Žila jsem tak jeden čas bez dětí a vztah na tom ztroskoval. Zpětně nechápu, že jsem to vydržela tak dlouho. Moje příbuzná tento model měla už s malými dětmi a nakonec manželovi oznámila, že buď změní práci, nebo se rozvedou. Ona sama to popisovala tak, že měla s dětmi nějaký režim a na víkend jí domů přijel unavený chlap, co chtěl najíst, vyprat a zalehl unavený do postele a spal celou sobotu. A že víc a víc získávala dojem, že jí tenhle cizí chlap vlastně doma jenom překáží. Nicméně její manžel práci změnil a jsou spolu dodnes.

@Lalelale kamarádka to má stejné, nedávno to řešila, manžel věčně v práci a když má volno, je unavený a spí a protivný na syna, když si chce hrát, pre on nechce, má volno, že..a vlastně říkala, že je jedno zda je doma nebo ne, žádná změna, pro ni, vlastně jo, když tam není, je méně práce a bordelu v bytě..navíc chce jít do práce a nemá moc možností, protože chlap nemá kdy vyzvednout nebo dovest dítě do práce, být doma s nemocným dítětem, v tomhle se musí naprosto ona přizpůsobit, tak se mu taky chystá dát nůž na krk, snad to ustojí..

Moji rodiče to tak mají cely život mamka je v pohodě, občas říká, ze díky tomu mají tak spokojene manželství - nemají čas si lézt na nervy. Ale nebyla sama ve smyslu samoty - měli jsme hodně známých s dětmi a trávili čas s nimi.

@Lalelale u nás je to sice jen přes zimu ale nějak to taky nedávám tak sem se chtěla právě zeptat jestli ta změna je jen můj rozmar nebo je to adekvátní

@Týnuš ka podle mě není, kdyby manžel věčně nebyl doma a jen se vracel unavený o volnu, tak by mi to vadilo. Mám v tomhle hodně striktní vnímání práce vs soukromý život. Pokud člověk tráví v práci více času, než s rodinou, je to špatně. Samozřejmě něco jiného je, pokud jiná práce zkrátka není a rodina by bez něj nevyžila, to pro toho chlapa asi taky není lehké. Ale pokud má možnost volby jít dělat něco jiného, asi bych ho zkusila přesvědčit. Zase jsou pozice, kde to člověk asi úplně nevymyslí, třeba kamionaci a tak… 

@Lalelale děkuji

Můj partner se mnou zatím ani nebydlí (není schopný se s manželkou domluvit na tom, kdo odejde z baráku) a navíc přes týden pracuje v Německu. Čekáme mimčo. Na to samostatný bydlení jsem si zvykla - mám svoji pohodu nevím teda, jak to bude až se sestěhujeme. Jinak jsem taková samostatná jednotka, všechno si zvládnu zařídit. Ale třeba dnes je mi extra smutno, po cestě do Čech mu kleklo auto s vůbec nevím, kdy se dostane domů je to taková směs pocitu samoty, lítosti, že někde trčí a taky vzteku na to auto. Až se mimčo narodí, uvidíme jak to bude. Na samotu nebude čas, dítě mě naplní, ale táta chybět bude. Nikdy bych mu ale nůž na krk nedala, je to jeho firma, která živí jeho ženu, mě, jeho děti, naše budoucí dítě.. snažím se mu pomáhat co to jde. Klidně napišt zprávu a můžeme si stýskat spolu 

Kdysi jsem slyšela přísloví, že lepší je mít 10% ze stoprocentního muže, než 100% z desetiprocen­tního.. Na to si vždy vzpomenu, když mě štve, že můj muž pořád pracuje Dělá to pro nás a když má volno věnuje se nám jak nejlepe umi 

@Alušáček to je pěkný

Mam neskutecne prisernou chripku a zrovna si tu premyslim,jak bych to udelala bez manzela,kdyz nejsem absolutne schopna vstat a postarat se o deti,jen skucim.Obdivuju kazdeho,kdo to zvlada

@Petula306 taky právě čekáme mimi takže možná proto ty hormony plus se stará o mě 3 z min manželství já vím že to dělá pro nás mě vše co nám na očích vidí jen je to prostě dlouhé hlavně ty večery..mě nevadi den ale že se večer neotevřou dveře..

Můj manžel pracuje v zahraničí už 5,5 roku. Ze začátku to bylo hodně těžké a bylo to tak, že on přijel v pátek domů s tím, že je unavený a chce klid. Postupem času to vyvrcholilo, že ho v podstatě doma nic nezajímalo, protože on přece přijede jen na víkend a najednou na mě nechal k péči o děti a domácnost i celý barák, zahradu a auto. Tak jsem se šprajcla a řekla, že teda takhle v žádném případě. Věděla jsem, že ohledně práce jiná možnost není, ale potřebovala jsem větší oporu a pomoc. Od té doby, je to víc jak 4 roky, funguje. O víkendu se stará z velké části o děti (máme jich víc) a vaří, při pěkném počasí je vezme na výlet. Postupně přešel na částečný home office, kdy v práci je 3-4 dny v týdnu a 1-2 pracuje z domova. V tuhle chvíli se rodině věnuje a pomáhá paradoxně mnohem víc než když pracoval v ČR od rána do večera.
Fyzicky i psychicky zvládám a zvykla jsem si.

@Týnuš ka vidíš, to jsme na tom obdobně. Počkej až budeš mít to mimčo doma každý se diví, jak to zvládnu, když se mnou nebydlí. A co bych jako neměla zvládnout? ale ty večery jsou smutný. Nebýt těhotná, byla bych třeba někde s přáteli..ale neboj, i těm našim chlapům je smutno. A ještě jedna věc - dřív jsem na týden až 10 dní odjížděla já, to bylo mnohem horší..jet daleko od domu, od pohodlí, od něj.. takže to ber tak 

Ahoj, taky to tak máme, ale až poslední dva roky (dcera má tři roky). A za mě je to super - když je doma, pomůže se vším a já mám společnost… A když doma není, můžu si po večerech číst a nikdo mi do toho nekecá a nepouští televizi :grin: