Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozchod ve 30
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.5.12 18:31
Předně by mě zajímalo proč k němu necítiš nic nebo proč si myslíš že ho už nemiluješ… 
a omluva za to že jsme nijak neporadila 
ale myslím že třicítka není hrozný věk nato aby sis někoho našla a plánovala rodinu…
BTW -přítel o tom ví?? mluvila si s ním?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Scarlett2011
12.5.12 18:34
Zvazila bych, zda se nejedna o prechozeny vztah. Nepomohla by nejaka zmena? Neco, co byste podnikli spolu?
Ale jinak ve triceti urcite neni pozde, najit toho praveho a mit s nim deti. 
- Citovat
- Upravit
vevericka12
12.5.12 18:34
ahoj, je otazka, co se stane kdyz budes vahat dal - pak budes jeste starsi 
a pokud bys s nim zustala co by bylo dal - i presto ze si ho nevazis byste meli treba dite?
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.5.12 18:35
Neříkám,že k němu necítím nic, ale jsem zmatená, nevím jaké city k němu vlastně ještě mám. On je strašný cholerik, vybuchuje kvůli naprosté blbosti, on si to uvědomuje,slíbí,že to už neudělá a další den to je znova. Mám trošku z minulosti narušenou psychiku, dá se říct, že jsem už trochu labilnější a tohle mi vůbec nepřidává, potřebuju mít klidnější vztah 
Já jsem mu několikrát říkala,že jestli se takle bude pořád chovat,že se s ním rozejdu, on se třeba rozbrečí, že si to uvědomuje, že je mu to líto, ale pak se zase neovládne 
- Citovat
- Upravit
12.5.12 18:35
Nezažila, ale první dítě jsem měla ve 35.letech, takže v tom problém nevidím, času máš dost 
Kolikrát to jde tak rychle, že se člověk nestačí divit. Na druhou stranu je možné, že zrovna mimino by vám pomohlo vztah znovu oživit, že je na čase se někam posunout 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.12 18:36
Ahoj, moc neporadím, jen příběh ze života. V práci jsem měla kolegyni, které bylo, když se vdávala skoro 35 let. Pak měla celkem rychle 2 dítka. Před svatbou s manželem chodila 2,5roku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.5.12 18:37
@Anonymní píše:
Neříkám,že k němu necítím nic, ale jsem zmatená, nevím jaké city k němu vlastně ještě mám. On je strašný cholerik, vybuchuje kvůli naprosté blbosti, on si to uvědomuje,slíbí,že to už neudělá a další den to je znova. Mám trošku z minulosti narušenou psychiku, dá se říct, že jsem už trochu labilnější a tohle mi vůbec nepřidává, potřebuju mít klidnější vztah
Cholerik je moje tchýně, můj chlap asi částečně také, moje mamka má také tyto výbuchy, takže jsem se postupem času naučila je tak brát, výbuch a za chvíli OK, s tím těžko něco naděláš
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
12.5.12 18:37
Scarlet, on má jednoho svýho velkýho koníčka - sport, kterýmu věnuje maximum času, takže spolu málo děláme výlety a nějaké akce, zpestření vztahu chybí, celodenní výlet chybí, nejdřív prý trénink a pak až přijede, tak půjdeme se někam projít. Už mám někdy pocit,že žijeme spíš vedle sebe…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.5.12 18:40
Možná by to dítě pomohlo,ale co když se to zhorší. On je strašně pořádkumilovnej a když udělá náš pes (štěně) nějakej bordel, roztahané hračky, rozcupované pantofle apod. tak se strašně rozčílí, jak by to pak bylo s dítětem? Taky mi nadává, že jsem prase, že si po sobě neuklízím, je pravda, že já to tolik nehrotím, nemusím mít doma vygruntováno, po psovi je často spoušť, on je na tohle háklivej, takhle chlapa na pořádek jsem nezažila…na jednu stranu závidím kamarádkám, které nadávají na svého chlapa, jaký je bordelář, já mám doma extrémní opak.
- Citovat
- Upravit
Scarlett2011
12.5.12 18:41
@Anonymní píše:
Scarlet, on má jednoho svýho velkýho koníčka - sport, kterýmu věnuje maximum času, takže spolu málo děláme výlety a nějaké akce, zpestření vztahu chybí, celodenní výlet chybí, nejdřív prý trénink a pak až přijede, tak půjdeme se někam projít. Už mám někdy pocit,že žijeme spíš vedle sebe…
Jo, to znam. 
Ale za sebe muzu rict, ze bych uz podruhe v takovem vztahu nesetrvavala. Tedy, v pripade ze nejsou deti.
Asi bych si s pritelem promluvila. Pokusila bych se mu vyavetlit, jak se citim.
Musite delat veci spolecne, bez toho ochladne kazda laska.
Pokud pritel nebude chtit na vztahu pracovat, tak nevim, nevim…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.5.12 18:41
Když on má takový výbuchy, že mi třeba řekne ať jdu do prd… a za chvíli je jak mílius a já to v sobě dusím…
- Citovat
- Upravit
12.5.12 18:42
Jo, rozcházela jsem se ve 30 a předtím jsem na tom nešťastníkovi (páč jsme se k sobě opravdu velmi silně nehodili) visela jak kámen několik let.
Pak jsem se seznámila s několika nápadníky, získala jsem dojem, že jsem mladá a žádaná 
, seriózní seznámení v 33, dítě v 36. Stačí?
Je fakt, že já na děti moc nejsem, tak jsem zrovna to tenkrát až tolik neřešila.
Hele, jestli budeš moct mít děti, nevíš nikdy - i spousta holek v „ideálním“ věku tyhle potíže řeší, jak vidno z emiminích diskusí. A chceš mít plánovaně dítě s člověkem, kterého si nemůžeš vážit? Jaké by asi mělo dětství, o genech nemluvě?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Scarlett2011
12.5.12 18:42
@Anonymní píše:
Když on má takový výbuchy, že mi třeba řekne ať jdu do prd… a za chvíli je jak mílius a já to v sobě dusím…
Dite na zachranu vztahu si s nim urcite nedelej. Dite kolikrat polozi i fungujici vztah.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
12.5.12 18:43
A jak jsem psala, že si ho přestává vážit, tak to je právě kvůli těm sprostým slovům, co mi říká, když má absolutní výbuch a neumí se ovládnout. Další věcí je, že není moc schopný zařizovat různé věci, neumí moc komunikovat s lidma, např. když jsme rekonstruovali byt, všechny řemeslníky a vše okolo toho jsem oblítala já. Je strašně málo manuálně zručnej, takže doma je spousta restů,ale on radši umyje nádobí nebo vyluxuje…přesně jak to bylo zrovna včera u toho chlapa ve Výměně manželek
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Jsem s přítelem přes 3 roky,plánovali jsme rodinu, dokonce už bylo jedno nepodařené těhotenství, ale z mé strany se ta láska čím dál tím víc vytrácí, už si ho moc nemůžu vážit jako člověka, vůbec nevím,jestli ho miluju a přemýšlím o rozchodu. Je mi ale 30 let,děti žádné a bojím se že už zůstanu sama nebo než najdu vhodný protějšek, tak už pak nebude možné děti mít
Zažila jste některá stejnou situaci nebo co poradíte?