Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Rozvod?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
1.7.14 11:51
Všechny vás zdravím,
mám na vysočině kamarádku, má malé dítě a budou se rozvádět, ale neví co a jak a na právníka nemá peníze i pak musí pořešit co a jak dál finančně, zda by mohla mít nějaké dávky nebo tak něco, nevíte kam by se mohla obrátit, kde by jí poradili???
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.3.16 13:26
Lidé se vyvíjí a je možné, že v určitém okamžiku zjistíme, že na té cestě jsme najednou sami. Problém nemusí být nutně v něm, možná se nezměnil, ale ty ses posunula.
Otázkou je, jestli to teď nevidíš černěji, než ve skutečnosti je, právě proto, že jsi zamilovaná. Nový start je vždycky atraktivnější než rozběhnutý závod. Zvážila bych všechna pro a proti, možná se zkusila poradit s nějakým terapeutem. Je to přeci jen závažné rozhodnutí, které si zaslouží náležitou přípravu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.11.17 21:17
Nenavazuji na tohle 7 let staré téma ale napíšu stručně moji situaci.
Jsme 3 roky manželé, před 2 lety mě podvedl, já na to přišla, lhal mi do očí, pak se přiznal. Synovi byl rok, druhé miminko na cestě a dneska mu smrdeli ruce od kouře. Já na něj, že to kouření je už asi na denním pořádku a on pche, už dávno. Ví, že to nenávidím. A asi se to bude zdát jako prkotina, ale mě to strašné štve. Do toho ještě mladší dcera i něj nechce být, starší syn chvilkami také mě, oba chtějí hodně maminku a on to nese špatně. Je věčně špatně naladěný, unavený a když děti dělají bordel, rozčiluje ho to. A já mám chuť všechno ukončit. Prodat dům, vyplatit se a utéct do paneláku s oběma dětmi. Ležíme tu na gauči, každý na jednom konci a já se na něj nemohu ani podívat. Sex z mé strany je už dlouho na bodu mrazu, kvůli jeho potřeb se do toho nutim. Takhle jak to píšu, tak je úplně jednoduché odejít, že? 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
Anonymní
27.4.18 16:47
Ahoj… chtěla bych se přidat se svou troškou.
Jsme manželé už 15 let, spolu 18. Dlouhou dobu vše vypadalo svým způsobem idylicky… všichni nás tak také viděli i já jsem si to chvílema myslela. Dnes zpětně vidím, že jsem lhala jen sama sobě. I když nemůžu říct, že bysme se neměli rádi nebo si nerozuměli a neužili spoustu hezkých chvil. I dodnes máme hodně společného.
Máme tři děti. Jako otec je to propadák. Víceméně se jim nevěnuje. Je hodně přísný, děti se ho bojí.
Jako rodina jsme skončili už dávno. Jestli vůbec začali. Pro něj je rodina prý práce a nemá na to energii. Příliš společného času jsme nezažili. Vymlouval se na práci, ale byla to jen výmluva.
Samozřejmě jsme spolu dlouho, každý se někam vyvýjíme a už se v lecčem začínáme i rozcházet.
Loni jsem zjistila, že utratil nemalé peníze za kdovíco… neplatil sociální a zdravotní apod… nějak to podkopalo poslední kousky mé důvěry a můstku, kterého jsem se držela, abych to manželství ustála.
Pak jsme se začali hodně hádat (do té doby jsme se nehádali). To se teda uklidnilo, ale víceméně jen proto, že jsem totálně rezignovala.
Nejhorší je, že on je vlastně hodný člověk a hrozně se snaží. Jen totálně špatně. I když mu říkám co a jak a on se to snaží pobrat a realizovat, efekt nula. Taky mi děsně leze na nervy, že ač jsem mu řekla, že ho nemiluju a vlastně s ním nechci být, nespíme spolu atd.. pořád je to lásko sem, lásko tam atd… a to ví, jak mě to točí. Je ale vidět, že to má totálně automatické a možná ani často neví co říká nebo dělá… Taky mi přijde, že on si myslí, že mě děsně miluje, ale podle mě je to jen strach z odloučení… z toho co by bylo kdyby jsme spolu nebyli. Nikdo by mu neuvařil, nevypral, nepostaral se o děti apod. Jsme spolu většinu života.
Asi je to všechno hrozně zmatené. Je toho víc, delší dobu se to nabaluje.
Nicméně abych to shrnula, naše manželství je pro mě vnitřně totálně mrtvé. Chtěla bych odejít. Nemám ale odvahu. Jak jste se vyrovnávali s tím, že tomu druhému zničíte iluze? Jak to ponesou děti? Jak oponovat rodině a uhájit se a nezbláznit? Jak sebrat odvahu jít do rozvodu jako matka tří dětí, když finančně nejsem příliš zajištěná… máme dluhy (at společné nebo jeho)? A jak to tomu druhému vůbec říct? Ještě když se pořád snaží žít v iluzi, že se vše spraví. (Také je křesťan i v rodině máme, tak je o to horší rozpad manželství prosadit.) Je tu někdo, kdo by podpořil, poradil nebo se posdílel?
- Citovat
- Upravit
27.4.18 17:51
Jako bych to psala já před 2 roky.
Manželství mrtvé, slepovane druhým dítětem, chvíli to vypadalo, že vše bude ok, ale první problémy, které se objevily, zase všechno rozbily. Uvnitř domova mrtvo, manžel si žil singl život, já doma s dětmi. Nespali jsme spolu měsíce, mluvili jen o provozních věcech, děti mu byly spíš na obtíž. Rozhodla jsem se pro rozvod, řekla jsem mu to a i to, že ho nemiluju, ale jedina reakce byla, že s rozvodem nesouhlasí, ale měnit nic nebude, problémy si vytvářím jen já v hlavě.
Nakonec jsem šla, našla jsem si přítele a máme spolu další dítě, ale zhrzený chlap mi dělá už dva roky ze života peklo přes děti, soudime se a dlouho budeme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.4.18 19:48
@Hofida to mě moc mrzí, že ti dělá takové peklo 
držím palce, aby to nakonec na tak dlouho nebylo a uklidnil se. A moc ti přeji, aby jsi se současným přítelem byla šťastná a vše ti to vynahrazovalo. 
Dnešní zakladatelka
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
