Roky s manipulátorem, jak začít zase žít?

Anonymní
8.8.23 20:10

Roky s manipulátorem, jak začít zase žít?

Je tady někdo kdo žil roky s manipulátorem? Už jsem od něj odešla po dvaceti letech manželství to už mám ujasněné, žádost o rozvod podaná, děti (pubertální věk) chtějí být se mnou. Za ty roky manipulace a psychického týrání mám tak rozhozenou psychiku, trpím depresema, jsem přehnaně lítostivá, vyvolal u mě stálý pocit že se musím pořád o někoho starat a věnovat se mu, na sebe vůbec nemyslím. Prostě ze mě udělal trosku s rozlámanou psychikou a sebevědomím na nule. Nevážím si sama sebe při pohledu do zrcadla je mě ještě hůř. Mezi lidi chodím, ale nic nepomáhá. Nevím jak se z toho dostat co vám pomohlo začít zase normálně žít?

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
608
8.8.23 20:18

Pomohla mi psychoterapie, ale člověk nemůže očekávat, že výsledek se dostaví hned. Někdy to může i dost bolet. Držím palce ;) :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
8.8.23 22:29
@Anonymní píše:
Je tady někdo kdo žil roky s manipulátorem? Už jsem od něj odešla po dvaceti letech manželství to už mám ujasněné, žádost o rozvod podaná, děti (pubertální věk) chtějí být se mnou. Za ty roky manipulace a psychického týrání mám tak rozhozenou psychiku, trpím depresema, jsem přehnaně lítostivá, vyvolal u mě stálý pocit že se musím pořád o někoho starat a věnovat se mu, na sebe vůbec nemyslím. Prostě ze mě udělal trosku s rozlámanou psychikou a sebevědomím na nule. Nevážím si sama sebe při pohledu do zrcadla je mě ještě hůř. Mezi lidi chodím, ale nic nepomáhá. Nevím jak se z toho dostat co vám pomohlo začít zase normálně žít?

Jsem cca 15 let od nej a sem tam se mi o nem zda nebo je situace, ktera mi toho blba pripomene. Chce to cas, nic vic. Na terapie jsem nechodila, proste novy pravidelny rezim, od prace, az po takovety malickosti, po sprse se namazat kremem, kazdou stredu precist min.20 stranek knizky, kazdou nedeli prochazku atd. Chodila jsem na ruzne cviceni, tanceni, posilovat…samozrejme muzete jakekoli krouzky… a pak prijdete na jine myslenky. Ale me to trvalo cca 2 roky no.

  • Citovat
  • Upravit
132
8.8.23 22:59

Ahoj zakladatelko :mavam: Můžu se zeptat jak vypadalo psychické týrání a manipulace?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
8.8.23 23:06

Ahoj, bohužel jsem měla tu smůlu a měla jsem takového partnera. Byl to manipulator a psychopat. Naštěstí jsem s ním byla jen pár měsíců, protože jeho psychopatické chování se každým měsícem zhoršovalo. Považuji to za nejsmutnější a nejhorší období mého života. Zpětně nerozumím, jak jsem si mohla nechat tak ubližovat. Avšak v té době si myslím, že u mě byl syndrom vařené žáby a proto jsem jeho chování tak dlouho snášela. To je když vás daný člověk postupně manipuluje nebo vám jinak ubližuje a vy si to tím pádem míň uvědomujete. Už je to několik let, co se mi doslova podařilo z jeho domova utéct. Dělal mi hrozné věci, na které nechci myslet ani vzpomínat. Momentálně mám úžasného přítele, avšak noční můry velmi živé a škaredé se mi zdavaji o tomto psychopatovy. Neustále mě ponižoval a absurdně obviňoval z nevěry, říkal mi jak jsem tlustá, odřízl mě od kamarádů a snažil se i od rodiny. Vštěpoval mi jak jsou špatní a jak jsem špatná já. Říkal mě jaká jsem nevím co a pak jak hrozně moc mě miluje. Zamykal mě v bytě. Kradl mi mobil, aby se podíval co si píši s vlastní matkou apod. Vždy když jsem chtěla odejít vyhrožoval mi jak si ublíží tím nejhorším způsobem a já mu to asi 2× věřila a proto jsem zůstala, aby to neudělal a já ho neměla na svědomí. Pamatuji si, že když se mi od něj podařilo doslova utéct, tak jsem z toto všeho byla úplně na dně. Jediné co ti může pomoci je najít lásku k sobě, hledat na světě to krásné, dělat co tě baví. Naučit se se sebou pracovat, buď na sebe pyšná, jaká jsi silná ženská. Vše přijde s časem. Pečuj o sebe. Dělej si hezké dny stačí procházka zajít někam na kafčo. Najdi si nějaký koníček a už na takového člověka nemysli. S časem na to budeš čím dál víc zapomínat věř mi. Omlouvám se za slohovku. Věř mi, že v nás ženách je obrovská vnitřní síla a potenciál a kecy nějakého nemocného hlupáka nic neznamenají.

