Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ještě jde vítat neohlasene návštěvy nadšeným zvoláním „to je super, zrovna uklízím, tak mi pomůžeš, viď!“ To by bylo, aby dotyčný neřekl ještě u zvonků, že chtěl ale zajít do hospody naproti ![]()
@Liška32 píše:
To čtu už po kolikáté, jak se začnou ozývat lidi, že by chtěli zadarmo v zahraničí ubytovat a nejlépe i s programemmě by hanba fackovala něco takového chtít
Já to znám tedy i v českých poměrech. Když dřív někteří kamarádi navrhovali, že uděláme grilovačku. Mysleli tím grilovačku u mě na zahradě, ne že mě pozvou k nim do paneláku ![]()
@rmot píše:
Já to znám tedy i v českých poměrech. Když dřív někteří kamarádi navrhovali, že uděláme grilovačku. Mysleli tím grilovačku u mě na zahradě, ne že mě pozvou k nim do paneláku
to znám taky.
Nejdřív „já bych barák nechtěl!“ a pak hned „mohli bychom u tebe doma udělat třídní sraz“
@rmot to je taky docela dost divný
nás občas zve soused na pokec u grilu a i tak mi to je blbý, že to nemůžeme pořádně oplatit. Že bych se pozvala sama, to by mě nenapadlo ![]()
@rmot píše:
Já to znám tedy i v českých poměrech. Když dřív někteří kamarádi navrhovali, že uděláme grilovačku. Mysleli tím grilovačku u mě na zahradě, ne že mě pozvou k nim do paneláku
Tak kdyby to bylo s tím, ze vše přinese
. Nebo se pozve a ať vše obstaráš
@Pidulka1991 píše:
Tak kdyby to bylo s tím, ze vše přinese![]()
. Nebo se pozve a ať vše obstaráš
To si nevzbavuji, že bych někdy zažil, aby někdo přivezl i dřevo, pomohl vše připravit, po grilování uklidit popel, umýt nádobí, atd.
@rmot píše:
Já to znám tedy i v českých poměrech. Když dřív někteří kamarádi navrhovali, že uděláme grilovačku. Mysleli tím grilovačku u mě na zahradě, ne že mě pozvou k nim do paneláku
V paneláku ta grilovačka není nic moc
@Venetia píše:
V paneláku ta grilovačka není nic moc
I to jsem zažil
Ale ono u některých, co se sami zvou na grilovačky, kolikrát nefunguje ani reciproční pozvání na kafe. Když jsme měli malé dítě, tak se pro změnu ozývalo spousta kamarádek, co měly také malé děti. Nám to nevadilo, aspoň mělo naše dítě hafo společníků na hraní, ale jak děti povyrostly, tak také opadla četnost návštěv těchto kamarádek. Už tolik nepotřebovaly posedět na zahradě a poležet si v bazénku, zatímco děti lítaly na bezpečné uzavřené zahradě.
@Anonymní píše:
Ahojteje to asi rok, kdy už konečně bydlím sama a neustále mi píšou kamarádi, zda můžou dojít ke mne domu na víno, ze se staví nebo teď se mi stalo ze dojeli proste neohlasene. Převážně muži. Jak berete takové to ‘’samopozvání’’ vy? Oni obvykle zijou s rodiči a nikdy jsem u nich nebyla a tady u mne je neustále někdo. Trochu mi to připadá jako zásah do soukromí. Jak se proti tomuto bránit? Mám trochu problém se slovem ‘’ne’’ atd. ale tohle mi přijde už prehnane. Co myslíte vy? Děkuji za názor
Neumíš říkat ne, jo?
