorozumění, které si špatně pochopila a bylo ti to líto, to se stane a nebo ti nějak zásadně ublížil, schválně a trápila si se kvůli tomu, to je totiž zásadní.
Jako ruku na srdce - vy byste svému dítěti řekli, ať vypadne z baráku?
Navíc, jestli teda nesouhlasí s jejím přítelem, tak vyhazovat ji k němu, je teda fakt řešení
To by jí spíš měli zakázat se z toho baráku hnout, ne? Nedává to vůbec smysl
@Anonymní píše:
@Markéta80 Jsem s ním skoro dva roky..
Protože.. Jsem několikrát doma brečela a hned na něj svadeli že je to ha#zl že mě trápí, a prostě jim se to ani nedá vysvětlit
a brečela si proč? Tak to s nimi neřeš, přes týden seš na intru takže ok ne
Hlavně dostuduj
Jestli kvůli němu tě viděli brečet často tak se jim nemůžeš divit. Znají ho nebo ho řeší že ty brečíš?
@PaníBovaryová píše:
Jako ruku na srdce - vy byste svému dítěti řekli, ať vypadne z baráku?Navíc, jestli teda nesouhlasí s jejím přítelem, tak vyhazovat ji k němu, je teda fakt řešení
To by jí spíš měli zakázat se z toho baráku hnout, ne? Nedává to vůbec smysl
Jenomže my nevíme, kvůli čemu se hádají, jak často a co slečna říká rodičům. Oni to vůbec nemusí myslet vážně. Oni toho prostě jenom mohou mit ve vypjaté situaci už dost, což je sice neomlouvá, ale my fakt nevíme nic.
@PaníBovaryová píše:
Jako ruku na srdce - vy byste svému dítěti řekli, ať vypadne z baráku?Navíc, jestli teda nesouhlasí s jejím přítelem, tak vyhazovat ji k němu, je teda fakt řešení
To by jí spíš měli zakázat se z toho baráku hnout, ne? Nedává to vůbec smysl
Přesně tak, často se stane, že rodiče nesouhlasí s partnery svých dětí. Většinou mají pravdu i když výjimky se najdou, ale většinou je to tak, že věděli proč se jim milý, milá pro jejich dítě nezamlouvá. Ale jít na to tak, že budu vyhlazovat své dítě z baráku, to je těžce za hranou.
Zajímalo by mě, jestli ty, co tvrdí, že rodiče mají skoro vždy pravdu, co se týče partnerů, tak jestli se to týká i jich samotných v případě, že nevychází s tchýní ![]()
Zakladatelko, rodiče jsou asi vyšinutí, když obavy o tvé blaho vrcholí tím, že tě chtějí vyhodit z domu. Buď nepíšeš vše nebo bych teda šla, když by bylo kam. Hlavně ale dostuduj, ať si nezmrvíš život.
@Anonymní píše:
Zdravím, je mi 17, rodiče nevychází moc dobře s mým přítelem.. Nevím o co jim jde.. Přítel je na mě hodný, chce vycházet dobře s nima.. Akorát oni pořád mají nějaký kecy, že prej je to hajzl, že to poznám jednoho dne, a prostě kolikrát na mě křičí že ať vypadnu z baráku, že mě nechtějí mít na očích hádám se s nima No a přítel říká ať jdu k němu, jenže mi je líto rodičů, nechci být s nima za zlé.. A na druhou stranu mého přítele strašně miluji, vůbec nevím co mám dělatděkuji.
A oni Tě v 17 vyhazují k němu nebo kam?
Zkus dostudovat a hlavně neotěhotnět, tyhle první svazky, které vzniknou hlavně natruc rodičům, většinou nevydrží.
A brečíš teda kvůli němu, nebo jsou to nějaký jiný „maličkosti“? A pokud kvůli němu, jsou to fakt „maličkosti“, nebo ho prostě omlouváš a vidíš to tak až po čase?
Vyhazování je samozřejmě úplně kontraproduktivní, na druhou stranu ale asi rodičům ujely nervy, zkus se na to podívat i z jejich strany a třeba se pokusit o tom nějak rozumně promluvit. Třeba pochopíš, co jim vadí, že o tebe mají strach, přece jen mají mnohem víc zkušeností a některý případný varovný signály určitě vnímají citlivěji – právě díky zkušenosti, ale i odstupu (nemají prostě ty „růžové brýle“).
Hlavně určitě dodělej školu, s přítelem buď v týdnu, a uvidíš, jak to dopadne, třeba si i rodiče zvyknou, když uvidí, že se snažíš jim aspoň trochu vyjít vstříc a nedělat všechno natruc.
Sázím na to, že buď neříkáš všechno, nebo jsou rodiče na nervy, bojí se o tebe, tvoje vzdělání a budoucnost… ono přece jen dítě v 17-18 s nedodělanou školou není úplně top vstupenka do života, co si budeme.
Naši taky pomlouvali mého prvního kluka…bylo mi 16, utekla jsem k němu a jeho rodičům…Naši vyhrožovali policií…tak jsem se vrátila a v 18 definitivně bouchla dverma. Přítel sehnal byt a živil mě abych odmaturovala…já si pak při zaměstnání ještě dodělala VŠ.
Nyní je to můj manžel a před měsícem se nám narodilo třetí dítě…
Tedy ne vždy mají rodiče pravdu