Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Rozdílná výchova
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
31.3.14 07:21
Většinou na diskuze nereaguji ale tohle mě fakt zvedlo ze židle. Nečetla jsem teda všechny příspěvky tak se možná budu opakovat.Jako narvat dítě chlebem po večeři???to je magor, at se jde léčit! Mám totální averzi na nucení dojídat jídlo. Moje máma mě taky nutila dojídat, když si na to vzpomenu tak je mi zle ještě teď. fuj, tohle bych dítěti v životě neudělala(jen v případě kdyby to bylo zdravotně nutné).A docela mě udivuje kolik rodičů nutí dojídat
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.14 11:05
@Jana206 píše:
@slavuska1 Je mu necelých 8 letTaky to nechápu, protože je sice první dítě, ale schéma kojení a přikrmování bylo stejné jako u těch dalších dvou mladších(celého půl roku jen kojení a potom postupné přikrmování)..Víš jak, přemýšlím, kde jsem případně udělala chybu a proč je tak vybíravý..Ale žádnou chybu jsem neudělala, rozdíl byl už od začátku, holky se mi nadšeně vrhly na první zeleninu, za pár týdnů ovoce a nakonec i večerní porce..Ta prostřední nikdy moc nedala a dodnes nedá sladkým jídlům, už jako miminko neměla ráda kaše, jedla zeleninu i k večeři..
Syn si dal dvě lžičky a chtěl se dokojit, preferoval přesnídávku a kaši, s masozeleninou jsme dlouho bojovali..A tak je to dodnes, co je nějakým způsobem sladké, to miluje..Nešlo ani o to, že jsem ho svévolně dokojovala, protože všechny děti jsem kojila velmi dlouho..I tu prostřední, která jí ukázkově a nepreferuje sladké, jsem kojila přes dva roky.Taky mám ráda jídlo plané, ale já jsem jako malá k vůli srdci nemohla solit(sůl zadržuje vodu),takovou stravu jsem jedla skoro do 6 let, do operace a potom už jsem si na slané nikdy nezvykla..Dodnes mám pocit, že při pozření slanější stravy mi sůl rozežere hubu, nehodduju slaným potravinám typu chipsy - i když já je mám ráda(jako cokoliv z brambor),ale bylo by fajn, kdyby se daly sehnat úplně nesolené, ještě jsem na to nenarazila..Dám si je prostě občas, domácí nedělám, nepovede se mi je udělat na sucho, je to „mastné“ nebo naopak moc tlusté(ten plátek brambory).
Co se týče neslané stravy, tak ten nejstarší už začal trochu remcat, tak do polévky používám Vegetu bez glutamátu, kde je „jen“ 55 procent soli, zbytek bylinky - normální směsi obsahují soli více a taky chuťové přísady..Dřív jsem používala jen ty bylinky..
Poslední dobou má rád chleba s máslem a vařenými vejci..Chutná mu to lehce osolené..Nebráním mu, masu moc nedá, tak mu to dělám na svačinu často, k vůli bílkovinám..Úplně neosolené by to dnes už nesnědl, ale pětiletá dcera to sní, ta naopak solit nechce.
Maso a vajíčka osolím, ale fakt lehce..Ono zase na druhou stranu, je to minerál a myslím si, že úplné nesolení by mohlo mít v budoucnu vliv na stavbu kostí, kazivost zubů, přenos vzruchů v nervech..On ví, že soli moc nesmí, učili se to i ve škole, že sůl je potřeba, ale ve velmi malém množství..Jídlo na talíři nedosoluju.
Do rýže, těstovin a do brambor nemusím dávat sůl žádnou, ale chlap by tam klidně snesl i lžičku soli, tak hold vařím ve dvou hrncích rýži a těstoviny, brambory si dosolí..Na spotřebě energií se to nijak neprojevilo, tak to neřeším
Před zeleninou dává přednost ovoci(je nasládlé).
ono je fakt každé dítě jiné. já mám odmala oba kluky nejedlíky, oba závislí na kojení, starší mi do 15m jedl tak 50-70g příkrmu v poledne, pár lžiček kaše večer, a snad 2 lžičky ovoce, jinak byl jen kojený. mladší se do roka příkrmu ani nedotkl, jen zuřivě vrtěl hlavou, když jsme nabízela, takže do roka byl plně kojený. a starší měl do 18m zákaz čehokoliv přislazovanýho, tam jsem byla moc úzkostlivá, a starší jde dnes po sladkostech jak ďas, mladší ochutnal už okolo 14m od bráchy, párkrát zobnul, a dneska sladký nesnáší, co je sladký, to sní jen výjimečně, a nejradši má polívky, na těch je závislák 
s tím úplným nesolením, já s tím v dnešní době problém nevidím, sůl je všude, v pečivu co kupuju, v sýrech, pomazánkách, o uzeninách ani nemluvím.100g šunky s 2 rohlíky, tomu už moc nechybí, to už se blížíobsahem osli doporučenému dennímu množství. Já když byla malá, tak jsme solili hodně, taky jsme dosolovala, ale pak se to ve mě zlomilo, přestalo mi to chutnat. chipsy taky moc nemusím, ale občas si s chutí dám 100g balkánu jen tak samotnýho 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.14 11:24
@Tynkabinka píše:
Ja potřebuji právě slyšet že to normalní není ja to vím ale on ve mě vyvolavá pocit že to normalní je.Ja pořat děti braním a on mi tvrdí že to nemužu že musíme stát za sebou ano to souhlasím ale v něčem co odsouhlasime oba. A ten suchy chleba aby si uvědomila že rohlik ze sekanou byl lepší tak ho měla krasně dojist
Ahoj, tak já psycholožka jsem- s dětmi jsem pracovala několik let na Lince bezpečí a sama mám dvě skoro dospělé- a můžu Ti říct, že mě to pěkně nadzdvihlo, co jsi psala. Ten Tvůj přítel se svými výchovnými metodami na malé ( a konec konců i na ostatních dětech, které to uvidí) podepíše daleko hůř, než kdyby prostě někdy něco nedojedla. A víš proč? protože jí zničí sebeúctu a sebevědomí. To s tím krajícem chleba je na hranici psychického týrání a osobní msty. K psychologovi byste určitě zajít měli- hlavně přítel 
Příteli bych to zkusila přiblížit asi tak, že každý člověk je jiný a nejde proto přistupovat ke všemnaprosto stejně. Jemu by se asi taky nelíbilo (teď jako dospělému), kdyby musel jíst něco, co nesnáší a v době, kdy nemá hlad. A taky si asi nejde za trest sednout do kouta, když něco pokazí třeba v práci. Spíš se to snaží napravit, nebo ne? Tak proč dává dítěti takovéhle nesmyslné tresty?? 
V pubertě se mu akorát budou stavět na zadní- všechny tři.. 
Pokud malá nedostává v mezidobí pamlsky a dostane až další normální jídlo, je vše naprosto v pořádku. Ach jo, chudáci děti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.14 11:28
@verisek píše:
Většinou na diskuze nereaguji ale tohle mě fakt zvedlo ze židle. Nečetla jsem teda všechny příspěvky tak se možná budu opakovat.Jako narvat dítě chlebem po večeři???to je magor, at se jde léčit! Mám totální averzi na nucení dojídat jídlo. Moje máma mě taky nutila dojídat, když si na to vzpomenu tak je mi zle ještě teď. fuj, tohle bych dítěti v životě neudělala(jen v případě kdyby to bylo zdravotně nutné).A docela mě udivuje kolik rodičů nutí dojídat
Přesně tak. V posledních několika letech jsem pracovala s obézními klienty(100 kg a výš) a byla jsem překvapená, kolik z nich má psychické potíže spojené s jídlem právě díky tomu, že je rodiče nutili dojídat. Bože, to je nesmysl.. já bych za to střílela. Když se to totiž dělá dětem odmala, ztratí schopnost odhadnout velikost porce a poznat, kdy mají dost. Pak logicky nedokážou zhubnout, i když se hodně snaží a potřebují to. Napravuje se to hrozně těžko
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.3.14 14:27
Jednou můj chlap uvařil krupicovou kaši, že on jí má rád, tak děti ji určitě mít taky rády budou..spletl se..starší ohrnul nos, že mu krupicovka nechutná, mladší ochutnal a vyplivnul to..chlap vzal lžíci a rozkázal:je to dobrý, sněz to a pomalu mu to rval do pusy..v tu chvíli jsem tam vlítla já a trochu rázně jsem mu vysvětlila, že když on sám miluje krupicovou kaši, neznamená to, že jí budou milovat děti..urazil se, od stolu odešel, děti dostaly chleba s máslem a s marmeládou, snědly každý krajíc a bylo..od té doby si chlap nedovolí nutit dětem jídlo..děti jedí pěkně a celkem zdravě..sladkosti mají omezeně..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.7.14 12:20
Nejednotná výchova, cesta do pekel?
Přeji hezký den vám všem, potřebovala bych radu od vás, kteří jste také řešili stejný prolém. Jak na nejednotnou výchovu? Problém je v tom, že manžel z 90% udělá úplný opak ve výchově než-li já. Malému něco zakážu nebo pokárám a on mě před ním úplně schodí typem " nekřič na něj, vždyť je to malé dítě, pojď sem maminka je zlá apod."Úplně podráží mou autoritu a nerespektuje mě jako matku. Tento velký problém mě děsně trápí a někdy už mám pocit, že to s manželem dál takto nejde.
Manžel nyní začal mluvit o druhém miminku, také bych moc chtěla pro synka sourozence, už mu byly 2 roky. Ale mám v hlavě tu jeho (ne)výchovu a nevím, zda do druhého dítěte jít. Máte s tímto někdo zkušenost a jak jste to řešili?
Včera mi dokonce řekl, že na malého nechce být zlý, důsledný, protože se bojí, že ho syn nebude mít rád. No to jsem šla do kolen. Vůbec nechápe, že musí dítě taky vychovávat a neeeee jen rozmazlovat.
- Citovat
- Upravit
1.7.14 12:23
A co vymyslet nějaký kompromis, sednout si s ním a vysvětit, že vychovávat nemusí znamenat být zlý, ale být důsledný. Říct ne se přece dá a i s úsměvem. Jinak co sehnat nějakou knihu či článek a to mu předložit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.7.14 12:27
@Amys Chtěla jsem ještě dodat…když to tak po sobě čtu, tak to vypadá že jsem tyran To vůbec ne, ale pokud malý zlobí nebo dělá něco co by neměl, tak mu řeknu ne…vysvětlím proč a jak to má dělat správně. Prostě myslím postupuji dle selského rozumu. Přes zadeček nebo přes ručku dostane opravdu když už je to hodně přes čáru. Jsem prostě jen důsledná, což manžel moc nechápe.
- Citovat
- Upravit
1.7.14 12:31
Jo, já to pochopila! Spíš jsem myslela ten jeho přístup - maminka je zlá… To se přece o nikom neříká a už vůbec ne v tomhle kontextu.
Hele a co mu třeba pořídit knihu Respektovat a být respektován? Tenhle způsob výchovy by se mu mohl líbit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.7.14 12:47
A nešlo by nechat pár dní doma „kluky“ samotné? Tatínek by možná pochopil, že když nebude aspoň trochu vychovávat, tak mu bude dítko skákat po hlavě. A za pár dní mu z toho zákonitě potečou nervy 
A jinak Respektovat a být respektován je moc hezká knížka. taky doporučuju
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.7.14 12:56
@Jahru To mám v plánu udělat, teď jsme tedy na dovolené tak si je chci užít oba. Ale ny nějaký víkend mám v plánu vypadnout a nechat je jen spolu. Čidtě z těchto výchovných důvodů.
