Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rodinné vztahy - hádka a jak se k tomu postavit
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.1.24 06:12
Myslím že tobě to může být tak nějak jedno, mas svůj život a jezdit tam nepotřebuješ, akorát ti to bere energii. Kdo by se měl hodně bát je tvůj otec. Jestli mu ta půlka domu oficiálně nepatří, s bratrem se těžko pak dohodne. A to i kdyby tu půlku měl. Jeho bratr se evidentně nebojí, koukni na katastru jestli už dům není jeho. Pokud ne, jednou to bude dost nechutný boj. Babičky mi líto není, nemám ráda když se všem nedává stejně. Myšleno všem stejně v základu a neco navíc když se snaží, jezdí na návštěvy, pomáhají s domem. Dát 300 holce co nic nedělá a 100 si nechat zaplatit od tebe, to je prostě nefér.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.1.24 06:34
@Betty MacDonald píše:
Těch 300 klacků za kuchyň už tu kdysi bylo…
jj, i ta babi a nevděčná sestřenice, co jde jen po penězích…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.1.24 06:51
@Keyllah píše:
jj, i ta babi a nevděčná sestřenice, co jde jen po penězích…
Vždyť píše, že už sem psala..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.1.24 07:02
@Betty MacDonald píše:
Těch 300 klacků za kuchyň už tu kdysi bylo
Pise tu casteji
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.1.24 07:26
Ty už jsi sem psala několikrát. Pořád dokola to samé a pořád se tvoje příspěvky točí kolem výčtu částek, co kdo dostal a ty ne. Pokaždé se ti dostalo stejných rad. Tak co chceš ještě víc? Prestaň se s nimi stýkat, jsi dospělá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.1.24 07:41
S tebou je to pořád dokola. Kolikrát ti tu lidi ještě musí říct, že se máš přestat litovat a vykašlat se na ně? Kolik, že ti je? Najdi si chlapa a žij svůj život, ať opravdu neskončíš sama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.1.24 07:51
Tak tahle je tvoje určitě. Akorát jsi změnila půjčenou částku. https://www.emimino.cz/…rankovani/4/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
LiduNe
13.1.24 08:04
Co tady chceš slyšet, jak konkrétně ti pomáhají tady ty výlevy? Příspěvek je dlouhý, nepřehledný, celým textem se táhne jak červená nit pocit zhrzenosti. Ty lidi nepředěláš, buď se je nauč tolerovat nebo se jim vyhni. Závist a sebelítost se snaž vytěsnit, nepočítej pořád komu co a kolik. Nijak ti to nepomáhá, jestli chápeš. Prostě to tak je. Chápu, že chování příbuzných nase.. nebo přijde líto (pokud jsou věci, jak píšeš), ale takový je život. Zaměř se sama na sebe, na babku, strýce a všechny sestřenice se vyprdni a dělej věci, co tě baví a někam posouvají.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.1.24 08:27
Jo psala jsem sem. Ale všem, co mají radu nestýkat se bych přála si to zkusit v realitě. Ono to není tak snadné, jako to napsat… psala jsem, že jsem jela otci přát k narozeninám. Babi jsem neviděla od Vánoc. Eliminuji konktakt, ale když vidím, že otec nemůže, prostě nedokážu jen tak koukat. A tak nějak stále věřím, že babicka ten pohled změní, nebo že existuje cesta, jak ji ukázat, aby pochopila.
Tak se omlouvám, že jsem napsala znovu a vycetla jsem mimo jiné částky. Bylo to jen pro uvedení do situace. Jinak mi to je jedno, i když by nemuselo. Maximálně me mrzí ten dvojí metr a je jedno, jestli jde o peníze, nebo chování. Naši koupili malému té sestřenice dárek k Vánocům, auto na dálkové ovládání. Prý byli za babi, když tam sestřenice byla, ani jeden nezvedl hlavu poradně, tak jen řekli, at se u nich pak staví, ze tam má něco od Ježíška. Malej, 6 let, jen řekl, ze už má dost dárků a nezastavili se tam.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.1.24 08:39
Ježíšmarja ty ani otec byste neměli být na bance závislí.
S otcem se schazej mimo barák babičky a ať si tam makaji tvůj otec a strýc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, nemůžu z nervů psát, proto píšu sem. Včera jsem byla podvečer popřát svému otci, který slavil před týdnem narozeniny. Dřív jsem to nestihla. Jezdím 3× týdně do Prahy do práce (což jsou pro mě 4 hodiny na cestě denně), jednou jsem na pobočce u nás ve městě, kde vyřizuji jiné záležitosti a jednou týdně mám home office. Otec bydlí ve dvougeneračním době s jeho maminkou - tedy mou babičkou. Když mi bylo 5 a otec se rozvedl s matkou (ta již bohužel nežije), babička (tenkrát jsem to neviděla) mě matce ani dát nechtěla a chtěla mě vychovat sama k obrazu svému. To by ale bylo na jinou kapitolu a už jsem tu o dětství asi i psala. Nicméně nyní docházím na terapie, byla jsem asi 2 roky zpět i u psychiatra - s úzkostmi.
která teď opět nejezdí, takže autobusy, vlaky. Táta navrhl na podzím, že ho odkoupím za tržní cenu a tohle své prodám. Strejda na něj vyjel, že to v žádném případě. Že je babi a zůstane u baráku. Asi týden na to už tam nebylo, jezdil a dodnes s ním každý den jezdí on. A své, to jsem včera viděla, staré asi 2 roky, prodal za symbolickou částku té starší sestřenici. Mmně včera na mé nepojízdné řekla babi, že to je můj problém a má starost. Je mi špatně z toho, že pak na mě řve, že se nestarám, nesnažím. Teď už upřímně ani nevím, proč bych měla? Když se ke mně chovají takhle. Snažila jsem se dlouho a vždy jsem byla za totální onuci, ba se mi dokonce i smáli, když mě babi buzerovala. Přítel té starší sestřenice řekl, že jsem pěkně „vycepovaná“, když jsem jim dělala kafíčka a skákala kolem nich. Tenkrát mi to nepřišlo. Dnes je mi z toho na blití.
