Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Sestry jsou na sebe zlé
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Parninas
3.5.22 08:41
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.5.22 08:42
@Netopirek píše:
Vztah mezi sourozenci nejvíc ovlivňují rodiče. Já v okolí nemám jediného dospělého jedináčka, který by za to, že je sám byl rád. Ale věřím, že takový určitě jsou
Já jsem dospělý jedináček a vyhra to není. Sama mám děti tři 
A jo, hádají se, perou, soupeří a žárlí, a taky si hrajou, pomáhají si a brání se navzájem.
Já jsem měla všechno - veškerou lásku, pozornost, ale taky maminku samozivitelku, která měla jenom a jenom mě. Si dovedete představit to dospívání - jako ne každý rodič více dětí umí zacházet se sourozeneckymi vztahy, tak ne každý rodič jedináčka umí to dítě nedusit. Kromě toho jsem byla sama, jako hodně sama.
- Citovat
- Upravit
3.5.22 08:42
@Pruhovaný_mýval píše:
Ježiš tohle jak kdyby psala moje máma, když jsme byly se sestrou malý. Úplně se mi z toho udělalo špatně, jak z tebe padaj ty úplně samý fráze a tresty jako u nás - byla jsem ta starší sestra a doteď z toho mám trauma, který ostatně řeším u psychologa.Problém - žádný soukromí, žádný vlastní kamarádky, žádný vlastní hračky, všude braná jen jako součást sourozenecký dvojice, která se automaticky bez keců o všechno dělí, a ještě má mít rozum… kamkoli jsem se hnula, cpali mi ji s sebou, byla jak koule u nohy, nešlo se jí zbavit. Když mi přišly kamarádky, vyfasovaly jsme auomaticky i ji, na kroužky jsem ji dostala s sebou… Bože, jediný mý přání bylo, aby prostě nebyla, abych mohla mít někdy něco vlastního, aby mě někdy někdo bral jako samostatnýho člověka, a ne jen jako součást balení 1+1.
Co ti poradit, nevím. Ale tresty, zákazy ani domluvy nepomůžou, spíš naopak. K celý tý mizérii prostě akorát přibyde trest za to, že chce být chvíli sama. Zkus je někdy oddělit, nenutit, dát prostor
Hele, já jsem taky ze stejného vztahu ségra + ségra a já byla ta starší. Akorát naši nás nenutili být „balení 1+1“. Ale v rodině se zkrátka člověk sourozenci nevyhne. Traumat z dětství mám taky hodně a to samé ségra. Promluvily jsme si o tom až v dospělosti.
Ale zpátky k mým dcerám: Absolutně je nenutím být balení 1+1. Naopak jsem radši, když si každá hrajou zvlášť, protože se nehádají. Starší má dost velkou volnost, aby si mohla užívat sama. Soukromí maj taky. Každá má svůj pokoj, ta starší v něm tráví sama dost času. Kamarádek má starší taky dost. Spíš jich ještě moc nemá moc ta mladší. Když měla třeba starší dcera oslavu narozenin s kamarádkama, tak jsem tu mladší dala k babičce. Starší o mladší se nijak významně starat nemusí. Sama jsem z dětstství nesnášela kecy typu „ty jsi ta starší a rozumnější“ nebo „máš to tu na starosti“. Nic takového té starší nedělám.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 08:44
@Svistice píše:
@Silver_Lining To bohužel dělá spousta rodičů, že přehazuje zodpovědnost za mladšího sourozence na staršího, nutí staršího se přizpůsobovat mladšímu (protože jsou dost často líní si to mladší dítě zabavit samy)
Pak se diví, že starší z mladšího není odvázaný.
A ještě ti jsou schopni říct, jak starší mladšího miluje a jak si skvěle rozumí (jistě, desetileté dítě si báječné vyhraje se skolkovym).
Tohle já ale nedělám. Nedávám jí mladší ségru na starost a na zodpovědnost, ani jí nenutím přizpůsobovat se té mladší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Parninas
3.5.22 08:44
@Svetluska55 píše:
Já mám sourozence dva a pokud chcete stmelené sourozence, doporučuju přístup mých rodičů, který vytvořil „my“ (děti ) proti „nim“ (rodiče), což je velice funkční model. Takže z jedné strany příkazy, zákazy..nebylo „kdo to udělal“,ale hromadné tresty a rovnou se hračky odebíraly.
Funguje to „skvěle“ - se sourozenci máme dodnes blízké vztahy. Radši dávám uvozovky, aby tu ironií řádně zvýraznila.
Tyjo do poslední věty jsem myslela že to myslíš vážně a už jsem si chtěla ťukat na čelo. 
Souhlas, tohle je největší peklo.
- Citovat
- Upravit
3.5.22 08:48
@Lucy75 píše:
HELE, naše holky jsou Dvojčata a asi od 11 (tj. už dva roky) se nesnáší tak (každá je naprosto jiná, vzhledem, povahou i temperamentem, vyloženě jing a jang), že i na Dovolené s nimi jezdím S KAŽDOU ZVLÁŠť!!
každý si myslí, že jsem blázen, ale těm holkám to strašně prospívá, že mě má ten týden každá jen pro sebe a mají jiné zážitky, ten jiný týden se stará doma táta a spoju jezdíme sice na rodinnou, ale radši jen kratší
já pevně doufám, že to pomine, ale nehodlám je „nutit k lásce“, to prostě nejde, sdílí od mala břicho i pokoj i třídu (sedí teda jinde), skříně, prostě chápu, že mají ponorku.. už jsem jim dokonce v 3+1 chtěla dát místo naší ložnice každé pokoj, ale manžel odmítl spát v obýváku (což chápu, navíc je průchozí)…
Myslím, že po pubertě si k sobě cestu zas najdou (ve školkovém věku si spolu vyhrály klidě krásně půl dne
)
a chci tomu věřit
aktuálně spolu vychází nejlíp, když se nevidí..
a nemyslím, že by bylo dobré jim vztah nějak přikazovat.. jen trvám na tom, aby se k sobě chovaly slušně (neperou se, ale nadat si umí a celkem hnusně)
každá má své kámošky a snažím se jim umožnit trávit s nimi čas odděleně…
ty holky fakt nejsou balení dva v jednom! každá je samostatná svébytná osobnost a člověk to tak musí brát a nepřehazovat na ně jakoukoliv odpovědnost…
jsem ráda za to téma, protože jsem se ujistila v tom, že to dělám dobřeačkoliv si třeba u mě v práci dost lidí klepe na čelo, proč nejedu/neletím s oběma…
Ježiš, díky za tento příspěvek. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 08:54
@Netopirek píše:
My máme v rodině jednovaječná dvojčata co se už deset let neviděla. K rodičům jezdí každý zvlášť.Já mám sourozence dva. Mladší sestru jsem nenáviděla. Byla pro mě jen koule na noze. Vztah se zlepšil až v dospělosti, když jsem si uvědomila, že ona za to nemohla. Ale mohli za to naši rodiče.
Já mám děti tři. Jsou u nás hádky, bitky. Ale zvládají si spolu hrát a v mé nepřítomnosti háji jedna druhou, starají se o sebe. Až mě mrzí, že jsem to ještě neviděla
Ale dodržujeme několik pravidel. Starší má svoje „území“ na které mladší nesmí
Z tvého popisu mi přijde, že ty jo. Máš svou představu jak by se měli k sobě chovat a tu jim nutíš
A je jedno jestli anebo není doma. Má povinnosti doma, ale péče o mladší sourozence mezi to nepatří. Když potřebuji, aby je pohlidala. Tak se jí ptám jestli to udělá, nenařizujují to.
Sama se nabídla, že bude prostřední vodit do školy a že školy. Prostě jí do vztahu k sestrám nenutím.
Moje jediná představa je, aby se nehádaly. Je mi jedno, jestli budou trávit čas spolu nebo odděleně, ale nechci, aby na sebe byly tak zlé. A rozhodně starší nenutím do péče o mladší. Maximálně ji ráno poprosím, aby té mladší uvařila kakao, když se ještě maluju a nestíhám. Z mladší nedělám kouli na noze té starší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 08:59
@bjetuschka píše:
No hele už při čtení na mě dýchá takové to, že mladší je mazánek, co za nic nemůže a je odstrkovaná a trpí a starší je ta zlá sestra, co může za všechno. Fakt, že mladší je u babičky a starší šoupneš na tábor, mi můj dojem akorát potvrdil.
Možná to ta starší vnímá taky tak a proto prudí a zlobí.
Možná to tak v mém příspěvku vyznělo, ale já to, že dám mladší k babičce a starší na příměstský tábor vidím jako idální řešní. Mladší má u babičky bratrance, se kterým si skvěle vyhrajou a maj se rádi. Starší se u babičky už nudí, protože tam nemá k sobě vrstevníka a s babičkou ji to nebaví. Radši jde na supr příměstský tábor s kámoškama, kde nasbírá nové zážitky a chodí tam ráda. Tábory si sama vybírá a chce na ně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 09:01
@topazio píše:
Jedna z kamarádek má děti ještě s větším věkovým rozdílem. A také nutila starší, aby si hrála a mladším bratrem. Holka má 14 let a kluk 6 let. Její dcera už si dávno nehraje a kamarádka to dceři občas vyčítá. A také jí bratra cpe, když holce přijdou kámošky. A tady mladší provokuje starší a pak běží a žaluje. Bohužel skoro vždy to odnese starší.
Já je nenutím si spolu hrát. Jen nechci, aby na sebe byly tak zlé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 09:02
@Lucy75 píše:
HELE, naše holky jsou Dvojčata a asi od 11 (tj. už dva roky) se nesnáší tak (každá je naprosto jiná, vzhledem, povahou i temperamentem, vyloženě jing a jang), že i na Dovolené s nimi jezdím S KAŽDOU ZVLÁŠť!!
každý si myslí, že jsem blázen, ale těm holkám to strašně prospívá, že mě má ten týden každá jen pro sebe a mají jiné zážitky, ten jiný týden se stará doma táta a spoju jezdíme sice na rodinnou, ale radši jen kratší
já pevně doufám, že to pomine, ale nehodlám je „nutit k lásce“, to prostě nejde, sdílí od mala břicho i pokoj i třídu (sedí teda jinde), skříně, prostě chápu, že mají ponorku.. už jsem jim dokonce v 3+1 chtěla dát místo naší ložnice každé pokoj, ale manžel odmítl spát v obýváku (což chápu, navíc je průchozí)…
Myslím, že po pubertě si k sobě cestu zas najdou (ve školkovém věku si spolu vyhrály klidě krásně půl dne
a chci tomu věřit
aktuálně spolu vychází nejlíp, když se nevidí..
a nemyslím, že by bylo dobré jim vztah nějak přikazovat.. jen trvám na tom, aby se k sobě chovaly slušně (neperou se, ale nadat si umí a celkem hnusně)
každá má své kámošky a snažím se jim umožnit trávit s nimi čas odděleně…
ty holky fakt nejsou balení dva v jednom! každá je samostatná svébytná osobnost a člověk to tak musí brát a nepřehazovat na ně jakoukoliv odpovědnost…
jsem ráda za to téma, protože jsem se ujistila v tom, že to dělám dobře
Super, já mám taky dvojčata a naprosto se do toho dokážu vcítit. Myslím, že už jsme i na sebe na tohle téma narazily. Máme to podobně nastavené, už ve věku cca 4 let holek jsme řešily něco s psycholožkou a ta nám poradila ten přístup ke každé zvlášť a hlavně je nebrat jako jeden celek. Na dovolené sice jezdíme společně 
ale třeba hodně jsem řešila nástup do 1. třídy, protože jedna dcera byla vyzrálá a druhá potřebovala odklad; nakonec jsme je nedali spolu, ale normálně jedna šla s odkladem, a udělali jsme skutečně dobře. Kroužky mají také každá zvlášť, jen jeden mají společný. Vždy s ohledem na potřeby obou holek, které jsou, přesně jak i ty popisuješ, jin a jang.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 09:03
@Yarisek píše:
No, díky. Asi starší zkrotit neumíme, když jsem tuto diskuzi založila.
Ona je ta starší hrozně citově založená, hrozně se nechává zmítat emocemi. Je temperamentní, je jí všude slyšet, naopak když jí něco vadí, tak bulí, stěžuje si… Všechno hrozně prožívá. Proto je těžké ji zkrotit. Když to v ní vybouchne, tak to z ní srší. V tom prvním afektu je schopná ze sebe vypustit cokoli, aniž by přemýšlela nad důsledky.
Já ji samozřejmě zkrotit umím, umím ji potrestat, vysvětlit jí to, nemám problém jí něco zakázat… Ale problém je, že se to její chování stále opakuje a vrací. Ona si všechno nechá vysvětlit, když se uklidní, tak se přijde omluvit mě i ségře. Ale za pár hodin je to stejné. Už jsem zkoušela dlouhodobé zákazy, třeba několik dní bez mobilu a kamarádů. Ono to zabralo, ale jen na chvíli. Mám pocit, že bych ji musela neustále trestat.