- Citovat
- Upravit
myšák1187
1.7.14 13:12
Tak takovou situaci ti nezávidím, no já mám sice teprve půlroční, ale už teď je vidět jak má tatínka omotaného kolem prstu, naštěstí s ní bývá víkendy přes den sám a trošku chápe že je třeba už u takto malého mimina být důsledný.
Zkusila bych je nechat třeba víc víkendů samotných, jeden asi nic moc nevyřeší, bude si myslet že to chování bylo třeba náhodné. Určitě teď vyřešit to aby neříkal před synem že maminka je zlá a pak dát přečíst i tu knihu co psali holky nademnou. No nebudeš to mít lehké, ale držím palce
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.7.14 13:23
@myšák1187 děkuji za tip s knihou. Neznám ji, ale třeba to pomůže. Je to taková beznaděj když před synem říká " maminka to tak nemyslí" apod. Ráda bych ze syna vychovala dítě, které nebude rozmazlené, frackovité. Musíme to s manželem vyřešit. Hlavně než bude druhé. Dvojnásobnou dávku už bych asi nerozdýchala.
Myslíte, že je takových otců více? Hrozně mě mrzí, že mě nerespektuje jako matku. Potřebuje být s klukem sám jako sůl. Jen oni dva, aby ho třeba nenapadlo jet za tchýní To by byla vražedná kombinace
- Citovat
- Upravit
1.7.14 13:27
Nejednotná výchova ve stylu s maminkou nesmíš, ale s tatínkem ano(nebo obráceně) a ještě k tomu poznámky, že je maminka zlá apod. 
jsou opravdu ve výchově cestou do pekel, vím o čem mluvím. Tatínek by si měl přečíst něco o výchově dětí, nejlepší by bylo vzít ho k nějakému odborníkovi (psycholog, pedagog,…), kde mu vysvětlí závažné negativní dopady tohoto stylu výchovy. Pokud je rozumný a ty si s ním rozumně promluvíš, měl by na to slyšet. Zbaví se tak neopodstatněných obav, že ho pak dítě nebude mít rádo. Až bude chytřejší, můžete si promluvit - určit si spolu nějaké zásady apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.7.14 13:31
Asi bych také zkusila nějakou knížku, ale ne Respektovat. To se jednak hodí pro starší děti (varování psycholožky), jednak je to moc dlouhé a hlavně to nesplní ten účel. Tam právě není vývojově správně popsán a použit koncept vývoje dětské etiky. Pro 2 leté dítě je prostě dobře nebo špatně to, co řekne máma a táta. Vysvětlovat určitě, ale výsledky to přinese až později.
Jinak já bych právě operovala tím, že rozmazlená děcka si rodičů neváží, nemají je tak rády. Děti mají rády řád - je to jejich jistota v tomhle rozlehlém světě. Cítí se pak bezpečně. Ať si to představí jako adrenalinový sport - ano, pro dospělého je to zábava, o šem jen někdy a když si to vybere. Každopádně se u toho necítí úplně bezpečně. A adrenalinový sport pro dítě je plácání se ve světě bez jasně daných pravidel.
Jednotná výchova je alfou a omegou celé výchovy. Přes to nejede vlak. Jestli nesouhlasí s tvým výchovný zásahem, ať trénuje tak, že se o tom pobavíte později. Jo, také mě to někdy stojí přemáhání, ale je to tak. Druhé bych si nepořizovala, než to manželovi dojde. Možná by na něj mohlo platit připomenout mu, jak děti týrané visí na svých rodičích. A funguje to stejně třeba i u psa. Přísného páníčka pes zbožňuje. Držím palce. Holt to bude muset muž nastudovat nebo mu to bude muset vysvětlit 3. strana.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