A k včerejší situaci. Babi je po hypoglykemických šocích velice nesamostatná. Nikdy si nehlídala jídlo, snědla vše - s cukrovkou. Takže dopadla takto. Můj strejda - otce bratr ji klidně dal v létě čokoládový nanukáč, že nevěděl, že to přeci nesmí. Takže po těch problémech, které měla na podzim jí teď má nevlastní máma dělá veškeré jídlo a nosí jí ho. 6× denně. Včera večer jsem ji tam nesla tu večeři já, neb jsem tam byla popřát tátovi. Potkala jsem tam strejdu, mohlo to být v klidném duchu. On do mě začal hned rýpat „a co i babi pomohla?“ „co pro ni děláš?“ „Jen na ni se*eš“ a tak. A pro upřesnění, jak bydlí táta u ní (babi jemu „dala“ jeden byt v tomhle 2generačním domě - ale nikdy ho na něj nepřepsala a strejdovi kapitál peněz, aby si mohl něco koupit. Tak jsem tam vždy já makala jak fretka, pracovala jsem s ní vždy jen já na zahradě, rejpala skleník a políčko, dodnes tam přes léto jezdím sekat trávu jen já, tahat dříví, táta 62 let má velké potíže s plícemi. Babi jsem každý rok zdobila stromeček - letos jsem nemohla, protože jsem byla doma s bl. bým covidem a nebylo mi dobře. Taky mi to bylo vyčteno. Včera jsem tedy na strejdu trochu vyjela - ale slušně, spíš se mi draly do očí slzy nepochopení, vždy chtěli abych něčeho dosáhla, byla úspěšná a „neskončila jako prodavačka“ a teď, když jsem se chytila na pozici projektanta jednoho velkého projektu a je to pro mě obrovský posun dopředu, ač časově náročný, tak je to zase asi špatně, začala jsem na něj vyšším hlasem „kdy to mám asi stihnout? mám sem přijet v 9 večer po práci?“ Strejda kšeftoval s byty, takže chodí jen jako na přivýdělek někam do vrátnice, má jiný pojem o čase. On mi začal nadávat, že jsem dylina, všichni jsme vylízaní atd. To už slyšel můj otec a naštval se. Že mě nemá co urážet. Myslím, že tam došlo i k potyččce. Můj strejda má 3 exmanželky, s žádnou nevydržel. Spíš žádná s ním. A kdyby neměl tu babi, tak je úplně sám. Řekla jsem mu, že se také musím starat o vlastní domácnost, že nechci skončit takhle sama, jako on - a on mi řekl, že už jsem stejně jednou nohou v ho…vně. Strýc má dvě dcery. Jednu starší než jáa jednu mladší. Ani jedna tam nejezdí makat - ta mladší je fajn a věřím, že tam babi vyluxuje, nebo pomůže - protožeji strýc volá 3× denně a tak ji i „rozkáže“, že tam má jet. Ta starší si jezdí jen pro prachy. Je to vidět. Má průměrně až podprůměrně placenou pozici, ale svou babičku z mámy strany velmi bohatou a ta ji zaopatřila. Naše babi se ji tak jako celý život snaží tumrfnout a dát víc. Mně půjčila před 6 lety, když jsem si brala hypotéku 100 000 - musela jsem ji splácet každý měsíc 4 000 a běda, jak jsem se zpozdila. tenkrá mi bylo 24, krátce po vysoké, nástuní plat 20 000 hrubého, na moje „dámské potřeby“ mi zbylo měsícně 1000 sotva. Na kafíčka, nikam jsem nemohla. Dluh jsem splatila. Sestřenici babi cpe peníze kdykoliv, cokoliv. Teď jí „půjčila“ 300 000 na novou kuchyň. Její peníze, její věc. Ale včera do mě zase rýpali a já se zeptala, jestli ji tedy také splácí poctivě. Ne. Prý až chudinka prodá byt. Postavili si obrovskou haciendu a prý má velkou hypotéku, chudák, musí splácet. Babi po těch problmech zdravotních už nikdy nebude řídit. Měla/má asi 4 roky nové auto, pěkné. Po tom, co bylo jasné, že už za volant nesedne se řešilo co dál. Já mám v ordině nejhorší auto, strašnou plečku
Včera mi po té konfrontaci, kdy se můj otec se strejdou pohádali (nemají dobré vztahy, ale to díky babi) řekla, že za vše můžu já a jestli jsem spokojená. Normálně to hodila na můj hrb. Já si říkám, jestli třeba nepřeháním? Nechci tam už totiž chodit a ač je babi stará a už nemůže, nechci s nimi tam mít už nic společného.