Separační úzkost u matky

Napsat příspěvek
Velikost písma:
21593
19.11.19 23:16
@Aduš8 píše:
Problém do budoucna má být jako co? Dítě, které vyžaduje přítomnost rodičů? Já pochopím, že nechce dítě v posteli, ale separovat novorozeně do pokojíčku jen pro své pohodlí. Promiň, ale je to sobec. Vám se snad nespí dobře spolu? Proč myslíš, že by to to dítě mělo mít jinak. Jen dodám, že nepíšu z pozice,, kontaktního rodiče ".
,me se spi nejlepe samotne. Neni nad to, kdyz ma manzel nocni a ja se poradne vyspim.

Mit dalsi osobu ve stejne posteli proste znamena pro vetsinu lidi horsi spani. Cloveka budi vzdychani, prevalovani, obcasne zachrapani, neklidne popolehavani, skripani zubu, etc etc etc.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2064
19.11.19 23:43

Podle mého ta úzkost není úplně bezdůvodně - možná by pomohlo si přečíst toto: https://www.novinky.cz/…kat-40303606

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
19.11.19 23:45

V klidu bych s partnerem promluvila, že Ti je to nepříjemné a máš potřebu mít malého u sebe ať to zkusí pochopit.
My máme postel vyráběnou extra o šířce 2.6m :mrgreen: máme tu nasackovane obě děti a vyhovuje to nám všem, nemusím nikam běhat, mám je u sebe a jsem klidná.

  • Citovat
  • Upravit
34322
19.11.19 23:48

Pošli přítele do zoo, ať omrkne, jak to mají opice, gorily, orangutani… Mimina neustále s mámou. Takhle je to normální. My jsme sice lidi, ale tohle jede na úplně stejných principech, jako u těch opic.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14376
20.11.19 06:52

@warita tak já to mám obráceně a i velké množství lidí, které znám, řeknou, že jakmile je partner v práci, nebo kdekoliv jinde, tak nemůžou pořádně spát.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3990
20.11.19 07:37

Malý má od malička vlastní postýlku a od půl roka spinká v pokojíčku bez nás (máme otevřené dveře a jsme hned vedle). Zkoušela jsem si ho brát do postele, ale nelíbilo se to ani jednomu z nás… Takže půl roku jsem spala v v posteli vedle něj a on v postýlce a pak jsme zkusili ho nechat samotného a v pohodě… Pár měsíců zpět měl období kdy se v noci budil a plakal, tak jsem zase chvíli spala u něj…

Ale každý dítě je jiný, mýmu to takhle vyhovuje a fakt se necejtim jako špatná matka… Naopak se takhle všichni vyspím líp…

Jinak od pěti týdnu spinká celou noc, tu a tam nějaké výkyvy, ale málokdy. Teď má 21mesicu… Uvidíme co druhej prcek a jak mu to bude vyhovovat…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6735
20.11.19 07:59
@Anonymní píše:
U nás je to trochu i spor ohledně kontaktniho rodičovství. Malej by měl být v kočárku, v postýlce, ve vlastním pokojíčku a já mám pro malého nositko i šátek a původně jsem plánovala spaní v posteli, ale tam se malý budí. Každej jsme trochu ustoupili, ale někdy se rozhoduju mezi instinktem a tim abych si nezadelala na problém do budoucna

Tady není co řešit. Miminko potřebuje kontakt, aby prospívalo. Je důležitý pro jeho emocionální vývoj i imunitu. Proč jsou asi miminka v kojeňáku citově deprivovaná? Ten první rok je úplně nejdůležitější, pokud nejsou dost chovaný, nedokážou si později vybudovat emocionální vztahy. Miminko bych si nechala v pokoji a vystěhovala manžela, když ho ruší.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3990
20.11.19 08:35

@baimoli
Jo, to je ideální postup, aby se partner cítil krásně na druhé koleji… Je důležitý dát dítěti, co potřebuje, ale nejste jen rodiče, jste i partneři…

Kazdy dítě to má jinak. Moje se rádo pomazli ale na spaní chce mít klid… Od malička… A rozhodně není citové deprivovany.

Jinak pro zakladatelku - je samozřejmě špatně, pokud se s partnerem neshodnete, my se naštěstí docela shodneme… Ale hlavni podle mě je se přizpůsobit dítěti… Ja si nedělala žádný rezolutni plány a prostě se to nějak samo vyvrbilo a vyhovuje to všem… S druhým počítám, že to bude zase jiný a třeba s ním budu spát v posteli (první nechtěl), satkovat (prvnímu se nelíbilo) a kojit dyl (první se dostavil v 11 měsících sám)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21593
20.11.19 08:39
@Aduš8 píše:
@warita tak já to mám obráceně a i velké množství lidí, které znám, řeknou, že jakmile je partner v práci, nebo kdekoliv jinde, tak nemůžou pořádně spát.

me dlouho trvalo, nez jsem si zvykla na to, ze mam nekoho jineho v posteli. Proste ta kvalita spanku je jina. Kdyz usinam, nepreju si dotyky. Mam svou vlastni prikryvku, zakuklim se do ni a spim. Mazlit se mazlim rada, ale jenom do momentu, nez se mi chce spat. Jak uz zacinam usinat, tak se odkulim, odseparuju a nechci byt dotykana.

Mela jsem kdysi ex, ten me v noci „oblazoval“ objimanim. Pry pak z polospanku surove kopu. On to bral jako krivdu, pritom vedel, ze to tak mam. Ja o tom rano ani nevedela a on mi to vycital, ze jsem ho zase v noci kopla, kdyz se chtel pritulit. Tak co se tulis, kdyz vis, ze to nechci? Boha jeho…

Co se tyka deti, tak ja po par mesicich spolecneho spani, kdy me dcera kazdou noc probudila nejmene 20×, jsem uz sotva pletla nohama. S ni se normalne nedalo spat. Vzdychani, hekani, pobrekavani, kopani do sprusli, susteni a cela skala praruznych zvuku. Do toho se k ni jeste 3× za noc vstavalo na krmeni. Ja vypadala jako ohrata smrt. Kazde zasutnuti me budilo, kontrolovala jsem miminko, davala zpatky dudanek do pusinky, etc etc etc

Po asi 6m se na to manzel uz dal nedokazal koukat. Rekl, ze to by jako stacilo a vystehoval malou do sveho pokoje. TA ULEVA byla neskutecna. Konecne jsem se alespon trosku vyspala. I tak jsem pred sebou tlacila enormni spankovy deficit. Ja totiz spala mizerne uz v tehotenstvi a tak jsem pred porodem mela uz paradni chronicky spankovy deficit a pak ten prvni pul rok s dcerou. Ja byla tak vycerpana, ze se mi chtelo brecet kazdy den.

Jak to bude ted s druhatkem jsem zvedava. Dalsi prazdnou mistnost nemame a k dceri ho ze zacatku davat nechci, aby se navzajem nebudili.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21593
20.11.19 08:44
@baimoli píše:
Tady není co řešit. Miminko potřebuje kontakt, aby prospívalo. Je důležitý pro jeho emocionální vývoj i imunitu. Proč jsou asi miminka v kojeňáku citově deprivovaná? Ten první rok je úplně nejdůležitější, pokud nejsou dost chovaný, nedokážou si později vybudovat emocionální vztahy. Miminko bych si nechala v pokoji a vystěhovala manžela, když ho ruší.

nepotrebuje to 24h. Kdyz spi, ma spat nerusene. Kdyz je vzhuru, tak muzes mazlit co srdce raci.

Nebo co chces tim rict? Ze kdyz ma vlastni postylku, tak na nej nesahnes jak je den dlouhy? Nebud absurdni.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6735
20.11.19 08:49
@Lara Farseer píše:
@baimoli
Jo, to je ideální postup, aby se partner cítil krásně na druhé koleji… Je důležitý dát dítěti, co potřebuje, ale nejste jen rodiče, jste i partneři…

Kazdy dítě to má jinak. Moje se rádo pomazli ale na spaní chce mít klid… Od malička… A rozhodně není citové deprivovany.

Jinak pro zakladatelku - je samozřejmě špatně, pokud se s partnerem neshodnete, my se naštěstí docela shodneme… Ale hlavni podle mě je se přizpůsobit dítěti… Ja si nedělala žádný rezolutni plány a prostě se to nějak samo vyvrbilo a vyhovuje to všem… S druhým počítám, že to bude zase jiný a třeba s ním budu spát v posteli (první nechtěl), satkovat (prvnímu se nelíbilo) a kojit dyl (první se dostavil v 11 měsících sám)

Tak já jsem reagovala spíš na to, že zakladatelčin manžel dává přednost chladnému odchovu a zakladatelku to stresuje. To se mi nelíbí. :nevim:
Každý to má jinak. Mě se dcera budila pravidelně na kojení tak 2-3 x za noc a manžel se sám přes týden odstěhoval do jiného pokoje, aby se vyspal. Spíš mi bylo líto, že nespí vedle mě. Taky jsme ji brzy přestěhovali do jejího pokojíčku a nijak jí to nevadilo. Ale dodnes občas v noci děti přijdou, že se bojí a vlezou si k nám.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6735
20.11.19 08:53
@warita píše:
nepotrebuje to 24h. Kdyz spi, ma spat nerusene. Kdyz je vzhuru, tak muzes mazlit co srdce raci.Nebo co chces tim rict? Ze kdyz ma vlastni postylku, tak na nej nesahnes jak je den dlouhy? Nebud absurdni.

Jistěže ne. Takhle jsem to nemyslela. Přečti si ten zakladatelčin příspěvek. Reagovala jsem na to, že manžel to nechce s tím kontaktem přehánět…Já si naopak myslím, že si ho zakladatelka může mazlit, jak chce (když miminko nespí, že jo)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
14376
20.11.19 08:53

@warita já měla takové období chvilku, ale v pubertě. Teď spím jak špalek, kolikrát mě nevzbudí ani malá, když se začne k ránu převalovat, ale opravdu až pláč. Ať je to jak chce, každá máma by si to měla zařídit tak, jak to jí a mimču vyhovuje. Můj první spal se mnou v posteli, budil se každé tři hodiny a budí se do teď, 2 roky. Musím chodit v půli noci spát k němu. Čtyřměsíční dcera spí sama v postýlce v místnosti, kde spím já s manželem a prospí celou noc. Když usne u mě a chtěla bych si ji u sebe nechat, je vzhůru s každým mým pohybem. Každý jsou úplně jiný. Od zakladatelky cítím, že by měla potřebu být svému mimču nablízku, ale nedovolí jí to ten pocit, že s tím partner nesouhlasí. A to je špatně. Je to na ní zbytečný tlak.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6735
20.11.19 08:58

@warita Jinak se spánkem to mám jako ty. Taky se nejlíp vyspím sama. Manžel spí naštěstí klidně a nevyžaduje spánek v objetí. S dětma je to někdy těžší, ale po většinu nocí jsou ve svých pokojích a ve svých postýlkách. I když by se radši nasáčkovaly k nám. :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21593
20.11.19 09:06
@baimoli píše:
Jistěže ne. Takhle jsem to nemyslela. Přečti si ten zakladatelčin příspěvek. Reagovala jsem na to, že manžel to nechce s tím kontaktem přehánět…Já si naopak myslím, že si ho zakladatelka může mazlit, jak chce (když miminko nespí, že jo)

jo aha, tak to jo. Doteky dite potrebuje, to je jasny. Nekteri chlapi maji divne predstavy, obzvlaste pokud je to syn.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Aktuálně na Instagramu

Umožňuje to nová legislativa. Zjistěte podrobnosti.

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová