Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Jsem s přítelem přes 3 roky,plánovali jsme rodinu, dokonce už bylo jedno nepodařené těhotenství, ale z mé strany se ta láska čím dál tím víc vytrácí, už si ho moc nemůžu vážit jako člověka, vůbec nevím,jestli ho miluju a přemýšlím o rozchodu. Je mi ale 30 let,děti žádné a bojím se že už zůstanu sama nebo než najdu vhodný protějšek, tak už pak nebude možné děti mítZažila jste některá stejnou situaci nebo co poradíte?
Co to znamena? Nebo spis, proc?
Nečetla jsem diskuzi, takže reaguji na zakladatelku.
Rozešli jsme se po cca 10 letech. Bylo mi 34, myslela jsem si to samé, než k rozchodu došlo, jako ty… žádné děti, budoucnost atd.
Nicméně jsme se rozešli a mně se ulevilo. Najednou jsem cítila ohromně svobodná a opravdu jsem si tu volnost vnitřně užívala. Asi ten rozchod byl nutností.
No a po půl roce jsem potkala svého nynějšího přítele, se kterým teď máme krásnou holčičku.
Takže i tobě přeju, aby ses rozhodla dobře. Neříkám jak, to ne, ale udělej to, co pro tebe bude nejlepší. A ve třiceti nejsi stará, máš ještě spoustu věcí před sebou
.
M.
Jestli je to hulvát a nevyhovuje Ti to, zřejmě ne, jak jsi psala, tak se rozhodni na tu stranu, na jakou Ti bude lépe (kor, když jsi citlivější na nervíka).
Sama říkáš, že potřebuješ něco klidnějšího, takže mě příjde, že rozhodnutá defacto už jsi.
A neboj život ve 30ti je pěkný (a bez choleriků, hulvátů nádhernější)
Hodně štěstí ![]()
Zakladatelko, rozváděla jsem se v 28 letech, není to už takový rozdíl. V současné době je mi 30 let a snad každým dnem se mně a mému příteli má narodit první děťátko. Můj přítel se rozváděl ve 30 letech. Oba jsme se shodli, že jsme se hledali, až jsme se našli, já vím, že mám pro mě toho nejskvělejšího chlapa na světě a i brzy jsem to vycítila a miminko s ním moc chtěla. Na rozdíl od manžela, tam jsem se docela miminku bránila.
Takže dítě jako nástroj udržení vtahu opravdu nedoporučuji. To by mělo přijít tam, kde jsou si jim lidi jistí, i svým vztahem. Přeji ti hodně štěstí.
Já se ve 30 rozešla s psychopatem, naštěstí. Radši budu sama, než s takovým. Za rok jsem úplně náhodou poznala skvělýho chlapa a to jsem na chlapy neměla ani pomyšlení. Za rok byla svatba a po dvou potratech jsem ve 36 porodila krásnou holku a hodně brzy bylo druhé. Vztah funguje dobře ikdyž s těmi divochy na sebe máme hodně málo času. Rozhodně si nemyslím, že by dítě zachránilo vztah. Abys potom nebyla chudák ty i to dítě a budeš v pasti. Život ve 30 nekončí.
@Anonymní píše:
Já se ve 30 rozešla s psychopatem, naštěstí. Radši budu sama, než s takovým. Za rok jsem úplně náhodou poznala skvělýho chlapa a to jsem na chlapy neměla ani pomyšlení. Za rok byla svatba a po dvou potratech jsem ve 36 porodila krásnou holku a hodně brzy bylo druhé. Vztah funguje dobře ikdyž s těmi divochy na sebe máme hodně málo času. Rozhodně si nemyslím, že by dítě zachránilo vztah. Abys potom nebyla chudák ty i to dítě a budeš v pasti. Život ve 30 nekončí.
Je to uz dva roky, ale zkusim obnovit diskuzi. Docela by me zajimalo, jak to dopadlo se zakladatelkou???
Ted jsem to docetla a take by me moc zajimalo, jak to dopadlo…