Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Bellatrix Lestrange píše:
A to ti nakukal kdo?![]()
Nemám facebook ani instagram ani jinou sociální síť. A cestuju ráda a nemusím si tahat triko, kde všude jsem byla.
já vám teda nevím, ale podle mě není smysl cestování dávat cool fotky na fb nebo instáč, či jak vy tomu říkáte, ale mít nějaký zážitek, na který budete vzpomínat do konce života, nemělo by to být o fotkách, ale o tom, že někoho potkáš na těch cestách, že tě to někam posune, otevře obzory atp…Nebo si myslíte, že jsem naivní? Někdy si na ty cesty ani ten foťák neberu, protože by mě to snad i rušilo. Nic proti krásným fotkám jako vzpomínka na fajn cestu, ale myslím, že hlavní smysl je někde jinde, než se tím chlubit.
@Anonymní píše:
No vidíš, možná, kdybych na ten týden sama vyjela a vyčistila si hlavu, nemusela jsem se rozcházet.
Moc Ti děkuji za tip! Hostýnské vrchy jsou krásné, byli jsme tam na jeden den s přítelem.
Hostýnky jsou vlastně moje srdeční záležitost. Když jsem byla malá, hodně jsme se tam vraceli s mamkou, pak jsem tam nějakou dobu nebyla a pak mě k nim vrátil zase přítel, který tam vyrůstal ve skautu. Jedno léto jsem se tam měla chuť vrátit tak na týden sama. Přítel zrovna neměl volno, tak jsem mohla vyrazit. Naštěstí jsem to stihla ještě předtím, než se tam objevil ten méďa, co se o něm pořád mluvilo a psalo ve zprávách. Medvědi jsou snad asi jediné, čeho se bojím, pak ještě bouřky. Ten medvěd totiž právě kopíroval zrovna tu trasu, kterou jsem šla já ![]()
@Anonymní píše:
Dívám se na fotky Sv.Jana pod Skalou a je to luxus! Úplně zírám.
To jsem objevila v pořadu Planeta Česko. Jak TV nějak neholduju, tak tohle je můj oblíbený pořad. Když je čas, tak mrknu. Občas tam objevíme místa, kam se vypravíme. U tohohle mě kromě okolí zaujalo, že se tam v blízkosti vyskytuje rostlina, která se sama vznítí a způsobuje požáry. Pak jsou tam nějaké zajímavé vodopády a mám to naplánované dál kolem lomu Malé Ameriky až kamsi. Letos už jsem ale vyčerpala dovču, tak asi až na jaře.
@Anonymní píše:
já vám teda nevím, ale podle mě není smysl cestovánídávat cool fotky na fb nebo instáč, či jak vy tomu říkáte, ale mít nějaký zážitek, na který budete vzpomínat do konce života, nemělo by to být o fotkách, ale o tom, že někoho potkáš na těch cestách, že tě to někam posune, otevře obzory atp…Nebo si myslíte, že jsem naivní? Někdy si na ty cesty ani ten foťák neberu, protože by mě to snad i rušilo. Nic proti krásným fotkám jako vzpomínka na fajn cestu, ale myslím, že hlavní smysl je někde jinde, než se tím chlubit.
Jak pro koho ![]()
Mám to podobně / skoro stejně jako ty, ale jsem spíš introvert a nemám potřebu se prezentovat. Takže žádný Instagram, FB a podobné ani nemám, ani neplánuju ![]()
Tipuji, že extrovertnější typy si taky užívají zážitky, obzory, setkání apod, ale pak k tomu přidají i to „předvádění“ kde, co a jak zažili, viděli, potkali…
Rozlišila bych cestovatele, kteří tenhle " obor „umí - miluju cestovatelská promítání, pokud se potká zajímavá destinace, schopnost dobře nafotit / natočit a poutavě, zajímavě, vtipně odvyprávět.
