Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozdíl v platech manželů
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
13.8.22 20:57
Oba podnikáme, manžel má svou firmu, já mám svou firmu… manžel je pyšný na mě, já na manžela.. účet máme jeden a co je moje to je tvoje. Půlené finance a řešení toho, kdo má víc a kdo je “úspěšnější” bych nikdy neakceptovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.22 20:58
Nevadí. Vydělávám méně než manžel, ale stále je to docela hezký plat, takže si nestěžuji. Ale vidím u starší generace, že to trochu problém je, v důchodech. Většinou mají ženské menší důchod než muži a pokud taková žena v důchodu ovdoví, nebo je sama, nemá to po finanční stránce lehké.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.22 20:59
Před dětmi jsem brala víc než manžel, taky jsem měla podstatně víc našetřeno, když jsme spolu začali žít. Přiznám se, že psychicky mi to dělalo dobře, že jsem na rodičáku neměla blbý pocit, karty se prostě obrátily. S malými dětmi jsem naskočila jen do zkrácených úvazků a menší zodpovědnosti, aby byl čas na děti. Teď jsou děti po první a druhé třídě, pořád ještě potřebují vozit na kroužky a určitý dohled, ještě tak 1-2 roky, a mám ještě zkrácený úvazek a beru půlku toho, co manžel. Řešili jsme i otázku, že já půjdu na plný a znovu na vyšší pozici, a on by si našel něco klidnějšího klidně na zkrácený, ale bohužel v jeho oboru zkrácené úvazky téměř nejsou, a psychicky ho navíc ničí to rozvážení na kroužky a vyzvedávání (obzvlášť když je to v režimu 14:30 vyzvednout jedno dítě, na 15h ho někam odvézt, vrátit se na 15:30 pro druhé dítě a v 16:30 vyzvednout to první) - neskutečně ho to popojíždění sejří. Takže jeho prioritou je, abych měla dál ten zkrácený, zároveň ale chápe, že peníze z jeho práce nám zajišťují slušný standard. Tím, že si to vyměnit nechce, to beru jako jeho rozhodnutí a nemám důvod se cítit blbě, koneckonců jsem se něčeho vzdala i já.
Ale mám v okolí pár, kdy žena vstupovala do manželství s holým zadkem, pak celou dobu tlačila chlapa k braní lepší práce a nakládala na něj docela dost (ve smyslu „potřebujeme druhé auto, potřebujeme nový bazén, potřebujeme zahradu od architekta“ atd.), a on vyhlížel, až půjde ona do práce a zodpovědnost za výdělky se rozdělí, a ona mu oznámila, že děti jsou malé a potřebují ji, tak se chce nechat napsat na pojišťovně jako osoba pečující. Tam by to bylo v pořádku jen za předpokladu, že si to tak přeje i ten chlap, ale v tomto případě chlap je unavený a cítí se jak tažné zvíře, a ona na něj nakládá a nechápe, o co mu jde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.22 21:01
Vždy jsme měli společnou kasu, jak na příjmy, tak na poplatky. Partner vydělává víc. Ale já přizpůsobila práci dítěti. Když to tak vezmu, na hodinu jsme placení stejně. Ale on má lepší osobní ohodnocení, čtvrtletní bonusy, 13tý plat, slevu na dítě, příspěvek na stravu, dopravu, penzijko… Ve finále to udělá velký rozdíl. Jsem ráda, že se mi teď po mateřské vůbec povedla sehnat dobře placená práce v rozmezí 7-15hod a víc neřeším.
Pokud ti to nevyhovuje, zkus soukromou školu. Nevzdávala bych se toho luxusu mít volno stejně jak děti. Protože vůbec netuším kam toho našeho na všechny ty prázdniny upíchneme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.22 21:03
Bylo mi jedno, když jsem v začátcích vztahu vydělávala dvakrát víc než manžel, a je mi to jedno i teď, když manžel vydělává dvakrát víc než já. Mně ke spokojenosti stačí, že i se svým výdělkem bych byla schopna vyžít, i kdybych zůstala sama s dětmi. Menecenne si nepripadam. A byla bych sama proti sobě a proti zájmu našich dětí, kdybych jen kvůli tomu, aby moje ego nedostalo zásah, snad chtěla, aby můj manžel vydělával pod svoje možnosti. To přece není soutěž. Nikdy bychom se neměli každý zvlášť lip, než když jsme spolu a dělíme se jak o výdaje, tak o práci na baráku, na domácnosti, o péči o děti. Každý umíme něco a dohromady všechno, co potřebujeme a máme tolik, kolik potřebujem. Vzdyt je to super. Nevidím důvod, proč by mi mělo vadit, že on na tu hromadu sype víc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.22 21:03
Já tě chápu a upřímně říkám, že dlouhodobě bych velký rozdíl (25%) mezi manželi ve výdělcích nesnesla, a je jedno kdo by byl ten bohatší… Ale zase znám celkem dost párů, kde v počátcích ty příjmové rozdíly byly a naopak na tom zapracovali, že toho chudšího to víc motivovalo a díky tomu, že dneska jsou ty pracovní podmínky lepší než dřív, a kdo chce a maká na sobě, ten se prostě výsledku dobere. 
Ale jako nikomu nic nevnucuju, důležité je, aby to vyhovovalo tomu konkrétnímu páru a ostatním je do nich kulový.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Capelucia
13.8.22 21:04
Ze začátku manžel vydělal víc, pak jsem chvíli vydělávala víc já, teď už delší dobu vydělá manžel mnohem víc + já po 2 dětech budu hledat novou práci a na jeho plat nemám šanci. Je nám to jedno, řešíme operativně, co kdy kdo bude dělat tak, aby vše fungovalo a vyhovovalo nám to oběma. Všechno je stejně společný (peníze, děti, domácnost) 
.
- Citovat
- Upravit
13.8.22 21:13
Myslím, že muž to zvládá dobre, že beru víc. Vždycky má radost, když mi přidají nebo bereme nějake bonusym 
Hlavně, že se máme fajn a netrpime hlady a zimou, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.22 21:19
@Anonymní píše:
Otázka zní jasně. Jak je uvedeno v nadpisu. Jak jste se vyrovnali/vyrovnavate s tím že jeden z manželů/partnerů během života dosáhne pracovních úspěchů a je lépe finančně ohodnocen?Když jsme se poznali byli jsme na tom platove podobně. Pracuji ve školství, neco jsme dostali přidáno, ale i tak byl muj plat před mateřskou pořád podprůměrný. Manžel pracuje v korporatu. Několikrát menil práci. Během let se vypracoval a ma nadprůměrný plat s možností dalšího postupu.
Ja se citim oproti nemu nedoceněná. Ted na rodicaku par tisic měsíčně a výhledově zadna moznost postupu a změny při práci ve školství. Zvažuji výhledově zmenu zaměstnání.
Byl nekdo v podobné situaci? Jak jste to ve vztahu zvládli? Ja byla vzdy zvyklá ze jsme se vyrovnali v příjmech jeden druhému. Když jsme platili najem tak každý svoji polovinu. Nebyla jsem závislá na nem. Budeme brát hypotéku a vim ze si ji budeme moci dovolit jen diky manželovi. Připadám si tim padem neschopne…
Prosím nechat anonym nebo smazat z důvodu osobních údajů.
Pokud pod pojmem „pracuji ve školství“ není míněno, že děláš asistentku na 4 hodiny denně - kde si myslíš, že budeš mít lepší plat? Umíš něco fakt tak dobře, abys měla na víc?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.22 21:28
Klasika z mého okolí. Ona vyšší vzdělání (objektivně mi ona přišla i chytřejší, aktivnější, prostě šikovnější), oba začínali na stejně pozici, stejné peníze. Pak svatba, dohodli se na dvou dětech, měli je po 2 letech od sebe. Pak konec rodičáku, jeho nevěra, rozvod a jeho argument u soudu o péči, že by je uměl lépe zajistit - zatímco on to dotáhl na další pozice, páč ona zajišťovala péči a zázemí, tenkrát v tý době byl na 60 tisících, ona s tím vyšším vzděláním a schopnostmi na sotva 20. To je vůbec pak dost vtipný, když se těmi lepšími finančními podmínkami tatínkové ohánějí. 
Jestli se ale chcete dodatečně vytočit, najděte si na stránkách ČSÚ graf znázorňující rozdíl v platech dle pohlaví. Největší rozdíly jsou u VŠ a to fakt o dost.
Ale ženským to bude furt připadat normální a v pořádku, že to je tak nějak daný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.22 21:47
Však je to společné jmění manželů. Jsou to vaše peníze obou. Není co řešit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
TO_IT
13.8.22 21:50
Já to mám tak, že je krásně znát chlapy, co své ženy rozmazlují, peníze mají za naše a chtějí se o rodinu postarat. Jednoho takového jsem si vzala a takového přeji každé ženské.
Paradoxně můj muž je hrdý za postup k dalšímu titulu, kolik beru mu je fuk. Domácnost hradí kompletně.
- Citovat
- Upravit
13.8.22 21:54
Mě by nenapadlo se v pracovní úspěšnosti srovnávat zrovna s manželem. Oba máme naprosto odlišné obory, znalosti, dovednosti a odlišné povahy. Když už, občas se neubráním srovnání se spolužačkami ze SŠ a VŠ.
A k otázce - to, že manžel vydělává víc než já, mi naopak imponuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.22 22:00
Peníze jsem nikdy neřešila. Byla jsem do příchodu dětí soběstačná, schopna se sama uživit a něco jsem i našetřila. S manželem jsme spolu ale mnoho let, takže jsme to dělali oba a měli společnou kasu i jako nesezdaní. Pak přišly děti a i když PPM jsem měla krásnou, rodičák je pro všechny stejný… nikdy jsme to neřešili ani jeden. Děti jsem si neudělala sama, abych měla pocit, že se i jako starající o děti musím vyrovnat manželovi a být schopna se o sebe postarat. Neudělala jsem si děti s blbem co by na mě čuměl pokaždé, když potřebuju objednat plenky nebo udělat nákup, za co že to jako utrácím a že znám takových blbů hodně. Přesto, že jsem měla před dětmi krásný plat, manželovi se nikdy nevyrovnám, ani kdybych měla tři takové práce. Manuální těžká práce v jeho oboru se dneska platí zlatem…
Netrpím nedostatkem sebevědomí, uznání a nemám za manžela blbce co si myslí, že se musím starat a ještě vydělávat, takže tohle mě nechává naprosto chladnou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.8.22 22:04
Ja mam opacne zazitky. Kdyz jsem zacala vydelavat stejne a nekdy vic nez ex manzel, byl z toho hodne rozladeny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
