Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ježiš mně to asi nedá, abych se nezapojila a nezeptala- to fakt vidíte jako hlavní a největší problém to, že zakladatelka plácla tříletého nevychovaného smrada přes ruku, když ublížilo jejímu, mladšímu dítěti??? To snad ne
Ono to dítě fakt z toho trauma mít nebude, stejně jako z bubáka. Nás strašili celé dětství čerty a hele- žijeme!
Ty bláho, to je doba tohle…Hlavně děťátka netraumatizovat a hlavně se jich nedotýkat, aby nebyla v životě frustrovaná ![]()
Řeším problém. Třeba mi otevřete oči a řekněte mi, že to je můj problém a jsem zaujatá.
Mám pětileteho synovce. Z mého pohledu je rozmazlený. Sama mám dvě děti, ale těm je o 6 a 8 let víc, takže už to vidím asi jinak. Asi už selektivní paměť zapracovala.
Synovec celé dny ječí, když se mu něco nelíbí, je vulgární, plácá rodiče, moje děti, zkusil to i na mě. Rodiče se smějí, jak je roztomilé, že má svůj názor.
Při poslední návštěvě mi neustále lezl do ložnice, skákal po posteli. Když jsem tam zamkla, kopal do dveří. Synovi rozebral Lego.
Líbilo se mu auto a švagrová přesvědčovala syna, že už to auto nepotřebuje a má ho synovci dát. Když nechtěl, byl za špatného syn a i já, že jsem s tím nesouhlasila.
Jak byste se k dané situaci postavili? Myslíte, že to má nějaké řešení?
Nebo to vidím černě a není to tak hrozné, malé děti takové prostě jsou?
@Anonymní píše: Řeším problém. Třeba mi otevřete oči a řekněte mi, že to je můj problém a jsem zaujatá.
Mám pětileteho synovce. Z mého pohledu je rozmazlený. Sama mám dvě děti, ale těm je o 6 a 8 let víc, takže už to vidím asi jinak. Asi už selektivní paměť zapracovala.
Synovec celé dny ječí, když se mu něco nelíbí, je vulgární, plácá rodiče, moje děti, zkusil to i na mě. Rodiče se smějí, jak je roztomilé, že má svůj názor.
Při poslední návštěvě mi neustále lezl do ložnice, skákal po posteli. Když jsem tam zamkla, kopal do dveří. Synovi rozebral Lego.
Líbilo se mu auto a švagrová přesvědčovala syna, že už to auto nepotřebuje a má ho synovci dát. Když nechtěl, byl za špatného syn a i já, že jsem s tím nesouhlasila.
Jak byste se k dané situaci postavili? Myslíte, že to má nějaké řešení?
Nebo to vidím černě a není to tak hrozné, malé děti takové prostě jsou?
Děti jsou takové jak se jim nastaví hranice. V pěti letech by se měl chovat jinak, ale když se tomu rodiče smějí tak nic nenaděláš kromě toho si je nezvat k sobě.
@Anonymní píše: Řeším problém. Třeba mi otevřete oči a řekněte mi, že to je můj problém a jsem zaujatá.
Mám pětileteho synovce. Z mého pohledu je rozmazlený. Sama mám dvě děti, ale těm je o 6 a 8 let víc, takže už to vidím asi jinak. Asi už selektivní paměť zapracovala.
Synovec celé dny ječí, když se mu něco nelíbí, je vulgární, plácá rodiče, moje děti, zkusil to i na mě. Rodiče se smějí, jak je roztomilé, že má svůj názor.
Při poslední návštěvě mi neustále lezl do ložnice, skákal po posteli. Když jsem tam zamkla, kopal do dveří. Synovi rozebral Lego.
Líbilo se mu auto a švagrová přesvědčovala syna, že už to auto nepotřebuje a má ho synovci dát. Když nechtěl, byl za špatného syn a i já, že jsem s tím nesouhlasila.
Jak byste se k dané situaci postavili? Myslíte, že to má nějaké řešení?
Nebo to vidím černě a není to tak hrozné, malé děti takové prostě jsou?
No do dveří by mi kopal jen jednou ![]()
Malé děti takové běžně rozhodně nejsou, v pěti letech už by chlapec měl moc dobře vědět jak se má chovat. Návštěvy bych omezila pokud to jde a bylo by mi úplně jedno jestli se švagrová urazí. Nesnáším nevychované spratky a jejich rodiče jakbysmet
Rodičům to evidentně nevadí. Mne by to vadilo a přestala bych je na nějakou dobu zvát k nám domů.
@Anonymní píše: Řeším problém. Třeba mi otevřete oči a řekněte mi, že to je můj problém a jsem zaujatá.
Mám pětileteho synovce. Z mého pohledu je rozmazlený. Sama mám dvě děti, ale těm je o 6 a 8 let víc, takže už to vidím asi jinak. Asi už selektivní paměť zapracovala.
Synovec celé dny ječí, když se mu něco nelíbí, je vulgární, plácá rodiče, moje děti, zkusil to i na mě. Rodiče se smějí, jak je roztomilé, že má svůj názor.
Při poslední návštěvě mi neustále lezl do ložnice, skákal po posteli. Když jsem tam zamkla, kopal do dveří. Synovi rozebral Lego.
Líbilo se mu auto a švagrová přesvědčovala syna, že už to auto nepotřebuje a má ho synovci dát. Když nechtěl, byl za špatného syn a i já, že jsem s tím nesouhlasila.
Jak byste se k dané situaci postavili? Myslíte, že to má nějaké řešení?
Nebo to vidím černě a není to tak hrozné, malé děti takové prostě jsou?
Problém jsou jeho rodiče. Toho rozmazleného spratka z něj dělají oni. Protože děti prostě jen zkouší, co jim projde. To je normální. Normální už není to považovat za roztomilost a haranta nevychovávat a nedat mu jasně najevom že něco už je přes čáru.
Takže tobě doporučuji se především vymezit vůči švagrové - můj dům, můj hrad. Prostě do ložnice nepoleza a jestli se jí to nelíbí, nechť si sbalí svých pět švestek včetně synovce a odporoučí se z návštěvy. Totéž nějaké vynucování si darování věcí tvých dětí apod.
V klukovi problem není, ten testuje hranice, které ale evidentně nemá. Když budou rodiče pokračovat, tak to bude slušný háj. zl. Eliminovala bych návštěvy na me půdě. Buď někam neutrálně nebo k nim- da se v případě neshod odejít jednodušeji než se snažit vypakovat někoho kdo nechce
Období vzdoru by už asi měl mít za sebou, jak píší ostatní nezvat si je domů.
Jsou na návštěvě máj se řídit pravidlo domácích. Pokud ten řekne, že se nebude list do ložnice tak prostě nebude! Jestli se to rodičům nelíbí tak nemusí chodit. Já jsem tu doma já nastavují hranice.
@Mariambiska píše:
Období vzdoru by už asi měl mít za sebou, jak píší ostatní nezvat si je domů.
To je cca 3-6 let, takže ještě nemusí. U nás přišlo ve 3,5 pozvolna a na plno až po 4 narozeninách. Občas bych jednu jebla i 7letemu synovci jak se chová ![]()
Jednou by mi kopl do dveří, upozornila bych švagrovou a podruhé bych je vyvedla oba.
Dítě je bohužel chudák, kterému rodiče nenastavili hranice.
Ale žádný smrad mi nebude doma ničit moje vybavení. Ať se klidně urazí. Tak stejně bych se nenechala mlátit.
Co na to říká tvoje tchýně?
Tak u nás by bylo řešení jednoduché…bude se chovat slušně nebo k nám na návštěvu chodit nebude…tohle bych netolerovala a nechtěla bych ani, aby tohle viděly moje děti, že to někomu jen tak projde…malé děti to prostě zkoušejí a pokud se jim nenastaví hranice, tak to takhle vypadá…matka ho v tom evidentně podporuje, tak ať si ho nechá doma…