Narozdíl od smrtící věty "ukážu vám fotky z dovolené“, a představuji si, jak jedeš 300 snímků - z toho 290× rodina na pláži, před zámkem, v parku, v restauraci a 10× západ slunce… - já to teda znám jen z filmů, v reálu naštěstí kolem sebe nikoho takového nemám ![]()
Myslela jsem to tak s tím instagramem a facebookem, že jsou lidé, kteří třeba nemají finance někam jezdit nebo se jezdit sami někam bojí. Takových lidí znám spoustu. Nebo je ani nebaví cestovat. A k tomu do kontrastu lidé, kteří navštíví tolik krásných míst. Nevím, jestli píšu srozumitelně.
Včera jsem se dívala na fotky jedné holčiny a to byla taková nádhera.
Položila jsem si jen otázku, jestli bez poznávání krásných míst naší planety jde prožít plnohodnotný život. Myslím si, že ne.
@Anonymní píše:
Myslela jsem to tak s tím instagramem a facebookem, že jsou lidé, kteří třeba nemají finance někam jezdit nebo se jezdit sami někam bojí. Takových lidí znám spoustu. Nebo je ani nebaví cestovat. A k tomu do kontrastu lidé, kteří navštíví tolik krásných míst. Nevím, jestli píšu srozumitelně.
Včera jsem se dívala na fotky jedné holčiny a to byla taková nádhera.
Položila jsem si jen otázku, jestli bez poznávání krásných míst naší planety jde prožít plnohodnotný život. Myslím si, že ne.
Nevím, jak přesně ten citát zněl, co jsem viděla, ale bylo to něco ve smyslu :,, Cestování je jediná věc, která lze koupit, co tě udělá bohatší''. Věřím, že plnohodnotný život jde celkem i bez něj, když se člověk upně na jiné aktivity, které ho činí šťastným, ale já si svůj život bez toulání nedovedu představit. Rozhodně je to aktivita, která člověka hodně posune a obohatí.
@Dája999 píše:
Narozdíl od smrtící věty „ukážu vám fotky z dovolené“, a představuji si, jak jedeš 300 snímků - z toho 290× rodina na pláži, před zámkem, v parku, v restauraci a 10× západ slunce… - já to teda znám jen z filmů, v reálu naštěstí kolem sebe nikoho takového nemám
Náhodou tohle je boží: https://youtu.be/7ujcwseTE3Q
@salamio píše:
Náhodou tohle je boží: https://youtu.be/7ujcwseTE3Q
@Anonymní píše:
Myslela jsem to tak s tím instagramem a facebookem, že jsou lidé, kteří třeba nemají finance někam jezdit nebo se jezdit sami někam bojí. Takových lidí znám spoustu. Nebo je ani nebaví cestovat. A k tomu do kontrastu lidé, kteří navštíví tolik krásných míst. Nevím, jestli píšu srozumitelně.
Včera jsem se dívala na fotky jedné holčiny a to byla taková nádhera.
Položila jsem si jen otázku, jestli bez poznávání krásných míst naší planety jde prožít plnohodnotný život. Myslím si, že ne.
Tak cestovat a poznavat nove zeme se urcite da i levne. Strach je obecne dobry a ukazuje ti kam az si muzes posunout hranice sve komfortni zony. Kdo chce cestovat hleda zpusoby, kdo ne, tak necestuje. Jsou lidi kteri cestuji na invalidnim voziku, jini jsou slepi atd. S tvou posledni vetou naprosto souhlasim. Plnohodnotny zivot se da prozit ruzne, ale urcite ne bez cestovani. Aspon pro me ne.
@Chytrak píše:
Tak cestovat a poznavat nove zeme se urcite da i levne. Strach je obecne dobry a ukazuje ti kam az si muzes posunout hranice sve komfortni zony. Kdo chce cestovat hleda zpusoby, kdo ne, tak necestuje. Jsou lidi kteri cestuji na invalidnim voziku, jini jsou slepi atd. S tvou posledni vetou naprosto souhlasim. Plnohodnotny zivot se da prozit ruzne, ale urcite ne bez cestovani. Aspon pro me ne.
Souhlas. My třeba cestujeme tím způsobem, že spíme ve stanu nebo pod širákem, hodně jezdíme stopem. Na tento způsob jsme procestovali loni ostrovy u Skotska a i jiné země, hledáme levné lety, když je nutno letět ( to je asi jediná věc, kterou na cestování moc nemusím - létání, nejradši mám vlaky ) takže za cestování neutratíme desítky tisíc. Jak píšeš kdo chce hledá způsoby…to je celkem pravda. Mám nevidomou kamarádku a kamaráda a ti už taky procestovali kus světa. Někdy sami, jindy s přáteli. Občas mi taky zavolají, jestli bych někam nevyrazila. Mám známéno, co na vozíku procestoval Indii a jiného známéno, kdo se stomii šel pouť do Compostely. Já sama mám taky nějaké zdravotní problémy, co mě v něčem limitují, takže nezvládnu chodit s krosnou po horách stejným tempem jako ostatní. Tím pádem chodím raději buď sama, v menších skupinkách, kde už ty lidi znám nebo s přítelem. Když jdu sama, tak to má tu výhodu, že se nemusím až tak hecovat a jít vlastním tempem, tudíž nikoho nezdržuju. Když to fyzicky přepísknu, může se mi udělat dost zle nebo i zkolabovat. Párkrát jsem to už přecenila a nebylo mi nejlíp. Občas jsem si říkala, jestli to příště nezabalit a neudělat jinak než se plahočit s krosnou po horách, jestli to má takto cenu a stojí to za to…Stojí mi to za to!!! Není to o tom se zdemolovat, ale hlídat si ty své možnosti.
Za mě mám ale nejradši cestování typu, kdy neplánuju, co kde chci vidět, ale toulat se, jít po vlastní intuici a že si mě to místo přivolá, mám ráda překvapení. V cizině jsem si tohle ještě netroufla, ale když se toulám po česku, tak se snažím moc neplánovat trasu, ale jít si, kam si nohy namanou. To mám nejradši.
@Anonymní píše:
Souhlas. My třeba cestujeme tím způsobem, že spíme ve stanu nebo pod širákem, hodně jezdíme stopem. Na tento způsob jsme procestovali loni ostrovy u Skotska a i jiné země, hledáme levné lety, když je nutno letět ( to je asi jediná věc, kterou na cestování moc nemusím - létání, nejradši mám vlaky ) takže za cestování neutratíme desítky tisíc. Jak píšeš kdo chce hledá způsoby…to je celkem pravda. Mám nevidomou kamarádku a kamaráda a ti už taky procestovali kus světa. Někdy sami, jindy s přáteli. Občas mi taky zavolají, jestli bych někam nevyrazila. Mám známéno, co na vozíku procestoval Indii a jiného známéno, kdo se stomii šel pouť do Compostely. Já sama mám taky nějaké zdravotní problémy, co mě v něčem limitují, takže nezvládnu chodit s krosnou po horách stejným tempem jako ostatní. Tím pádem chodím raději buď sama, v menších skupinkách, kde už ty lidi znám nebo s přítelem. Když jdu sama, tak to má tu výhodu, že se nemusím až tak hecovat a jít vlastním tempem, tudíž nikoho nezdržuju. Když to fyzicky přepísknu, může se mi udělat dost zle nebo i zkolabovat. Párkrát jsem to už přecenila a nebylo mi nejlíp. Občas jsem si říkala, jestli to příště nezabalit a neudělat jinak než se plahočit s krosnou po horách, jestli to má takto cenu a stojí to za to…Stojí mi to za to!!! Není to o tom se zdemolovat, ale hlídat si ty své možnosti.Za mě mám ale nejradši cestování typu, kdy neplánuju, co kde chci vidět, ale toulat se, jít po vlastní intuici a že si mě to místo přivolá, mám ráda překvapení. V cizině jsem si tohle ještě netroufla, ale když se toulám po česku, tak se snažím moc neplánovat trasu, ale jít si, kam si nohy namanou. To mám nejradši.
Moc hezky se mi čtou Tvé příspěvky. ![]()
@Anonymní píše:
Myslela jsem to tak s tím instagramem a facebookem, že jsou lidé, kteří třeba nemají finance někam jezdit nebo se jezdit sami někam bojí. Takových lidí znám spoustu. Nebo je ani nebaví cestovat. A k tomu do kontrastu lidé, kteří navštíví tolik krásných míst. Nevím, jestli píšu srozumitelně.
Včera jsem se dívala na fotky jedné holčiny a to byla taková nádhera.