![]()
A kdeže bydlíš? A umíš vařit? Já že bych se taky pozval ![]()
Od té doby, co jsme se přestěhovali do baráku, se k nám někdo snaží nasáčkovat furt, nejlíp na víkend. Kamarádka dokonce po mně chtěla, abych si u sebe nechala její holky na týden o prázdninách, že si odpočine🤪 Já k nám zvu fakt jen lidi, který chci vidět, se kterýma je mi dobře, protože uklízet před, uklízet po, chystat všem jídlo a pití a obětovat odpoledne nebo dokonce celej víkend, to už jsem ve svém věku fakt ochotná jen pro lidi, které mám ráda. Jsou ale pořád lidi, co se sem vnucují, i když je nikdo nezve. Když 5× odpovím velmi vyhýbavě a oni stejně po šesté napíšou, kdy se nám to teda hodí, aby se k nám přijeli vetřít (a napíšou to takhle doslova, takže jim musí být jasný, že ten zájem je jen z jejich strany a stejně jim to za to stojí)….Ach jo. Blbý je, že chápu, že i tihle lidi jsou vlastně nešťastní a asi jim někdo chybí a byla bych i ochotná se s nima potkat někde na výletě, ale dělat jim penzion fakt nechci….Ani chystat jejich dětem oslavy narozenin, ani je nechat týden stanovat na zahradě, aby ušetřili za kemp a další podobný skvělý nápady, co jsem za ty 2 roky, co tu bydlím, musela odmítat a ještě s nepochopením na druhé straně, že je to skoro moje povinnost, když mám přece ten barák…Můj manžel by si taky rád zval kamarády, ale představoval by si to tak, že já vše nachystám a pak vše uklidím. Když jsem mu řekla, ať si klidně kluky pozve, ale že si tl bude chystat sám, tak je nakonec nikdy nějak nepozval ![]()
Jediný, co pomůže, je být fakt co nejjasnější. Kamarádce, co byla schopná přijet s celou rodinou na 6 víkendů v průběhu 1 školního roku jsem musela na rovinu říct, že je to pro mě prostě až moc náročný a ať přijedou jednou, ale až o prázdninách. Když se mi v sobotu ráno pletou pod nohy děti od sousedů, když jsem ještě v pyžamu, tak je taky pošlu, ať si jdou hrát na zahradu, že si chci v klidu vypít kafe. Když chce někdo přijít večer na party a napíše to odpoledne, tak už jsem taky schopná říct, že je to moc na rychlo a ať přijdou jindy. Ale nepříjemný je mi to furt. Taky jsem dřív měla tendenci být vnitřně naštvaná, ale navenek jsem se snažila, aby návštěvě vlastně nedošlo, že je nevítaná, protože by mi to za ně bylo líto, ale někdy to prostě jinak nejde…A nejvíc to nedochází lidem, co by vás k sobě sami nikdy nepozvali, protože se s tím nechtějí namáhat, ale z nějakýho důvodu mají pocit, že pro tebe to námaha není a děláš to vlastně rád…
@rmot píše:
To si nevzbavuji, že bych někdy zažil, aby někdo přivezl i dřevo, pomohl vše připravit, po grilování uklidit popel, umýt nádobí, atd.
Nooo, tak za sebe mužů říct, ze příprava v kuchyni na grilovacku je fakt náročnější, než příprava dřeva a zaměření popela. Kdyby jsi chtěl, aby ti tam i zaměřili, tak by tam museli přespat. Za sebe bych si to radši zametla sama
…
@Venetia píše:
V paneláku ta grilovačka není nic moc
Tak v paneláku to nemusí být grilovacka. ![]()
@Evik19 píše:
Od té doby, co jsme se přestěhovali do baráku, se k nám někdo snaží nasáčkovat furt, nejlíp na víkend. Kamarádka dokonce po mně chtěla, abych si u sebe nechala její holky na týden o prázdninách, že si odpočine🤪 Já k nám zvu fakt jen lidi, který chci vidět, se kterýma je mi dobře, protože uklízet před, uklízet po, chystat všem jídlo a pití a obětovat odpoledne nebo dokonce celej víkend, to už jsem ve svém věku fakt ochotná jen pro lidi, které mám ráda. Jsou ale pořád lidi, co se sem vnucují, i když je nikdo nezve. Když 5× odpovím velmi vyhýbavě a oni stejně po šesté napíšou, kdy se nám to teda hodí, aby se k nám přijeli vetřít (a napíšou to takhle doslova, takže jim musí být jasný, že ten zájem je jen z jejich strany a stejně jim to za to stojí)….Ach jo. Blbý je, že chápu, že i tihle lidi jsou vlastně nešťastní a asi jim někdo chybí a byla bych i ochotná se s nima potkat někde na výletě, ale dělat jim penzion fakt nechci….Ani chystat jejich dětem oslavy narozenin, ani je nechat týden stanovat na zahradě, aby ušetřili za kemp a další podobný skvělý nápady, co jsem za ty 2 roky, co tu bydlím, musela odmítat a ještě s nepochopením na druhé straně, že je to skoro moje povinnost, když mám přece ten barák…Můj manžel by si taky rád zval kamarády, ale představoval by si to tak, že já vše nachystám a pak vše uklidím. Když jsem mu řekla, ať si klidně kluky pozve, ale že si tl bude chystat sám, tak je nakonec nikdy nějak nepozval
Jediný, co pomůže, je být fakt co nejjasnější. Kamarádce, co byla schopná přijet s celou rodinou na 6 víkendů v průběhu 1 školního roku jsem musela na rovinu říct, že je to pro mě prostě až moc náročný a ať přijedou jednou, ale až o prázdninách. Když se mi v sobotu ráno pletou pod nohy děti od sousedů, když jsem ještě v pyžamu, tak je taky pošlu, ať si jdou hrát na zahradu, že si chci v klidu vypít kafe. Když chce někdo přijít večer na party a napíše to odpoledne, tak už jsem taky schopná říct, že je to moc na rychlo a ať přijdou jindy. Ale nepříjemný je mi to furt. Taky jsem dřív měla tendenci být vnitřně naštvaná, ale navenek jsem se snažila, aby návštěvě vlastně nedošlo, že je nevítaná, protože by mi to za ně bylo líto, ale někdy to prostě jinak nejde…A nejvíc to nedochází lidem, co by vás k sobě sami nikdy nepozvali, protože se s tím nechtějí namáhat, ale z nějakýho důvodu mají pocit, že pro tebe to námaha není a děláš to vlastně rád…
My uz se se znamyma domlouvame jen na restauraci - a tam klabosime klidne 4 nebo 5 hodin, kazdy si objedna na co ma chut, nikdo kolem nikoho nemusi skakat a uklizet po navsteve, resit co ma kdo rad, atd. Zn : ideal
@Pidulka1991 píše:
Nooo, tak za sebe mužů říct, ze příprava v kuchyni na grilovacku je fakt náročnější, než příprava dřeva a zaměření popela. Kdyby jsi chtěl, aby ti tam i zaměřili, tak by tam museli přespat. Za sebe bych si to radši zametla sama…
Tak vzhledem k tomu, že si dřevo jezdím i sám pokácet do lesa, nařežu, navozím, vysuším, naštípu - to je asi rychleji připravené to maso
Ale ono ani tak nejde o těch pár polínek. Když přijede fakt dobrý kamarád a je to opravdu příjemný večer, to nemusí vozit nic a stejně ho uvidím rád i příště. Ale když se ti vnutí někdo, kdo by za tebou do paneláku na kafe nepřijel, maso si přiveze ještě zabalené a zmrzlé z obchoďáku, kde se stavil po cestě, u ohně se poštěká s manželkou, takže zábava na bodu mrazu a jeho děti ti mezitím udělají na zahradě revoluci - no to fakt nemusím zopakovat ![]()
@rmot píše:
Tak vzhledem k tomu, že si dřevo jezdím i sám pokácet do lesa, nařežu, navozím, vysuším, naštípu - to je asi rychleji připravené to masoAle ono ani tak nejde o těch pár polínek. Když přijede fakt dobrý kamarád a je to opravdu příjemný večer, to nemusí vozit nic a stejně ho uvidím rád i příště. Ale když se ti vnutí někdo, kdo by za tebou do paneláku na kafe nepřijel, maso si přiveze ještě zabalené a zmrzlé z obchoďáku, kde se stavil po cestě, u ohně se poštěká s manželkou, takže zábava na bodu mrazu a jeho děti ti mezitím udělají na zahradě revoluci - no to fakt nemusím zopakovat
To chápu…