  • Citovat
  • Upravit
3724
8.8.23 23:33

Nastesti jsem nezazila. Ale muzu ti napsat jedno: Uz ted muzes byt na sebe pysna, ze jsi to ukoncila. To je sakra slozity, kazda zenska tu silu nenajde. Uz jen v tomo jsi dobra :palec: Bude toho hodne, v cem jsou tvoje klady, ale po letech zadupavani sebevedomi to potrva, nez to zas uvidis.
Krome nejake vlastni psychoterapie vim, ze existuji videa na toto tema. Zkus mrknout na youtube. Pokusim se najit, jak se jmenuje psycholog, ktery dela celou serii.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
8.8.23 23:56
@Cakynka6 píše:
Ahoj zakladatelko :mavam: Můžu se zeptat jak vypadalo psychické týrání a manipulace?

Měl spoustu koníčků i takových co lezli do peněz já jen jeden, na víc jsem neměla čas. Chtěl aby jsem je sním sdílela a když jsem zrovna nechtěla nebo neměla čas tak udělal smutnej utrápenej víraz, že je na všechno sám a že ho nemám ráda. Naštvaně koukal když jsem chtěla jít k rodičům na kafe. Neměl moc rád když jsem se stýkala s kamarádkama. Nemohla jsem nosit žádné šperky a ozdoby nelíbilo se mu to. Vyžadoval každý den vaření i teplé večeře. Nic jsme neušetřili. Když se vracel z práce už jsem se bála s jakou přijde náladou protože když byl naštvanej vylíval si zlost na nás (křikem, vztekem, vyčítáním)když jsem nechtěla udělat něco co zrovna chtěl vynucovat si všechno smutnýma utrápenýma pohledama a když to nezabralo tak vztekem nebo řekl opak toho co chtěl a čekal že mě samotnou napadne co opravdu chce. Musela jsem často přemýšlet co mu říkám protože se dokázal urazit i za blbost či srandu. Když jsem zdědila pár peněz po své babičce tak si za ně chtěl koupit pro sebe auto na ježdění na ryby. Byl u nás neustálý stres. V domácnosti jsem dělala všechno sama (nákupy, úřady, třídní schůzky, kroužky) on se věnoval jen svojim zálibám. Já jsem začala brát léky na srdce, opakovaně se mě vraceli záněty žaludku. Dcera musela začít brát AD a navštěvovat psychologa a plno dalších věcí. Musím teda říct že na nás nikdy nevztáhl ruku a měl nás rád, dokázal být i fajn ale stresu bylo víc. Co je pryč tak je doma klid, děti jsou vyrovnanější a když se jich zeptám jak to teď cítí tak mě řekli že je doma větší klid bez stresu. Nechtěji taťku ani navštívit v novém bytě.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
9.8.23 00:07
@Anonymní píše:
Ahoj, bohužel jsem měla tu smůlu a měla jsem takového partnera. Byl to manipulator a psychopat. Naštěstí jsem s ním byla jen pár měsíců, protože jeho psychopatické chování se každým měsícem zhoršovalo. Považuji to za nejsmutnější a nejhorší období mého života. Zpětně nerozumím, jak jsem si mohla nechat tak ubližovat. Avšak v té době si myslím, že u mě byl syndrom vařené žáby a proto jsem jeho chování tak dlouho snášela. To je když vás daný člověk postupně manipuluje nebo vám jinak ubližuje a vy si to tím pádem míň uvědomujete. Už je to několik let, co se mi doslova podařilo z jeho domova utéct. Dělal mi hrozné věci, na které nechci myslet ani vzpomínat. Momentálně mám úžasného přítele, avšak noční můry velmi živé a škaredé se mi zdavaji o tomto psychopatovy. Neustále mě ponižoval a absurdně obviňoval z nevěry, říkal mi jak jsem tlustá, odřízl mě od kamarádů a snažil se i od rodiny. Vštěpoval mi jak jsou špatní a jak jsem špatná já. Říkal mě jaká jsem nevím co a pak jak hrozně moc mě miluje. Zamykal mě v bytě. Kradl mi mobil, aby se podíval co si píši s vlastní matkou apod. Vždy když jsem chtěla odejít vyhrožoval mi jak si ublíží tím nejhorším způsobem a já mu to asi 2× věřila a proto jsem zůstala, aby to neudělal a já ho neměla na svědomí. Pamatuji si, že když se mi od něj podařilo doslova utéct, tak jsem z toto všeho byla úplně na dně. Jediné co ti může pomoci je najít lásku k sobě, hledat na světě to krásné, dělat co tě baví. Naučit se se sebou pracovat, buď na sebe pyšná, jaká jsi silná ženská. Vše přijde s časem. Pečuj o sebe. Dělej si hezké dny stačí procházka zajít někam na kafčo. Najdi si nějaký koníček a už na takového člověka nemysli. S časem na to budeš čím dál víc zapomínat věř mi. Omlouvám se za slohovku. Věř mi, že v nás ženách je obrovská vnitřní síla a potenciál a kecy nějakého nemocného hlupáka nic neznamenají.

