Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
To jsou takové ty pochybnosti v tobě, které ti celý život někdo podstrkuje. Malé prupovidky, čtené i nechtěné naschvály, zjevné nebo skryté odstrkovani z kolektivu na ZŠ, VŠ, v práci… Člověk tomu časem uvěří a pořád to v něm hloda. Pak taky vzor v rodičích, to sice nevím proč, ale i já, která jsem se zaprisahla, že nebudu jako otec, jako on jsem. A to potom člověk taky přemýšlí, jestli za něco stojí, když je jako osoba, se kterou to měl těžké… Taky si člověk hledá podobné vztahy které viděl doma… No a nebo prostě narazí sebevědomý člověk na manipulátora a ten ho zpracuje…
Říká se tomu životní scénář.
Ztratí se celkem snadno. Když necháš svýho chlapa Tě ho ztratit. Jako já. Jde to pomaloucku polehoucku den za dnem plizi se to… A to je to co nevidíš…
Je to jako s zabou v horké vodě. Když žábu hodíš do horké vody okamžitě vyskočí z vody, ale jakmile ji dáš do vody studené a začneš ohrivat vodu…uvari se.
Proto to ženy „neřeší“…je pozdě z toho ven, chce to hodně kuraze a sebevědomí… které není ![]()
Já třeba o sebevědomí přišla „podtržením“ při přesunu z malotřídky do 5. třídy městské školy. Možná taky dílem nástupem puberty. Lupnutím prstů z vysmátého dítěte, co „vedlo partu“, tichá zneschopněná ňouma, co se bála mluvit na cizí a všech neznámých situací
Zlepšilo se to po dětech, možná i hormonálně mateřstvím trochu, partnerstvím, že mi bylo jednou za čas nastaveno zrcadlo, že to se mnou není až tak hrozné, tím, že jsem něco trochu vybudovala sama v práci. A mílovými kroky na tom pracuju teď, co se mi rozpadlo manželství a po revizi všech svých traumat z toho vzešlých jsem si řekla, že už se na to můžu vybodnout a hodlám být šťastná s málem
Každopádně kdyby mi čas od času občas někdo řekl, že nejsem úplně blbá, že nejsem úplně šeredná, že to co jsem udělala, není až tak k zahození, tak by to asi taky trochu pomohlo. A mým dětem to říkat hodlám, pokaždé, když se jim něco povede - a vlastně nakonec i když se jim něco nepovede, jen se snažily ![]()
Výchova. Třeba autoritativní dělá nesebevědomé lidi. Odvažuji si tvrdit, že před 30-40 lety naprosto běžný styl výchovy. Takový ty děti, co poslouchali, jak roboti.
Asi těžké soudit lidmi, co si tím pořádně neprošli, ale názor,,Akve,, nebo,,Catchthem,, se mi dosti líbí…hodně dětí ač si to v dnešním dospělém věku neuvědomují nebo dokonce nepřipouští, si prostě prošlo v dětství šikanou, která je neuvěřitelně pestrá, jak psychické týrání tak dokonce i fyzické, tak je poznamenala doteď. A která v nich nahlodalo jak píše catchthem semínko životní pochybnosti, že stojí za nic, ničeho nedosáhnout atd..Pak stačí z okolí špatný pohled ač nevědomky a ten dotyčný si to bere hodně osobně, že zase neuspěl, ničeho nedosáhl, nesbalil tu holku, odmítání atd..Pak je to pro něj životní kolotoč. Řekla bych, že za tím stojí posměch a zhazování v mladším věku jak skrz špatnou finanční situaci v rodině, oblíkání atd. Dávám třeba v názor tuto možnost.
@Anonymní píše: Holky nevite cim se stane, ze clovek o sebevedomi prijde? nebo si ho nevypestuje?
neni dano vsem stene shora od pana Boha, jak se rika, pak na stejnou vychovu reaguje kazdy jinak, nekdo bojuje za sebe, jiny se stahne do passivity, tsjene tak, jako nedostali vsichni nadeleno stejne fyzicky, tak to plati I o dusi, jenze ta neni na prvni pohled videt, dokud se nejak neprojevi, na rozdil od fyzicna, to je na prvni pohled videt, vyska, vaha, svaly, proporce
Obnovuji diskuzi..
Co je vlastne pro vas sebevedomi?
A co uz spis treba nadrazenost, ego, domyslivost? ![]()
Jak vlastne ten zdrave sebevedomi clovek vystupuje? ![]()
Nerada bych se nekoho dotkla a nazvala ho sobcem, tak se radeji ptam ![]()
Ahoj všem diskutujícím,
řeknu to rovnou, jsem naprosto zakomplexovaná troska, poslední tři roky jsem na dně, nenávidím svůj vzhled, utrácím velké peníze za estetická vylepšení…
Už je to neúnosné. Nenávidím se. Jsem si odporná.
Pokaždé když narazím na nějakou slečnu, kterou můj partner lajkuje, má uložené její foyky a tak, jsem o to víc na dně.
Stále vidím jejich tváře, těla, mrzí mě, že se partnerovi líbí (ano, je to normální, že se našim mužům líbí i jiné ženy, jen o tom nemusím vědět).
Nedokážu konkurovat mladým holčinám. A už ani nemám sílu. Často mě napadají hodně černé myšlenky a už nevím, jak dál.
Prosím, nesmějte se mi, není to vtip, trolling ani nic podobného. Jen jsem moc zoufalá a nevím, jak dál.
Jak se mám srovnat? Jak se přestat nenávidět? Jak je vymazat z hlavy?
Děkuju za každou případnou reakci.
Cim dele jsem zaregistrovana na emiminu, tim vice me udivuji pribehy holkems nizkym sebevedomim.
Jak se stane, ze holka se necha kolikrat az tyrat muzem? a muz misto aby zenu ne primo na rukou nosil, tak ji spis taha ci povazuje za kouli u nohy?
Mam znameho, super chlap, je starsi.Od mlada ma problem s komunikaci, neschopny navazat vztahy, pritom jich doma bylo mnoho sourozencu, ovsem on je naprosto nesebevedomi a do oci se podiva snad az po roce. Pritom by clovek rekl, ze prave diky sourozencum bude schopen navazovat bezne vztahy.
Holky nevite cim se stane, ze clovek o sebevedomi prijde? nebo si ho nevypestuje? pritom kdyz se podivam po okoli a na mnohe okolni deticky, tak rozhodne nemohu rict, ze detem chybi sebevedomi…
Omlouvam se za anonym, kvuli znamenu, aby jeste nerekl, ze si na nej stezuji..