Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Holky, tady nejde přece o to, že manželova rodina měla za zakladatelka jezdit, brečet a truchlit kdo ví jak. Jde o ten projev účasti. To přece proto, že babičku osobně znali. A každý, ať to samozřejmě udělá, jak to vnímá (někdo pošle kondolenci, druhý přes SMS, WA nebo zavolá atd)
@Niky2 píše: Více
Tak treba ostatni kondolovali jeji máme ci tátovi, to jsou koneckonců nejbližší pribuzni a ne vnučka.
@j.a.n.i1
Je to možné. Já to pochopila tak, že se vůbec neozvali.
Taky to můžou brát jako normu, ze sms od tchyně pokryla zbytek rodiny.
@Niky2 píše: Více
Přeháním záměrně. Jde mi o to, jakou reakci vlastně zakladatelka čekala. Jako bohužel ne vždy se ostatní zachovají podle našich představ. Tak to prostě je. A nemusí v tom být nic špatného, divného, nepřátelského..
@Niky2 píše: Více
To bude bublinou. U nás teda veškerá papírová korespondence upadá a v domě se lidé takřka neznají. Co je někde zvykem a očekává se to, jinde běžné není.
Tak koukám, že to opravdu vnímá každý úplně jinak…neříkám, že to je špatně…ale já prostě pocházím z rodiny, kde si vyjadřujeme mnohem větší podporu než zaslání smsky, a to nejenom nejbližším…nikdo po nich nechce, aby se mnou truchlili, plakali nebo tak podobně, chápu, že to byla moje příbuzná, tady jde spíš o to, že jsem čekala, že alesooň zavolají, zeptají se, jak se mám, zda něco nepotřebuji apod…stejně tak, jak bych to udělala já…zkrátka cokoli je v mých očích lepší než dělat „mrtvé brouky“ a čekat, až se „to přžene“…toť vše.
@Tamara310 píše: Více
Toto, co popisuješ, bych směřovala na tvou matku nebo otce (tj. na toho, o jehož rodiče se jednalo). Tobě coby vnučce, pokud bychom spolu měly dobré vztahy, bych napsala smsku a osobně ti pak kondolovala až na pohřbu.
Přestaň od ostatních očekávat, jak se mají chovat, protože TY to považuješ za správné. Bude se ti žít mnohem lépe ![]()
@Tamara310 No ale chápeš, že někdo to takhle nemá? Že vyjadřovat pocity, účast, může být náročné, dokonce nepříjemné? Navíc když už, tak bych se zajímala o manžela nebo děti dotyčné osoby. Ne o vnoučata, neteře apod.
Asi by bylo fajn pochopit, že ne každý bude reagovat podle tvých představ a požadavků. A že v tom není nic zlého.
@Tamara310 píše: Více
Tak ono se to vnímá v různých rodinách různě. Nepřijde mi to neuctivé. Je to tvoje babička. Asi kdyby se jednalo o tvojí mamku, tak by to bylo jiné…
Zaujalo mě, co bys od nich měla potřebovat, když ti umřela babička?
nic mě nenapadá a vrtá mi to hlavou…
Nejsi z vesnice?
Mužova rodina vůbec moje babičky nezná, nevím, proč by na to měli nějak reagovat… A ani nevím, co bych od nich meka očekávat, že by mohli udělat? Jakože třeba tchyně přijede s balíčkem kapesníků a bude mě utěšovat? Nebo že přijede uklidit a uvařit oběd?
Myslím, že pokud truchlíš, tak by se o tebe měl postarat manžel, případně tvoje rodina. Manželova rodina s tím nemá co dělat, max. může třeba jen respektovat, že bys nedorazila na nějakou jejich akci.
Já si vůbec neumím představit, že by moje máma nebo sestra přijela objímat mého muže kvůli úmrtí prarodiče. Vídáme se celkem často, takže by mu asi kondolovali osobně, na pohřeb by spíše nešli. Ani já bych od tchyně nečekala víc, než kondolenci, klidně i tou sms. Vlastně by mě potěšilo, kdyby nabídla, že během pohřbu pohlídá naše děti, to by asi byla pomoc, kterou bych ocenila.
@Michelle_M a to by prave moji rodice udelali no…holt jsme z jinych svetu…
@Tamara310 píše: Více
Oni nedělají mrtvého brouka a na nic nečekají. Jen mají své starosti a tohle se jich prostě netýká. Je to pro ně cizí osoba a je úplně jedno zda ji znali nebo ne.
A každý k tomu má jiný přístup.
V okolí umřelo v poslední době pár sousedů a fakt to poslední co chci..chodit a ptát se zda něco nepotřebují. Hlavně, když se jedná o starší lidí, kde už to člověk čeká.
Maximálně zajdu těm, které jsem měla ráda na pohřeb. Ale ptát se jejich vnoučat, zda něco nepotřebují? Proč? A v čem bych jim pomohla
Potřebuji uklidit dům, protože truchlím a nemám na to sílu… Nebo jak si představuješ pomoc?
Já to vnímám tak, že tchyně kondolovala jako kdyby za celou část jejich rodiny. I když znám babičku svého švagra (manžel mé sestry), nejspíš bych mu osobně nekondolovala, pokud bychom se tedy zrovna neviděli a neptala se, co potřebuje. Od toho jsou tu snad jeho rodiče a životní partner. Naopak třeba nejbližší kamarádce bych vyjádřila účast okamžitě, protože je mi bližší než přiženěný/přivdaný člen rodiny.