Ty jo taky sis toho hodně zažila. Cítim to taky tak syndrom vařené žáby a mě vůbec nenapadlo že to není normální. Roky mě postupně zpracovával. Taky byli chvíle kdy mě vyhrožoval že si něco udělá a dokonce mě posílal SMS do práce jak to provede. :zed:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
9.8.23 00:17
@Mutlice píše:
Nastesti jsem nezazila. Ale muzu ti napsat jedno: Uz ted muzes byt na sebe pysna, ze jsi to ukoncila. To je sakra slozity, kazda zenska tu silu nenajde. Uz jen v tomo jsi dobra :palec: Bude toho hodne, v cem jsou tvoje klady, ale po letech zadupavani sebevedomi to potrva, nez to zas uvidis.
Krome nejake vlastni psychoterapie vim, ze existuji videa na toto tema. Zkus mrknout na youtube. Pokusim se najit, jak se jmenuje psycholog, ktery dela celou serii.

To mě pár lidí už řeklo, že mě obdivují že jsem to dokázala, ani nevím kde se to ve mě v tu chvíli vzalo, teď už bych to asi zase nedokázala. Jen ta moje psychika je teď za ty roky v háji. Hodně lidí mě řeklo že jsem byla dřív veselá a energická a poslední roky jako bez života jako by že mě vysával energii a taky jsem se tak cítila :,(

  • Citovat
  • Upravit
9
9.8.23 00:57

Při podobných stavech si vždy vzpomeňte na něj.. 🤷🏽‍♀️ a řekni si “no a na just ne” a udělej pravý opak - protože ty můžeš. To, že si uvědomuješ příčinu svých stavů.. právě to je ten největší lék. Jsi od něj pryč.. žádný manipulátor už není…. jsi jen ty a tvoje svoboda. Po dvaceti letech to musí být jako opustit vězení.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
9.8.23 10:38
@Beysehir píše:
Při podobných stavech si vždy vzpomeňte na něj.. 🤷🏽‍♀️ a řekni si “no a na just ne” a udělej pravý opak - protože ty můžeš. To, že si uvědomuješ příčinu svých stavů.. právě to je ten největší lék. Jsi od něj pryč.. žádný manipulátor už není…. jsi jen ty a tvoje svoboda. Po dvaceti letech to musí být jako opustit vězení.

Ano ulevilo se mi, jen za ty roky jsem zapoměla jaký je to žít normálně a s tím mám teď dost problém, nějak mě to prostě nejde chybí mě sebevědomí a taková ta správná chuť do života :,(

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
9.8.23 12:05
@Mutlice píše:
Nastesti jsem nezazila. Ale muzu ti napsat jedno: Uz ted muzes byt na sebe pysna, ze jsi to ukoncila. To je sakra slozity, kazda zenska tu silu nenajde. Uz jen v tomo jsi dobra :palec: Bude toho hodne, v cem jsou tvoje klady, ale po letech zadupavani sebevedomi to potrva, nez to zas uvidis.
Krome nejake vlastni psychoterapie vim, ze existuji videa na toto tema. Zkus mrknout na youtube. Pokusim se najit, jak se jmenuje psycholog, ktery dela celou serii.

Děkuju :hug: na YouTube určitě mrknu :srdce:

  • Citovat
  • Upravit
232
16.8.23 17:28

Ja. 3 roky. Poznamenaná doteď.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
16.8.23 21:19
@denisa.denisa11 píše:
Ja. 3 roky. Poznamenaná doteď.

Nejhorší je že za ty roky si ten mozek na tu manipulaci tak zvykl :,( že si hlava myslí že je to tak dobře a teď když už sním nejsem mám někdy tak trochu abstinenční příznaky jako kdyby mě to chybělo. Je to divný ale je to tak :nevim:

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová