Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozporuplné pocity z reakce rodiny na smrt babičky
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Tamara310
3.11.24 23:07
- Citovat
- Upravit
3.11.24 23:16
@Tamara310 píše: Více
Ne každý pozůstalý musí být nutně pupkem světa. Je rozdíl, když ovdoví mladá žena s malými dětmi, když ti zemře rodič, a nebo když v dospělém věku zcela očekávatelně zemřou tvoji prarodiče. Každá událost je smutná, no některé si zasluhují větší podporu od širšího okolí. Tvoje do nich nespadá.
Můžeš se vztekat a prskat o nedostatku citů, to je samozřejmě tvoje plné právo, ale faktem zůstává, že většina dospělých lidí je schopná se s odchodem prarodičů vyrovnat i bez toho, aby se k nim sjelo manželovo příbuzenstvo jako podpora.
Tak či onak, okolí nemá žádnou povinnost plnit každé přání a představu všech pozůstalých z celého širokého příbuzenstva, to by člověk některé roky nedělal nic jiného 
Jakkoli se ti to může nelíbit.
Btw jak podporuješ svého rodiče, kterému zemřel rodič? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.11.24 23:48
@Liberalissima píše: Více
Týjo, já si myslím, že to tu vážně přeháníte 
Hodnotit význam osoby pro druhého člověka.. Hmm, mně zemřela babička v 90+ letech, a i tak to byla rána, protože jsem ji jednoduše milovala.
Ta holka prostě má ráda tchánovce, považuje je za svoji rodinu a čekala třeba teĺefon: „Aničko, moc nás to mrzí, držte se, myslíme na Vás.“ (Podobně se ke mně chovali kolegové v práci, cizí lidé.
Zakladatelka je z nějaké neosobní sms je zaskočená. A co? Proto je hloupá a sebestředná? Možná je mladá a není úplně ztotožněná s tím, že očekávat něco, co já považuji za normální… K tomu člověk dospěje obvykle věkem, zkušenostmi. Lidé jsou různí. A já si myslím, že ona to vůbec nemá nastaveno špatně, naopak. Je úplně fuk, že je v roli vnoučete, že pokrevně nejsou příbuzní.. Patří do rodiny a prožívá ztrátu.
Promiň, ale ta poslední věta.. To bych od Tebe nečekala.
Ona jen chtěla sdílet rozporuplné pocity.
Upřímně.. Myslím si, že oni to její „jedna rodina“ zas až tak moc neprožívají. Nebylo by to nic výjimečného.
Jinak tedy.. Ještě jsem si vzpomněla! Když mojí tetě (babiččině snaše) zemřela babička, prababička mých sestřenic, babička s dědou jeli na pohřeb a pro svoji snachu a celou její rodinu tam byli. Ne z povinnosti, ale protože je měli rádi a skutečně byli rodina. To už je dnes ale velice vzácné a vztahy jsou už úplně jinde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.24 06:40
@Lojzísek píše: Více
Tak a dost - nechtěla jsem už reagovat, ale protože se stále oháníš pojmem „sebestředná“, který jsem jako první použila já, udělám to.
Jediný, kdo to tady už přehání, jsi v tuto chvíli ty. Jestli jsi založena podobně přecitlivěle jako ona a tedy ji chápeš, v pořádku - každý to cítí jinak a aspoň to s ní můžeš posdílet. Ale posouvat a překrucovat příspěvky ostatních způsobem, jaký tu předvádíš, to je úplně mimo (!)
Zakladatelce opravdu nikdo neřekl, že je „hloupá“ - že se chová sebestředně, to ovšem ano (a na tom také trvám). Ne proto, že je jí něco líto nebo něco očekávala - ale proto, jakým způsobem reaguje na cizí jiné názory. Chtěla vědět, jak to vnímají ostatní - dozvěděla se (velmi slušnou formou ode všech), že naprostá většina úplně jinak než ona - a místo aby to prostě přijala (když se na to sama ptala), začala po nás házet bláboly o typických rysech sobeckého chování a o tom, jak jsme neteční a nejspíš jsme nikoho blízkého neztratili. Plus si všimni, že označila ty jediné dva souhlasné příspěvky za “jediné smysluplné”, to je poměrně urážlivé vůči ostatním …. 
Takové chování není nic jiného než vztahovačnost a sebestřednost - ať se to jí potažmo tobě líbí či nelíbí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.24 06:54
@Lojzísek píše: Více
Tys mě nepochopila, pravděpodobně stejně jako zakladatelka. Nejde o hodnocení významu osoby, ale o hodnocení náročnosti situace z pohledu ostatních lidí (ano, i oni mají nárok mít pohled).
Vdova s mladými dětmi, které tragicky zemře manžel má jistý morální nárok, aby se opravdu sjelo celé příbuzenstvo, pomáhalo a podporovalo. Protože kromě emočního smutku s sebou ta situace nese mnoho zcela reálných a praktických překážek.
Naproti tomu když ti zemře babička- máš tam své rodiče, dá se na to připravit do jisté míry (byť ne 100%), nemusíš nic až tak urgentního řešit, možná kromě pomoci rodičům s pohřbem.
Jsou to dvě naprosto odlišné ŽIVOTNÍ SITUACE, ne hodnocení vztahů.
Btw když mě zemřela moje babička, co byl zároveň poslední reálný člen mojí rodiny, tj o dost větší rána než u někoho, kdo má ještě oba milující rodiče, stejně bych v životě nečekala, že třeba pro mojí tchyni nebo kamarády to bude stejně závažná událost, jako pro mě. Já jsem od té doby na světě úplně sama, což prostě není situace, kterou kterýkoli z mých vrstevníků zná. Ale ostatním to může být fakt šumák, kór tchýni Ani sám manžel to nemohl chápat a nebude, dokud i on nebude sirotek (což mu ještě dlouho nepřeji).
Tohle si musím odžít každý sám a ten smutek tě v tomhle případě fakt neomlouvá že základní empatie vůči okolí.
A otázka na závěr: tobě se zakladatelka podle svojí komunikace tady zdá jako někdo, kdo sám oplývá respektem k okolí?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Meduza543
4.11.24 09:07
Když mi bylo 16, umřela mi mamka a nikdo se o mě extra nezajímal…,takze já jsem se naučila také nebýt tak moc přecitlivělá a prostě když někdo umře, maximálně napíšu sms, vyjádřím podporu, ale více se do toho nemontuji…
- Citovat
- Upravit
4.11.24 09:12
Naposledy a jednoduše. Zakladatelce zemřela babička a formální sms od části rodiny jí přijde neadekvátní reakce. Ano, mně také. Od lidí, které mám ráda, očekávám min. trochu osobnější slova podpory. Dle většiny je to ok. Ok. Ale tolik klovat jste do ní nemuseli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.24 11:08
Když umřel manželovi dědeček tak jsem donutila jít tam jeho, protože tchýně by mu to neodpustila. Já nechodím na žádné, ani své babičky. My pohřby neděláme.
Parte v bytě jsem netušila, že mají nějaký hlubší účel než jen informace.
Upřímnou soustrast píšu smskou a jenon když s tím člověkem mluvím osobně, jinak mě to asi nenapadne.
Takže se hlásím do skupiny, která nechápe co chceš.
Každý to má jinak, no.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.24 11:16
@Ruxas píše: Více
Přesně tak, každý to má a pojímá jinak. Nezbývá, než se s tím smířit, i když to účastníka „jiné skupiny“ může mrzet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.11.24 12:11
Zakladatelko, chci Ti vyjádřit podporu a pochopení. Většinou tu z Tebe dělají sobce, tak to si vůbec nepřipouštěj k tělu.
Smrt patří k životu, Tvoje babička prožila jistě naplněný život a ve Tvém srdci zůstane napořád. Odchodem každého blízkého člověka ztratíš část jistoty, sebe, ale přijde čas, kdy ta fyzická nepřítomnost přestane být tak zničující a bolestivá, naopak budeš milovanou osobu cítit všude okolo sebe.
Chtěla bych Ti říct, že tyhle intenzivní pocity asi postupem let tak nějak zapouzdří, proto Ti tu ostatní tak nakládaly.
A kousek něčeho osobního: když mi zemřel táta, tchán mi VZKÁZAL po manželovi a tchyně se neobtěžovala ani to. Jen moje švagrová mi psala SMS a bylo to pro mě asi nejvíc upřímné. Tak proto chápu, oč Ti jde.
Upřímnou soustrast a neboj se, zase bude líp.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tamara310
4.11.24 13:47
Ty jo, lidi, ja uz jsem nechtela reagovat, ale fakt mi to neda, kdyz vidim, v co se zvrhl vcelku nevinny dotaz..nekdo tu psal, ze to je az zbytecny dotaz, ale to by se asi tady nestrhla takova diskuze…a je vcelku zajimave, jake emoce to ve vas dokazalo vzbudit…mozna by bylo dobry se zamyslet nad tim, proc ve vas tohle tema az tak silne rezonuje, ze reagujete jak reagujete..vypada to, ze vam nekdo dost ublizil a zdaleko to nemate zpracovane, takze na to bacha…
A vlastne vam dekuju za ty ruzny nazory, nerikam, ze si nic neberu k srdci, na druhou stranu mi uz muj dotaz prijde dost malicherny, takze i za to diky… S tchanovcema to uz mam vyrizene, uz jsme se vyobjimali a vse si rekli, takze to nakonec nas vztah ani nepoznamenalo a jako nejake pomluvy to nikdo nebere..nakonec skutecne nejdulezitejsi je klid pro mou babicku a je fakt, ze jsem mozna nekdy reagovala na nektere komenty v navalu emoci, tak za to se omlouvam, ale delat hned z cloveka, ktereho neznate osobne, sebestredneho apod. opravdu svedci spis o vas nez o me… A ano o sve rodice se take staram, jak nejlip umim, takze si myslim, ze zas takovy sobec nebudu…
A v neposledni rade dekuji lidem, ktery me tu podporili.
Takze se mejte fajn a nedrzte v sobe tu zlost, packo.
- Citovat
- Upravit
Tamara310
Tamara310
4.11.24 13:50
@Ruxas 56984140 [/citace
Samozrejme, kazdy to ma jinak a je to tak v poradku. Diky za slušne vyjadreny nazor.
- Citovat
- Upravit
Tamara310
4.11.24 13:51
@Meduza543 píše: Více
Je mi lito, ze jsi tohle musela zazit. Je pochopitelne, ze po takove zkusenosti to mas takto nastavene.
- Citovat
- Upravit
Tamara310
4.11.24 13:56
@Liberalissima píše: Více
Je mi lito, ze mas v sobe tolik zlosti. Asi jsi to nemela jednoduche a tak to neprejes ani ostatnim..mozna dobra psychoterapie by pomohla. Drz se!
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
No vidite..a pozustaly na to mozna prave ceka…protoze to, ze o tom nechcete mluvit vy, nezname, ze to tak ma kazdy…