Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Sama doma a dvěma dětmi
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
15.8.24 22:15
Já myslím, že mimino se ve vajíčku/kočárku naučí spát. Ve dny, kdy bude mít manžel možnost dítě odvézt nebo vyzvednout, tak to prostě udělá on. Jinak vy. Sedněte si s manželem a zkuste vymyslet nějaký plán a najet na něj už teď.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.24 22:17
Vecery - byla jsem na ne sama od 14 dnu mladsiho, v te dobe mel starsi 2 roky. Spolecne v posteli v te dobe ani nahodou, mladsi neusinal u kojeni a starsi by ho ani nenechal.. takze jsem si vzala balon, skakala na nem s mimcem a u toho cekala, az se starsi vyblbne a uklidni a lehne si, dala jsem mu polstar tak, ze jsem ho z balonu hladila po hlave, moje telo trpelo jako blazen, na jedny ruce mimino a druhou natazenou na hlave druhyho 
pokud mimco usnulo pred starsim, tak jsem ho ulozila a lehla si ke starsimu. Po nejaky dobe uz nebylo treba starsiho hladit, zvykl si a stacila mu jen ma pritomnost, takze jsem mela maleho na rukou na balonu a zpivala jim. Takhle jsme to delali nekolik mesicu.. Hodne pak pomohlo to, ze starsi prestal spat po obede, takze vecer padl a spal behem chvilicky.
Pres den jsem uspavala na balkone v kocaru, diky bohu bylo nase dite kocarkove, uspala jsem a zapla rockit, ale hodne jsme chodili ven, tam spalo mimco nejlip, hned rano odchod a pak znovu odpoledne.
Ono to nejak dopadne, neboj 
taky jsem mela nervy, ale vzdy se to nejak vyvrbilo. Navic 3,5 je uz super vek (starsi ma ted 3,5) v porovnani treba s tim dvouletakem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.24 22:34
Nositko. Strčila jsem tam mimino a měla čas i ruce se věnovat dvěma starším. Ty jsem už daleko před porodem naučila usínat samotný. Tedy s mojí asistencí, ale nemusela jsem u nich být až do usnuti. A že mimino řve… No tak řve, některý řvou porad. Napřed jsem vždy obstarala starší, i za řevu, pak až mimino. Postupně jsme to ladili, pak už i starší počkali, nebyl problém, ale v ty začátky jsem je okatě uprednostnovala, aby nenabyli dojmu, že jim mimino něco bere. Díky tomu asi ségru přijali skvěle a později nebyl problém, aby počkali, aby něco oni přizpůsobili… malýma detma se manipuluje krásně, teď po 5 letech od narození nejmladší je to podstatně horší 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.24 22:48
Skolka je nejvetsi pomocnik, kdyz je doma jeste mimino 
Mladsi dcera mela behem zari a nastupu do skolky 4 mesice. Nemeli jsme jednotnej rad, byly ruzny dny, ale nektery cinnosti se proste zajedou v urcitym poradi a tak.
Taky jsem mela strach, ale zvladali jsme to potom jako nic 
Rano vodim do skolky jen ja. Vstanu v 6, obstaram sebe, deti vzbudim 6.30, ale nez vylezeme je 6.45. Jedna kratka pohadka na rozkoukani, u toho snidane, mimino mliko. Obleceni si pripravuju uz vecer. Oblict, zuby, vlasky. Mimino cekalo v houpatku nebo se placalo po zemi ve svym koutku v obyvaku. 7.30 vychazime a behem cesty domu casto mimco usnulo na prvni spanek.
Vecery byly nekdy tezsi, kdyz se uz deti dostaly do ty vecerni unavy a protivnosti.
Vecere, vykoupat jednu i druhou, pozdeji se kopaly i spolecne. Uspavani byla loterie a spoustu modelu, to asi ani neumim popsat. Nekdy usinala prvni starsi, jindy mladsi, vyjimecne najednou. Vzdycky jsem se proste prizpusobila situaci.
On se ten system najde, nebojte
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.8.24 23:18
Když byly dceři 1-2 měsíce, byla u nás manželova babička, aby trošku vypomohla. Chvilku jsme zkoumaly, co může dělat, aby mi odlehčila, až jsme přišly na to, že se s malou houpala v houpacím křesle a tím ji uspala, protože to právě taky trvalo příšerně dlouho, než zabrala, a odložit se nechala až po tak 20 minutách spánku a někdy ani to ne.
Měla jsem hrůzu, co bude, až odjede, protože mám právě také 3letého kluka, ale ona bohužel už musela pryč. No a překvapivě se to zrovna tou dobou zlomilo a začala usínat krásně! 5 minut pohoupat, šup do postele a hotovo! Případně nakojit. Takže klukovi pustím v obýváku dětské youtube, zapnu si kameru, abych ho mohla kontrolovat pro klid duše, a jdu uspávat. Někdy tu chvíli zvládne být i sám na zahradě (pod dohledem další kamery, fakt doporučuju). Žárlivost se postupně taky výrazně zmenšuje.
Další skvělá věc je nosítko. Dcera už je dokonce tak úžasná, že třeba dnes jsem si ji nahodila na záda, pověsila prádlo, ona u toho usnula a tak jsem ji jen vyklopila do postele, aniž by to jakkoli ovlivnilo syna.
Auto také jako 2 měsíční moc nedávala a řvala po pár minutách. Teď má půl roku a tomu zvuku motoru prostě nedokáže odolat Vytuhne, i když ještě není čas spánku (případně pomáhá pustit písničky, pokud není spokojená).
Podle mě je veliká šance, že se tvoje dcerka taky brzy zlepší, moje obě děti byly do 2-3 měsíců dost náročné a pak jim dozrály hlavičky a bylo mnohem lépe! Držím palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
16.8.24 01:55
Obě holky auto milovaly, dva měsíce jsem denně vozila starší do školky, ne vždy to malé vyšlo podle spánku, ale daly jsme to a odpo znovu…od dceřiných 4m se mohl zapojit i manžel a většinou ráno vozí starší on a 2× tydne vyzvedává a ja pro ni jezdim 3× odpoledne a nekdy ji vozim rano, kdyz se ji nechce vstavat…miminko si rychle zvykl9, nic jineho ji nezbyva, na cestach jsme hodne a je hodna, casto usne…když jsem na ne vecer sama, tak bud spime u rodicu nebo holt je vykoupu spolu a obe spi se mnou v posteli…občas si starší nechám doma a jedeme na výlet nebo si ji vezmu po obědě domů, když nemá ve školce kroužek…
- Citovat
- Upravit
16.8.24 02:46
Nejstarsi zacala chodit do skolky, kdyz druhe byl rok. Bylo to 3,5 mesice pred narozenim treti. Do i ze skolky jsem vzdycky vodila ja (s vyjimkou moji nemoci nebo porodu). Proste se rano obe oblekly (druhorozena se sama oblekala od 15 mesicu, do te doby jsem ji trochu pomahala), mladsi jsem nalozila do kocarku, nebo sla vedle nej, starsi jsem dala do skolky a s mladsi jsem sla na treba 2 hodiny na hriste. Pak pripadne nakup a domu varit obed.
Po narozeni treti se moc nezmenilo. Proste jsem rano nakojila a oblekla malou (nekdy to holt znamenalo, ze ji musim probudit), starsi se oblekly samy, prvni do skolky, se zbytkem na hriste. Proste pohoda.
Vecerni uspavani - kazda starsi neumela usinat sama pred narozenim dalsi. A taky se budila tak 7× za noc. No a jak se narodilo miminko, tak behem tydne predchozi najednou spala celou noc. Uspavani probihalo tak, ze jsem mladsi kojila a pri ztlumenem svetle jsem ostatnim cetla pohadky. Trvalo to treba 2 hodiny, nez usnuly, ale usnuly. Starsi pak, jak jsem psala, spaly celou noc a neprobudil je ani plac nejmladsi.
A taky jsem zpocatku casto davala prednost starsim i za cenu kratkeho place miminka, aby se starsi necitily odstrcene a nezarlily.
Kdyz se narodila ctvrta, bylo starsim 6,5, 4,5 a 3 a 1/4 roku. Nejstarsi uz chodila do skoly, ale to byl zrovna covid, takze casto mela online vyuku. Pripadne jsem ji zavedla na ranni testy i s miminkem v kocarku a prostrednimi dvema s sebou, protoze skolka vetsinou byla zavrena. Uspavani podobne, jak jsem popisovala. Nejmladsi kojit, starsim cist pohadky. A opet se starsi nebudily placem miminka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
16.8.24 06:37
Zkušeností jsi dostala spousty, tak jen za sebe napíšu, že ten systém jak to zvládat prostě najít budeš muset.
Moc jiných možnosti nemáš, pokud nechceš platit chůva. Prostě to zvládneš 
2 děti má mraky matek. Tak si trochu věř
- Citovat
- Upravit
kocourGarfield
16.8.24 06:45
@Callista Náš Ben v autě řval do chvíle než přešel do větší sedačky. Nesnášel vajíčko, pak se to zlepšilo trochu s řval někdy ( klíč k tomu nebyl ). On tedy nesnášel i kočár. Bohužel tedy i takové děti jsou a nezlomí se to. V autě jsem tedy vozit musela, mám ještě starší děti, ale bylo to o hlavu. Že bychom si jízdu užívali to tedy samozřejmě vůbec.
- Citovat
- Upravit
16.8.24 07:09
@kocourGarfield píše: Více
U nás taky řev ve vajíčku do cca 15 m než mohla do větší sedačky, to líp viděla a byl klid. V autě usnou po náročnějším výletě ještě i teď ve školním věku;)
Jinak mi starší dítě vodil do školky manžel ráno, když se narodila mladší (v září) a ty první týdny v 6nedeli i vyzvedával, tak jsem se mohla třeba s malou dospat i během dne. Hodně si ho o víkendech braly babičky nebo táta na výlety. Takže tu pozornost měl od nich, nežárlil, do školky chodil rád. Když neměl odpoledne kroužek (2× týdně), šel po O, moc tam nechtěl jíst. A malá byla naštěstí kočárová, nosítko taky snášela líp než její brácha. U něj jsem to vzdala, nechtěl tam být zaboha. Ještě jsme měli psa, takže venku furt, venčil se cestou do školky, když jsme šli „po O“, a když měl kluk kroužek, tak před odchodem do školky. Průšvih byla kombinace nemoci a manželovo nepřítomnosti na víc dní, to musel pes ke tchýni. Někdy ho vyzvedli ze školky naši a pak u nich spal. Ale moc domů ani ty školkobacily netahal, že by to chytala mladší nějak…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.24 07:23
Měla jsem podobný věkový rozdíl. Miminko jsem před odchodem do školky uspala kojením a dala do nosítka. Tak jsme šli do školky. Ve školce když se vzbudilo, v šatně jsem rychle nakojila přímo v nosítku a případně I přebalila. Ve školce byli vstřícní, nevadilo jim nic. Ty můžeš tohle udělat i v autě.
Uspávání probíhá u nás dodnes jen se mnou, takže děti spí na dvoulůžku, naši původní manželské posteli a tam je uspávám. V případě miminka jsem spala s nimi i já.
Ono to vypadá hrůzoatrašně, taky jsem se bála, měla jsem srpnové miminko a manžel s námi nebyl doma vůbec, starší tehdy 4 roky, takže školka. Ale po pár týdnech si to krásné sedlo.
Náš mimin teda auto nikdy moc nemusel, takže jsme do školky 1,5 km chodili pěšky, až na výjimky, kdy bylo hodně hnusně nebo jsme spěchali. Vyhla jsem se tak manipulaci navíc, která ho často probudila v ne zrovna veselé náladě
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.24 07:45
Týden po porodu druhé dcery nastoupila nejstarší do 1. třídy, manžel pracuje od šesti, takže ráno pryč. Děsila jsem se taky, ale zaběhneš se, občas holt jedeš se řvoucím miminem, ale postupně si to sedne. Uzpůsobíš režim vození a vyzvedávání, blbé bylo, že díky nějakým kroužkům každý den jinak. Nejhorší pro mě bylo ranní vstávání, když jsem třeba v 5 dokojila a pomalu za hodinu vstávat. Třetí dcera je o dva roky mladší než druhá, neodložitelná, nespavec. Tady mě zachránilo nosítko, abych se mohla věnovat druhé a něco doma udělat. Uspávala jsem u prsu a u toho četla pohádku, nebo prostřední šla spát s manželem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.8.24 08:20
To je tak, ono to dlouhé uspávání a další vrtochy si člověk může dovolit, když má na to čas. Když nemá, musí do školky, vezme děti a letí. Jedno pláče, časem si zvykne. Můžeš zkoušet nosítko a kde co, tam ti pak vzniknou jiné problémy viz oblíkání staršího dítěte v šatně, kdy ty máš nosítko, zimní věci, je vám vedro… Takže takto. Dělej, co potřebujete, nečekej, že bude vše dokonalé a bez pláče, ale časem si to sedne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kocourGarfield
16.8.24 08:44
@Jahudka82 nemoce jsou náročné no. Ale prostě to člověk zvládnout musí, pokud jiná možnost není.
My měli ty malé děti 4. Ráno jsem vodila první třídu, školkáče a 2 děti 19 měsíců od sebe. Ve víkendovém manželství, čili sama ráno, po obědě ( tehdy u nás do družiny směly pouze děti pracujících rodičů) - je to skoro 17 let a 2× týdně kroužek se všemi dětmi. Mezi takové ty věci jako nákup, pošta ( on-line tehdy nebylo ). My tehdy ve vesnici neměli ani bankomat 
Manžel byl v té době pryč po-pá, což nebylo v plánu, ale prostě to tak vzniklo. Blbý byly nemoce a v zimě tedy velké mrazy kvůli tomu miminku, to jsem se bála ho tahat ráno ven. To mi pak nabídla v zimě sousedka, ať ho tam ráno na tu chvíli dám, když bude mrznout. A muselo to jít.
Babičky jsme neměli, člověk ten systém musel najít jak to zvládnout.
Psy jsem tedy ráno pouštěla na zahradu, to bych už asi nedala ještě běžet se psy. To jsme do polí ( měli jsme za barákem ) chodili až odpoledne.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, jsi si jsem pro slova zkušenějších, co už mají tohle možná i za sebou a uklidní mě 🙈Brzy mě čeká manzeluv nástup so práce, trismenny provoz a já mám doslova hruzu zůstat doma sama s dvemi dětmi 3,5 a 2 měsíce. Je vtipné, že už jsem byla na to sama 3 Týdny, ale bylo to hned na začátku a mimco bylo ještě klidne a spinkalo, teď už je větší, chce porad spinkat, ale spánek se jí změnil a kolikrát trvá i 45 minut než zabere natolik, abych se mohla věnovat staršímu 🤦♀️ neumím si absolutně představit, jak budu fungovat se starším, který není zrovna moc tichy. Neumím si představit, jak ho budu vozit do školky, kdyz to nevyjde, mimco bude chtít jít spát a usne jen na rukách, ve vaničku a autě řve, neusne tam 🤦♀️o vecernim uspavani nemluvím. Do teď nemáme Žádny systém, ktery by vyhovoval a fungoval. Obě děti vyžadují mě na usnuti, ale společně to nefunguje. Starší žárlí v posteli, spíme spolu. Musím prvně uspat jeho než mimco, a vůbec netuším, co to mimco bude dělat, když nebude spát, na mých rukou 🤦♀️ a kdyz je vzhůru vydrží max 40 minut pak už je to protova urvany.. No zajímalo by mě, jak jste to měli vy bez manželů přes den a večer, kdy si to sedlo, jakým peklem jste si případně prošli 😅 🤦♀️mám z toho stažený žaludek hrůza 🤦♀️