Položila jsem si jen otázku, jestli bez poznávání krásných míst naší planety jde prožít plnohodnotný život. Myslím si, že ne.
Ještě potřebuješ trochu dospět. Já viděla dřív svět podobně. Dokonce mě to baví a dělám to doteď. Ale opravdu to myslíš vážně, že bez cestování nelze prožít plnohodnotný život? Jelikož pro ten jsou hodnoty daleko vyšší.
Btw. svobodu, kterou cítíš při cestování můžeš pociťovat i v běžném životě.
@Anonymní píše:
Myslela jsem to tak s tím instagramem a facebookem, že jsou lidé, kteří třeba nemají finance někam jezdit nebo se jezdit sami někam bojí. Takových lidí znám spoustu. Nebo je ani nebaví cestovat. A k tomu do kontrastu lidé, kteří navštíví tolik krásných míst. Nevím, jestli píšu srozumitelně.
Včera jsem se dívala na fotky jedné holčiny a to byla taková nádhera.
Položila jsem si jen otázku, jestli bez poznávání krásných míst naší planety jde prožít plnohodnotný život. Myslím si, že ne.
Až na to, že ne každý vidí smysl života v tom se plahočit za spoustu tisíc na konec světa. Ono cestovat se dá i tady po ČR a za pár korun a stejně tak po světě. Já ti nevím, ale pro mě je důležitější potkat místní lidi, popovídat si a najít jiný úhel pohledu a ideálně v té zemi strávit nějaký čas. A ne fotka s Eifelovkou při západu slunce. Jenomže na to právě musíš umět ten jazyk. Jinak to pro tebe pořád bude o tom, že budeš koukat na ty fotky památek aj. A klidně se ti může stát, že najdeš spřízněné duše v první zemi, kam vyrazíš a budeš se vracet tam. Zjistila jsem, že když schovám foťák a opravdu se rozhlédnu kolem sebe, tak mně to dá mnohem víc. A samozřejmě nejlíp na turisticky neprofláknutých místech. A kolikrát stačí jen změnit perspektivu. Třeba takové Chorvatsko mně dalo úplně jiný rozměr při pádlování a stejně tak Stvořidla a nebo třeba Berounka.
Takže za mě je to, co píšeš dost povrchní. Ale dá se to určitě vysvětlit tvým věkem a nebo tím, že jsi byla ve vleku přítele, který to tak měl.
@P4ja píše:
Až na to, že ne každý vidí smysl života v tom se plahočit za spoustu tisíc na konec světa. Ono cestovat se dá i tady po ČR a za pár korun a stejně tak po světě. Já ti nevím, ale pro mě je důležitější potkat místní lidi, popovídat si a najít jiný úhel pohledu a ideálně v té zemi strávit nějaký čas. A ne fotka s Eifelovkou při západu slunce. Jenomže na to právě musíš umět ten jazyk. Jinak to pro tebe pořád bude o tom, že budeš koukat na ty fotky památek aj. A klidně se ti může stát, že najdeš spřízněné duše v první zemi, kam vyrazíš a budeš se vracet tam. Zjistila jsem, že když schovám foťák a opravdu se rozhlédnu kolem sebe, tak mně to dá mnohem víc. A samozřejmě nejlíp na turisticky neprofláknutých místech. A kolikrát stačí jen změnit perspektivu. Třeba takové Chorvatsko mně dalo úplně jiný rozměr při pádlování a stejně tak Stvořidla a nebo třeba Berounka.Takže za mě je to, co píšeš dost povrchní. Ale dá se to určitě vysvětlit tvým věkem a nebo tím, že jsi byla ve vleku přítele, který to tak měl.
To je přesně to, co jsem tu chtěla říct, že to není o těch fotkách, ale o prožitcích…
jo to je pravda, jedna z těch fajn věcí na fb je cestovatelská seznamka. Sice ji nijak zvlášť nevyužívám, ale lidé tam sdílí zajímavé věci a hlavě posty typu,, jedu tehdy a tehdy tam a tam, nechce se někdo přidat?'' Nebo,,hledám parťáka na cesty'' atp…Myslím, že v tomhle ohledu je to super. Třeba tam i někoho potkáš