Jenže vy musíte minimalizovat situace, kdy to té mladší ubližuje. Vy jí necháte sekýrovat, šikanovat a pak se divíte, že nemají žádný vztah. Holt se jim budete muset začít pořádně věnovat, ne je nechat napospas, ať si vyhrají samy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 09:05
@Parninas píše:
A teda abych přihodila svou trošku do mlýna. Jsem nejstarší ze 4 dětí a naštěstí jsem měla natolik osvícené rodiče, že mě nenutili do dělání animátora ostatním. Jako jo, pořád jsem měla určitou míru zodpovědnosti, to je u nejstarších asi normální, ale nic co bych neunesla. Už od dětí jsme byli parta, ale ne nucená rodiči. Bylo to organické a nenucené, sourozenecké roztržky jsme si řešili mezi sebou (zpravidla).Zato manžel dostal v 8 letech mimino bratra a od prvního momentu ho nenáviděl. Ne proto že by měl něco proti němu konkrétně, ale proti tomu, jak se mu rodiče pořád nutili bratra jako parťáka. Všude ho musel tahat sebou, musel být sen starší rozumný bratr, prostě opruz. Cestu si k sobě našli až když se manžel odstěhoval a rodiče mu konečně přestali kecat do toho co by měl jako správný syn a bratr cítit. Paradoxně jsou teď nejlepší kamarádi, ale to mohlo nastat až v tu chvíli, co si ten vztah mohli najít sami.
Moje rada - starší určitě nenech šikanovat mladší, ale mladší taky usměrňuj ať starší furt neotravuje. Starší o to prostě nestojí a měli byste to respektovat.
Já přece nenutím holky, aby si spolu hrály, nebo aby se starší starala o mladší nebo jí dělala animátora. Bydlíme v obytné zóně, kde jezdí minimum aut, takže se děti z ulice schází venku - na ulici, na zahradách… Mají volnost, nemusím je moc hlídat, hřiště mají kousek… Přesto mají vztah, jaký popisuji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.22 09:06
@Yarisek píše:
Možná to tak v mém příspěvku vyznělo, ale já to, že dám mladší k babičce a starší na příměstský tábor vidím jako idální řešní. Mladší má u babičky bratrance, se kterým si skvěle vyhrajou a maj se rádi. Starší se u babičky už nudí, protože tam nemá k sobě vrstevníka a s babičkou ji to nebaví. Radši jde na supr příměstský tábor s kámoškama, kde nasbírá nové zážitky a chodí tam ráda. Tábory si sama vybírá a chce na ně.
Jasan, tak je asi dobře, že je necpete spolu. Ono to předtím tak vyznělo v kontextu toho, že z úvodního textu na mě dýchlo takové to, že malá je chudinka a pro starší nenajdeš hezkého slova. Ale nikdy nic není černobílé, je mi to jasný. Držím palce, ať se to srovná. Já níže píšu, že dobrý tipy a rady mi dala tenkrát psycholožka, to bys nechtěla zkusit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Parninas
3.5.22 09:11
@Yarisek píše:
Já přece nenutím holky, aby si spolu hrály, nebo aby se starší starala o mladší nebo jí dělala animátora. Bydlíme v obytné zóně, kde jezdí minimum aut, takže se děti z ulice schází venku - na ulici, na zahradách… Mají volnost, nemusím je moc hlídat, hřiště mají kousek… Přesto mají vztah, jaký popisuji.
Dobře, nenutíš je, ale když mladší otravuje starší, tak ji necháš. Například ten příklad s kamarádkami. Holka tam mladší nechce, tak nechce. Z toho úvodního příspěvku mi to tak přišlo, že to té starší dáváš za vinu, že je z toho ta mladší smutná.
Já věřím, že nic není ztraceno, to zas nechci aby to tak vyznělo. Držím palce ať se to u vás spraví. 
- Citovat
- Upravit
3.5.22 09:14
@Lucie_Sx píše:
Z drtive vetsiny to delaji rodice.Zakladatelko, precti si Sourozence bez rivality.
Jinak nastavit pravidla, zadne nadavky, pitvoreni, opiceni, stipani, sikanovani atd, jak se zacne cokoliv dit, jdou kazda jinam.
Naprosto nutne a co nejdriv. Hned. Vcera bylo pozde.
Je tam vsechno.
Díky. Teď jsem objednala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Ne že bych to omlouvala, ale není tohle u dětí normální? Zkus nad starší přestat přemýšlet jako nad malým dospělákem, pořád je to prcek. Nic z toho co popisuješ nevidím jako nějak extra závadné, děti to tak mívají.
Tím neříkám, že ji nemáš usměrňovat, jen že bys asi měla mít nějaké reálné očekávání od toho čeho děti schopné jsou a čeho ne.