Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, jo zažívám to zrovna teď čerstvě. Vnímám to jako velkou chybu a něco, co se stát nemělo z určitých důvodů. Jo, v kontaktu jsme, je to v neutrálním duchu. Jo zpět bych ho chtěla, ale neovlivním co bude no, nic si nevynutim. Jestli k sobě máme patřit, tak to tak bude.
Já doufám, že s životní láskou jsem teď. Byly lásky, které mi do života citelně zasáhly, ale v momentě rozchodu už jsem je dávno nevnímala jako životní. Vždycky to bolí, ale věděla jsem, proč byl ten konec a že by to dál nemělo smysl. Takže jsem se v tom nijak dlouze neutápěla. Dnes s nikým z bývalých v kontaktu nejsem, jen s jedním o sobě víme. Jednou asi za dva roky dáme kafe, jinak nic.
@Erinne píše: Více
Jako kdybych nebyla tam, kde jsem a nebyla sama a měla fajn chlapa, tak to vnímám stejně, sle teď to vnímám prostě jinak. Protože jsme si nic moc zlého neudělali, proto to vnímám jako zbytečnou věc.
@Anonymní píše: Více
Takhle, ono těch životních lásek potkáš pravděpodobně víc
. To co prožívás je jen přechodná fáze.
V tom případě to nebyla životní láska. Životní partneři se ani nerozchází. Když se někdo rozejde, má to vždy nějaký důvod. MÁLOKDY se stává že se k sobě vrátí, ale takhle to funguje ve filmech.
@Lu66 píše: Více
Já si myslím, že životní partneři mají potřebu být spolu nějakým způsobem spjati. Proto ten kontakt atak podle mě to dělají lidi co si nejsou rozchodem jistí právě. A můžou se k sobě vrátit. Jako já znám takové. Předešlé diskuse je tu na to nedávná a taky se jim to stalo
Stává se to, málokdy, ale stává.
@Anonymní píše: Více
Promiň, ale když se někdo s někým rozejde, a ještě si není jistý, jestli vůbec chce v tom vztahu být nebo ne, je pro mě nevyzrálý jedinec a ani toho druhého nemiluje. Kdyby ano, přece se nerozejdou a nevzdají to spolu. Já prostě na návraty ke bývalým láskám opravdu nevěřím, a nejsem jediná. Ano, taky jsem zažila pár jedinců, kteří se k sobě vrátili, ale zase se rozešli, nebo to bylo ještě horší.
@Lu66 píše: Více
Já znám půl napůl. Někdo spolu zůstal a založili rodimu, jsou spolu a pak znám ty co se po letech rozešli zase. No, myslím, že všechno má svůj čas ve finále a své místo. A všem přeju hlavně štěstí a když se chtějí vrátit ať se vrátí, budiž jim to přáno ![]()
@Anonymní píše: Více
Já věřím na to že každý má někde tu svou drahou polovičku, důkazem toho je i můj vztah s manželem, ale to je docela na dlouho, ale když to shrnu, před lety jsme se spolu bavili, pak jsme se roky neviděli, a v těch letech jsme mohli být každý s někým, mít vztah, usadit se, manžel se mohl vydat vlastní cestou, ale,,osud" nás zase svedl dohromady, kdy jsem mu prostě napsala, ještě na lidech jak se má a že jsem o něm dlouho neslyšela, a pak jsme tomu nechali volný průběh. Samozřejmě bych svému muži přála štěstí, i kdybych nebyla jeho součástí, protože ho miluji, ale co si budem, jsem šťastná že na mě,,počkal." a že si nikoho nenašel
Edit: Je mi třeba jasné že si mohl někdy s někým vyjít, nebo mu někdo mohl přijít sympatický, já taky jsem měla pár schůzek, ale vyloženě vážní vztahy to nebyly. ![]()
Ahoj, menší anketní téma. Jak jste se vyrovnali s koncem dlouhodobého vztahu s Vaší životní láskou? A jaké pocity k ní nosíte po čase, jak spolu dnes vycházíte? Chtěli byste ji zpět? Myslíte na ni i po letech?